Analyzovaný soubor obsahuje 28 případů tumorů tenkého střeva u psů. Průměrný věk pacientů byl 10,7 roku s rozmezím 4 až 14 let. Z hlediska pohlavní příslušnosti se tumory vyvinuly u 16 samců, 2 samců kastrátů, 6 fen a u 4 kastrovaných fen. Z uvedeného údaje je zřejmé, že výrazně častěji byli postiženi samci. Psi byli příslušníky 18 plemen. Pouze u plemen west highland white teriér (WHWT) a hlad- kosrstý retrívr (flat coated retriever, FCR) se tumory vyskytly ve dvou případech. Osm jedinců byli kříženci. S výjimkou hamartomu byly všechny tumory maligní. Adenokarcinom byl diagnostikován v 7 případech, mastocytom v 6 případech, gastrointestinální stromální tumor (GIST), leiomyosarkom a lymfom po třech případech. Myxosarkom se vyskytl u dvou jedinců a tumor z antigen-prezentujících makrofágů, neurofibrosarkom, mezoteliom a maligní fibrózní histiocytom byly diagnostikovány po jednom případě.

The analyzed file contains 28 cases of small intestinal tumors in dogs. The average age of the patients was 10.7 years with a range of 4 to 14 years. In terms of gender, tumors developed in 16 males, 2 castrated males, 6 females and 4 castrated females. It is clear from the above that males were significantly more often affected. The dogs belonged to 18 breeds. Only in the WHWT and FCR breeds did tumors occur in two cases. Eight individuals were crossbreeds. With the exception of hamartoma, all tumors were malignant. Adenocarcinoma was diagnosed in 7 cases, mastocytoma in 6 cases, GIST, leiomyosarcoma and lymphoma in three cases each. Myxosarcoma occurred in two individuals and antigen-presenting macrophage tumor, neurofibrosarcoma, mesothelioma and malignant fibrous histiocytoma were diagnosed in one case each.

Signální dráha PI3K/AKT/mTOR hraje zásadní roli v řadě buněčných procesů a rovněž v karcinogenezi. V tuto chvíli máme k dispozici několik molekul, které jsou schopny cílit na přenos signálu v rámci této dráhy a účinně blokovat nádorový růst. Kapivasertib představuje novou molekulu blokující alterovaný gen pro PIK3CA/AKT1/PTEN a podle klinické studie CAPItello-291 získal registraci pro pacienty předléčené hormonální léčbou, v kombinaci s fulvestrantem a současně s přítomností minimálně jedné výše uvedené mutace.

PI3K/AKT/mTOR signaling pathway plays a key role in several cell processes and also in the carcinogenesis. At this moment there are several molecules which can target cell signaling in this pathway and effectively blockade cancer progression. Capivasertib represents a new drug which target the altered gen for PIK3CA/AKT1/PTEN and according to the results of the clinical trial CAPItello-291 gained registration for the previously treated breast cancer patients in combination with fulvestrant and harboring at least one above mentioned mutation.

Hormonálně pozitivní karcinom prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je nejčastějším subtypem tohoto onemocnění. Cílem léčby časného a lokálně pokročilého karcinomu prsu je dosažení trvalé remise onemocnění, a k tomu je standardně používána chemoterapie, adjuvantní hormonální terapie a nověji i cílená terapie v podobě inhibitorů cyklin dependentních kináz 4 a 6 (CDK4/6). Klinická studie NATALEE hodnotila účinnost a bezpečnost adjuvantního podání ribociklibu u pacientek s vysokým rizikem relapsu onemocnění, přičemž byly zařazovány pacientky jak s uzlinovým postižením, tak i vysoce rizikové pacientky bez uzlinového postižení. Studie prokázala benefit adjuvantní léčby ribociklibem u této skupiny pacientek a na základě dosažených výsledků je v současnosti ribociklib zařazen do léčebného algoritmu pacientek s hormonálně pozitivním HER2 negativním karcinomem prsu s vysokým rizikem relapsu onemocnění.

Hormone positive HER2 negative breast cancer is the most common subtype of this disease. The goal of treatment of early and locally advanced breast cancer is to achieve a durable remission of the disease and to achieve this goal chemotherapy, adjuvant hormonal therapy and more recently cyclin-dependent kinase 4 and 6 (CDK 4/6) inhibitors targeted therapy are standardly used. The NATALEE clinical trial evaluated the efficacy and safety of ribociclib in adjuvant setting in patients at high risk of relapse, enrolling both patients with nodal involvement and high-risk patients without nodal involvement. The study demonstrated the benefit of adjuvant ribociclib in this group of patients and based on the results, ribociclib is currently included in the treatment algorithm for patients with hormone receptor positive HER2 negative breast cancer.

Karcinom prsu u mužů, tvořící cca 1 % všech karcinomů prsu, má na rozdíl od karcinomu prsu u žen horší prognózu a je častěji diagnostikován v pokročilejším stadiu. Jeho léčba vzhledem k nedostatečným datům z randomizovaných studií je z větší části extrapolací zkušeností z léčby karcinomu prsu u žen, a kromě rutinní indikace mastektomie v terapii časného karcinomu je v podstatě identická. U metastazujícího karcinomu, který v 90 % případů vykazuje pozitivní expresi estrogenových receptorů, je léčbou volby kombinace inhibitoru cyklin dependentní kinázy 4/6 s hormonální terapií, která by v případě použití inhibitoru aromatázy měla být doplněna farmakologickou kastrací v podobě analoga gonadoliberinů.

Breast cancer in men, accounting for about 1% of all breast cancers, has a worse prognosis compared to breast cancer in women and is often diagnosed at a more advanced stage. Due to insufficient data from randomized studies, its treatment is essentially an extrapolation of the experience from treating breast cancer in women and, apart from the routine indication of mastectomy in the therapy of early breast cancer, is identical. In metastatic cancer, which in 90% of cases shows positive expression of estrogen receptors, the treatment of choice is a combination of a cyclin-dependent kinase 4/6 inhibitor with hormonal therapy, which, in the case of using an aromatase inhibitor, should be supplemented with pharmacological castration in the form of a gonadotropin-releasing hormone analog.

Karcinomy prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) jsou neodmyslitelně spojeny s horšími výsledky přežití ve srovnání s případy, u nichž jsou detekovány pozitivní estrogenové a progesteronové receptory a status HER2 negativní. V posledních třech desetiletích však díky soustavnému výzkumu a vývoji anti-HER2 terapie došlo k významně lepším prognostickým výsledkům pro pacienty s diagnostikovaným jak časným, tak pokročilým stadiem HER2 pozitivního karcinomu prsu. Konjugáty protilátky proti HER2 a cytostatika jsou velmi žádaným tématem pro budoucí výzkum a účinnou součástí péče o pacienty s nádory v oblasti prsu s rostoucí rolí v léčebných paradigmatech.

HER2 (human epidermal growth factor receptor 2)-positive breast cancers are inherently associated with poorer survival outcomes compared with estrogen and progesterone receptor-positive and HER2-negative cases. There has been consistent research and development of anti-HER2 therapy, which has led to significantly better prognostic outcomes for patients with both early and newly diagnosed HER2-positive breast cancer in the past thirty years. Conjugates anti-HER2 antibody and cytostatics are a highly desirable topic for future research and an effective part of the care of breast cancer patients with increasing roles in treatment paradigms.

V léčbě metastazujícího karcinomu prsu jsou v poslední době stále častěji používány přípravky ze skupiny konjugátů monoklonální protilátky a cytostatika (antibody-drug conjugates, ADC). K těmto přípravkům je řazen i sacituzumab govitekan, což je konjugát monoklonální protilátky proti proteinu Trop-2 a cytostatika SN-38. Sacituzumab govitekan je již delší dobu používán v léčbě metastazujícího triple negativního karcinomu prsu, kde jeho zařazení vedlo ke zlepšení léčebných výsledků v rámci druhé a vyšší linie léčby, se signifikantním prodloužením přežití bez známky progrese onemocnění a celkového přežití. Nověji je možné sacituzumab govitekan použít v léčbě pacientek s hormonálně pozitivním HER2 negativním karcinomem po vyčerpání možností hormonální léčby. Tento článek shrnuje výsledky registračních studií sacituzumab govitekanu a dává je do kontextu reálné klinické praxe v České republice.

Recently, antibody-drug conjugates (ADC) have been increasingly used in the treatment of metastatic breast cancer. One of these agents is sacituzumab govitecan, which is a conjugate of monoclonal antibody against TROP2 protein and cytostatic SN-38. Sacituzumab govitecan has been used for a longer time in the treatment of metastatic triple negative breast cancer, where its inclusion has led to improved outcomes in second and higher line treatment, with significant prolongation of disease-free and overall survival. More recently, sacituzumab govitecan may be used in the treatment of patients with hormone receptor positive HER2 negative cancer after endocrine treatment options have been exhausted. This article summarizes the results of sacituzumab govitecan registration trials and puts them in the context of real clinical practice in the Czech Republic.

Karcinom endometria patří mezi nejčastější gynekologické malignity ve vyspělých zemích a jeho incidence dlouhodobě roste. S rozvojem molekulárního porozumění biologii nádoru se otevřela cesta k cílené a imunoterapeutické léčbě, zejména u podtypů s defektním mechanismem oprav chybného párování DNA (deficient mismatch repair, dMMR) nebo s mikrosatelitovou instabilitou (microsateUite instability-high, MSI-H). Článek uvádí přehled současných možností imunoterapie v léčbě pokročilého nebo recidivujícího karcinomu endometria, včetně kombinací s chemoterapií a cílenými léky, na základě aktuálních dat z klinických studií. Imunoterapie se stala novým standardem v léčbě určité části pacientek s karcinomem endometria. Klíčovou roli hraje molekulární stratifikace, bez níž nelze imunoterapii účinně a bezpečně nasadit.

Endometrial cancer is one of the most common gynecological malignancies in developed countries, and its incidence has been increasing for a long time. With the development of molecular understanding of tumor biology, the way to targeted and immunotherapeutic treatment has been opened, especially for subtypes with deficient mismatch repair (dMMR) or microsateUite instability-high (MSI-H). The article provides an overview of current immunotherapy options for the treatment of advanced or recurrent endometrial cancer, including combinations with chemotherapy and targeted drugs, based on current clinical trial data. Immunotherapy has become the new standard of care for some patients with endometrial cancer. Molecular stratification plays a key role, without which immunotherapy cannot be used effectively and safely.