Zlomeniny proximálního humeru představují v ortopedické praxi jedinečnou výzvu vzhledem ke složité anatomii a biomechanické komplexnosti této oblasti. Spektrum poranění, která se zde vyskytují, je od nedislokovaných stabilních zlomenin až po komplexní dislokované zlomeniny nebo zlomeniny luxační. Z historického hlediska byla léčba těchto zlomenin předmětem mnohých diskuzí a léčebné postupy zahrnovaly zejména konzervativní přístup, chirurgické řešení bylo poměrně vzácné. V posledních desetiletích došlo ke změně paradigmatu v léčbě zlomenin proximálního humeru nejenom díky pokroku v chirurgických technikách, ale zejména vývojem nových typů úhlově stabilních implantátů a moderních totálních endoprotéz. Rozvoj a dostupnost kvalitních zobrazovacích technik umožnily lepší pochopení charakteru zlomenin a precizní plánování operačních zákroků. Mezi hlavní cíle léčby patří obnovení funkce, úleva od bolesti a prevence komplikací, jako jsou prodloužené hojení nebo nezhojení a avaskulární nekróza. Jako zásadní se při volbě léčby jeví individuální přístup ke každému jednotlivému pacientovi s přihlédnutím ke všem faktorům, které ovlivňují konečný výsledek. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout aktuální přehled současného konceptu léčby zlomenin proximálního humeru. Jsou zde shrnuty trendy v neoperačních i operačních strategiích léčby, indikace k jednotlivým druhům léčby, operační techniky, výsledky a komplikace spojené s jednotlivými přístupy.
Fractures of the proximal humerus present a unique challenge in orthopedic practice due to the complex anatomy and biomechanical complexity of this region. The spectrum of injuries occurring here ranges from nondisplaced stable fractures to complex displaced fractures or fracture-dislocations. Historically, the treatment of these fractures has been the subject of much debate and treatment modalities have mainly involved a conservative approach, with surgical management being relatively rare. In recent decades, there has been a paradigm shift in the treatment of proximal humerus fractures not only due to advances in surgical techniques, but especially with the development of new types of angular-stable implants and modern total arthroplasties. The development and availability of high-quality imaging techniques have enabled better understanding of the nature of fractures and precise planning of surgical interventions. The main goals of treatment include restoration of function, pain relief and prevention of complications such as prolonged healing or non-healing and avascular necrosis. An individualized approach to each individual patient, considering all factors that affect the final outcome, appears to be essential in the choice of treatment. The aim of this review article is to provide an up-to-date overview of the current concept of treatment of proximal humerus fractures. Trends in nonoperative and operative treatment strategies, indications for each type of treatment, operative techniques, outcomes, and complications associated with each approach are summarized.
Fractures of the proximal humerus constitute approximately 5% of all fractures. Shoulder joint injuries without any external mechanical impact during seizures with the occurrence of spasms occur only sporadically. The occurrence rate is reported in approximately 0.4% of patients. Very rarely they occur in the form of epileptic seizure-induced dorsal fracturedislocation impacting both sides. The case report describes a case of a 48-year-old woman with no treatment for epileptic seizures in her medical history. During the first seizure she sustained a bilateral dorsal fracture-dislocation caused by a muscle spasm, without any other mechanical impact. The fractures were classified as a 3-fragment fracture on the right side and a 4-fragment fracture on the left side. After the patient's admission to the inpatient emergency department, reduction under anaesthesia was attempted. Subsequently, after preparation, open reduction and osteosynthesis using an angularly stable plate were performed as a two-stage surgery. No complications were observed postoperatively Currently, at 3 years after surgeries, the female patient has full mobility of her shoulder joints with no subjective difficulties. Key words: epilepsy, seizure, dorsal fracture-dislocation of the proximal humerus.
- MeSH
- dislokovaná fraktura chirurgie MeSH
- epilepsie etiologie MeSH
- fraktury proximálního humeru * chirurgie komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- luxace ramenního kloubu chirurgie etiologie MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody MeSH
- záchvaty etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
Jessenius
142 stran : ilustrace (některé barevné) ; 30 cm
Fotografický atlas, který se zaměřuje na metody hřebování fraktur proximálního humeru. Obsahuje množství kazuistik. Určeno odborné veřejnosti.; Operační atlas je rozdělen do deseti kapitol a vychází z bohatých zkušeností autora.
- MeSH
- fraktury proximálního humeru chirurgie MeSH
- intramedulární fixace fraktury MeSH
- kostní hřeby MeSH
- Publikační typ
- atlasy MeSH
- kazuistiky MeSH
- Konspekt
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- NLK Obory
- ortopedie
- traumatologie
- NLK Publikační typ
- fotografické publikace
PURPOSE OF THE STUDY Unsatisfactory functional results following hemiarthroplasty (HA) are seen in the treatment of 3- and 4-part proximal humeral fractures due to tuberosity healing problems and rotator cuff tears. Reverse shoulder arthroplasty (RSA) has been popular for improving functional outcomes. This study compares the results of HA and RSA in the treatment of comminuted proximal humeral fractures in the elderly. MATERIAL AND METHODS Patients over 60 years of age with three- or four-part proximal humeral fractures were included in the study. Twenty-five patients were treated with HA and 33 patients with RSA. The patients were evaluated with/using the American Shoulder and Elbow Surgeons (ASES) and Constant scores, active and passive ranges of motions of the shoulders and muscle strength measurements of HA and RSA patients were compared. RESULTS The mean age of the patients was 66 (60-85) years in the HA group and 73 (60-83) years in the RSA group. The mean ASES and Constant scores were 44.6 and 70 (p=0.06), 24 and 49 (p=0.022), respectively. The mean active abduction was measured as 50° and 90° (p=0.001), flexions as 70° and 120° (p=0.02), and external rotation as 30° and 50° (p=0.210), respectively. CONCLUSIONS In the treatment of three- or four-part proximal humeral fractures of the elderly, RSA gives significantly better functional results compared to HA. Key words: proximal humeral fractures, hemiarthroplasty, reverse shoulder arthroplasty.
- MeSH
- artroplastika ramenního kloubu * MeSH
- fraktury proximálního humeru * chirurgie MeSH
- hemiartroplastika * škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ramenní kloub * chirurgie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rozsah kloubních pohybů MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Na prezentovaných kazuistikách popisuje autor vzácnou komplikaci při luxaci a fraktuře proximálního humeru. Obojí s výskytem u nízkoenergetického poranění (prostý pád). V následné diskuzi se pak zabývá možnou etiologií a mechanizmy vzniku poranění a. axillaris a její terapií.
- MeSH
- angiografie metody MeSH
- angioplastika metody MeSH
- arteria axillaris diagnostické zobrazování zranění MeSH
- Aspirin terapeutické užití MeSH
- duplexní dopplerovská ultrasonografie MeSH
- fraktury proximálního humeru chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- heparin aplikace a dávkování MeSH
- humerus diagnostické zobrazování MeSH
- konzervativní terapie MeSH
- lidé MeSH
- luxace ramenního kloubu * diagnóza komplikace rehabilitace terapie MeSH
- pentoxifylin terapeutické užití MeSH
- poranění cév * chirurgie diagnostické zobrazování farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- protetické prostředky MeSH
- radiografie MeSH
- senioři MeSH
- tomografie spirální počítačová MeSH
- úrazy pádem MeSH
- uzavřená repozice fraktury MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
In the presented case reports, the author describes a rare complication in the dislocation and fracture of the proximal humerus. Both with the occurrence of a low-energy injury (simple fall). In the subsequent discussion, he deals with possible aetiology and mechanisms of a. axillaris injuries and its therapies.
- MeSH
- angiografie metody MeSH
- angioplastika metody MeSH
- arteria axillaris diagnostické zobrazování zranění MeSH
- Aspirin terapeutické užití MeSH
- duplexní dopplerovská ultrasonografie MeSH
- fraktury proximálního humeru chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- heparin aplikace a dávkování MeSH
- humerus diagnostické zobrazování MeSH
- konzervativní terapie MeSH
- lidé MeSH
- luxace ramenního kloubu * diagnóza komplikace rehabilitace terapie MeSH
- pentoxifylin terapeutické užití MeSH
- poranění cév * chirurgie diagnostické zobrazování farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- protetické prostředky MeSH
- radiografie MeSH
- senioři MeSH
- tomografie spirální počítačová MeSH
- úrazy pádem MeSH
- uzavřená repozice fraktury MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
BACKGROUND: Intramedullary nailing is already established technique for the treatment of two and three-part fractures of proximal humerus. The aim of the study was to prospectively evaluate the efficacy and functional outcome after treatment of four-part fractures of proximal humerus with Multiloc proximal humeral nail. DESIGN: prospective monocentric cohort study. SETTING: single level 1 traumacenter. MATERIALS AND METHODS: From February 2011 to March 2016, 40 patients with displaced four-part proximal humeral fractures were treated with intramedullary nail inserted through anterolateral approach. Minimum one year follow up completed 35 patients and were involved into the study. RESULTS: After mean follow up period of 25.8 months 29 of 35 fractures healed. Average absolute Constant score in all 35 patients reached 57.7 points, relative side related Constants score 66.8% of contralateral extremity. Together there were 20 complications. in 6 cases (17%) developed complete avascular necrosis of the head. One deep infection was treated by implantation of antibiotic cement discs. Twelve secondary surgeries were performed, mostly for avascular necrosis development. Function and pain were significantly influenced by the quality of fracture reduction (p < 0.05) and development of complete AVN (p = 0.001). Group of 29 patients without AVN reached relative Constant score 73% of contralateral extremity. CONCLUSIONS: Intramedullary nailing can be used as possible fixation technique for the treatment of four-part fractures of proximal humerus. In experienced hands provides nailing osteosynthesis similar results as reconstruction with locking plates. Appropriate reduction of fracture fragments is the key for good functional result. LEVEL OF EVIDENCE: Level 2b - monocentric prospective cohort study.
- MeSH
- dospělí MeSH
- fraktury proximálního humeru diagnostické zobrazování patologie chirurgie MeSH
- hojení fraktur fyziologie MeSH
- intramedulární fixace fraktury metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- osteonekróza diagnostické zobrazování patologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- radiografie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Suprakondylickou zlomeninu humeru lze považovat za nejzávažnější zlomeninu dětského věku. Problematika její diagnostiky, léčby, jejích komplikací a následků zatím není dořešena, svědčí o tom velké množství mnohdy rozporných literárních názorů. Cílem je zhodnocení současného diagnostického a léčebného přístupu na základě vlastních zkušeností. Metody: Autoři léčili v roce 2016 celkem 2847 dětí se zlomeninami, z toho bylo 275 pacientů se suprakondylickou zlomeninou (9,66 %). Ke klasifikaci používali vlastní anatomické schéma. Dislokaci úlomků hodnotili podle třístupňové škály. Výsledky: Z 275 suprakondylických zlomenin bylo 93 léčeno konzervativně (33,8 %), 182 (66,2 %) operováno. Metodou volby byla zavřená repozice úlomků pod RTG zesilovačem a miniinvazivní perkutánní osteosyntéza Kirschnerovými dráty. V 90 % byla stabilizace provedena zkříženě zavedenými dráty, v 9,9 % byly dráty zavedeny pouze z radiální strany. V 70,9 % byly dráty zanořeny pod kůži a v 29,1 % ponechány vyčnívat z kůže. U 13,5 % byly zaznamenány neurologické léze. Celkem 82,9 % dětí se zhojilo bez následků. Závěr: Suprakondylickou zlomeninu humeru u dětí je vhodné u komplikovaných případů léčit v centrech dětské traumatologie. Klasifikace musí být podrobnější než dosud paušálně užívané. Metodou volby léčby je zavřená repozice s perkutánní stabilizací K-dráty. Akutní neurologické a vaskulární komplikace zlomeniny lze v naprosté většině případů po ošetření zlomeniny léčit konzervativně.
Introduction: Supracondylar fracture of the humerus can be considered the most serious fracture in childhood. Problems with its diagnostics and treatment as well as its complications and sequels have not been fully solved yet. That is evidenced by a large amount of articles with frequently inconsistent conclusions. The aim is to evaluate contemporary diagnostic and therapeutic approach based on our own clinical experience. Methods: A total of 2847 children with skeletal injury were treated by the authors during the year 2016. Two hundred and seventy-five of them suffered from supracondylar fracture of the humerus (9.66%). All the fractures were classified using the authors’ own scheme. Fragment displacement was evaluated according to a three-degree scale. Results: Ninety-three of 275 supracondylar fractures were treated non-operatively (33.8%) and 182 by surgery (66.2%). Closed reduction and percutaneous pinning by K-wires under X-ray (C-arm) control was the method of choice. Crossed K-wires were used in 90% and in 9.9% two K-wires were inserted laterally only. In 70.9%, pins were buried and in 29.1 % unburied pins were used. Neurological lesions were noted in 13.5%. A total of 82.9% of children were healed without any sequels. Conclusion: Supracondylar fracture of the humerus in children should be managed in pediatric trauma centers, especially in more complicated cases. Fracture classification needs to be more detailed than those commonly used so far. Closed reduction and percutaneous pinning is the method of choice. Acute neurological and/or vascular complications can be managed in an overwhelming majority of cases, after fragment fixation, non-surgically.
- Klíčová slova
- suprakondylická zlomenina,
- MeSH
- dítě MeSH
- fraktury humeru * diagnóza chirurgie terapie MeSH
- fraktury proximálního humeru diagnóza chirurgie terapie MeSH
- konzervativní terapie využití MeSH
- kostní dráty využití MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- MeSH
- artroplastika ramenního kloubu metody škodlivé účinky MeSH
- chirurgie operační metody škodlivé účinky MeSH
- fraktury kostí chirurgie patofyziologie terapie MeSH
- fraktury proximálního humeru * chirurgie patofyziologie terapie MeSH
- humerus patofyziologie zranění MeSH
- intramedulární fixace fraktury metody škodlivé účinky MeSH
- konzervativní terapie metody škodlivé účinky MeSH
- kosti a kostní tkáň patofyziologie zranění MeSH
- kosti horní končetiny patofyziologie zranění MeSH
- ortopedické výkony metody škodlivé účinky MeSH
- osteonekróza chirurgie patofyziologie terapie MeSH
- poranění paže chirurgie komplikace terapie MeSH
- pseudoartróza chirurgie patofyziologie terapie MeSH
- selhání protézy MeSH
- špatně zhojené fraktury chirurgie terapie MeSH
- syndrom zhmožděného ramene chirurgie patofyziologie terapie MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody škodlivé účinky MeSH
