Autoři uvádějí použití metody Monte Carlo při výpočtu absorbované dávky vysokoenergetického fotonového záření při rádioterapii tkáně s kovovým materiálem. Byly použity dva materiály - železo a titan a dvě energie záření - 6 MV a 16 MV. Zvýšení dávky na proximalnim rozhraní voda-kov, způsobeném zpětným rozptylem, je maximálně 30 % a prudce Idesá se vzdáleností od rozhraní. Kromě kombinace vysoké energie a železného materiálu je ve všech ostatních případech za kovovým materiálem zřetelný stín. Vyšší energie vykazuje menší inhomogenitu dávky. Jelikož je možno tuto relativně mírnou a objemově značně omezenou nehomogenitu několika způsoby dále zmenšit, je možno indikovanou rádioterapii v podobných případech aplikovat s minimálním rizikem.
The authors applied the Monte Carlo method for the calculation of the absorbed dose of high-energy photon beam in tissue with metal material. Two materials were used - iron and titanium - and two beam energies - 6 MV and 16 MV. The dose elevation at the proximal junction water-metal is 30% at most and drops sharply within a few proximal millimetres. Except iron and high energy beam, the dose shadow developed in all other combinations. The calculated dose inhomogeneity, rather mild and limited in volume, can be further decreased by various means. The risk of properly indicated radiotherapy is therefore minimal in similar circumstances.
- MeSH
- celková dávka radioterapie metody MeSH
- kovy MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metoda Monte Carlo MeSH
- pacienti MeSH
- protézy a implantáty MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- celková dávka radioterapie metody škodlivé účinky MeSH
- chemorezistence MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfom etiologie chirurgie MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Cílem našeho sdělení je upozornit na značné diagnostické a terapeutické obtíže spojené s léčbou Merkelova karcinomu kůže.Jde o vzácné maligní onemocnění vyskytující se převážně u starších pacientů. Optimální léčebný postup není jednoznačně definován. Uplatňuje se zejména chirurgický výkon, léčba zářením a chemoterapie.Radioterapie má vliv především na lokální kontrolu onemocnění. Je indikována po chirnrgickém výkonu jako léčba adjuvantní, ale i u lokálně pokročilého onemocnění a u onemocnění diseminovaného jako léčba paliativní.
The aim of our presentation is to point out the diagnostic and therapeutic difficulties in the treatment of Merkel cell carcinoma of the slon.Merkel carcinoma is a rare malignant disease, which occurs mainly in elderly patients. Optimal treatment strategy is not clearly established. Surgery, radiotherapy and chemotherapy are usually used.Radiotherapy plays the important role in local control of the disease. Radiotherapy is employed after surgical resection or in cases of locally advanced disease and in metastatic disease as palliative care.
- MeSH
- antitumorózní látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- celková dávka radioterapie metody MeSH
- cisplatina aplikace a dávkování MeSH
- doxorubicin aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- Merkelův nádor diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- nádory hlavy a krku etiologie chirurgie radioterapie MeSH
- recidiva chirurgie radioterapie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Je obecně přijato, že celková nejistota pro sdělení předepsané dávky do cílového objemu při rádioterapii by neměla přesáhnout hodnotu 5 %. Přípustná nejistota pro přesnost výpočtu dávkové distribuce generované počítačovými plánovacími systémy pak nutně musí být ještě menší. V souladu s požadavky ICRU lze dávkovou distribuci vypočtenou plánovacím systémem považovat za dostatečně přesnou, pokud je relativní odchylka dávky vypočtené a dávky naměřené v určitém bodě na izodóze menší než 2 % v oblasti nízkého dávkového gradientu, resp. pokud je vzájemný posun bodů na vypočtené a naměřené izodózní křivce menší než 2 mm v oblasti s velkým dávkovým gradientem. Pro zjištění stavu kvality plánovacích systémů v CR bylo testováno 8 ze 27 systémů používaných v současné době v CR. Jejich porovnání bylo provedeno jednotnou metodou založenou na termoluminiscenčni (TLD) a filmové dozimetrii s využitím víceúčelového fantomu. Testy byly založeny na měření pro sedm typických ozařovacích geometrií: pravidelná pole, nepravidelná pole, pole s klíny, pole pro zakřivený povrch a pole s nehomogenitami. Absorbovaná dávka naměřená pomocí TLD bylá porovnávána s dávkou vypočtenou plánovacími systémy. Z výsledků je patrné, že mezi zkoumanými plánovacími systémy jsou určité rozdíly a že je v praxi obtížné vždy dodržet požadavky na přesnost specifikované ICRU. Ukázalo se, že navržená metoda měření pomocí víceúčelového fantomu je dobrým prostředkem pro nezávislou kontrolu plánovacích systémů, neboť poskytuje cennou informaci o konečné realizaci plánované rádioterapie.
The requirement of 5 % overall accuracy for the target-absorbed dose in radiotherapy implies that the accuracy of the relative dose calculation shoidd be only within a few percent. According to the recommendation of the International Commission on Radiation Units and Measurements (ICRU), a computer generated dose distribution is considered accurate enough if it differs from the results of relative dose measurements by less than 2%, or 2 mm in the position of isodose curves involving very steep dose gradients. Considering these requirements, eight treatment planning systems of 27 systems, currently used in Czech hospitals, were compared. The intercomparison was made using a multi-purpose phantom involving dose measurements based on thermoluminescent (TLD) and film dosimetry. Seven typical cases of irradiation were tested: regular fields, irregular fields, wedge fields, oblique incidence and non-homogenities. The absorbed dose measured by TLD was compared with the absorbed dose calculated by the treatment planning systems. The results indicate that the dose distributions generated by different treatment planning systems can differ from each other as well as from the measured dose distributions up to a level not acceptable in terms of the ICRU requirement. The method using the multipurpose phantom seems to be a good tool for regular independent quality control of the treatment planning systems since it shows the real dose outcome resulting from all procedures involved in the radiotherapy chain.
Cíl studie: Zhodnotit výsledky vlastního souboru nemocných, opakovaně ozářených pro nádorgynekologického traktu.Typ studie: Retrospektivní zpracování přežití, stupně a délky paliativního efektu. Zároveň stano-vení profilu toxicity u ozářených pacientek. Vlastní výsledky autoři porovnali s literárními údaji.Název a sídlo pracoviště: Klinika radioterapie a onkologie Fakultní nemocnice Královské Vino-hrady.Metodika: Ze všech pacientek s tumorem gynekologického traktu, léčených na klinice radiotera-pie a onkologie FNKV po zavedení megavoltové terapie byly vybrány ty, u kterých byla provedenaopakovaná radioterapie v oblasti pánve v celkové dávce alespoň 60Gy. Celkové přežití, stupeňa trvání subjektivní úlevy a akutní i chronická toxicita byly analyzovány v závislosti na předpo-kládaných predikátorech terapie.Výsledky: Kritéria opakované radioterapie splňovalo 21 nemocných. U 7/21 (33 %) došlo k perma-nentnímu nebo dočasnému vymizení bolesti, krvácení, výtoku nebo komprese okolních struktur.U 6/21 (29 %) pacientek byl účinek parciální. Paliativní efekt trval 0-101 měsíců (medián 5 měsíců).Autoři zjistili statisticky významnou korelaci pozitivního efektu terapie s lepším celkovým sta-vem pacientky a statisticky nesignifikantní trend mezi dosaženou paliací a biologicky efektivnídávkou druhé série radioterapie a/nebo aplikací konkomitantní chemoterapie. Toxicita opakova-né radioterapie byla relativně mírná.Závěr: Druhá série radioterapie je u vybraných pacientek s gynekologickými malignitami účin-nou paliativní léčebnou modalitou. Při uvážlivé indikaci a provedení je provázena relativně velmipřijatelnou toxicitou. Není vhodná u nemocných, kde lze na základě celkového stavu nebo pokro-čilosti choroby předpokládat velmi krátkou dobu celkového přežití. Zlepšení terapeutického po-měru lze předpokládat při aplikaci konkomitantní chemo-radioterapie.
Objective: To evaluate the results of repeated radiotherapy in the pelvis region in patients withgynaecological cancer.Design: Retrospective analysis of overall survival, degree and duration of palliation as well asassessment of the toxicity profile of treatment. The authors compared their own results with datain the relevant literature.Setting: Radiotherapy and Oncology Department, Faculty Hospital Královské Vinohrady, Prague,Czech Republic.Methods: From all files of patients with carcinoma of the gynaecological tract treated in thedepartment after the introduction of megavoltage radiotherapy those with reirradiation of atleast 60 Gy in the pelvis region were reviewed. Overall survival, the extent and duration of thesubjective relief, resolution of the pressure symptoms, acute and chronic treatment toxicity wereanalysed with respect to the anticipated predicators.Results: 21 patients were analysed. In 7/21 (33%) the symptoms (pain, bleeding, discharge, com-pression of the neighbouring structures) have been completely (temporarily or indefinitely) resol-ved. In 6/21 (29%) the effect was partial. The palliation lasted for 9-101 months (median 5 months).Statistically significant correlation was found between the palliative effect and better performan-ce status. A trend which, however, did not reach statistical significance was found between betterpalliation and biologically equivalent dose of the second radiotherapy course and/or applicationof concomitant radiochemotherapy. The toxicity of treatment was relatively mild.Conclusion: Second course of radiotherapy is an effective treatment modality in patients withpersistent or recurrent gynaecological malignancies. If carefully indicated and performed, thetoxicity is relatively very acceptable. Reirradiation is not recommended in patients with a veryshort prognosis due to advanced disease or poor general condition. Concomitant chemoradiothe-rapy can improve therapeutic ratio.
Východiska: Intersticiální brachyteranie (IBT) hraie vvznamnou roli v léčbě recidív maligních gliomů a prodlužuje přežití u vybraných pacientů. Typ studie a soubor: Studie zaměřená na proveditelnost IBT s vysokým dávkovým příkonem (HDR), plánované pomocí magnetické rezonance (MRI), u mozkových nádorů. Metody a výsledky: U mladého muže prokázalo MRI vyšetření lokální recidívu anaplastického astrocytomu 50x30x25 mm parietotemporálně vlevo. Stereotaktickou technikou byly zavedeny 3 katétry pro intersticiální brachyterapii. Rozložení katétru odpovídalo zásadám Pařížského dozimetrického systému. Plánování bylo provedeno s využitím MRI. Lokalizace aplikátorů byla ověřena na simulátoru ortogonální metodou. Dávka byla specifikována na okraj kontrastního tumoru a referenční izodoza pokrývala objem 31,4 cm3. Pacient byl ozářen dávkou 4x4,5 Gy ve čtyřech po sobě jdoucích dnech. Léčba bylá dobře tolerována. Závěr: Naše první zkušenosti svědčí o tom, že MRI plánování umožňuje přesné provedení IBT. Pokud |e autorům známo, jde o první prezentaci intersticiální HDR brachyterapie u mozkového nádoru v České republice.
Backgrounds: Interstitial brachytherapy (IBT) plays an important role in the treatment of recurrent malignant gliomas and prolongs survival in selected patients. Design and Subjects: High-dose-rate (HDR) IBT of brain tumours using magnetic resonance (MRI) planning - feasibility study. Methods and Results: A locally recurrent anaplastic astrocytoma 50x30x25 mm in the left parietotemporal area was revealed in a young man by magnetic resonance imaging (MRI). Three interstitial brachytherapy catheters were stereotactically inserted. The catheters were positioned according to the Paris dosimetric system. The MRI scans served for planning of treatment. Localization of the applicators was verified on a simulátor using the orthogonal technique. The dose was specified to the periphery of contrast enhanced tumour and the reference isodose covered the volume of 31.4 ccm. The patient was treated with 4x4,5 Gy on four consecutive days. The treatment was well tolerated. Conclusions: Our initial experience suggests that MRI planning enables an accurate IBT procedure. To the author's knowledge, this is the first presentation of interstitial HDR brachytherapy for a brain tumour in the Czech Republic.
- MeSH
- brachyterapie metody MeSH
- celková dávka radioterapie metody MeSH
- dospělí MeSH
- gliom diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru terapie MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- nádory mozku diagnóza radioterapie MeSH
- zaváděcí katétry MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
