• MeSH
• analýza nákladů a výnosů MeSH
• ekonomické modely MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• náklady na zdravotní péči MeSH
• přidělování zdravotní péče ekonomika   MeSH
• rozhodování MeSH
• výdaje na zdravotnictví MeSH
• zdravotní priority MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• ekonomie, ekonomika, ekonomika zdravotnictví
• management, organizace a řízení zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

• MeSH
• diagnostické zobrazování ekonomika   MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• nemocniční oddělení MeSH
• radiologie pracovní síly   ekonomika   MeSH
• statistika jako téma MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• management, organizace a řízení zdravotnictví
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody

Waste management is a common public service whose provision is the responsibility of local governments. As is usual with public services, the question of its efficiency naturally arises. The majority of studies focus on such efficiency from the perspective of the provider. This is based on the assumption that waste collection expenditure is a function of available equipment and municipal characteristics. In our opinion this approach has its limitations, and therefore we have used a novel approach based on the demand from municipal citizens for waste collection services. We build on previous results obtained from data concerning social and demographic characteristics, and focus on the relationship between age and expenditure on municipal solid waste, concentrating specifically on the ageing of the population. The ageing of societies in general is a very topical issue, but there is rather little focus in research on the effects of ageing on the demand for various public services. The research that does exist in the area of waste management that takes the age factor into account typically only makes a very rough division of the population into age categories such as children, people of working age and elderly people. Such wide groups naturally contain people with a large variety of needs, and therefore often lead to ambiguous results. The goal of our paper is to examine this topic in more detail, and to estimate the effects of various age categories of municipal citizens on municipal waste expenditure. We use models with age categories differentiated by decades, an approach which provides significantly more detailed information than the age variables used in other studies in this area. We use population age and waste management expenditure data collected from more than 6100 municipalities in the Czech Republic in 2011 and 2014. The results of our investigation have shown that senior citizens of a certain age (approximately at the onset of retirement) have a surprisingly strong influence on waste management expenditure.

• MeSH
• lidé MeSH
• nakládání s odpady * MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• odpadky - odstraňování MeSH
• tuhý odpad MeSH
• velkoměsta MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• velkoměsta MeSH

OBJECTIVE: Complications contribute largely to the economic gravity of diabetes mellitus (DM). How they arise and are treated differs substantially between countries. This paper assesses the total annual, direct, and indirect cost of severe hypoglycemia events (SHEs) in nine European countries: Bulgaria, Croatia, the Czech Republic, Greece, Hungary, Macedonia/the former Yugoslav Republic of Macedonia (MK), Poland, Slovenia, and Spain. METHODS: Data was collected on epidemiology, treatment structure, SHE-driven resource consumption, and unit costs. Two systematic reviews-on the SHE rates and the resources used for treatment-and data on the days-of-work lost due to SHE along with salaries and employment rates were used. The total SHE cost in each country was calculated and how the differences are driven by individual parameters was analysed. RESULTS: The annual costs of SHEs varied in absolute terms from €379,951.25 in MK up to €58,429,684.40 in Spain, or-when expressed per one drug-treated DM patient-from €5.47 in Bulgaria up to €17.74 in Spain. Indirect cost constituted between 6.01% (MK) and 26.49% (Hungary) of the total cost. The differences between countries are driven mostly by the cost of treating a single event, and this is related to general differences in prices. LIMITATIONS: The main limitation is the lack of good quality data in some parts, and the necessity to use mean-value imputations, experts' opinions, etc. Additionally, we only considered DM treatment as the SHE driver, while other elements, e.g. style of living, may contribute substantially. CONCLUSIONS: A common framework can be applied to estimate the economic burden of SHE in various countries, allowing one to identify the drivers of differences in cost. Treating DM is complex, and so no resolute conclusions ought to be drawn as to whether SHE management is better in one country than another.

• MeSH
• hypoglykemie ekonomika   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• náklady a analýza nákladů * MeSH
• náklady na zdravotní péči trendy   MeSH
• osobní újma zaviněná nemocí * MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Problematika porovnání nákladů a výsledků zdravotnické péče porovnává totiž množství práce a zdrojů vyjádřené formou peněz na zlepšení kvality života. Nákladová analýza se liší podle toho, kdo analýzu zpracovává a za jakým účelem. Efektivní sociální systém zdravotního pojištění musí vědět, kolik stojí péče zajišťující pro všechny přijatelnou šanci na vyléčení. Je však potřeba definovat, co je přijatelná šance a kolik prostředků je společnost ochotna vynaložit, aby této šance dosáhla.

The issue of comparing costs and outcomes of medical care compares in fact the amount of work and resources, expressed in the form of money, on quality of life improvement. Cost analysis differs depending on who handles the analysis and for what purpose. Effective social health insurance system needs to know the cost of care providing an acceptable chance of cure for everyone. However, it is necessary to define what is an acceptable chance and how many resources is society willing to spend in order to achieve this chance.

• Klíčová slova
• onkologická onemocnění, metodika, účelnost nákladů, nákladová analýza,
• MeSH
• chirurgie ekonomika   MeSH
• kvalitativně upravené roky života MeSH
• lékařská onkologie ekonomika   MeSH
• lidé MeSH
• metody MeSH
• nádory chirurgie   terapie   MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• náklady na zdravotní péči statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Hodnocení nákladové efektivity je společně s analýzou minimalizace nákladů, analýzou nákladové užitečnosti a analýzou nákladové prospěšnosti jedním ze základních nástrojů farmakoekonomiky. Vyčísluje náklady dvou a více léčivých přípravků či jiných léčebných modalit v monetárních jednotkách a vztahuje je k výstupům léčby v přirozených klinických jednotkách. Tzv. zdravotní účinek může být vyjádřen např. změnou krevního tlaku, dobou do progrese onemocnění, poklesem hladiny cholesterolu nebo kvalitou života. Metodika analýzy náhledové efektivity (CEA) musí určovat volbu léčebného přístupu (tzv. komparátoru), se kterým novou alternativu porovnáváme, perspektivu hodnocení (zda provádíme analýzu z pohledu poskytovatele péče, plátce péče, pacienta nebo celé společnosti), strukturované náklady sledovaných léčebných alternativ, relevantní klinické výsledky, případnou změnu nákladů v průběhu hodnoceného období, dopad analýzy senzitivity na výsledky a také limity analýzy včetně možnosti zobecnění výsledků. Tento článek si klade za cíl popsat v hrubých rysech tyto základní komponenty CEA a zamyslet se nad problémy, které autor analýzy musí řešit.

Cost effectiveness analysis (CEA) is together with cost minimization analysis, cost utility analysis and cost benefit analysis one of the main tools of pharmaco-economics. The main aim of CEA is to quantify and compare costs of two or more treatment alternatives, usually described in monetary units and related to the natural health units, e. g. change of blood pressure, time to disease progression, blood cholesterol level change, quality of life, etc. Methodology of CEA should encompass the appropriate treatment options alternatives, perspective (point of view of e. g. a healthcare provider, healthcare payer, patient or whole society), an assessment of costs as well as appropriate clinical outcomes of all alternatives, change of costs during the assessed period, a sensitivity analysis and description of all limitations including possibility of results generalization. The aim of this article is to describe basic characteristics of CEA and highlight issues that author must face and resolve in the process of carrying out the analysis.

• Klíčová slova
• hodnocení, nákladová efektivita,
• MeSH
• analýza nákladů a výnosů metody   MeSH
• dakarbazin analogy a deriváty   MeSH
• ekonometrické modely MeSH
• ekonomika farmaceutická statistika a číselné údaje   MeSH
• glioblastom farmakoterapie   MeSH
• hodnocení léčiv ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• karmustin ekonomika   MeSH
• klinické zkoušky jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• protinádorové látky ekonomika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

OBJECTIVES: The paper analyses real-world data on cost of treatment in patients after stroke hospitalized in early rehabilitation units within comprehensive stroke centres in the Czech Republic. This is the first study of the kind in the Czech Republic, while such information is extremely rare worldwide. Stroke treatment witnessed a dramatic development in the last years, when the main progress was due to establishment of specialized (comprehensive) stroke units incorporating also early rehabilitation. There is a general agreement among clinicians that early rehabilitation is beneficial for patients after stroke. METHODS: Costs of early rehabilitation after stroke were calculated by the micro-costing method alongside a pragmatic study in three Czech hospitals. Patients were transferred to specialized early rehabilitation units usually on 7th to 14th day after stroke onset and received four hours of interprofessional rehabilitation per day. RESULTS: The analysis of data collected during the prospective observational research of 87 patients proved significant differences between patients. The average costs of hospitalization were determined to be CZK 5,104 (EUR 194) per one day of intensive rehabilitation in seriously affected patients early after stroke. These costs differed significantly between hospitals (p-value < 0.001); the structure of direct costs was quite stable, though. About 60% of these costs were due to nursing and overhead, while no more than 15% were consumed by therapists. CONCLUSIONS: The treatment of patients after stroke in specialized stroke units proved to be beneficial for the patients increasing the number of those re-integrated in family and community life.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * MeSH
• hospitalizace * MeSH
• lidé MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Porovnanie nákladov na chirurgickú a endovaslulárnu liečbu aneuryziem abdominálnej aorty (AAA) vo Všeobecnej zdravotnej poisťovni (VšZP) v rokoch 2009–2010. Materiál a metodika: V rokoch 2009 a 2010 bolo vo VšZP liečených 211 pacientov s AAA s priemerným vekom 69 rokov (rozmedzie: 41–91 rokov). Z toho sa 174 pacientov podrobilo chirurgickej liečbe a 37 pacientov bolo riešených endovaskulárne. V obidvoch skupinách sme sledovali celkové náklady na liečbu, úhradu za hospitalizáciu (UH) a zvlášť účtovaný materiál (ZM), náklady na krv a deriváty a úhradu za CT (computer tomography) vyšetrenia a vek pacientov. Pre štatistické porovnanie sme využili neparametrický Mann-Whitney U test, pričom hranica štatistickej významnosti bola < 0,01. Dáta boli spracované a porovnané formou kontingenčných tabuliek v programe MS Excel a potom štatisticky spracované v programe StatSoft, Inc. (2011). STATISTICA (data analysis software system), version 10. www.statsoft.com. Výsledky: Celkové dvojročné náklady VšZP na liečbu AAA boli 1 212 188 €, z toho predstavovali náklady OR (open repair) 37 % a na EVAR (endovascular aneurysm repair) 63 % (p< 0,01). EVAR je nákladovo náročnejší z hľadiska použitia ZM (zvlášť účtovaný materiál, p< 0,01) a využitia CT vyšetrení (p< 0,01). OR je nákladnejší z hľadiska spotreby krvi (p< 0,01). Priemerná celková cena hospitalizácie pri EVAR-e bola 21038 € a u OR 2493 €, čo predstavuje iba 12 % z nákladov EVAR-u. Vek pacientov nemá vplyv na náklady (p> 0,01). Rozhodujúci vplyv na náklady má cena ZM, ktorá predstavuje až 90 % nákladov pri EVAR a 44 % pri OR. Záver: Chirurgická a endovaskulárna liečba sú účinné terapeutické modality pre liečbu AAA. Náklady na liečbu EVAR-u predstavujú viac ako 8 násobok nákladov chirurgickej liečby. Z hľadiska kontroly nákladov ZP na liečbu AAA musia byť jasne definované explicitné indikačné kritériá pre EVAR. Z hľadiska výšky nákladov predstavuje chirurgická liečba zlatý štandard pre liečbu AAA u „good risk“ pacientov a pacientov kde nie sú lokálne prekážky chirurgickej liečby (napr. kolostómia, hostile abdomen, ren arcuatus a iné). Zatiaľ čo EVAR predstavuje do značnej miery paliatívnu liečbu AAA s potrebou doživotného sledovania, chirurgická liečba reprezentuje radikálny spôsob riešenia AAA. Zdravotná poisťovňa je rozhodujúcim regulátorom v systéme platieb za poskytnutú zdravotnú starostlivosť. Na jednej strane rozvoj medicínskych technológií ich finančná náročnosť a na druhej strane limitované, vzácne zdroje sú zdrojom „napätia“ medzi poskytovateľmi zdravotnej starostlivosti a regulátormi (poisťovne, Ministerstvo zdravotníctva). Jednou z možností, ako spomaliť „otvárajúce sa nožnice“ je zaviesť jasné pravidlá pre vstup nových technológií do klinickej praxe, jasne definovať náklady (COI – cost of illness), užitočnosť a nákladovú efektívnosť (CEA – cost effectiveness analysis, ICER – incremental cost effectiveness ratio, QALY – quality adjusted life year). Napriek tomu, že sme viac ako 20 rokov po „nežnej revolúcii“, zatiaľ sa podarilo iba slabo implementovať zásady zdravotnej ekonómie a hodnotenie medicínskych technológií do praxe. Porovnanie nákladov liečby je uplatniteľné v mnohých oblastiach klinickej medicíny a v prípade dobre definovaných dát môže byť zdrojom aj pre stanovenie ICER, CEA a QALY. Kĺučové slova: aneuryzma brušnej aorty – chirurgická a endovaskulárná liečba – náklady

Introduction: A comparison of the costs of a surgery and an endovascular treatment of abdominal aortic aneurysms (AAA) for the General Health Insurance Company (VšZP) in 2009–2010. Material and methods: Between 2009 and 2010, VšZP paid for treatment of 211 patients with AAA with an average age of 69 years (range: 41–91 years). Out of these, 174 patients underwent surgical treatment and 37 patients were treated by endovascular means. In both groups, we observed a total cost of treatment, payment for hospitalization (UH) and separately charged material (ZM), the cost of blood and reimbursement for CT (computer tomography) examinations and the patient age. For statistical comparison, we used the nonparametric Mann-Whitney U test, the limit of statistical significance was <0.01. The data were processed and compared by means of contingency tables in MS Excel and then statistically processed in the program StatSoft, Inc.. (2011). STATISTICA (data analysis software system), version 10th www.statsoft.com. Results: The total two-year costs of VšZP for the treatment of AAA were € 1 212 188 – out of which 37% were represented by the OR costs (open repair) and 63% for EVAR (endovascular aneurysm repair) (p <0.01). In terms of the ZM use (p <0.01), and the use of CT examinations (p <0.01), EVAR is cost demanding. OR is cost demanding in terms of the blood consumption levels (p <0.01). The average total cost per admission was € 21,038 for EVAR and € 2,493 for OR, representing only 12% of the total EVAR costs. The age of patients has no impact on the costs (p> 0.01). The decisive impact on the total costs is represented by ZM, which presents 90 % of costs of EVAR method and 44% of OR method. Conclusion: OR and EVAR are effective modalities for the treatment of AAA. EVAR is a minimally invasive method, but the treatment costs are more than 8 times higher than the costs of surgical treatment. In terms of the VšZP cost control for the treatment of AAA, there must be clearly defined explicit indication criteria for EVAR. In terms of the costs for the treatment of AAA with “good risk” patients and those cases where there are no local obstacles for the surgical treatment (eg, colostoma, hostile abdomen, ren arcuatus and other), the surgical therapy is a “gold” standard. The health insurance company is a crucial regulator of the system of payment for provided medical care. The development of medical technology and the financial burden, on one hand, and the limited and scarce resources, on the other hand, are a source of “tension” between the health care providers and the regulators (insurance, Ministry of Health). One way to slow the “opening of the scissors” is to establish clear rules for the entry of new technologies into clinical practice, clearly defined costs (COI – cost of illness), and the usefulness and cost-effectiveness (CEA – cost-effectiveness analysis, ICER – incremental cost-effectiveness ratio, QALY – quality-adjusted life year). Despite the fact that it has beenmore than 20 years after the “velvet revolution”, implementing the principles of health economics and health technology into practice has been managed in a rather weak way. The comparison of the costs of treatment is applicable in many areas of clinical medicine, and in the case of well-defined data it can be a source for the determination of ICER, CEA and QALYs.

• MeSH
• aneurysma břišní aorty * ekonomika   chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• endovaskulární výkony * ekonomika   MeSH
• hospitalizace ekonomika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• náklady a analýza nákladů statistika a číselné údaje   MeSH
• náklady na zdravotní péči klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• počítačová rentgenová tomografie ekonomika   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• všeobecné zdravotní pojištění MeSH
• výkony cévní chirurgie * ekonomika   MeSH
• zdravotnické prostředky ekonomika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

V práci je uveden příklad průřezové analýzy spotřeby léčiv ve velkém lůžkovém zdravotnickém zařízení, která má sloužit jako podklad pro rozhodování o opatřeních ke snížení nákladů na léky. Byla analyzována spotřeba hromadně vyráběných léčivých přípravků na vybraném pracovišti v období čtyř měsíců. Autoři vyhodnotili možnost substituce použitých významných přípravků levnějšími ekvivalenty a pomocí modelové analýzy vypočetli předpokládané úspory při použití nejlevnějších dostupných HVLP. U vyhodnocených přípravků byla zjištěna možnost úspory finančních prostředků ve výši 2,2 % vynaložené částky. Na základě výsledků analýzy je za nejvhodnější cestu pro zavedení racionálnější preskripce HVLP na lůžkovém zařízení autory považován pozitivní list s kvalitním systémem věcného sledování spotřeby léčiv.

The paper presents an example of a sectional analysis of drue consumption in a large in-patient health-service facility which is to be used as a foundation for making decisions about the measures to decrease the costs of drugs. Consumption of industrially produced pharmaceutical preparations at a selected facility for a period of four months was analyzed. The authors evaluated possible substitution of administered important preparations by cheaper equivalents and by means of model analysis they calculated expected savings when using the cheapest available mass-produced pharmaceutical preparations. In the preparations under study, possible savings of costs in the extent of 2.2 % of the spent sum were found. On the basis of the results of the analysis, the hospital formulary authors consider the positive list with a quality system of objective monitoring of drug consumption to be the most suitable way of introduction of more rational prescription of industrially produced drugs in an in-patient facility.

• MeSH
• generika MeSH
• lůžková kapacita nemocnice MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• náklady na léky ekonomika   MeSH
• spotřeba léčiv MeSH

Úvod: Telemedicínské sledování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je dnes obecně považováno za bezpečnější, účinnější a ekonomicky výhodnější. Cílem práce bylo posoudit dlouhodobý ekonomický přínos dálkového sledování pacientů s nově implantovaným ICD za pomocí systému Home Monitoring™ (HM) ve srovnání se standardní ambulantní péčí v podmínkách ČR. Metody: Pacienti byli randomizováni k dálkovému sledování systémem HM s denními automatickými přenosy dat a ambulantní kontrolou v intervalu 12 měsíců (HM+) nebo ke standardním ambulantním kontrolám (HM–). Stanovení nákladů bylo provedeno na základě účtů zdravotních pojišťoven, přímých nákladů pacientů a provozních nákladů systému HM jako průměrně vynaložené na jednoho pacienta a měsíc sledování. Výsledky: Sledováno bylo celkem 198 pacientů po dobu v průměru 37,4 ± 15,2 měsíce. Ve skupině HM+ byl za dobu sledování redukován počet plánovaných kontrol o 48 % (p < 0,001). Ve skupině HM+ byla zaznamenána významně kratší délka hospitalizace. Nákladová data byla získána celkem u 75 % pacientů. Ve skupině HM– byly zaznamenány vyšší náklady za ambulantní péči (223 ± 99 Kč vs. 189 ± 93 Kč, p = 0,039) i transport zdravotní dopravní službou (640 ± 314 Kč vs. 367 ± 187 Kč, p = 0,003). Při započtení nákladů na provoz systému HM k ambulantní péči a přepravě nebyl rozdíl mezi skupinami signifikantní, ale pokud byla do nákladů promítnuta také úhrada výkonu dálkové monitorace a pořízení domácí pacientské jednotky, byl již průměrný náklad vyšší pro skupinu HM+ (541 ± 188 Kč vs. 401 ± 332 Kč, p = 0,002). Nákladově neutrální by v takovém případě zůstal za předpokladu hrazené přepravy všech pacientů k ambulantním kontrolám. Závěr: Systém HM byl dosud v ČR u pacientů s jedno- nebo dvoudutinovými ICD z hlediska vynaložených výdajů nákladově výhodný pro zdravotní pojišťovny. Při kalkulaci této úhrady na vrub plátců zdravotní péče by systém HM zachoval nákladovou neutralitu pouze v případě hrazené přepravy většiny pacientů. Klinický prospěch dálkové monitorace bezprostředně plyne z kontinuity sledování, možnosti velmi časné detekce událostí a patřičné lékařské intervence, proto se domníváme, že systém HM by měl být hrazen automaticky u všech pacientů s implantovaným ICD, byť za cenu v kontextu celého zdravotnického rozpočtu nevýznamného navýšení nákladů.

Introduction: Telemonitoring of patients with implantable cardioverters-defibrillators (ICD) is, in general, considered safer, more efficious and increasingly cost-effective. The aim of our work was to assess the long--term economic benefit associated with telemetric monitoring of patients with newly implanted ICD using the Home Monitoring™ (HM) system compared to standard outpatient care in the Czech Republic. Methods: Patients were randomized to telemetric monitoring using the HM system with daily automated data transfer and outpatient follow-up at 12-month intervals (HM+) or standard outpatient follow-up (HM–). Average total costs per patient and months of follow-up were estimated based on invoices from health insurance companies, direct costs to patients, and the operating costs of the HM system. Results: In total, 198 patients were followed for 37.4 ± 15.2 months. The number of planned outpatient visits was reduced by 48% during the follow-up period in the HM+ group (p < 0.001). Significantly shorter hospital stays were also observed in the HM+ group. Data concerning costs were obtained in 75% of patients. Higher costs for outpatient care (223 ± 99 CZK vs. 189 ± 93 CZK, p = 0.039) and medical transport services (640 ± 314 CZK vs. 367 ± 187 CZK, p = 0.003) were found in the HM– group. When taking into account the operating costs of the HM system in addition to the costs for outpatient care and transport, the difference between groups was not significant; however, when the reimbursement of telemetric monitoring and costs for the patient unit were also reflected in the calculations, the average cost in the HM+ group was higher (541 ± 188 CZK vs. 401 ± 332 CZK, p = 0.002). Cost-neutrality could be obtained if all patients were transported free of charge to their outpatient visits. Conclusion: In the Czech Republic, the HM system has been cost-effective for health insurance companies in patients with single- or dual-chamber ICDs. When calculating using the reimbursement from payers of the healthcare, the HM system would remain cost-neutral only if most patients had reimbursed transportation costs. The clinical effect of telemetric monitoring is directly related to the continuity of follow-up and the possibility to detect events very early and to intervene accordingly; we thus believe that the HM system should be automatically paid for in all patients with an implantable ICD. The related increase in costs would be insignificant in the context of the entire health care budget.

• MeSH
• ambulantní monitorování ekonomika   MeSH
• ambulantní péče * ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí ekonomika   MeSH
• náhlá srdeční smrt prevence a kontrola   MeSH
• náklady a analýza nákladů * statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• telemedicína ekonomika   MeSH
• telemetrie * ekonomika   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH