AIMS: To use quality indicators to study the management of ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI) in different regions. METHODS AND RESULTS: Prospective cohort study of STEMI within 24 h of symptom onset (11 462 patients, 196 centres, 26 European Society of Cardiology members, and 3 affiliated countries). The median delay between arrival at a percutaneous cardiovascular intervention (PCI) centre and primary PCI was 40 min (interquartile range 20-74) with 65.8% receiving PCI within guideline recommendation of 60 min. A third of patients (33.2%) required transfer from their initial hospital to one that could perform emergency PCI for whom only 27.2% were treated within the quality indicator recommendation of 120 min. Radial access was used in 56.6% of all primary PCI, but with large geographic variation, from 76.4 to 9.1%. Statins were prescribed at discharge to 98.7% of patients, with little geographic variation. Of patients with a history of heart failure or a documented left ventricular ejection fraction ≤40%, 84.0% were discharged on an angiotensin-converting enzyme inhibitor/angiotensin receptor blocker and 88.7% were discharged on beta-blockers. CONCLUSION: Care for STEMI shows wide geographic variation in the receipt of timely primary PCI, and is in contrast with the more uniform delivery of guideline-recommended pharmacotherapies at time of hospital discharge.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * terapie   MeSH
• funkce levé komory srdeční MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * epidemiologie   terapie   MeSH
• kardiologie * MeSH
• koronární angioplastika * MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• registrace MeSH
• tepový objem MeSH
• ukazatele kvality zdravotní péče MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) is projected to become the third cause of mortality worldwide. COPD shares several pathophysiological mechanisms with cardiovascular disease, especially atherosclerosis. However, no definite answers are available on the prognostic role of COPD in the setting of ST elevation myocardial infarction (STEMI), especially during COVID-19 pandemic, among patients undergoing primary angioplasty, that is therefore the aim of the current study. METHODS: In the ISACS-STEMI COVID-19 registry we included retrospectively patients with STEMI treated with primary percutaneous coronary intervention (PCI) between March and June of 2019 and 2020 from 109 high-volume primary PCI centers in 4 continents. RESULTS: A total of 15,686 patients were included in this analysis. Of them, 810 (5.2%) subjects had a COPD diagnosis. They were more often elderly and with a more pronounced cardiovascular risk profile. No preminent procedural dissimilarities were noticed except for a lower proportion of dual antiplatelet therapy at discharge among COPD patients (98.9% vs. 98.1%, P = 0.038). With regards to short-term fatal outcomes, both in-hospital and 30-days mortality occurred more frequently among COPD patients, similarly in pre-COVID-19 and COVID-19 era. However, after adjustment for main baseline differences, COPD did not result as independent predictor for in-hospital death (adjusted OR [95% CI] = 0.913[0.658-1.266], P = 0.585) nor for 30-days mortality (adjusted OR [95% CI] = 0.850 [0.620-1.164], P = 0.310). No significant differences were detected in terms of SARS-CoV-2 positivity between the two groups. CONCLUSION: This is one of the largest studies investigating characteristics and outcome of COPD patients with STEMI undergoing primary angioplasty, especially during COVID pandemic. COPD was associated with significantly higher rates of in-hospital and 30-days mortality. However, this association disappeared after adjustment for baseline characteristics. Furthermore, COPD did not significantly affect SARS-CoV-2 positivity. TRIAL REGISTRATION NUMBER: NCT04412655 (2nd June 2020).

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• pandemie MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Stent designs with ultrathin struts may further increase the procedural success of challenging lesion subsets. The objective of this study was to assess the safety and efficacy of ultrathin strut, polymer-free sirolimus eluting stent (PF-SES) implantations in a large scale, unselected patient population.Adult patients underwent percutaneous coronary interventions (PCI) with a thin-strut PF-SES. Data from two all-comers observational studies having the same protocol (ClinicalTrials.gov Identifiers: NCT02629575 and NCT02905214) were pooled. The accumulated target lesion revascularization (TLR) rate at 9-12 months was the primary endpoint. All dual antiplatelet therapy strategies according to the applicable guidelines were permissible.In total, 7243 patients were prospectively enrolled for PCI with PF-SES in stable coronary artery disease or acute coronary syndrome (ACS). Major risk factors in the overall cohort were diabetes (37.3%), ST elevation myocardial infarction (18.1%) and non-ST myocardial infarction (24.6%). The follow-up rate was 88.6% in the overall population. The TLR rate in the overall cohort was 2.2% whereas definite/probable stent thrombosis (ST) occurred in 0.7%. In patients with in-stent restenosis lesions, the major adverse cardiac events rate was 6.4% whereas the corresponding rate for isolated left main coronary artery (LMCA) disease was highest with 6.7% followed by patients with culprit lesions in vein bypasses (VB, 7.1%). The mortality rate in patients treated in VB lesions was highest with 5.4%, followed by the isolated LMCA subgroup (3.4%) and ACS (2.6%).PCI with PF-SES in an unselected patient population, is associated with low clinical event and ST rates. Furthermore, PF-SES angioplasty in niche indications demonstrated favorable safety and efficacy outcomes with high procedural success rates.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   mortalita   chirurgie   MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• cévy - implantace protéz metody   MeSH
• diabetes mellitus epidemiologie   MeSH
• infarkt myokardu bez ST elevací komplikace   epidemiologie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků komplikace   epidemiologie   MeSH
• koronární angioplastika přístrojové vybavení   MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění normy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci koronárních tepen diagnóza   mortalita   chirurgie   MeSH
• okluze cévního štěpu epidemiologie   MeSH
• polymery MeSH
• prospektivní studie MeSH
• protézy - design MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• sirolimus terapeutické užití   MeSH
• stenty uvolňující léky škodlivé účinky   trendy   MeSH
• vstřebatelné implantáty škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• pozorovací studie MeSH

AIMS: The Acute Cardiac Care Association (ACCA)-European Association of Percutaneous Coronary Intervention (EAPCI) Registry on ST-elevation myocardial infarction (STEMI) of the EurObservational programme (EORP) of the European Society of Cardiology (ESC) registry aimed to determine the current state of the use of reperfusion therapy in ESC member and ESC affiliated countries and the adherence to ESC STEMI guidelines in patients with STEMI. METHODS AND RESULTS: Between 1 January 2015 and 31 March 2018, a total of 11 462 patients admitted with an initial diagnosis of STEMI according to the 2012 ESC STEMI guidelines were enrolled. Individual patient data were collected across 196 centres and 29 countries. Among the centres, there were 136 percutaneous coronary intervention centres and 91 with cardiac surgery on-site. The majority of centres (129/196) were part of a STEMI network. The main objective of this study was to describe the demographic, clinical, and angiographic characteristics of patients with STEMI. Other objectives include to assess management patterns and in particular the current use of reperfusion therapies and to evaluate how recommendations of most recent STEMI European guidelines regarding reperfusion therapies and adjunctive pharmacological and non-pharmacological treatments are adopted in clinical practice and how their application can impact on patients' outcomes. Patients will be followed for 1 year after admission. CONCLUSION: The ESC ACCA-EAPCI EORP ACS STEMI registry is an international registry of care and outcomes of patients hospitalized with STEMI. It will provide insights into the contemporary patient profile, management patterns, and 1-year outcome of patients with STEMI.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• kardiologie * MeSH
• kvalita zdravotní péče * MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci * MeSH
• registrace * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• společnosti lékařské * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Cíl: Cílem této práce bylo zhodnotit sociodemografi cké, osobní, situační a časové faktory, které ovlivňují délku rozhodování pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) při vyhledávání první pomoci. Metodika: Do naší studie jsme zařadili 83 konsekutivních pacientů, kteří byli v období od prosince 2018 do března 2019 hospitalizováni na našem pracovišti pro infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI). Pacienti odpovídali formou dotazníku na otázky týkající se informovanosti o AKS, důvodů přednemocničního zdržení. Výsledky: Celkově bylo zařazeno 83 pacientů, z toho 63 mužů a 20 žen, medián věku souboru dosahoval 63 let. Pouze 15 pacientů (18,1 %) již v minulosti podstoupilo intervenci na koronárních tepnách. Osmatřicet pacientů (45,8 %) znalo příznaky AKS a 36 pacientů (43,4 %) znalo minimálně dva rizikové faktory ischemické choroby srdeční (ICHS). Medián časového zdržení od vzniku symptomů do kontaktování lékařské pomoci byl 120 minut. Pětapadesát pacientů (66,3 %) vyhledalo lékařskou pomoc do tří hodin od vzniku potíží. Průměrný věk mužů byl 62,3 roku a medián přednemocničního zdržení činil u mužů 120 minut, zatímco u žen dosahoval průměrný věk 66,1 roku a medián přednemocničního zdržení 165 minut. Medián zdržení u vysokoškolsky vzdělaných pacientů (n = 4) byl 52,5 min, 120 minut u středoškolsky vzdělaných pacientů (n = 57) a 112,5 minuty u pacientů se základním vzděláním (n = 22). Medián zdržení u pacientů se znalostmi symptomů ICHS (n = 38) byl 120 minut a u pacientů bez znalosti symptomů (n = 45) rovněž 120 minut. Stejně tak se pacienti s primomanifestací ICHS (n = 68) nelišili v přednemocničním zdržení od pacientů, kteří již v minulosti absolvovali perkutánní koronární intervenci (n = 15). Medián byl shodně 120 minut. Mezi důvody zdržení patřily bolesti zad v 31,3 % (n = 26), bolesti žaludku v 7,2 % (n = 6), nespecifi cké bolesti v 6 % (n = 5), plicní potíže v 3,6 % (n = 3), 19,3 % pacientů (n = 16) nechtělo zatěžovat lékaře, 15,7 % pacientů (n = 13) nevědělo, že si situace žádá akutní řešení, 8,4 % pacientů (n = 7) nemělo čas a 8,4 % (n = 7) se bálo lékařského kontaktu. Závěr: V našem souboru byl medián časového zdržení od vzniku potíží do prvního lékařského kontaktu 120 minut. Nejčastější příčinou byla záměna symptomů AKS za bolesti zad. Delší zdržení vykazovali pacienti starší 65 let, ženy a pacienti s nižším než vysokoškolským vzděláním. V časovém zdržení nebyl žádný rozdíl mezi pacienty se znalostí symptomů AKS či rizikových faktorů ICHS oproti pacientům bez znalosti symptomů AKS či rizikových faktorů ICHS. Stejně tak nebyl rozdíl mezi pacienty s předchozí perkutánní koronární intervencí oproti pacientům s primomanifestací ICHS.

The median of the time delay between the occurrence of symptoms and the contact of medical aid was 120 minutes. 55 patients (66.3%) called for help in less than 3 hours since their troubles started. The average age of men included in our study was 62.3 years and the median of the delay was 120 minutes among them. Whereas the average age among the women was 66.1 years and the delay before their admission was 165 minutes. The median among the people with tertiary education (n = 4) was 52.5 minutes, it was 120 minutes among patients with secondary education (n = 57) and it was 112.5 minutes among patients with primary education only (n = 22). The median of the delay among the patients who were aware of the symptoms of CHD (n = 38) was 120 minutes while it was the same also among the patients who were not aware of the symptoms (n = 45). Similarly, there was no difference in the median of the delay between the patients with a primomanifestation of CHD (n = 68) and the patients with a previously performed percutaneous coronary intervention (n = 15) – it was 120 minutes in both groups. The patients mentioned as the causes of the delay back aches (31.3%; n = 26), stomach aches (7.2%; n = 6), pulmonary diffi culties (3.6%; n = 3); 19.3% of the patients (n = 16) did not want to bother the physician; 15.7% (n = 13) were not aware of the fact that the situation deserves an acute resolution; 8.4% of the patients (n = 7) did not have time to resolve the problems and 8.4% of the patients (n = 7) were afraid of a contact with a physician. Conclusion: In our group the median of the delay between the fi rst occurrence of the symptoms and the fi rst medical contact was 120 minutes. The confusion between ACS symptoms and a back ache was the most frequent cause of the delay. The patients who were older than 65 years of age, women and patients without higher education evince a longer delay. There was no difference in the delay between the patients who were aware of ACS symptoms (or CHD risk factors) and the patients who were not aware of ACS symptoms (or CHD risk factors). Similarly there was no difference between the patients with a primomanifestation of CHD and patients with a previously performed percutaneous coronary intervention.

• MeSH
• akutní koronární syndrom MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• časové faktory MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• urgentní zdravotnické služby metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

• MeSH
• duální protidestičková léčba normy   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• kardiologie normy   MeSH
• kardiovaskulární chirurgické výkony normy   MeSH
• lidé MeSH
• mezisektorová spolupráce MeSH
• nemoci koronárních tepen diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy   MeSH
• společnosti lékařské normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Treatment of patients with acute ST-segment elevation myocardial infarction has improved over past decades, with reperfusion therapy being the cornerstone in the acute phase. Based on the results of large randomised trials the current ST-segment elevation myocardial infarction guidelines of the European Society of Cardiology (ESC) recommend acute treatments and secondary prevention therapies. However, there are large variations between ESC countries in the treatment of patients presenting with ST-segment elevation myocardial infarction. Therefore the ESC has initiated a prospective registry to evaluate the current treatments and outcomes of these patients with a special focus on adherence to the ESC guidelines and on differences between countries and regions. This paper describes the methodology and design of the ST-segment elevation myocardial infarction registry conducted in collaboration of the Acute Cardiac Care Association and the European Association of Percutaneous Coronary Intervention.

• MeSH
• incidence MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků epidemiologie   terapie   MeSH
• kardiologie * MeSH
• koronární angioplastika * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití trendy   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• registrace * MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• senioři MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• společnosti lékařské * MeSH
• trombolytická terapie * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

BACKGROUND: Routine thrombus aspiration in patients undergoing primary percutaneous coronary intervention (PCI) for ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI) does not improve clinical outcomes. However, there is remaining uncertainty about the potential benefit in those patients with high thrombus burden, where there is a biological rationale for greater benefit. OBJECTIVES: The purpose of this study was to evaluate the benefit of thrombus aspiration among STEMI patients with high thrombus burden. METHODS: TOTAL (ThrOmbecTomy with PCI vs. PCI ALone in patients with STEMI) was a randomized trial of routine manual thrombectomy versus PCI alone in patients with STEMI (n = 10,732). High thrombus burden (Thrombolysis In Myocardial Infarction thrombus grade ≥3) was a pre-specified subgroup. RESULTS: The primary outcome of cardiovascular (CV) death, MI, cardiogenic shock, or heart failure was not different at 1 year with thrombus aspiration in patients with high thrombus burden (8.1% vs. 8.3% thrombus aspiration; hazard ratio [HR]: 0.97; 95% confidence interval [CI]: 0.84 to 1.13) or low thrombus burden (6.0% vs. 5.0% thrombus aspiration; HR: 1.22; 95% CI: 0.73 to 2.05; interaction p = 0.41). However, among patients with high thrombus burden, stroke at 30 days was more frequent with thrombus aspiration (31 [0.7%] thrombus aspiration vs. 16 [0.4%] PCI alone, HR: 1.90; 95% CI: 1.04 to 3.48). In the high thrombus burden group, thrombus aspiration did not significantly improve CV mortality at 30 days (HR: 0.78; 95% CI: 0.61 to 1.01; p = 0.06) and at 1 year (HR: 0.88; 95% CI: 0.72 to 1.09; p = 0.25). Irrespective of treatment assignment, high thrombus burden was an independent predictor of death (HR: 1.78; 95% CI: 1.05 to 3.01). CONCLUSIONS: In patients with high thrombus burden, routine thrombus aspiration did not improve outcomes at 1 year and was associated with an increased rate of stroke. High thrombus burden is still an important predictor of outcome in STEMI. (A Trial of routine aspiration ThrOmbecTomy with PCI vs. PCI ALone in patients with STEMI [TOTAL]; NCT01149044).

• MeSH
• cévní mozková příhoda epidemiologie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků epidemiologie   terapie   MeSH
• kardiogenní šok epidemiologie   MeSH
• koronární angioplastika * MeSH
• koronární trombóza epidemiologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• recidiva MeSH
• srdeční selhání epidemiologie   MeSH
• trombektomie * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

BACKGROUND: Sleep apnea (SA) is associated with intermittent hypoxemia that may lead to ischemic preconditioning in the myocardium. This potential cardioprotective effect of SA may play a role in the development of non-ST-elevation myocardial infarction (NSTEMI) versus ST-elevation myocardial infarction (STEMI) during acute ischemia. However, there is limited evidence about the relative prevalence of NSTEMI versus STEMI in SA patients. We therefore prospectively investigated the prevalence of these two types of MI in patients with SA. METHODS: We prospectively studied 782 consecutive patients admitted with the diagnosis of acute MI (both NSTEMI and STEMI). All subjects underwent sleep evaluations using a portable diagnostic device after at least 48h post-admission, provided they were in stable condition. Six hundred and seven out of 782 patients had technically adequate sleep studies, and therefore were included in the final analysis. RESULTS: SA was present in 65.7% (n=399) and NSTEMI in 30% (n=182) of patients. Increasing severity of SA was associated with increasing likelihood of NSTEMI, and with decreasing likelihood of STEMI (p<0.001). Relative frequency of NSTEMI in the moderate to severe SA group (AHI≥15events/h) was 40.6% versus 29.9% for STEMI (p=0.01). CONCLUSION: The prevalence of NSTEMI increases with increasing severity of SA. This finding may suggest a cardioprotective role of SA, which may attenuate the development of STEMI, perhaps through ischemic preconditioning.

• MeSH
• infarkt myokardu bez ST elevací diagnostické zobrazování   epidemiologie   terapie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnostické zobrazování   epidemiologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• syndromy spánkové apnoe diagnostické zobrazování   epidemiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Fibrilace síní je nejčastější arytmií vyskytující se v dospělé populaci. V řadě studií byla sledována spojitost mezi fibrilací síní a dalšími onemocnění srdce včetně náhlé srdeční smrti. V populaci dle dostupných prací narůstá prevalence i incidence této choroby a je spojována s vyšší morbiditou i mortalitou nemocných. Je také popisován vyšší výskyt u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, srdečním selháním, arteriální hypertenzí, s nimiž sdílí i některé společné patofyziologické mechanismy a je i jedním z rizikových faktorů jejich výskytu. Tyto skutečnosti ve svém důsledku vedou k dvou- až čtyřnásobnému riziku úmrtí těchto osob. Zvýšená mortalita či vyšší výskyt komorových arytmií včetně fibrilace komor je popsán i v pracích u nositelů implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD), ale i v běžné populaci, kde byla FS prokázána jako nezávislý rizikový faktor spojený až s trojnásobným rizikem fibrilační zástavy oběhu. Mechanismus vlivu FS na srdeční úmrtí je přímým proarytmogenním vlivem FS, přes zvýšenou srdeční práci a tachykardií vyvolanou ischemii či srdeční selhání. Důležitou úlohu v péči o pacienty s fibrilací síní hraje riziková stratifikace nemocných s optimalizací terapie a pátrání po dosud subklinickém organickém onemocnění srdce.

Atrial fibrillation (AF) is the most common arrhythmia in adults. Many studies have reported an association between atrial fibrillation and other cardiac diseases including sudden cardiac death (SCD). According to the literature, the prevalence and incidence of atrial fibrillation have been increasing and AF is associated with higher mortality and morbidity. An increased incidence of AF has been described in patients with ischemic heart disease, heart failure, and arterial hypertension. These conditions share some pathophysiological mechanisms with atrial fibrillation, which is, reciprocally, one of their risk factors. As a result, mortality is 2–4-fold higher in individuals with AF. Increased mortality from, and a higher incidence of, ventricular arrhythmias, including ventricular fibrillation (VF), have been found in patients with implantable cardioverter-defibrillators (ICD), as well as in the general population where AF has been independently related to an up to 3-fold increased risk of cardiac arrest due to VF. The mechanism of action is based on a direct proarrhythmogenic effect of atrial fibrillation, increased cardiac workload, tachycardia-induced ischemia, or heart failure. Risk stratification, optimization of therapy, and screening for subclinical structural heart disease play an important role in the care of patients with atrial fibrillation.

• MeSH
• fibrilace síní * epidemiologie   komplikace   MeSH
• hypertenze epidemiologie   komplikace   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků epidemiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• náhlá srdeční smrt epidemiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• srdeční selhání epidemiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH