The aim of this study was to determine the presence of Chlamydia trachomatis (ChT) and Neisseria gonorrhoae (NG) in the genital tract of women with ectopic pregnancy and to compare the positive results with patients' self-reported history of PID. Overall 40 women were eligible for the study. The samples for the ChT and NG Polymerase Chain-reaction (PCR) detection were obtained from the cervix, endometrium and fallopian tube. The results of testing for NG at all sites were negative as were the results from cervical testing for ChT. The prevalence of ChT in the upper genital tract was 12.5%. No statistically significant correlation was found between the positive cases and the previous signs of PID and laparoscopic findings. We found statistically significant relationship between signs of pelvic inflammation in a pacients' history and histopathological findings of tubal inflammation. 12.5% prevalence of ChT confirms the ascending genital infection. There was no association between the positive PCR result and clinical history of pelvic inflammation.IMPACT STATEMENTWhat is already known on this subject? Pelvic inflammatory disease, Chlamydia trachomatis and Neisseria gonorrhoae infections are the main risks for ectopic pregnancy. Clinical history of PID and perioperative adhesions may suggest prior upper genital infection.What do the results of this study add?Chlamydia trachomatis positive PCR result can be found in the upper genital tract without the positivity of cervical smear in women with ectopic pregnancy. Our study is unique in assessing the endometrial biopsy for the presence of Chlamydia trachomatis and Neisseria gonorrhoae.What are the implications of these findings for future clinical practice and/or future clinical research? There is no statistically significant association between positive PCR result and clinical history of PID or pelvic adhesions found during laparoscopy for tubal pregnancy. Therefore there is no need for the preventive antibiotic treatment in patients with these findings.

• MeSH
• Chlamydia trachomatis MeSH
• chlamydiové infekce * komplikace   diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mimoděložní těhotenství * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• Neisseria gonorrhoeae MeSH
• pánevní zánět * komplikace   MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• těhotenství MeSH
• zánět komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• endometrióza komplikace   chirurgie   MeSH
• komplikace porodu etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• rektovaginální píštěl etiologie   chirurgie   MeSH
• rektum zranění   chirurgie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Gynekologické operace řadíme mezi čisté s možnou kontaminací, do operačního pole mohou pronikat grampozitivní koky z kůže nebo gramnegativní bakterie z okolí perinea a třísel, nebo polymikrobiální flóra pochvy, v závislosti od místa operace. Profylaktické podání antibiotika doplňuje účinek přirozených imunitních mechanismů tkání a pomáhá likvidovat přítomné bakterie. Četné srovnávací studie hodnotily příznivý efekt antibiotické profylaxe v gynekologické chirurgii. Benefit podání antibiotika před zavedením IUD, před výkonem na čípku a před hysteroskopickou operativou nebyl prokázán. Naproti tomu antibiotické krytí vaginálních operací včetně hysterektomie snižuje výskyt pooperačních febrilních komplikací. Nebyl jasně prokázán pozitivní vliv podání antibiotika před prostou laparoskopií a laparotomií bez otevření pochvy nebo střeva. Antibiotická profylaxe u abdominální hysterektomie výrazně snižuje výskyt pooperačních komplikací, jako ideální se zdá jednorázové podání 2 g cefazolinu, u morbidní obezity nebo u trvání výkonu déle než 3 hodiny je vhodnější opakované podání látky. Relativně nové postupy v urogynekologii, které využívají aplikaci síťových materiálů zatím nebyly kvalitně zhodnoceny z hlediska výskytu pooperačních infekcí a vlivu antibiotické profylaxe. Přítomnost cizorodého materiálu v potenciálně infekčním terénu však představuje jisté riziko pooperačních infekcí, a proto se podání profylaxe doporučuje.

Gynecological surgery is considered to be clear with possible contamination by gram-positive cocci from the skin, gram-negatives from the perineum or groins or polymicrobial biocenosis from vagina, depending on the surgical approach. Antibiotical prophylaxy enforces the natural mechanisms of immunity and helps to exclude present infection. There were presented many studies comparing useful effect of prophylaxis in gynecological surgery. The benefits of antibiotical prophylaxy before IUD insertion, before the cervical surgery and before hysteroscopies were not verified. On the other hand the prophylaxy of vaginal surgery including vaginal hysterectomy decreases the number of postoperative febrile complications. The positive influence of prophylaxis before the simple laparoscopy and laparoscopy without bowel injury or the opening of the vagina was not evidently verified. In abdominal hysterectomy the antibiotical prophylaxy decreases the incidence of postoperative complications significantly. The administration of 2 g of cefazolin can be recommended. In procedures taking more than 3 hours the repeated administration of cefazolin is suitable. New urogynecological procedures, using mesh implants, were not sufficiently evaluated as for postoperative infections and the posible antibiotical effect. The presence of implant in possibly non sterile area should be considered as high risc of postoperative complications.

• MeSH
• antibiotická profylaxe * využití   MeSH
• gynekologické chirurgické výkony * klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace * prevence a kontrola   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Nozokomiální nákazy výrazně zvyšují náklady na zdravotní péči a zároveň představují reálnou hrozbu pro všechny hospitalizované pacienty. Chirurgické zákroky narušují integritu imunitních mechanismů pacientky a zvyšují riziko kontaminace a následné infekce v místě operace (surgical site infections). Profylaktické podání antibiotik podle publikovaných recentních studií snižuje riziko postoperačních infekčních komplikací, zejména u císařského řezu, u ukončení gravidit v I. a II. trimestru, u ošetření závažných porodních poranění. Prospěch antibiotické profylaxe u amniocentézy, cerclage a manuální lýzy placenty nebyl zatím studiemi jednoznačně prokázán. Podání antibiotik u hrozícího předčasného porodu se zachovanou vodou zhoršuje dlouhodobý stav dětí. Autoři uvádějí taky nejnovější práce antivirotické profylaxe těhotných s chronickou hepatitidou B a recidivujícím herpes genitalis. Na závěr jsou uvedeny zvláštnosti podání antibiotik u obézních žen a u žen s anamnézou alergie na penicilinové preparáty.

Nosocomial infections increase health care costs significantly and they are a real threat for all hospitalised patients as well. Surgical procedures affect imunological integrity in patients and increase risk of contamination and subsequent incidence of surgical site infections (SSIs). Antibiotic profylaxis according to recent trials has been shown to be effective in reducing the risks of postoperative infectious complications particularly in women undergoing cesarean section, termination of pregnancy in I. and II. trimester and repair of extensive obstetric perineal injuries. Benefit of antibiotic profylaxis hasn‘ t been proven in procedures such as amniocentesis, cerclage and manual uterine evacuation. The routine antibiotic administration isn‘t recommanded in cases of spontaneous preterm labour without membrane rupture due to an increased risk of worse long-term outcome of children.The authors present also recent studies regarding antivirotic profylaxis in pregnant women with hepatitis B and herpes genitalis recidivans. In the end of the article differences in antimicrobial administration in obese women and in patients with penicillin allergy anamnesis are mentioned.

• MeSH
• acyklovir MeSH
• antibiotická profylaxe * MeSH
• císařský řez MeSH
• druhý trimestr těhotenství MeSH
• gynekologické chirurgické výkony MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * prevence a kontrola   MeSH
• infekční komplikace v těhotenství MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• léková alergie MeSH
• lidé MeSH
• porod * MeSH
• porodnictví MeSH
• první trimestr těhotenství MeSH
• těhotenství * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství * MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• porodnictví * organizace a řízení   MeSH
• studium lékařství specializační postgraduální * organizace a řízení   MeSH
• Geografické názvy
• Estonsko MeSH

• Klíčová slova
• anální karcinom, lidský papilomavirus,
• MeSH
• infekce papilomavirem epidemiologie   virologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory anu epidemiologie   komplikace   virologie   MeSH
• nádory děložního čípku epidemiologie   komplikace   virologie   MeSH
• Papillomaviridae MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

A case of pelvic actinomycosis is presented. The patient is 42-year-old female with a 5 weeks history of pelvic pain. An intrauterine device (IUD) was taken out 3 weeks ago. There is a lump length 9 cm between rectus muscles. Ultrasound, magnetic resonance imaging (MRI) and histology are used to make the diagnosis. Actinomycosis can mimic the tumour disease. The definitive diagnosis requires positive anaerobic culture or histological identification of actinomyces granulas. A long lasting antibiotic therapy is performed.

• MeSH
• aktinomykóza diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• nitroděložní antikoncepční prostředky škodlivé účinky   MeSH
• pánevní zánět diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním u žen – tvoří 23 % ze všech malignit u žen. Jeho incidence v České republice přesáhla v roce 2007 počet 120 případů na 100 tisíc žen, což řadí naši republiku k zemím s nejvyšší četností záchytu tohoto onemocnění. I přes stále vzrůstající incidenci vykazuje mortalita karcinomu prsu díky moderním diagnostickým a terapeutickým postupům setrvalý, nebo dokonce mírně klesající trend (1). Tradičním terapeutickým postupem bylo po celé 20. století snesení celého prsu a kompletní disekce axilárních lymfatických uzlin. Tato léčebná strategie byla vyvozována z Halstedova přesvědčení, že karcinom prsu je lokalizované onemocnění, které je možno zvládnout radikální (nebo superradikální) lokoregionální terapií (2, 3). V současnosti nikdo nepochybuje o primární systémové povaze prsních malignit a přístup k léčbě tohoto onemocnění se diametrálně změnil. Jednoznačným trendem je snižování radikality zákroků. Ablace jsou ve většině případů nahrazeny konzervativními výkony na prsu, obvykle doplněnými adjuvantní radioterapií; podíl těchto částečných výkonů se dále zvyšuje užíváním neoadjuvantní terapie. V axilární chirurgii je dnes v případě časného karcinomu prsu široce akceptovaným standardem tzv. biopsie sentinelové uzliny (sentinel lymph node biopsy – SLNB). Sentinelová uzlina je definována jako první mízní uzlina (nebo skupina uzlin), která preferenčně přijímá lymfatickou drenáž z primárního tumoru a je tudíž prvním místem lymfatického šíření nádoru. Stav mízních uzlin v axile je nejdůležitějším izolovaným prognostickým faktorem pro celkové přežívání pacientů s karcinomem prsu (4, 5). Opakovaně bylo prokázáno, že pro hodnocení stavu lymfatických uzlin je biopsie sentinelové uzliny u žen s časným karcinomem prsu velmi senzitivní a přesnou technikou (6, 7). U žen s negativním nálezem v sentinelové uzlině není podle studie NSABP B-32 indikována žádná následná chirurgická intervence v axile (6

Breast cancer is the most common malignant disease in women accounting for 23 % of all female malignancies. In 2007, its incidence in the Czech Republic exceeded 120 cases per 100,000 women, placing the country among those with the highest detection rates for this condition. Despite an ever-increasing incidence, the mortality rates for breast cancer show a stable or even slightly decreasing trend because of the availability of modern diagnostic and therapeutic modalities (1). Total mastectomy and complete axillary lymph node dissection was a traditional therapeutic approach throughout the twentieth century. This therapeutic strategy was derived from Halsted‘s belief that breast cancer was a localized disease which could be managed with radical (or super-radical) locoregional therapy (2, 3). At present, there is no doubt about the primary systemic nature of breast malignancies and the approach to treatment of this condition has changed substantially. There is a clear trend towards less radical surgery. Ablations have been largely replaced by breast-conserving procedures, usually followed by adjuvant radiotherapy; the proportion of these partial procedures is further increasing due to the use of neoadjuvant therapy. Currently, sentinel lymph node biopsy (SLNB) is a widely accepted standard for early breast cancer in axillary surgery. Sentinel lymph node is defined as the first lymph node (or group of lymph nodes) to receive lymphatic drainage from a primary tumour, thus representing the first site of lymphatic spread of the tumour. The status of the axillary lymph nodes is the most important single prognostic factor for the overall survival rate of patients with breast cancer (4, 5). It has been repeatedly shown that sentinel lymph node biopsy is a very sensitive and accurate method to evaluate the lymph node status in women with early breast cancer (6, 7). In women with a negative finding in the sentinel lymph node, no further surgical intervention in the axilla is indicated according to the NSABP B-32 study (6).

• Klíčová slova
• lymfatické mapování,
• MeSH
• adjuvantní radioterapie MeSH
• biopsie sentinelové lymfatické uzliny MeSH
• imunohistochemie MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenektomie MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nádory prsu diagnóza   farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• prognóza MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

HELLP syndrom je závažná porodnická komplikace vyskytující se převážně v 2. půli těhotenství, která komplikuje 6 ‰ gravidit. Název HELLP syndromu je odvozen z počátečních písmen anglických slov označujících laboratorní změny, které se při tomto pro graviditu specifickém onemocnění vyskytují. Jsou to hemolýza, zvýšené jaterní enzymy a snížený počet destiček. Může se vyskytovat v souvislosti s preeklampsií anebo bez ní. Nejzávažnější komplikace jsou rozvoj DIC, ruptura jater nebo selhání různých orgánů. Patogeneze není dosud zcela známa. Základním opatřením při léčbě je porod v co nejkratším možném termínu. HELLP syndrom se většinou rozvíjí v 2. nebo 3. trimestru těhotenství, ale může se objevit také až po porodu. Má typické příznaky, které se vyskytují i při jiných onemocněních jater, nejčastěji při onemocněních žlučového systému, ke kterým je v graviditě z důvodu fyziologických změn v těle těhotné také predispozice. Žena proto může vyhledat s těmito obtížemi lékaře jiné než porodnické odbornosti. Naším případem jsme chtěli poukázat na potřebu včasného rozpoznání tohoto onemocnění, jelikož v případě opožděné diagnózy a neodeslání ženy na porodnické oddělení může dojít k rozvoji závažného život ohrožujícího stavu pro matku i plod.

HELLP syndrome is a serious obstetrical complication that tends to occur in the second half of pregnancy that complicates six promiles of pregnancies. The term HELLP syndrome is derived from the beginning letters of the English words indicating laboratory changes, which is occurs as a specific illness in pregnancy. There is hemolysis, elevated liver enzymes and a decreased platelet count. It can present itself with preeclampsia or without it. The most serious complications are disseminated intravascular coagulation, liver rupture or various organ failures. The pathogenesis at the moment is not completely known. The basic approach to care is delivery at the earliest possible term. HELLP syndrome generally arises in the second or third trimester of pregnancy, but can also occur after delivery. It has typical signs, which can also arise due to other liver diseases, but more frequently in diseases of the gall bladder, which in pregnancy given the physiological changes in the body of the pregnant women is also predisposed. In this context, woman with this problem can seek out other physicians than obstetricians. In our case, we wanted to refer to the needs of early diagnosis of this frequently diagnosed illness, since in the case of late diagnosis and a woman not sent to the obstetrical department can lead to a serious life threatening state for the mother and child.

• Klíčová slova
• hepatopatie, Delayed Diagnosis,
• MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• HELLP syndrom MeSH
• lidé MeSH
• preeklampsie MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH