Prehľadný článok zameriava pozornosť na práce o štruktúre a funkcii lymfatických kapilár v spojivovom tkanive v koži, vo svale a v synoviálnej membráne. Lymfatické kapiláry (iniciálne lymfatiky) pozostávajú z endotelových buniek usporiadaných navzájom tak, že ich medzibunkové spojenia majú odlišnú štruktúru. V jednom type medzibunkových spojení sa distálne konce endotelových buniek navzájom prekrývajú vo forme výbežkov, pričom medzi bunkovými membránami vonkajšieho a vnútorného výbežku chýbajú dezmozómy a nenachádzajú sa medzi nimi ani ďalšie spojovacie komplexy. Vonkajší výbežok endotelovej bunky je pevne pripojený k okolitému spojivovému tkanivu pomocou zakotvujúcich vlákien (anchoring filaments). Vnútorný výbežok zo susednej endotelovej bunky sa môže preklopiť do lúmena lymfatickej kapiláry a môže vzniknúť niekoľko mikrometrov široká komunikácia medzi interstíciom a lúmenom pri efluxe tkanivovej tekutiny a leukocytov z interstícia do lúmena kapiláry. Vyššie uvedené otvárateľné medzibunkové spojenia označujú lymfológovia vo svojich prácach aj ako endotelové mikrochlopne a tiež ako primárne chlopne. Tieto primárne chlopne v kooperácii s klasickými (sekundárnymi) intralymfatickými chlopňami umožňujú jednosmerný tok lymfy pri spontánnych kontrakciách iniciálnych lymfatík. Predpokladá sa, že primárne chlopne v lymfatických kapilárach majú dôležitú úlohu pri drenáži zápalom postihnutého spojivového tkaniva aj v synoviálnom kĺbe.
The review article focuses on the structure and function of lymphatic capillaries in connective tissues of skin, muscles and synovial membrane. Lymphatic capillaries (initial lymphatics) are formed from endothelial cells mutually arranged so that their intercellular junctions have different structure. In one of the different types of intercellular junctions the distal ends of endothelial cells overlap one another in the form of projections. Desmosomes are missing between the cell membranes of the internal and external projection without presence of any other junctional complexes. The external projection of the endothelial cell is tightly attached to the surrounding connective tissue with the help of anchoring filaments. The internal projection of the neighbouring endothelial cell may tilt over to the lumen of the lymphatic capillary and this may result in a several micrometers wide communication between the interstitium and the lumen with efflux of tissue fluid and leukocytes from the interstitium in to the lumen of the capillary. Lymphologists call the above mentioned openable intercellular junctions in their works also endothelial microvalves or primary valves. These primary valves in cooperation with classical (secondary) intralymphatic valves enable one way lymph flow during spontaneous contractions of the initial lymphatics. It is supposed that primary valves in lymphatic capillaries have an important role in the drainage of the connective tissues affected by inflammation also in the synovial joint.
- Klíčová slova
- synoviální kloub lymfatické kapiláry, drenáž, bunky imunitného systému., lymfatické kapiláry, buňky imunitního systému,
- MeSH
- drenáž MeSH
- kůže MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické cévy anatomie a histologie fyziologie imunologie ultrasonografie MeSH
- nemoci kloubů imunologie MeSH
- pojivová tkáň MeSH
- svaly imunologie MeSH
- synoviální membrána MeSH
- zánět MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
230 s. : il., tab. ; 24 cm
- MeSH
- antirevmatika klasifikace MeSH
- nemoci kloubů diagnóza imunologie klasifikace MeSH
- nemoci pojiva diagnóza imunologie klasifikace MeSH
- revmatické nemoci diagnóza imunologie klasifikace MeSH
- Publikační typ
- slovníky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- revmatologie
Destrukce kloubní chrupavky je hlavním společným rysem artróz a artritid. Ideálním markerem degradace chrupavky je teoreticky kolagen typu II. V úvodu rešerše je podána stručná základní informace o biochemii, struktuře a degradaci kolagenu typu II. imunochemické markery degradace kolagenu typu II jsou pro snažší orientaci diskutovány po rozdělení do tří skupin podle lokalizace příslušných epitopů v molekule kolagenu II: (a) “denaturační” (skryté) epitopy lokalizované v helikální oblasti (b) neoepitopy lokalizované v místě štěpení kolagenázou a generované jejím účinkem (c) epitopy nacházející se v telopeptidech. Skupina (c) zahrnuje v současné době nejperspektivnější marker označovaný jako CTX-II.
Degradation of articular cartilage is a major common hallmark of different types of arthritis. Collagen type II is possibly the ideal marker of cartilage destruction. Basic information on biochemistry, structure, and degradation of collagen type II is provided in the introduction. Immunochemical markers indicative of degradation of collagen type II fall into three groups according to the localization of the particular epitope within the collagen molecule: (a) denaturation (hidden) epitopes localized to the triple-helical domain, (b) cleavage neoepitopes localized to the collagenase cleavage site, (c) epitopes localized to telopeptides. Currently most promising marker designated as CTX-II belongs to the group (c).
- MeSH
- biodegradace MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kolagen typ II chemie imunologie metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- nemoci chrupavky imunologie metabolismus MeSH
- nemoci kloubů etiologie imunologie klasifikace MeSH
- přehledová literatura jako téma MeSH
- revmatoidní artritida chemicky indukované imunologie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Revmatoidní artritida (RA) a osteoartróza (OA) představují nejčastější svalově kloubní onemocnění, postihují diartrodiální klouby a často vedou k disabilitě. Diagnóza obou chorob je podložena konvenčním rentgenovým vyšetřením. Ireverzibilní rentgenové změny se často vyskytují až v pozdější fázi onemocnění, což platí zejména pro OA. Současný výzkum postupně odhaluje potenciální využití molekulárních markerů od pochopení patogeneze onemocnění až k předpovědi progrese či monitorování efektu léčby. Molekulární markery by měly odrážet poškození kloubu, zánět nebo imunitní odpověď. Cílem této dizertační práce byla analýza vybraných biomarkerů v séru, synoviální tekutině a synoviální tkáni u pacientů s RA a OA a vyhodnocení jejich diagnostické a prediktivní hodnoty, včetně patogenetického významu. U pacientů s OA kolenních kloubů jsme prokázali zvýšené hladiny sérového pentosidinu, což mělo prediktivní význam progrese choroby ve smyslu zúžení kloubní štěrbiny. Pozitivní korelace mezi pentosidinem a oligomerním proteinem chrupavkové matrix (COMP) v synoviální tekutině navíc poukázala na pentosidin jako na jeden z dalších potenciálních biomarkerů OA. Hladiny COMP v séru byly srovnatelné u pacientů s OA, RA i zdravé kontrolní skupiny. V naší práci COMP v séru nevykazoval prediktivní význam progrese OA kolenních kloubů, ani žádnou asociaci se zánětlivými ukazateli u pacientů s OA i RA. Zvýšené koncentrace COMP v synoviální tekutině pacientů s OA oproti RA ukazovaly na druhé straně na odlišný patogenetický mechanismus degradace chrupavky během OA. Vztah mezi modulátorem metabolismu kosti osteoprotegerinem (OPG) a ukazatelem kostního obratu deoxypyridinolinem v séru u pacientů s OA může představovat rovnováhu mezi ochrannou úlohou OPG ve vztahu ke kosti a vlastní resorpcí kosti. U pacientů s RA jsme neprokázali asociaci zvýšených koncentrací pentosidinu s CRP ani s aktivitou onemocnění. Pozitivní vztah mezi COMP a protilátkami proti cyklickému citrulinovanému peptidu (anti-CCP) v séru, COMP a OPG v synoviální tekutině může odrážet asociaci systémové degradace kloubní chrupavky a imunitní odpovědi, lokální destrukci kloubní chrupavky a metabolismu kosti u RA. Snížené hladiny OPG u pacientů s RA mohou být odpovědné za vznik periartikulární osteoporózy, kostních destrukcí a mohou tak naznačovat nedostatečnou ochrannou úlohu OPG ve smyslu kostních ztrát u chronických zánětlivých chorob. Dále jsem prokázali zvýšenou expresi proteinu indukujícího metastázy – S100A4 RA synoviální tkání v místech kloubní invaze. Navíc exogenní S100A4 ovlivňoval expresi a tvorbu několika matrixových metaloproteináz (MMP) synoviálními fibroblasty. Protože mezi RA a malignitami existuje podobnost, můžeme předpokládat, že S100A4 přispívá k agresivnímu, invazivnímu a tumorům podobnému chování RA synoviální tkáně. Na závěr lze shrnout, že pentosidin může představovat nový biochemický marker progrese OA. Zvýšená koncentrace COMP v synoviální tekutině u pacientů s OA může být odrazem rozdílné patogeneze destrukce kloubní chrupavky u RA a OA. Vztah mezi ukazateli destrukce chrupavky, kosti a imunitní odpovědi u RA poukazuje na komplexní charakter onemocnění. S100A4 může představovat novou molekulu, která může být součásti patogeneze RA.
Rheumatoid arthritis (RA) and osteoarthritis (OA) represent the most common forms of musculosceletal disorders that affect diarthrodial joints, often lead to joint damage and disability. Diagnosis of both conditions is based on the conventional radiography. Mostly in OA, radiographic changes often occur late in the disease and are largely irreversible. Current investigation revealed potential uses of molecular markers, ranging from understanding pathogenesis of the diseases to predicting and monitoring the outcome of the treatment. Molecular markers could reflect joint damage, inflammation, or immune response. The aim of the thesis was to analyze several biochemical markers in serum, synovial fluid and synovial tissue samples from patients with RA and OA, and to evaluate their diagnostic and predictive values as well as their contribution to the pathogenesis of the diseases. We found an increased serum pentosidine concentration in knee OA patients that was of predictive value of the joint space narrowing. Moreover, positive correlation between pentosidine and cartilage oligomeric matrix protein (COMP) in synovial fluid makes pentosidine one of the new potential biomarkers of the OA. Serum level of COMP was similar among patients with OA and RA as well as healthy individuals. In our study, COMP in serum was not predictive for further progression of OA and did not correlate with any marker of inflammation both in OA and RA. On the other side, COMP was significantly elevated in OA synovial fluid in contrast to RA synovial fluid, which may reflect distinct pathogenic feature of cartilage loss in OA process. Relationship between modulator of bone metabolism osteoprotegerin (OPG) and marker of bone turnover deoxypyridinolin in serum from OA patients could represent a balance between bone-protective role of OPG and bone resorption. In RA patients significantly elevated levels of pentosidine were associated neither with CRP nor with disease activity. Relationships between COMP and anti-CCP antibodies in serum, COMP and OPG in synovial fluid may reflect the association of systemic cartilage turnover and immune activity, and local cartilage destruction and bone metabolism in RA. Decreased levels of OPG in RA can be responsible for the periarticular osteoporosis, bone destruction observed in RA, and thus predicate an insufficient bone-protective role of OPG in inflammatory diseases. Moreover, we found the expression of metastasis-inducing protein - S100A4 at sites of invasion in RA synovium. In addition, exogenous S100A4 modulated expression and production of several matrix metalloproteinases (MMP) by RA synovial fibroblasts. Since several phenomena are similar between RA and malignant tumors, it can be hypothesized that S100A4 contributes to the aggressive, invasive, and tumor-like behavior of RA synovium. In conclusion, pentosidine may represent new biochemical marker of OA progression. Increased COMP in synovial fluid from OA patients can be a result of a different pathogenic feature of cartilage destruction in OA compared to RA. A relationship between several cartilage, bone, and immunological markers in RA could show a complexity of the disease. S100A4 could represent a new molecule that might be implicated in the pathogenesis of RA.
Autor podává přehledný referát o polymyalgia rheumatica (PMR) a temporální arteriitidě (TA). I když je etiopatogeneze obou onemocnění neznámá, v poslední době byla získána řada důkazů jak o možné účasti činitelů vnějších, nejspíše infekčních (např. Chlamydia pneumoniae), tak faktorů vnitřních (genetický marker HLA-DRB1* 04). PMR a TA jsou blízké syndromy, které se vyskytují často současně. U obou byla také popsána řada abnormalit svědčících pro hlubokou imunologickou poruchu. V terapii PMR a TA stále dominují kortikosteroidy. U PMR se jako iniciální dávka doporučuje 15 mg prednizonu (na první měsíc) s přechodem na udržovací dávky 5 – 7,5 mg během 2 měsíců. Celková doba léčby se doporučuje asi 2 roky, u části pacientů s PMR však musí trvat i 4 – 5 let. U TA jsou iniciální dávky kortikosteroidů vyšší. Má-li nemocný vizuální příznaky zahajujeme 40 – 80 mg prednizonu denně (alternativou je pulzní léčba) a při nepřítomnosti vizuálních příznaků pak 20 – 40 mg denně. Při léčbě PMR i TA tím, že podáváme relativně vysoké dávky kortikosteroidů po relativně dlouhou dobu, ohrožujeme nemocné rizikem vzniku osteoporózy. Je proto indikované iniciální vyšetření DEXA, event. další monitorování. Preventivně podáváme minimálně kalcium plus D vitamin.
The author presents a review on polymyalgia rheumatica (PMR) and temporal arteriitis (TA). Although the etiopathogenesis of the two diseases is not known, recently some evidence was assembled on the possible participation of external factors, most probably infectious ones (e.g. Chlamydia pneumoniae) or internal factors (genetic marker HLA-DRB1* 04). PMR and TA are close syndromes which often occur concurrently. In both also some abnormalities were described which suggest a profound immunological disorder. In the treatment of PMR and TA corticosteroids still dominate. In PMR an initial dose of 15 mg prednisone is recommended (for the first month) with a gradual change to maintenance doses of 5–7.5 mg within two months. The total period of treatment should be about 2 years, in some patients with PMR it must be however 4–5 years. In TA the initial doses of corticosteroids are higher. If the patient has visual symptoms we start with 40–80 mg prednisone per day (an alternative is pulsed treatment) and in the absence of visual symptoms 20–40 mg/day. Treatment of PMR and TA involving large doses of corticosteroids for a relatively long time is associated with the risk of osteoporosis. An initial DEXA examination and further monitoring is therefore indicated. Preventively at least calcium plus vitamin D should be administered.
Cíl práce: Zhodnocení významu průkazu specifických antiboreliových profilátek vázaných v cirkulujících imunitních komplexech (CIK) v krvi pacientů s lymeskou boréliózou (EB). Metodika: Izolace CIK byla prováděna dvěma metodami: precipitační technikou pomocí polymeru PEG 6000 a separací na koloně SUPEROSA HR 12 vysokoúčinnou gelovou filtrační chromatografií (HPEC) .Specifické protilátky uvolněné z CIK alkalickou disociací byly detekovány metodou ELISA. Výsledky: U 59 ambulantních i hospitalizovaných pacientů s klinickými projevy LB byly prokázány specifické profilátky v (TK u 10 (16,9 %), 4 x ve třídě IgG a 6 x ve třídě IgM. U tří pacientů byly CIK stanoveny opakoxovaně. Závěr: Na základě uvedených výsledků usuzujeme, že u LB nedochází ve významném měřítku k vyvázaní specifických protilátek v CIK. Z metodického hlediska precipitační postup izolace CIK pomocí PEC 6000 vykazoval ve třídě IgG nižší senzifivitu a ve třídě IgM více falešně pozitivních nálezů v porovnání s metodikou HPLC.
Objectives: Evaluating the significance of detecting anti-borreliosis antibodies bound in circulafing immune complexes (CIC) in the blood of patients with Lyme borreliosis (LB). Method: CIC were isolated by two methods: precipitafion with PEG 6000 polymer and separation with high potency gel filtration chromatography (HPLC) using a SUPEROSA HR 12 column. Specific antibodies released from CIC by alkaline dissociation were detected by ELISA method. Results: From a total of 59 in-patients and out-patients with clinical symptoms of LB, specific anfibodies in CIC were detected in 10 (16.9%), in 4 cases IgG class and in 6 cases IgM. In three patients CIC were detected repeatedly. Conclusion: Our results suggest that in LB there is no significant unbinding of specific anfibodies in CIC. Further, the precipitafion method for isolafing ClC using PEG 6000 had lower sensitivity in the IgG class and more false positive results in the IgM class in comparison to HPLC method.
- MeSH
- Borrelia burgdorferi imunologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- imunokomplex izolace a purifikace krev MeSH
- klinické laboratorní techniky metody normy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- lymeská nemoc imunologie komplikace krev MeSH
- nemoci centrálního nervového systému imunologie krev MeSH
- nemoci kloubů imunologie krev MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Handbook of immunopharmacology
[1st ed] XVII, 263 s. : tab., grafy, přeruš.lit., věc.rejstř., fot. ; 28 cm
- MeSH
- autoimunitní nemoci terapie MeSH
- cytokiny škodlivé účinky MeSH
- matrixové metaloproteinasy antagonisté a inhibitory MeSH
- nemoci kloubů imunologie MeSH
- nemoci pojiva imunologie MeSH
- protilátky terapeutické užití MeSH
- zánět patofyziologie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- revmatologie
- alergologie a imunologie