Zpřesnění diagnostiky počínající hypertenze a tím zvýšení kapacity a snížení ekonomické náročnosti vyšetření. Stanovení norem krevního tlaku při 24 hod. sledování pro naši populaci. Detekce jedinců ohrožených rozvojem srdeční hypertrofie. Validita screeningových metod v diagnostice hypertenze.

• MeSH
• echokardiografie MeSH
• elektrokardiografie ambulantní MeSH
• funkce levé komory srdeční MeSH
• hypertenze diagnóza   MeSH
• zátěžový test MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Prognoza žen se syndromem X. Sedmileté sledování anamnestických údajů,ergometrických a echografických ukazatelů,zjištění jejich závažnosti pro vznik ICHS u žen.

• MeSH
• angina pectoris terapie   diagnóza   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární využití   přístrojové vybavení   MeSH
• infarkt myokardu terapie   diagnóza   MeSH
• koronární angiografie využití   metody   MeSH
• koronární nemoc terapie   diagnóza   MeSH
• longitudinální studie MeSH
• rizikové faktory MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Dostupnými klinickými vyšetřovacími metodami (anamnéza, ergometrie, zátěž.echokardiografie, lab.diagnostika a koronarografie) postihnout odlišnosti v dg., průběhu a léčbě ICHS u žen. XXX XXX XXX

• MeSH
• koronární nemoc terapie   patologie   diagnóza   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Hypertenze je v rozvinutých zemích jedním z nejčastějších onemocnění. Spolu s dalšími rizikovými faktory patří mezi nejzávažnější rizikové faktory kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Nejtěsnější vztah byl prokázán mezi hypertenzí a cévní mozkovou příhodou a srdečním selháním. Zavedením nových účinných antihypertenziv se léčba hypertenze řadí k nejvýznamnějším úspěchům medicíny minulého století, stále však zůstává problémem dosažení optimálních hodnot krevního tlaku (TK) u většiny hypertoniků. Obecným doporučením je snížit TK pod 140/90 mmHg, vhodnější jsou hodnoty nižší. Ve specifických případech snižujeme tlak na hodnoty tolerované. U mladších hypertoniků klademe větší důraz na hodnoty diastolického tlaku, ve středním věku a ve stáří jsou rizikovější hodnoty systolického TK, protože jsou určujícím pro stanovení KV rizika.

Hypertension is one of the most common diseases in developed countries. Together with other risk factors, it is one of the mostserious risk factors for cardiovascular (CV) diseases. The closest relationship has been demonstrated between the hypertension andthe stroke and the heart failure. Hypertension treatment is one of the most successful medical achievements of the past centuryby use new effective antihypertensive drugs, but still remains a problem to achieve optimal blood pressure (BP) values.A commonrecommendation is to reduce BP below 140/90 mmHg, lower values are preferable. In specific cases, we lower the BP to thetolerated values. In younger patients, we place greater emphasis on diastolic BP values, in middle-aged and old-age patients onsystolic BP, because they are critical for CV risk.

• MeSH
• antihypertenziva terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• diabetes mellitus diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• hypertenze * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• hypoglykemika terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• krevní tlak fyziologie   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku * metody   normy   využití   MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• metabolický syndrom diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• společnosti lékařské MeSH
• srdeční selhání diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Přítomnost hypertrofie levé komory srdeční (LK) zvyšuje výrazně kardiovaskulární riziko u nemocných s hypertenzí. Dia­gnostika hypertrofie LK u hypertoniků není snadná a stále chybí metoda umožňující jednoduchou a dostatečně citlivou dia­gnostiku v masovém měřítku. Zlatým standardem v dia­gnostice hypertrofie LK je echokardiografie a na použití natriuretických peptidů BNP a NT‑proBNP (NP) k dia­gnostice hypertrofie LK jsou rozporné názory. Pacienti a metody: Vyšetřili jsme echokardiograficky 173 nemocných hypertoniků se známkami metabolického syndromu a mírným stupněm zvýšení krevního tlaku (130–159/85–99 mm Hg) průměrného věku 54,8 ? 13,54 let, 119 mužů a 54 žen, kteří byli rozděleni do skupiny s BMI > 30 (skupina A s výraznou obezitou) a bez obezity –BMI < 30 (skupina B) s odběrem hladin BNP a NT‑proBNP. Výsledky: Zjistili jsme pozitivní korelaci mezi NP a LVMi jak pro BNP (r = 0,169; p = 0,033), tak i pro NT‑proBNP (r = 0,240; p = 0,002). NT‑proBNP statisticky významně predikuje danou hypertrofii LK u lidí s BMI < 30, ale u obézních lidí (BMI > 30) nikoliv. Závěr: Nemocní s obezitou mají vyšší výskyt hypertrofie levé komory srdeční a paradoxně nižší hodnoty NP než nemocní s metabolických syndromem (MS) bez obezity. Natriuretické peptidy mají omezenou dia­gnostickou cenu při hodnocení hypertrofie levé komory srdeční. Jsou využitelné jen u nemocných bez obezity s nepoškozenou funkcí ledvin a neporušenou systolickou funkcí myokardu.

Introduction: Presence of left ventricular (LV) hypertrophy significantly increases cardiovascular risk in patients suffering from hypertension. Dia­gnostics of LV hypertrophy in hypertensive patients is not easy and there is still no method of enabling a simple and sufficiently sensitive dia­gnosis across a large patient population. The golden standard in LV hypertrophy dia­gnostics is echocardiography, and there are adverse opinions regarding the use of natriuretic peptides BNP and NT‑proBNP (NP) to dia­gnose LV hypertrophy. Patients and methods: We examined through echocardiography 173 hypertensive patients with signs of metabolic syndrome and a moderate increase in blood pressure (130–159/85–99 mm Hg) with an average age of 54.8 ? 13.54 years, i.e. 119 men and 54 women, who were divided into 2 groups; 1 with BMI > 30 (group A with a severe obesity) and the other without obesity, BMI < 30 (group B). Both groups were examined for BNP and NT‑proBNP levels. Results: We found a positive correlation between NP and LVMi, both for BNP (r = 0.169; p = 0.033) and for NT‑proBNP (r = 0.240; p = 0.002). NT‑proBNP statistically significantly predicts the given LV hypertrophy LK in people with BMI < 30 but not in obese people (BMI > 30). Conclusion: Obese patients suffer from a higher occurrence of left ventricular hypertrophy and paradoxically a lower NP value than patients with a metabolic syndrome (MS) who are not obese. Natriuretic peptides have a limited dia­gnostic value when assessing left ventricular hypertrophy. They are only of value in patients who are not obese and whose kidney function and systolic myocardial function have not been impaired.

• MeSH
• echokardiografie metody   MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• hypertrofie levé komory srdeční * diagnóza   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom MeSH
• natriuretické peptidy * diagnostické užití   MeSH
• obezita MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Nemocní s hypertenzí (HT) a metabolickým syndromem (MS) představují rizikovou skupinu s výskytem subklinického orgánového poškození. Vyšší rychlost aortální pulzové vlny (PWV) je jedním z ukazatelů odrážejících subklinické tepenné poškození. Léčba sartany vede nejen ke snížení krevního tlaku (TK), ale může vést k regresi subklinického postižení. Dlouhodobě působící sartany (telmisartan) mohou být účinnější než sartany se středně dlouhým účinkem (losartan) a srovnání vlivu léčby hypertenze losartanem a telmisartanem na rychlost aortální pulzové vlny (Ao‑ PWV) bylo cílem práce. Metodika: Vyšetřili jsme 32 nemocných s HT a MS, 15 nemocných bylo léčeno losartanem v dávce 50 mg (skupina A) a 17 nemocných bylo léčeno telmisartanem v dávce 80 mg (skupina B) po dobu 1 roku. Na začátku a konci sledování bylo provedeno vyšetření PWV metodou Complior, 24hodinová monitorace TK a biochemické vyšetření. Výsledky: Léčba sartany vedla k poklesu TK v obou skupinách, denní TKs/ TKd u skupiny A se snížil o 11,5/ 9,0 mm Hg , skupiny B o 13,8/ 8,1 mm Hg, resp. noční TK o 5,7/ 5,1 oproti 7,4/ 3,89 mm Hg. Ve skupině A i B se snížila aortální PWV o 1,94 m/ s (skupina A, p < 0,001), resp. o 0,46 m/ s (skupina B, p < 0,001). Závěr: Léčba losartanem i telmisartanem vedla k poklesu hodnot TK, Ao‑ PWV na aortě se snižuje. Neprokázali jsme účinnější vliv dlouhodobě působícího sartanu (telmisartanu) oproti sartanu se středně dlouhým účinkem (losartanem) na snížení Ao‑ PWV po 1 roce léčby.

Introduction: The incidence of subclinical organ damage is higher in patients with hypertension (HT) and metabolic syndrome (MS). Increased aortic pulse wave velocity (PWV) is one the markers reflecting subclinical arterial damage. Treatment with sartans leads not only to a reduction of blood pressure but may also bring regression of the subclinical damage. Long-acting sartans (telmisartan) may be more effective than sartans with medium duration of action (losartan); the aim of this research was to compare the impact of hypertension therapy with losartan and telmisartan on aortic pulse wave velocity (Ao-PWV). Methods: We examined 32 patients with HT and MS, 15 patients were treated with losartan 50 mg (group A) and 17 patients were treated with telmisartan 80 mg (group B). At the beginning and the end of the study, PWV was measured using the Complior method and 24-hour BP monitoring and biochemistry testing were carried out. Results: Treatment with sartans led to a reduction in BP in both groups, daytime BPs/BPd declined by 11.5/9.0 mm Hg in group A and by 13.8/8.1 mm Hg in group B, respectively, and night time BP declined by 5.7/5.1 mm Hg in group A compared to 7.4/3.89 mm Hg in group B. Aortal pulse wave velocity declined by 1.94 m/s in group A (p < 0.001) and by 0.46 m/s in group B (p < 0.001), respectively. Conclusion: Treatment with losartan as well as telmisartan resulted in reduced values of BP and Ao-PWV. We did not prove a more significant effect of a long-acting sartan (telmisartan) compared to a sartan with a medium duration of action (losartan) on Ao-PWV reduction after 1 year of treatment.

• MeSH
• aorta MeSH
• blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II terapeutické užití   MeSH
• hypertenze farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• pulz MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• dítě MeSH
• domácí ošetřování metody   využití   MeSH
• dospělí MeSH
• emoce MeSH
• lidé MeSH
• manometrie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• měření krevního tlaku metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• oscilometrie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• ošetřovatelská péče metody   normy   využití   MeSH
• stetoskopy využití   MeSH
• těhotenství krev   MeSH
• zátěžový test metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství krev   MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Měření krevního tlaku (kazuální krevní tlak) je jedním z nejčastěji prováděných výkonů v ordinaci lékaře. Závažnost hypertenze lépe odráží hodnoty TK měřené v domácím prostředí. Ještě přesnější informaci o profilu TK poskytuje 24hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM). Standardně měříme TK nepřímou auskultační metodou rtuťovým tonometrem na paži. Systolický krevní tlak odečítáme v 1. a diastolický TK v 5. Korotkovově fázi. V určitých specifických situacích, provázených zvýšeným minutovým výdejem, odečítáme diastolický TK ve fázi 4. (těhotné ženy, děti do 13 roků). Při měření musíme používat vždy správnou velikost manžety, odpovídající objemu paže vyšetřovaného. Pro domácí měření TK jsou vhodnější automatické oscilometrické přístroje. Pacienti by měli používat pouze validizované přístroje a měli by být informováni o správné technice měření.

The blood pressure measurement is one of the most frequently performed procedures in a physician office. It is described as a „causal blood pressure”. The severity of hypertension is better reflected by home blood pressure measurement. 24 hour blood pressure monitoring provides even more precise information about a blood pressure profile. Standard measurement of blood pressure by indirect auscultation method uses a mercury sphygmomanometer on arm. Systolic blood pressure is read in the 1st phase and diastolic in the 5th Korotkoff phase. In specific situations accompanied by increased cardiac output, the diastolic blood pressure is read in the 4th phase (pregnant women, children under 13 years). We should use an appropriate size of a blood pressure cuff reflecting the arm circumference of an examined person. Automated oscilometric devices are more suitable for home blood pressure measurement. Patients should use only validated devices and should be informed about correct blood pressure measurement.

• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku využití   MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku využití   MeSH
• monitory krevního tlaku využití   MeSH
• oscilometrie využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH