ESOPHAGEAL STENOSIS
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- dítě MeSH
- endoskopie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- poruchy polykání diagnóza etiologie terapie MeSH
- radiografie metody využití MeSH
- stenóza jícnu diagnóza komplikace radiografie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V kazuistice uvádí autoři případ dítěte operovaného po narození pro atrézii jícnu typu Vogt Illb. S odstupem 2 let přichází dítě pro akutní dysfagii a při endoskopii je nalezena stenóza jícnu tvořená slizničním strangulujícím můstkem. Ten se zdařilo odstranit endoskopicky a při kontrolním vyšetření za 6 měsíců byl endoskopický obraz negativní.
In the submitted case-history the authors describe the case of a child operated after delivery on account of oesophageal atresia type Vogt IIIb. After a two-year interval the child returned on account of acute dysphagia and endoscopy revealed oesophageal stenosis caused by a mucosal strangulating bridge. The latter was removed endoscopicaUy and during a check-up examination 6 months later the endoscopic picture was negative.
- MeSH
- atrézie jícnu diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- dehiscence operační rány MeSH
- elektrokoagulace metody MeSH
- endoskopie MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- stenóza jícnu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Autoři od října 1993 do ledna 1997 zavedli u 131 pacientů s inoperabilní maligní či benigní stenózou jícnu kovový expandibilní stent. Stenóza byla lokalizována u 25 nemocných v horní třetině jícnu, u 44 ve střední části jícnu, U 53 V dolní třetině jícnu a u 9 nemocných v oblasti anastomózy. Všichni pacienti měli v době zavedení stentu výrazné polykací potíže (stadium 3 - 4 podle mezinárodní klasifikace). U 45 nemocných zavedli autoři více než jeden stent. 112 nemocných mělo maligní stenózu (67 squamos cell carcinom, 27 adenokarcinom, 9 plieni či bronchogenní karcinom, ve dvou případech lymfom, ve dvou případech leiomyosarkom a v pěti případech jiný nádor). 17 pacientů mělo benigní stenózu (8 komplikace refluxní ezofagitidy, 3 stenóza v anastomóze, ve 2 případech poleptaní kyselinou, 2 epidermolysis bulosa oesophagi a 1 poradiační stenóza). U těchto pacientů byla před zavedením stentu opakovaně provedena dilatace stenózy balonkovým dilatačním katétrem. Ve dvou případech byla etiologie stenózy nejasná. Komplikace v závislosti na vlastním výkonu Či po zavedení stentu se vyskytla u 49 nemocných - dislokace stentu 23krát, ucpání stentu 17krát, vznik píštěle 6krát, ulcerace 16krát, krvácení 4krát, hyperplazie sliznice 21krát, ileus 2krát, nedostatečné rozvinutí stentu 8krát.
The authors used between October 1993 and January 1997 in 131 patients with inoperable malignant or benign stenosis of the oesophagus an expansible metal stent. In 25 patients the stenosis was in the upper third of the oesophagus, in 44 in the medium part, in 53 in the lower third of the oesophagus and in 9 patients in the area of the anastomosis. All patients suffered at the time when the stent was introduced from marked dysphagia (stage 3 - 4 according to the international classification). In 45 patients the authors introduced more than one stent. 112 patients suffered from maUgnant stenosis (67 squamous cell carcinoma, 27 adenocarcinoma, 9 pulmonary or bronchogenic carcinoma, in two instances lymphoma, in two instances leiomyosarcoma and in five patients another type of tumour). Seventeen patients suffered from benign stenosis (8 complications of reflux oesophagitis, 3 stenosis in the anastomosis, in two instances corrosion by acid, 2 cases of epidermolysis bullosa oesophagi and one post-radiation anastomosis, in two instances corrosion by acid, 2 cases of epidermolysis bullosa oesophagi and one post-radiation stenosis). In these patients repeatedly before introduction of the stent dilatation of the stenosis by means of a balloon dilatation catheter was attempted. In two instances the etiology of the stenosis was obscure. Complications related to the procedure proper or after insertion of the stent were recorded in 49 patients dislocation of the stent 23x, occlusion of the stent 17x, development of a fistula 6x, ulceration 16x, haemorrhage 4x, hyperplasia of the mucosa 21x, ileus 2x, inadequate expansion of the stent 8x.
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu diagnóza terapie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- stenóza jícnu diagnóza terapie MeSH
- stenty metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Benigní stenózy jícnu vedou k dysfagickým potížím, které znemožňují pacientům přijímat potravu, pacient ztratí tělesnou hmotnost, dochází u něho k malnutrici a je výrazně ne-gativně ovlivněna jeho kvalita života. V klinické praxi máme několik možností léčby. První je farmakologická léčba s aplikací kortikosteroidů, druhou možností je nefarmakologická léčba dilatace jícnu, zavedení stentu, incize nebo provádění samodilatace v domácím prostředí. Třetí alternativou léčby je léčba chirurgická. V naší kazuistice se ukázala samo-dilatace bužiemi jako bezpečná, účinná, dobře tolerovaná metoda s uspokojivým benefi-tem, výsledkem léčby a pozitivním vlivem na kvalitu života pacienta.
Benign esophageal stenoses lead to dysphagic problems that prevent patients from eat-ing, the patients lose weight, suffer from malnutrition, and their quality of life is significantly affected. We have several treatment options in clinical practice. The first one is pharma-cological treatment with the application of corticosteroids, the second is the non-phar-macological treatment of esophageal dilatation, stent placement, incision or self-assisted dilatation at home. The third alternative is the surgical treatment. In our case report, self-as-sisted dilatation has proven to be a safe, effective, well-tolerated method with satisfactory benefit, treatment outcome, and a positive impact on patient's quality of life.