Aims: To gain a rich understanding of young stroke patients' lived experience one year after their first ischemic stroke. Methods: An interpretative phenomenological analysis design was used to explore the meaning of the lived experience of young stroke patients. Eight stroke survivors, aged 18-50, years took part in semi-structured qualitative interviews. Results: Stroke was not only perceived as a traumatic event that led to losses and limitations; for many participants, it was a "turning point" or a path of growth with new challenges and opportunities. Ten subthemes and three interconnected group experiential themes were generated: (i) Stroke as a sudden and unexpected event; (ii) Continuity and discontinuity of self; and (iii) Social participation. Conclusion: This research highlights several issues within current clinical services for young stroke patients one year after their first ischemic stroke. Implications for patient care - guidelines for special rehabilitation and occupational therapy programmes should be primarily concerned with overcoming residual problems after stroke. Practicing instrumental activities of daily living or skills needed for return to work is also important, as well as the existential aspects of recovery.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * psychologie MeSH
- kvalita života psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- zapojení do společnosti psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
CÍLE: Cílem textu je zodpovědět otázku: Jaká negativa může přinášet participace v kontextu sociální práce? TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Mezi teoretická východiska textu patří kritická sociální práce, demokratický model participace, uznání expertnosti na základě žité zkušenosti s užíváním drog, bezdomovectvím a/nebo prací v sexbyznysu a koncept marginalizace. METODY: Kvalitativní výzkumný přístup textu je založen na deduktivní kvalitativní analýze a mnohonásobné případové studii 21 polostrukturovaných rozhovorů s lidmi se zkušeností a pomáhajícími pracovníky. VÝSLEDKY: V článku je představeno 6 hlavních okruhů negativních dopadů či důsledků participace, které vyvstaly z výpovědí dotazovaných. Konkrétně se jednalo o psychickou náročnost, narážení na vlastní limity, chybějící formální rámec, nepřijetí profesionály, obtížnou dostupnost a vyhoření. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Popsaná negativa mohou sloužit ke zvědomění souvislostí a možných dopadů participace pro pomáhající pracovníky, lidi se zkušeností, pro manažery a vedoucí služeb, kteří chtějí pracovat participativně, aby mohli těmto negativům předcházet.
OBJECTIVES: The aim of the text is to answer the question: What negatives can participation bring in the context of social work? THEORETICAL BASE: The theoretical background includes critical social work, a democratic model of participation, recognition of expertise based on lived experience with drug use, homelessness and/or sex work and the concept of marginalization. METHODS: The qualitative research approach is based on deductive qualitative analysis, on multiple case studies of 21 semi-structured interviews with helpers and people with experience. OUTCOMES: The article presents 6 main areas of negative impacts or consequences of participation, which arose from the statements of respondents: mental demands, reaching one’s own limits, lack of a formal framework, non-acceptance of professionals, difficult accessibility, and burnout. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The described negatives can serve to realize the context and possible impacts of participation for helpers, people with experience, and for service managers who want to work in a participatory way in order to prevent these negatives.
CÍLE: Článek se zaměřuje na zkušenost s participací v oblasti sociální práce s lidmi, kteří užívají drogy, pohledem lidí s vlastní zkušeností a expertů. Cílem je zodpovědět otázku: Jaká je zkušenost s participací u různých aktérů programů, které zapojují/zaměstnávají lidi se zkušeností s užíváním drog? TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Vycházíme z různých pojetí participace (Arnstein, 1969; Schuringa, 2015) a jejich využití v kontextu sociální práce s lidmi užívajícími drogy. Specificky se zabýváme prostředím drogových služeb a konceptem peer práce. METODY: Volili jsme kvalitativní výzkumnou strategii, s využitím metod hloubkového interview a focus group napříč 4 participativními programy a 18 komunikačními partnery. VÝSLEDKY: Jako významný prvek zkušenosti participace se ukázalo uvědomění si významu zkušenostního vědění u peer pracovníků, který stojí na specifickém typu tzv. organické podpory. Jako významná se ukázala změna sebepojetí u peer pracovníků v procesu participace. Identifikovali jsme také tři různé způsoby zapojení peer pracovníků, z nichž dva vycházejí z tradičního pojetí rolí a moci v sociální práci a jeden umožňuje odlišné nastavení rolí a rozložení moci. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: V závěru navrhujeme další směřování participativních programů postavených na zkušenostním vědění a způsoby podpory role peer pracovníků a jejich limity.
OBJECTIVES: The article focuses on the experience of participation in the context of social work with people who use drugs. The key question of the study is: “What is the participation experience of various actors of participatory projects that employ/involve people with a history of drug use?” THEORETICAL BASE: We introduced various models of participation (Arnstein, 1969; Shuringa, 2015) and discussed their use in the context of social work with people who use drugs. Specifically we focused on the concept of peer work in the context of drug and addiction social services METHODS: In our study, we employed a qualitative research strategy and used methods of in-depth interview and focus group across 4 participatory projects and 18 research participants. OUTCOMES: The awareness of experiential knowledge by peer workers themselves showed up as a key element in the experience of participation and was accompanied by positive self-esteem transformation. We identified a specific kind of supportive behaviour (“organic support”) in the work of peer workers. We outlined three types of peer involvement in the drug services. Two of them stem from traditional concepts of roles and power in social work practice and one allows a different kind of power setting. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: We suggest possible further directions and limits for participatory projects based on experiential knowledge and we outline possible ways for peer work support in social services.
OBJECTIVES: The current study aims to examine how social exclusion is related to subjective well-being in older adults across different European regions. METHODS: European population-based cross-sectional study design was employed using data sampled from the eighth round of the European Social Survey (ESS). Multiple items for social exclusion were used in this round, including household income, civic participation, frequent meetings with friends and relatives, basic health services, and neighborhood cohesion. Life satisfaction, happiness, and self-rated general health were also assessed. An ANOVA was performed to examine the regional differences related to social exclusion and subjective well-being, while a regression analysis was used to examine the relationship between the social exclusion and subjective well-being. RESULTS: There were significant regional differences in the social exclusion and subjective well-being of older Europeans. In addition, older adults in the Nordic nations are more likely to indicate higher levels of subjective well-being and lower levels of social exclusion, while older adults from Central and Eastern European nations tend to report lower levels of subjective well-being and higher levels of social exclusion. Material resources and basic services are highlighted as the most important domains pertaining to life satisfaction, happiness, and general health. DISCUSSION: The study findings reinforce the inequality in subjective well-being linked to social exclusion across different societies. Both global and country-specific exclusion models in later life should be implemented in order to enhance comparable research and provide insight into EU and national guidelines for interventions to diminish social exclusion.
- MeSH
- charakteristiky bydlení MeSH
- diagnostické sebehodnocení * MeSH
- duševní zdraví * MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- senioři MeSH
- sociální izolace psychologie MeSH
- sociální psychologie MeSH
- socioekonomické faktory * MeSH
- srovnání kultur MeSH
- stárnutí psychologie MeSH
- zapojení do společnosti psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Úvod: Výskyt ochorenia diabetes mellitus 1. typu v súčasnosti vykazuje narastajúcu incidenciu a prevalenciu vo vekovej kategórii detí predškolského a školského veku. Zdravotný stav týchto detí neraz vyžaduje určitú liečebnú intervenciu práve počas vyučovacieho procesu. Môže ísť o aplikáciu inzulínu, meranie hladiny glykémie, dodržiavanie diéty alebo rôzne obmedzenia a špecifiká počas pohybovej aktivity. Rodič tu nemá možnosť dozoru nad dodržiavaním liečebných opatrení u dieťaťa. Pedagógovia majú byť preto informovaní o zdravotnom stave dieťaťa a potrebných opatreniach. Cieľ: Na základe týchto skutočností sme v rámci projektu KEGA: Inovatívne spôsoby edukácie rodičov a detí s ochorením diabetes mellitus I. typu, zisťovali úroveň informovanosti o komplikáciách DM 1. typu u detí. Zisťovali sme postoje pedagógov a záujem o prítomnosť zdravotníckeho pracovníka, resp. komunitnej školskej sestry v prostredí školy, ktorá by pomáhala deťom pri zvládaní rôznych ťažkostí a obmedzení, ktoré so sebou prináša chronické ochorenie. Metodika: Údaje boli zozbierané prostredníctvom dotazníka s názvom „Informovanosť pedagógov o ochorení diabetes mellitus 1.typu u žiakov“. Prieskumu sa zúčastnilo 567 (74,21%) respondentov – pedagógov zo základných škôl a 197 (25,79%) z materských škôl. Výsledky: Príznaky hypoglykémie a hyperglykémie respondenti vedeli správne identifikovať, viac ako polovica oslovených by vedela rozlíšiť stav hypoglykémie a hyperglykémie, avšak nemajú dostatočné znalosti o poskytnutí prvej pomoci pri týchto stavoch. Podať sladký nápoj, jedlo a privolať lekársku službu prvej pomoci pri hypoglykémii označilo ako správnu kombináciu odpovedí iba 6,41 % respondentov. V rámci prvej pomoci pri hyperglykémii je podľa 5,76% respondentov nutné podať tekutiny, zavolať rodičov, privolať lekársku službu prvej pomoci. Záver: Pedagógovia nemajú kompetenciu vykonávať úkony spojené s liečbou diabetu. Môžu dieťaťu poskytnúť len laickú prvú pomoc pri skomplikovaní zdravotného stavu počas vyučovania. Z tohto dôvodu je potrebné mať dostatočné informácie, aby mohli včas a správne zareagovať. Na základe výsledkov prieskumu informovanosti pedagógov o ochorení DM, môžeme potvrdiť potrebu zvýšenia úrovne informovanosti o danej problematike na školách a zvýšiť tak pocit bezpečia detí s DM a ich rodičov počas školskej dochádzky, ako aj eliminovať vznik prípadných komplikácií. V snahe uľahčiť starostlivosť o deti s chronickým ochorením v škole, vzišiel podnet a požiadavka z praxe, znovu vytvoriť pozíciu akejsi „školskej zdravotnej služby“, resp. komunitnej školskej sestry.
Introduction: The occurrence of Diabetes mellitus of the first type is currently showing increasing incidence and prevalence in the pre-school and school age children. It significantly affects the biological, psychological and social dimensions of the child's quality of life. It also significantly affects the child's stay at school. There is no possibility for a parent to supervise the child's treatment. Pedagogues should therefore be informed about the child's health status and necessary measures such as insulin application, blood glucose measurement, dietary constraints, and specifics of physical activity. Aim: The main objective was to determine the level of awareness of pedagogues about Diabetes mellitus of the first type in children. Methods: The data were collected through a questionnaire titled "Informing Teachers of Diabetes mellitus of the first type in Pupils". The survey was answered by teachers from elementary schools 567 (74,21%) and 197 (25,79%) of teachers from kindergartens. Results: Respondents were able to correctly identify symptoms of hypoglycemia and hyperglycemia. More than half of respondents could distinguish between hypoglycemia and hyperglycemia but did not have sufficient knowledge of first aid in these conditions. Only 6, 41% of the respondents marked drinking a sweet drink, meal and calling a first-aid service for hypoglycemia as the right combination of responses. For first aid in hyperglycemia, according to 5,76% of respondents, it is necessary to administer fluids, call the parents, call the first aid medical service. Conclusion: Pedagogues are not competent to perform diabetes treatment. They can only provide first-aid help to the child to improve health during lectures. They need to have sufficient information to react in a timely and correct manner. Based on the results of the DM Disease Survey, we can confirm the need to increase the level of awareness of the issue in schools, thus increasing the sense of safety of children with DM and their parents during schooling and eliminating possible complications.
- MeSH
- chronická nemoc psychologie MeSH
- diabetes mellitus 1. typu * epidemiologie psychologie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- školky pracovní síly MeSH
- školy MeSH
- učitelé MeSH
- zapojení do společnosti psychologie MeSH
- zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
Objective: We examined changes in participation in cognitive, social, and physical leisure activities across middle and older adulthood and tested moderation of trajectories of change in participation by gender. Method: In all, 1,398 participants in the Swedish Adoption/Twin Study of Aging (SATSA) completed a 7-item leisure activity questionnaire up to 4 times over 17 years. Mean baseline age was 64.9 years (range = 36-91); 59% were women. Factor analysis identified physical, social, and cognitive/sedentary leisure activity participation factors. Age-based latent growth curve models adjusted for marital status, gender, education, depressive symptoms, and physical health were used. Results: Overall, results indicated stability in social activities, increase in cognitive/sedentary activities, and decrease in physical activities, as well as accelerated decline in all three types of activities after about the age of 70 years. Social activity remained mostly stable for women and declined for men. Women reported higher levels of cognitive/sedentary leisure activity across the study. Both men and women declined in physical leisure activity. Variance in leisure activities increased with age; men demonstrated more variance in social activities and women in physical activities. Conclusions: Understanding change in leisure activities with age and by gender can have important implications for interventions and for use of leisure activity data in epidemiological research.
- MeSH
- cvičení * psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- dvojčata psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- kognice MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- sedavý životní styl * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sexuální faktory MeSH
- teoretické modely MeSH
- věkové faktory MeSH
- volnočasové aktivity * psychologie MeSH
- zapojení do společnosti * psychologie MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
- studie na dvojčatech MeSH
- Geografické názvy
- Švédsko MeSH
Sport and exercise psychology research in disability sport seldom engages with social models of disability. As a result, the socio-historical landscape of disability is underrepresented in sport psychology research. The aim of this study is to interpret influences on participation in disability sport through the conceptual lens of the social relational model (SRM) of disability (Thomas, 1999, 2004, 2007). Ten Irish adult male athletes with physical disabilities participated in semi-structured interviews exploring the barriers and facilitators that influence participation in Wheelchair Rugby. Deductive thematic analysis produced four themes influenced by the social relational model: impairment effects; societal attitudes and discourse; opportunities and access; and psychological well-being. Links were made to the experience of embodied impairment, classification, oppression, inequality, media, independence, and self-efficacy. The analysis illustrates how cultural constructions of disability are inextricably linked to individual influences on participation in Wheelchair Rugby. The results indicate that in disability sport participation, the experience of social oppression, inequality and cultural stereotypes of disability can be synonymous with the personal experience of physical impairment. The implication of this research is that there is a value in sport and exercise psychology practitioners utilising the social relational model as a tool to conceptualise the lived experience of physical disability.
OBJECTIVES: To examine whether nursing home residents with concurrent vision and hearing impairment, dual sensory impairment (DSI), have a greater cognitive decline over time than do those without sensory impairment and whether social engagement modifies this association. METHODS: Based on the Services and Health for Elderly in Long TERm Care study, 1,989 nursing home residents who were assessed using the interRAI LTCF at 6-month intervals over 1 year were included. Multivariate linear regression models with time-variant exposure variables of sensory impairment and social engagement using generalized estimating equations were performed to predict cognitive function measured by the Cognitive Performance Scale (range 0-6). RESULTS: Residents with DSI had a greater cognitive decline [changes in Cognitive Performance Scale over 1 year = 1.12 (95% confidence interval = 0.81:1.42)] compared to those with either vision or hearing impairment [0.67 (0.53:0.64)] and those without sensory impairment [0.56 (0.48:0.64)]. A lower level of social engagement was also associated with a greater cognitive decline. The combined exposure variable of sensory impairment and social engagement revealed the greatest cognitive decline for socially disengaged residents with DSI [1.87 (1.24:2.51)] and the potential effect modification of social engagement on the association between DSI and cognitive decline; DSI was not associated with a greater cognitive decline among socially engaged residents, while it was associated among socially disengaged residents DISCUSSION: Cognitive function declines faster in nursing home residents with DSI only when residents were not socially engaged. Therefore, residents with DSI might cognitively benefit from interventions to improve involvement in social life at nursing homes.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- domovy pro seniory statistika a číselné údaje MeSH
- geriatrické hodnocení metody MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- kognice * MeSH
- kognitivní poruchy * diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- lineární modely MeSH
- následné studie MeSH
- nedoslýchavost * komplikace psychologie MeSH
- pečovatelské domovy statistika a číselné údaje MeSH
- poruchy zraku * komplikace psychologie MeSH
- prognóza MeSH
- senioři MeSH
- sociální opora MeSH
- zapojení do společnosti psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Cílem studie bylo ověřit změnu sociální koheze ve školních třídách po absolvování kursu aktivit v přírodě. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření. Použitými nástroji byl sociometrický test a Dotazník hodnocení soudržnosti skupiny, GCEQ (Group Cohesion Evaluation Questionnaire). Sociometrická data byla vyhodnocena pomocí indexu sociální soudržnosti. Kromě jediného z osmi případů došlo k nárůstu jeho hodnoty. Dotazník GCEQ byl vyhodnocen pomocí Wilcoxonova testu. Srovnáním výsledků pre- a post-testu Z - 3,708 P<0,001 jsme ověřili, že po absolvování kursu aktivit v přírodě došlo k signifikantní změně v sociální kohezi ve sledovaných třídách.
The aim of the study was to examine the change of social cohesion in school classes after outdoor course experience. The survey was realised by questionnaires. We used two different instruments – sociometric test and Group Cohesion Evaluation Questionnaire. Sociometric data were analysed by the index of social cohesion. It was increased in all eight cases except for one. Group Cohesion Evaluation Questionnaire was analysed by Wilcoxon‘s test. By comparing the results of pre-test and post-test Z - 3,708 P<0,001 we realised that there was a signifiant change in social cohesion after the outdoor course experience.
