BACKGROUND AND PURPOSE: The main aim of the study was to document the occurrence and evolution of post-stroke spasticity (PSS). The secondary goal was to identify predictors for increases and decreases in PSS rates during 12 months of subsequent follow-up. METHODS: In a longitudinal, multicenter, prospective cohort study, assessments were done at 7 days (V1), 6 months (V2), and 12 months (V3) after stroke onset. A total of 307 consecutive patients from four comprehensive stroke centers with the first-ever stroke of carotid origin and the presence of motor deficit at day 7 were included. The demographic data, baseline characteristics, Barthel index, degree and pattern of paresis and muscle tone were evaluated and recorded. Spasticity was assessed using the modified Ashworth scale. RESULTS: Spasticity was present in 45.0% of patients at V1, in 49.5% at V2, and in 43.2% at V3. A significant number of patients experienced changes in spasticity between visits: increased/new occurrence of spasticity in 32.5% (V1 and V2) and in 13.6% (V2 and V3) of patients; decreased occurrence/disappearance of spasticity in 18.5% (V1 and V2) and in 18.3% (V2 and V3) of patients. The number of patients with severe spasticity increased throughout the year, from 2.6% to 13.0% (V2) and 12.5% (V3). CONCLUSIONS: Spasticity developed in almost half of the included patients. The degree of spasticity often changed over time, in both directions. The rate of severe spasticity increased during the first year, with the maximum at 6 months following stroke onset. Copyright © 2019 EAN.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mladý dospělý MeSH
• prevalence MeSH
• progrese nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• svalová spasticita * epidemiologie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Observational, analytic, prospective, longitudinal, cohort study to assess the prevalence of spasticity in patients suffering from first-ever stroke in the internal carotid artery territory. Patients will be recruited according to the inclusion criteria and will be further separated on the basis of the presence of potential risk factor exposure. The data needed for the assessment of spasticity prevalence and mutual comparison of patients ́groups will be acquired in the consecutive visits, as well as the data needed for the creation of an information system for the monitoring of the load, outcomes and quality of medical care in the network of Complex and regional stroke centres in the Czech Republic.

Observační, analytická, prospektivní - longitudinální, kohortová studie ke zjištění prevalence spasticity ve skupině pacientů postižených prvním ischemickým iktem v karotickém povodí. Pacienti budou zařazováni dle vstupních kritérií a budou charakterizováni dle přítomnosti či nepřítomnosti expozice potenciálním rizikovým faktorům na začátku studie. Na základě opakovaných návštěv budou získány podklady k hodnocení četnosti výskytu spasticity a k porovnávání různých skupin pacientů dle rizikových faktorů; stejně tak budou získána data pro vytvoření informačního systému pro sledování zátěže, výsledků a léčby a kvality péče v síti Komplexních cerebrovaskulárních a regionálních Iktových center na území České republiky.

• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mortalita MeSH
• nemoci arterie carotis MeSH
• prevalence MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• surveillance populace MeSH
• svalová spasticita epidemiologie   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• neurologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

BACKGROUND AND PURPOSE: The main aim of the study was to document the occurrence and evolution of post-stroke spasticity (PSS). The secondary goal was to identify predictors for increases and decreases in PSS rates during 12 months of subsequent follow-up. METHODS: In a longitudinal, multicenter, prospective cohort study, assessments were done at 7 days (V1), 6 months (V2), and 12 months (V3) after stroke onset. A total of 307 consecutive patients from four comprehensive stroke centers with the first-ever stroke of carotid origin and the presence of motor deficit at day 7 were included. The demographic data, baseline characteristics, Barthel index, degree and pattern of paresis and muscle tone were evaluated and recorded. Spasticity was assessed using the modified Ashworth scale. RESULTS: Spasticity was present in 45.0% of patients at V1, in 49.5% at V2, and in 43.2% at V3. A significant number of patients experienced changes in spasticity between visits: increased/new occurrence of spasticity in 32.5% (V1 and V2) and in 13.6% (V2 and V3) of patients; decreased occurrence/disappearance of spasticity in 18.5% (V1 and V2) and in 18.3% (V2 and V3) of patients. The number of patients with severe spasticity increased throughout the year, from 2.6% to 13.0% (V2) and 12.5% (V3). CONCLUSIONS: Spasticity developed in almost half of the included patients. The degree of spasticity often changed over time, in both directions. The rate of severe spasticity increased during the first year, with the maximum at 6 months following stroke onset.

• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mladý dospělý MeSH
• prevalence MeSH
• progrese nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• svalová spasticita epidemiologie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

AIMS: The main aim of this study was to provide an estimate of the incidence and prevalence of spasticity following stroke in the internal carotid artery territory for Regional Stroke Centers in the Czech Republic. A secondary goal was to identify predictors for the development of spasticity. METHODS: In a prospective cohort study, 256 consecutive patients with clinical signs of central paresis due to a first-ever stroke were examined in the acute stage. All patients had primary stroke of carotid origin and paresis of the upper and/or lower limb for longer than 7 days after stroke onset. All were examined between 7-10 days after the stroke. We evaluated the degree and pattern of paresis, spasticity using the Modified Ashworth scale and the Barthel Index, baseline characteristics and demographic data. RESULTS: Of 256 patients (157 males; mean age 69.9±12.4 years), 115 (44.9%) patients developed spasticity during the first 10 days after stroke onset. Eighty-three (32.5%) patients presented with mild neurological deficit (modified Rankin Scale 0 - 2) and 69 (27.0%) patients were bedridden. CONCLUSION: Spasticity was noted in 44.9% patients with neurological deficit due to first-ever stroke in the carotid territory in the first 10 days after stroke onset. Severe spasticity was rare.

• MeSH
• arteria carotis interna patologie   MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• prevalence MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• svalová spasticita * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Paréza je jedním ze tří hlavních klinických příznaků léze centrálního motoneuronu. Dalšími symptomy, které klinické příznaky centrální parézy dále prohlubují, jsou zkrácení svalu a zvýšená svalová aktivita. Zkrácení svalu je vedle volní inaktivity podmíněno atrofií svalu, šlach a okolních měkkých tkání a je doprovázeno projevy snížené kontraktility, elasticity a ztráty svalového objemu, což v pozdějších fázích vede k fixní kontraktuře. Zvýšená svalová aktivita nastupuje se zpožděním několika týdnů až měsíců a bývá důvodem dalšího zhoršení centrální parézy. Projevuje se spasticitou – náhlým zvýšením svalového tonu při rychlém protažení svalu, spastickou dystonií – spontánní klidovou kontrakcí svalů paretické končetiny bez zjevného vyvolávajícího faktoru, spastickou ko-kontrakcí – nechtěným stahem antagonistů při volní aktivitě agonistů ve stejném svalovém segmentu a spastickou synkinezí – patologickým rozšířením aberantní svalové aktivity na vzdálené, parézou nepostižené svalové segmenty, které doprovázejí volní pohyb paretickou končetinou. Ze všech projevů zvýšené svalové aktivity je to spastická dystonie a spastická ko-kontrakce, které motorický deficit zhoršují nejvíce. Podílejí se na dalším zkracování paretického svalu a jsou hlavními limitujícími faktory neurorehabilitační léčby. Má-li být léčba spastické parézy úspěšná, musí být zaměřena na všechny tři základní projevy spastické parézy – protahování svalu (prevence zkrácení), posilování agonisty (zlepšení parézy) a oslabení antagonisty (redukce zvýšené svalové aktivity).

Paresis is one of the three main clinical symptoms of the upper motor neuron lesion. Other symptoms, which could worsen central palsy, are muscle shortening and increased muscle activity. Besides motor inactivity, muscle shortening is caused by the atrophy of the muscle, tendon and surrounding soft tissues and is accompanied by decreased contractility, elasticity and loss of muscle volume, all of which leads to a fixed contracture in later stages. Increased muscle activity emerges a couple of weeks or months after the central lesion and is responsible for further deterioration of the paresis. It manifests with spasticity – a sudden increase in muscle tone during a fast muscle stretch; spastic dystonia – spontaneous involuntary muscle contraction of paretic limbs under resting condition with no apparent provoking factor; spastic co-contractions – involuntary contraction of antagonist muscle during volitional contraction of the agonists in the same segment; and spastic synkinesias – aberrant motor activity in the distant segments accompanying the active movement of the paretic limb. The spastic dystonia and co-contractions are notably the most disabling signs of increased muscular activity. They belong to critical limiting factors of neurorehabilitation as they contribute to further muscle shortening. Treatment of spastic paresis is successful if simultaneously focused on the three domains of spastic paresis – stretching the muscle (for prevention of shortening), strengthening the agonists (for improvement of paresis) and weakening the antagonists (for reduction of increased muscle activity).

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dyskineze diagnóza   MeSH
• dystonie diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění motorického neuronu * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• paréza diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• spasmus diagnóza   etiologie   MeSH
• svalová kontrakce MeSH
• svalová spasticita * diagnóza   epidemiologie   etiologie   patologie   MeSH
• svalové atrofie etiologie   MeSH
• svaly patologie   MeSH
• synkineze etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Spasticita je častým projevem poškození centrálního motoneuronu, které nastává po traumatu, ischemii nebo hemoragii, v důsledku zánětu, degenerativního procesu či v souvislosti s výskytem nádoru. Klinický obraz tvoří syndrom centrálního motoneuronu, jehož hlavní součástí je kromě zvýšené svalové aktivity také zkrácení svalu a paréza. Pro posouzení typu a stupně spasticity je nezbytné objektivní vyšetření, k němuž se používají různé klinické škály. Komplexní léčba spasticity vyžaduje multidisciplinární přístup a vytyčení reálných cílů, které je třeba stanovit individuálně. Cílem léčby není úplné odstranění spasticity, ale zmírnění jejího negativního vlivu, který omezuje aktivity nemocného. Rehabilitace hraje důležitou roli v organizaci péče o tyto pacienty. Nejběžnějším a také nejjednodušším způsobem léčby spasticity zůstává perorální antispastická léčba. Botulotoxin má výsadní postavení v léčbě fokální spasticity. U těžké generalizované spasticity je možné podávání intratekálního baklofenu pumpovými systémy. Chirurgické metody jsou určeny pro pacienty s extrémně těžkou spasticitou, která není ovlivnitelná jinými léčebnými metodami.

Spasticity is a frequent manifestation of upper motor neuron lesion induced by trauma, ischemia or haemorrhage, inflammation, degenerative processes or tumours. The principal symptoms of the upper motor neuron syndrome include muscle hypertonia, paresis and muscle shortening. Clinical rating scales are used to assess obyect/vely the type and degree of spasticity. Complex spasticity management requires a multidisciplinary approach and the setting of realistic individual treatment goals. The main goal of spasticity treatment is to eliminate its negative impact on common daily activities. Rehabilitation plays a key role in the management of spasticity. Oral antispasticity drugs remain the most common and simplest treatment. Botulinum toxin holds a preeminent position in the treatment of focal spasticity. In severe generalised spasticity, it is possible to administer baclofen intrathecally via a pump system. Surgical methods are used for severe spasticity when other treatment methods are ineffective.

• MeSH
• aplikace orální MeSH
• baklofen aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• benzodiazepiny aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• botulotoxiny typ A farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• centrálně působící myorelaxancia aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• clonidin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění motorického neuronu * diagnóza   epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   komplikace   rehabilitace   MeSH
• ortopedické výkony metody   MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• spinální injekce MeSH
• svalová spasticita * diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   klasifikace   rehabilitace   MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• botulotoxiny typ A * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• centra sekundární péče normy   pracovní síly   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• centrálně působící myorelaxancia škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• charakteristiky epidemiologické studie MeSH
• ergoterapie MeSH
• fyzioterapeuti MeSH
• komplexní zdravotní péče * metody   organizace a řízení   pracovní síly   využití   MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění motorického neuronu * patofyziologie   MeSH
• svalová spasticita * diagnóza   epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• týmová péče o pacienty organizace a řízení   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bolest epidemiologie   MeSH
• bolesti zad epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie trigeminu epidemiologie   MeSH
• roztroušená skleróza komplikace   MeSH
• svalová spasticita epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

3 případy mnohonásobné vrozené ztuhlosti, myoplasia congenita multiplex. Onemocnění je způsobeno nevyvinutím některých svalových skupin končetin, vedoucí k typickým deformitám. Možnosti ortopedické léčby

• MeSH
• lidé MeSH
• svalová atrofie epidemiologie   vrozené   MeSH
• svalová spasticita epidemiologie   vrozené   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH