Q112433258
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Tubární potrat představuje vypuzení plodu z vejcovodu do dutiny břišní. Může být kompletní nebo nekompletní s rezidui přetrvávajícími ve vejcovodu. Jedná se o formu mimoděložního těhotenství, jejíž incidenci nelze přesně stanovit. Rozpoznání případů tubárního abortu je zásadní v péči o pacientku, protože může vést ke konzervativnějšímu přístupu. Diagnóza by měla být stanovena kombinací ultrazvukového vyšetření, hladiny b-hCG a peroperačního nálezu. Článek popisuje případ 30leté pacientky přijaté pro suspektní mimoděložní graviditu, kdy ultrazvukové vyšetření prokázalo masu připomínající tubární graviditu vedle dělohy a hladiny b-hCG byly 111,8 U/l. Peroperačně byl zjištěn tubární abort v Douglasově prostoru umožňující zachování obou vejcovodů. Histopatologický rozbor potvrdil klinickou diagnózu. Konzervativní přístup může mít dostatečný efekt v případě tubárního abortu, což umožňuje zachování fertility a tubárních funkcí.
Tubal abortion is characterized by the extrusion of the foetus into the abdominal (peritoneal) cavity. It can either be a complete extrusion or incomplete with residual tissue remaining in the fallopian tube. It is a type of ectopic pregnancy that is difficult to determine the exact incidence of tubal pregnancies. Identifying cases of tubal abortions is crucial for individualized care since it can lead to a more conservative treatment approach. The diagnosis should be based on ultrasound imaging, b-hCG levels and visual conformation during exploratory surgery, either open or laparoscopic. The article describes the case of a 30-year old patient who presented with lower abdominal pain and was admitted for a suspected ectopic pregnancy. Ultrasound imaging showed a mass resembling a tubal pregnancy next to the uterus with b-hCG levels of 111.8 U/L. During laparoscopic surgery, a tubal abortion was detected in the pouch of Douglas (Rectouterine pouch). This finding led us to preserve both fallopian tubes. Histopathology confirmed our clinical findings. A conservative approach can be sufficient in case of tubal abortions, which can lead to preserved fertility and tubal functions.
- MeSH
- dospělí MeSH
- Douglasův prostor diagnostické zobrazování patologie MeSH
- gynekologické chirurgické výkony metody MeSH
- laparoskopie MeSH
- lidé MeSH
- lidský choriogonadotropin, beta podjednotka analýza MeSH
- mimoděložní těhotenství * chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- salpingektomie MeSH
- samovolný potrat * chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- těhotenství MeSH
- ultrasonografie MeSH
- uterus diagnostické zobrazování patologie MeSH
- vejcovody chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- anestetika lokální aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- kontraindikace léčebného výkonu MeSH
- lidé MeSH
- lokální anestezie * metody MeSH
- prolaps dělohy chirurgie MeSH
- vaginální onemocnění chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- srovnávací studie MeSH
Cíl studie: Praktický přehled současných znalostí a srovnání účinnosti vakcín proti HPV (human papillomavirus) infekci. Typ studie: souhrnný přehled Metodika a výsledky Česká republika se zařadila mezi země, kde je vakcinace proti lidským papilomavirům 16 a 18 podílejícími se na vzniku karcinomu děložního hrdla hrazena pro dospívající dívky ze zdravotního pojištění. Na trhu jsou dostupné dvě vakcíny, Cervarix a Silgard. Obě vakcíny jsou vysoce účinné proti prekacerózám a malignitám asociovaným s HPV infekcí genotypy 16 a 18. Kvadrivalentní vakcína Silgard vyvolává tvorbu protilátek i proti neonkogenním typům 6 a 11 a tím ve významném procentu snižuje výskyt benigních genitálních bradavic. Bivalentní vakcína Cervarix má statisticky významnou zkříženou ochranu proti typům HPV 31, 33 a 45, čímž zabraňuje vzniku prekaceróz a karcinomů asociovaných s těmito genotypy. Závěr: Incidence karcinomu děložního hrdla je v porovnání s vyspělými státy Evropy v ČR neúměrně vysoká. Vakcinace proti nejčastějším vysoce rizikovým typům HPV infekce by měla u HPV naivní populace výrazně snížit incidenci karcinomu děložního hrdla.
Objective: To review current knowledge of vaccination against HPV, including comparison of two approved vaccines. Design: Review article Methods: Czech Republic belongs to countries that cover vaccination of adolescent women against HPV-16 and -18, which are associated with the development of cervical cancer, from general health insurance. There are two vaccines on the market, Cervarix and Silgard. Both of them are highly effective against precancerosis and cancers related to HPV-16 and -18 infection. The quadrivalent vaccine Silgard further reduces the occurrence of genital warts because it elicits production of antibodies that are also effective against the non-onkogenic HPV-6 and -11. The bivalent vaccine Cervarix has statistically significant cross protection against HPV-31, -33 and -45 and so it protects development of precancerosis and cancers associated with these viral genotypes. Conclusion: The incidence of cervical cancer in the Czech Republic is higher by comparison with the developed states of Europe. HPV vaccination against the most risky HPV oncotypes may cause a significant reduction of cervical cancer in the HPV naive population.
- Klíčová slova
- Silgard, Cervarix, konizace, karcinom děložního hrdla, lidský papilomavirus, lidský papilomavirus,
- MeSH
- hromadná vakcinace metody trendy využití MeSH
- infekce papilomavirem klasifikace komplikace prevence a kontrola MeSH
- konizace děložního čípku metody využití MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nádory děložního čípku etiologie prevence a kontrola virologie MeSH
- prekancerózy etiologie prevence a kontrola virologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vakcinace ekonomika metody využití MeSH
- vakcíny proti papilomavirům aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl studie: Cílem této práce je představení prvních zkušeností s novou metodou v léčbě ženské stresové inkontinence moči MiniArc. Typ studie: Prospektivní sledování. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a FN Na Bulovce, Praha. Předmět a metoda: Prospektivní sledování prvních 38 pacientek léčených novou metodou MiniArc. Závěr: V období od dubna 2008 do listopadu 2009 jsme v lokální anestezii odoperovali 38 pacientek metodou MiniArc. Nezaznamenali jsme žádnou významnou peroperační komplikaci, u žádné pacientky nebyla potřebná derivace moči. V časném pooperačním období se nevyskytly komplikace. V pozdním pooperačním období nebyl zaznamenán výskyt obstrukce či „de novo urgencí“. Vyskytla se 1 klinicky němá drobná suburetrální protruze pásky do pochvy. Bolesti se v pozdním pooperačním období rovněž nevyskytly. Subjektivní návrat kontinence byl sledován u 33 žen s follow up od 6 týdnů do 19 měsíců. Celkem 23 žen udává plnou kontinenci (76,7 %), 6 pacientek je velmi spokojeno a zlepšení hodnotí o více než 70 % (20,0 %); což představuje úspěch metody ve 29 případech z 30 (tj. 96,7 %). Nepozorovali jsme postupnou ztrátu účinnosti operace. Z naší iniciální zkušenosti hodnotíme novou minipásku MiniArc jako velmi slibnou.
Objective: The aim of this paper is to introduce the new Single-Incision Sling System MiniArc in treatment of the female stress urinary incontinence. Subject: Prospective follow up. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, The First Faculty of Medicine, Charles University in Prague. Subject and method: Prospective follow up of the first set of 38 patients treated with the new method MiniArc. Conclusion: We performed initial 38 cases of MiniArc under the local anesthesia. There was neither the complication during procedure, nor during the early postoperative period. No patient required urine derivation. Late postoperative period showed neither obstruction, nor „de novo urgency“. One asymptomatic sub-urethral tape protrusion into the vagina was found. No late postoperative pain occurred. Subjective cure rate was investigated in 33 ladies with follow up from 6 weeks through 19 months. 23 females declared full dryness (i. e. 76.7%), 6 patients were very satisfied and declared improvement of more than 70% (i. e. 20.0%); thus we obtained efficacy in 29 cases of 30 (i. e. 96.7%). We have not seen any vanishing of the sling effect. Based on our initial experience we judge the new single incision tape as very promising.
Cíl studie: Analýza souboru žen, které podstoupily ukončení těhotenství ve II. trimestru na Gynekologicko- porodnické klinice FN na Bulovce v rozmezí let 2006-2007. Posouzení účinku metody a porovnání s literárními údaji. Typ studie: Retrospektivní deskriptivní studie. Název sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK, FN na Bulovce, Praha. Metodika: Retrospektivní analýza souboru žen, kterým bylo ukončeno těhotenství ve II. trimestru. Data jsou získána z lékařské dokumentace a statisticky zpracována. Analýza se zabývá 50 případy, ve všech byl čípek připraven pomocí hydrofilních dilatátorů. Ve 37 případech byly následně podány prostaglandiny intramamniálně, ve dvou případech celkově intravenózně, ve dvou případech vaginálně a 9 těhotenství bylo ukončeno přímo dilatací a kyretáží bez snahy o vypuzení plodu. Výsledky: Ze 37 žen po intraamniálním podání prostaglandinů úspěšně potratilo 35 (94,6 %). Průměrná doba od amniocentézy do vypuzení plodu bylo 13 hodin 45 minut, 23 žen potratilo do 24 hodin (62,2 %). Nežádoucí účinky se vyskytly ve 12 případech (32,4 %). Závěr: Náš protokol lokálního intraamniálního podání prostaglandinů se zdá být účinnou metodou. Na druhé straně v recentní literatuře jsou popsány další metody, které jak se zdá, jsou účinnější a mají menší výskyt nežádoucích účinků.
Study aim: Analysis of the set of women that underwent the termination of pregnancy in IInd trimester at the OBGYN clinic, Teaching Hospital Na Bulovce at interval of years 2006–2007. We appreciated the effect of method and compared with references in the literature. Type study: Retrospective descriptive study. Seatting: OBGYN clinic of the 1st faculty of Charles University, teaching hospital Na Bulovce, Prague. Method: Retrospective analysis of the set of women that underwent termination of pregnancy in the IInd trimester. Data are obtained from medical documentation and statistically processed. The analysis treats with 50 cases, in all of them, cervix was prepared with hydrophile dilators. In 37 cases were subsequently handed up prostaglandins intraamnially, in two cases generally intravenously, in two cases vaginally and 9 pregnancies were finished directly by dilatation and curettage without endeavour about expulsion. Results: From 37 women after intraamnial administration of prostaglandins, 35 (94.6%) aborted successfully. Average time from amniocentesis to expulsion was 13 hours 45 minutes, 23 women aborted to 24 hours (62.2%). Undesirable effects were present in 12 cases (32.4%). Conclusion: Our record of local intraamnial administration of prostaglandins appears to be effective method. On the other hand, other methods are described in recent literature, which appear to be more efficient and have smaller occurrence of adverse effects.
- MeSH
- dinoproston aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- druhý trimestr těhotenství MeSH
- indukovaný porod klasifikace metody využití MeSH
- komplikace těhotenství klasifikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- prostaglandiny farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Přehled současných znalostí o patofyziologii, možnostech diagnostiky a léčbě chronické endometritidy u neplodných žen. Metodika a výsledky: Jedním z významných příčin neúspěšné in vitro fertilizace (IVF) jsou nediagnostikované intrauterinní patologie, mezi které patří i chronický zánět děložní sliznice (CE – endometritis chronica). Nicméně někteří autoři negativní vliv CE na reprodukční výsledky relativizují. Etiopatogeneze CE je způsobena kvalitativní a kvantitativní změnou endometriálního mikrobiomu s abnormálním pomnožením mikroorganizmů přirozeně se vyskytujících v dutině děložní nebo v pochvě. Neexistuje jednotná shoda o nejčastějším patogenu způsobujícím CE. CE je charakterizována infiltrací plazmatických buněk do stromatu endometria mimo menstruační cyklus doprovázený hyperemií a edémem endometria. Klinické příznaky jsou velmi mírné nebo chybí. Stanovení diagnózy CE je často obtížné, protože neexistuje žádná specifická klinická ani laboratorní diagnostická metoda. Pro diagnostiku CE se běžně používají následující vyšetřovací možnosti: diagnostická hysteroskopie, histopatologické vyšetření endometria vč. imunochistochemie CD 138 a kultivace z dutiny děložní. Avšak standardizovaná mezinárodní hysteroskopická a histopatologická kritéria pro přesné stanovení diagnózy CE stále chybí. Empiricky podaná antibiotická terapie zlepšuje u neplodných pacientek s prokázanou CE úspěšnost otěhotnění a donošení životaschopného plodu. Článek kromě přehledu současných poznatků o CE diskutuje význam hysteroskopie v diagnostickém procesu. Závěr: CE je často klinicky němé onemocnění s negativním dopadem na reprodukci neplodných žen. Zavedení hysteroskopie do diagnostického postupu je pro klinickou praxi důležité, ale hysteroskopie nezřídka ani v kombinaci s histologickým vyšetřením endometria neumožňuje jednoznačnou diagnózu CE. Dosavadní znalosti by měly upřesnit další prospektivní randomizované studie na vybrané skupině žen s prokázanou CE a s opakovaným selháním implantace prokazatelně euploidních embryí.
Objective: A review of current knowledge on the pathophysiology, diagnostic and treatment options for chronic endometritis in infertile women. Methods and results: One of the major causes of failed in vitro fertilization (IVF) is undiagnosed intrauterine pathologies, including chronic inflammation of the uterine mucosa – chronic endometritis. However, some authors relativize the negative impact of chronic endometritis on reproductive outcomes. The etiopathogenesis of chronic endometritis is due to qualitative and quantitative changes in the endometrial microbiome with abnormal multiplication of microorganisms naturally occurring in the uterine cavity or vagina. There is no uniform consensus on the most common pathogen causing chronic endometritis. It is characterized by infiltration of plasma cells into the endometrial stroma outside the menstrual cycle, accompanied by hyperaemia and endometrial oedema. Clinical symptoms are very mild or absent. The diagnosis of chronic endometritis is often difficult because there is no specific clinical or laboratory diagnostic method. The following investigative options are commonly used for the diagnosis of chronic endometritis: diagnostic hysteroscopy, histopathological examination of the endometrium including CD 138 immunohistochemistry and culture from the uterine cavity. However, standardised international hysteroscopic and histopathological criteria for accurate diagnosis of chronic endometritis are still lacking. Empirically administered antibiotic therapy improves the success rate of pregnancy and delivery of a viable foetus in infertile patients with proven chronic endometritis. In addition to reviewing the current knowledge of chronic endometritis, this article discusses the importance of hysteroscopy in the diagnostic process. Conclusion: Chronic endometritis is often a clinically silent disease with negative impact on reproduction in infertile women. Although there are still many unresolved issues, the introduction of hysteroscopy into the diagnostic process is important for clinical practice; however, hysteroscopy even in combination with histological examination of the endometrium, often does not allow an unequivocal diagnosis of chronic endometritis. Further prospective randomised studies in a selected group of women with proven chronic endometritis and repeated failure to implant proven euploid embryos should refine this knowledge.
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování MeSH
- diagnostické techniky porodnicko-gynekologické MeSH
- endometritida * diagnóza etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- histologické techniky MeSH
- hysteroskopie MeSH
- imunohistochemie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- ženská infertilita * etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
