Pressure injuries
Dotaz
Zobrazit nápovědu
V práci jsou uvedeny současné poznatky o klasifikaci poranění mozku a o různých typech těchto poranění, které tvori pestrou škálu od drobného poranění hlavy s poruchou paměti až po těžké s životem neslučitelné úrazy. Důraz je kladen na odlišení dvou základních typů poranění - primárního a sekundárního, protože toto rozlišování je důležité jak pro prognózu zraněného, tak i pro léčebnou strategii. Zdůrazněna je ta skutečnost, že cílovou skupinou u poranění mozku jsou zranění se sekundárním poškozením, které je obvykle způsobeno následky nitrolební hypertenze.
The author presents an account of contemporary knowledge on the classification of brain injuries and different types of these injuries which comprise a wide range from minor injuries of the head with impairment of memory to severe lethal injuries. The author emphasizes the differentiation of two basic types of injuries - primary and secondary, because this differentiation is important for the prognosis of the casualty as well as for the therapeutic strategy. He emphasize also the fact that the target group in brain injuries are patients with secondary damage which is caused as a rule by a sequelae of intracranial hypertension.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- edém mozku etiologie MeSH
- intrakraniální hypertenze etiologie MeSH
- poranění mozku diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- vědomí MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- edém mozku diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- poranění mozku komplikace patofyziologie MeSH
- zdravotnické prostředky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Autoři se v článku zabývají epidemiologií kraniocerebrálních poranění, morbiditou a mortalitou. Kladou důraz na prevenci sekundárních inzultů jako jediné cesty vedoucí ke zlepšení výsledku nemocných s vážným kraniocerebrálním traumatem. Zabývají se prioritami v ošetření traumatizovaného nemocného a základními vyšetřeními před úvodem do celkové anestezie, stejně jako požadavky na monitoraci těchto nemocných. Za stěžejní patofyziologický parametr považují mozkový perfuzní tlak (CPP) a znalosti faktorů, které ho ovlivňují, pokládají za zásadní při volbě adekvátního anesteziologického postupu.
In this article, the authors are engaged with the epidemiology, mortality and morbidity of craniocerebral injuries. They stress the prevention of secondary insult affecting the brain as the correct way of improving the outcome in patients undergoing serious craniocerebral injury. They describe priorities in treatment of traumatised patients, basic examinations before induction to general anaesthesia and the specific monitoring necessary during general anaesthesia in this sort of patients. The authors emphasise cerebral perfusion pressure (CPP) as the main pathophysiologic parameter; the knowledge of factors changing CPP is considered basic in choice of adequate anaesthesiologic management.
Aim: To evaluate the efficacy of hydrocolloid dressing in preventing stage two or higher facial pressure injuries associated with the use of noninvasive positive pressure ventilation (NIPPV) devices among critically ill patients. Design: A randomized control trial. Methods: The study included 56 adult patients in intensive care units. The study participants were categorized into two groups consisting of 28 patients in each group. The control group received skincare using a fine mist of water and repositioning of the device every two to four hours, while the intervention group received a hydrocolloid dressing and repositioning of the device every two to four hours. Results: A total of 33.9% of all participants in the study had facial pressure injury. None of the patients in the intervention group who received hydrocolloid dressing developed stage two or higher facial pressure injuries. A total of 32.2% of the control group developed stage two or higher facial pressure injuries. Results indicated that the use of hydrocolloid dressing can significantly prevent the formation of stage two or higher facial pressure injuries (p < 0.001). Conclusion: The study's findings support the use of hydrocolloid dressing as a preventative measure for facial pressure injuries related to NIPPV devices.
- MeSH
- dekubity etiologie ošetřování prevence a kontrola MeSH
- dospělí MeSH
- kritický stav ošetřování MeSH
- lidé MeSH
- mechanické ventilátory klasifikace MeSH
- obvazy hydrokoloidní MeSH
- poranění obličeje * etiologie ošetřování prevence a kontrola MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem * metody ošetřování MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
Clinical practice guideline ; no. 3
63 s. : grafy ; 23 cm
- MeSH
- dekubity prevence a kontrola ošetřování MeSH
- ošetřovatelský proces MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Publikační typ
- průvodce MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- dermatovenerologie
- ošetřovatelství
- dermatovenerologie
Introduction: Pressure injuries have been identified as a problem in adults, but there is increasing recognition that they also occur in pediatric patients. Specific prevention in this population is essential because a high percentage of pressure injuries can be prevented. Objective: To identify interventions that prevent pressure injuries in the clinical pediatric care setting. Methods: Systematic review with a conducted search in CINAHL, PubMed, and Cochrane databases. A total of 301 articles were found, 225 were excluded after reviewing the title and abstract. The remaining papers were subjected to a full-text screening. Eligible studies were those that (a) described interventions to prevent pressure injuries, (b) were specifically aimed at pediatric patients (0-18 years), (c) were published in English or German, and (d) were conducted in a hospital. Results: A total of 37 studies were included. The data on interventions from the studies were extracted and clustered. The following eight categories of interventions for the prevention of pressure injury in pediatric patients were identified: (1) (Skin)Assessments, (2) Medical devices, (3) Positioning, (4) Education, (5) Moisture Management, (6) Nutrition Management, (7) Surfaces, and (8) Intervention bundles. The included studies described various interventions for pressure injury prevention. Most reported a significant reduction in pressure injury rates when intervention bundles were implemented. Conclusion: Nurses have to know about pressure injury causation, risk factors, and prevention strategies to implement the identified interventions and prevent pressure injuries in pediatric patients during hospital stays.
Cíl: Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pacientů hospitalizovaných na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně v letech 2015-2017, zjistit závislost na neurologických komorbiditách a u u osmi nemocných s výskytem pozičních dekubitů zhodnotit možnosti ovlivnění jejich vzniku. Metodika: Retrospektivnívní analýza dat z nemocničního informačního systému a elektronického nástroje (i-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu, hladina významnosti 0,05. Výsledky: V období 2015-2017 podstoupilo operační výkon 9 550 nemocných z 11 028 hospitalizovaných pacientů. Nově se vytvořil dekubitus u 115 pacientů, kteří byli hospitalizováni (62 žen a 53 mužů), z toho 104 operovaných. Průměrný věk těchto pacientů byl 81,61(36-97) let; průměrný index tělesné hmotnosti (body mass index; BMI) 24,93; průměrná doba hospitalizace 23,4 dní. Doba od přijetí nemocných k operaci byla 2,82 (0-16) dní. Průměrně byl výskyt 1,41 dekubitů na pacienta. Nejčastější lokalizace dekubitů byly na hýždích a patách. Nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pacientů a délka hospitalizace naopak souvisely s výskytem dekubitů (p < 0,05). Neprokázali jsme statistickou závislost mezi vznikem dekubitu u operovaných nemocných a přítomností neurologické anamnézy v předchorobí. Celkem zemřelo 15 nemocných, ale 9 z nich zemřelo na příznaky sepse bez přímé souvislosti s dekubitální lézí. Zvláštní skupinu s dekubity tvořilo osm nemocných, kteří byli přijatí k hospitalizaci s pozičními traumaty, z nichž šest zemřelo na rozvoj septického stavu v důsledku dekubitálních lézí. Závěr: Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pacientů zejména v souvislosti s anamnézou neurologické diagnózy (71,30 %). Prevenci vzniku dekubitů je třeba uplatňovat nejen v nemocnicích a v zařízeních sociálních služeb, ale i v domácnostech. Následky pádů, zejména seniorů s velmi nekvalitním sociálním zázemím, jsou mnohdy zcela fatální.
Aim: Target of this study was to analyse occurrence of pressure ulcers (PUs) in patients hospitalized at First Department of Surgery of St. Anne’s University Hospital between 2015 and 2017, identify their dependency on neurological comorbidities. Especially in group of eight patients with developed position PUs to analyse the possibility to influence their origin. Methodology: Retrospective analysis of the data from the hospital information system and an electronic tool (i-hojeni.cz). Statistical analysis was carried out by means of Pearson’s chi-square test, level of significance 0.05. Results: In the period 2015– 2017 in total 9,550 patients out of 11,028 hospitalized patients underwent surgery. The PUs developed during hospitalization in 115 hospitalized patients (62 women and 53 men), out of which 104 underwent surgery. Average age of these patients was 81.61 (36– 97) years of age, the average body mass index (BMI) was 24.93 and average length of hospitalization was 23.4 days. The time between admission to hospital and surgery was 2.82 (0– 16) days. On average, there occurred 1.41 PUs per patient. The most frequent location of PUs were heels and buttocks. We found no statistically significant relation between BMI and occurrence of PUs (p > 0.05). On the contrary, the patients’ age and length of hospitalization related to the occurrence of PUs (p < 0.05). We proved non-statistic relation between development of pressure ulcer in operated patients and existence of neurological anamnesis. In total, 15 patients died, nevertheless 9 of them died with symptoms of sepsis with no direct relation to the PU lesions. A special group of evaluated patients were eight patients who had PUs after position trauma. The six of them died (75%) of septic development due to PUs. Conclusion: In spite of all preventive measure, PUs develop in surgically treated patients, especially those with neurological diseases in patient history (71.30%). Measures preventing development of PUs need to be applied not only in hospitals and institutes of social care but also in home care. Consequences of falls - especially of elderly with frequently insufficient social background may be ultimately fatal.
