Úvod. Adolescencia ako obdobie náhlych a intenzívnych zmien predstavuje dôležitú výskumnú oblasť. Autori čoraz zriedkavejšie skúmajú adolescentov zo špeciálnych výchovných zariadení, u ktorých by zistenia o ich sociálnych kompetenciách a črtách temnej triády mohli prispieť do menej prebádanej oblasti. Vo výskumnej štúdii sa venujeme vzťahom sociálnych kompetencií a čŕt temnej triády u adolescentov zo špeciálnych výchovných zariadení. Skúmame tiež rozdiely medzi adolescentami zo špeciálnych výchovných zariadení a referenčnou skupinou. Metódy. Dáta sme zbierali dotazníkovou formou osobne v štyroch špeciálnych výchovných zariadeniach. Do výskumu sa zapojilo 40 adolescentov. Referenčnú skupinu tvorilo 45 adolescentov. Účasť bola anonymná a výskum bol schválený etickou komisiou Paneurópskej vysokej školy. Výsledky. Pozitívne vzťahy sme zistili medzi dimenziou narcizmu a sebaprezentácie (rs = 0,529), extraverzie (rs = 0,324); psychopatie a extraverzie (rs = 0,358). Negatívnu koreláciu sme zistili medzi narcizmom a počúvaním (rs = -0,409), ako aj machiavelizmom a počúvaním (rs = –0,305). Zistili sme rozdiely v dimenzii prevzatia perspektívy (d = 0,453) v prospech adolescentov z referenčnej skupiny a extraverzie (d = 0,707) v prospech adolescentov zo špeciálnych výchovných zariadení. Závery. Dátami sme podporili empirické zistenia vzťahov machiavelizmu a počúvania; narcizmu a extraverzie, sebaprezentácie a počúvania; psychopatie a extraverzie, ktoré sú v súlade s predošlými výsledkami iných autorov. Nepodporili sme empirické východiská výskumu pri vzťahoch machiavelizmu a prevzatia perspektívy, sebakontroly, emocionálnej stability a sebaprezentácie, ako aj pri vzťahoch psychopatie a prevzatia perspektívy, počúvania a sebakontroly. V článku sa venujeme možným alternatívnym vysvetleniam týchto zistení.
Introduction. Adolescence, as a period of sudden and intense changes, represents an important area of research. Researchers are less likely to study adolescents from special educational institutions, despite the fact that findings regarding their social competencies and dark triad traits could contribute to a less explored domain. In this study, we examine the relationships between social competencies and dark triad traits in adolescents from special educational institutions. We also investigate differences between adolescents from these institutions and a reference group. Methods. Data were collected through questionnaires administered in person at four special educational institutions. A total of 40 adolescents participated in the study. The reference group consisted of 45 adolescents. Participation was anonymous, and the research was approved by the Ethics Committee of the Pan-European University. Results. We found positive relationships between the dimension of narcissism and self-presentation (rs = 0,529), extraversion (rs = 0,324); and between psychopathy and extraversion (rs = 0,358). A negative correlation was found between narcissism and listening (rs = -0,409), as well as between Machiavellianism and listening (rs = -0,305). We identified differences in the dimension of perspective-taking (d = 0,453) in favor of adolescents from the reference group and in extraversion (d = 0,707) in favor of adolescents from special educational institutions. Conclusion. Our data supported the empirical findings regarding the relationships between Machiavellianism and listening; narcissism and extraversion; self-presentation and listening; psychopathy and extraversion, which are in line with previous results by other authors. We did not support the empirical foundations of the research in the relationships between Machiavellianism and perspective-taking, self-control, emotional stability, and self-presentation, as well as in the relationships between psychopathy and perspective-taking, listening, and self-control. In the article, we discuss possible alternative explanations for these findings.
Původní psychologie jsou psychologie, které se vyvinuly v druhé polovině 20. století jako reakce na dominanci západní psychologie. Tento text přináší přehled některých pojmů filipínské původní psychologie (Sikolohiyang Pilipino), jak jsou prezentovány v anglicky psaných dílech filipínských autorů. Filipínská psychologie vyvinula mnoho původních pojmů, jako jsou kapwa, pakikiramdam, utang-na-loób a hiya, stejně jako několik původních výzkumných metod, jako jsou pakapa-kapa nebo pagtatanong-tanong. Koncepty filipínské psychologie jsou často nějakým způsobem spojeny se sociálními procesy a vztahy mezi lidmi, takže tuto disciplínu lze považovat za filipínskou sociální psychologii. Její metody jsou podobné západním metodám, ale filipínská psychologie trvá na metodologické suverenitě, aby se zbavila kolonialismu. Filipínské psychologické koncepty jsou příkladem sociální psychologie jako vědecké disciplíny závislé na kontextu. Pokud bychom je zařadili do sociálně psychologických disciplín, většina filipínských konceptů by patřila ke studiu sociálních vztahů, pakikiramdam by se dalo zařadit do sociální kognice a utang-na-loób do studia postojů. Pro české čtenáře je filipínská psychologie klíčovým příkladem toho, jak dekolonizovat psychologický výzkum.
Indigenous psychologies are psychologies that developed during the second half of the 20th century as a reaction to Western psychology's domination. This text reviews some concepts of Filipino indigenous psychology (Sikolohiyang Pilipino) as they are presented in English-written works of Filipino authors. Filipino psychology developed many indigenous concepts, like kapwa, pakikiramdam, utang-na-loób, and hiya, as well as several indigenous research methods, like pakapa-kapa or pagtatanong-tanong. Concepts of Filipino psychology are often somehow related to social processes and relationships among people, so the discipline could be considered Filipino social psychology. Its methods are similar to Western methods, but Filipino psychology insists on methodological sovereignty to relieve themself from colonialism. It is argued that Filipino psychology concepts are an example of social psychology taken as a scientific discipline, dependent on the context. If categorized into social psychological disciplines, most Filipino concepts belong to the study of social relationships, pakikiramdam could be categorized as social cognition, and utang-na-loób as belonging to attitude studies. For Czech readers, Filipino psychology is a key example of how to decolonize psychological research.
