Q120601733
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Úvod: Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu osob trpících nadváhou, obezitou nebo metabolickým syndromem vzrůstá potřeba diagnostiky tělesného složení a stravovacích návyků. Analýza tělesného složení, zejména hodnocení množství a distribuce tělesného tuku u mladých osob, má poměrné značný klinický význam k odhalení poruch výživy. Metodika: U vysokoškolských studentů ve věku od 19–25 let bylo měřeno složení těla pomocí bioimpedančího přístroje (BIA) InBody 370S a probíhalo dotazníkové šetření prostřednictvím odpovědí studentů na standardizované dotazníky Food preference questionnaire for adolescents and adults (FPQ) a Food Choice Questionnaire (FCQ) týkající se faktorů ovlivňujících výběr jídla a preference výběru potravin. Výzkum probíhal v laboratořích Lékařské fakulty Ostravské univerzity od října 2020 do května 2021. Výsledky: Bylo zjištěno, že v normálním rozmezí mělo hmotnost (kg) 107 studentů (81,0 %), index tělesné hmotnosti (BMI) 105 studentů (79,5 %), avšak poměr pasu a boků (WHR) jen 70 studentů (53 %). Nad hranicí normy mělo WHR 59 studentů (44,7 %). U této skupiny studentů bylo vyhodnoceno nejnižší skóre oblíbenosti zeleniny (3,96), masa (včetně ryb) (3,55) a nejvyšší skóre oblíbenosti ovoce (4,65). Ovoce bylo nejvíce preferovanou skupinou potravin u všech studentů (4,6 ± 0,61). Nejvýše hodnoceným faktorem ovlivňujícím volbu jídel bylo „pohodlí“ (3,1 ± 0,55), senzorická přitažlivost (3,1 ± 0,55) a zdraví (3 ± 0,59). Celkem 88 studentů (66,7 %) vybíralo jídlo podle chuti a 57 studentů (43,2 %) s ohledem vlivu jídla na zdraví. Závěr: Prevence vzniku obezity a jejich komorbidit je důležitá v každém věku. U mladistvých, kteří mají sklon k tzv. „westernizaci“ stravování, je vhodné v rámci preventivní prohlídky připomenout důležitost správného stravování a vhodného životního stylu. V případě diagnostikované nadváhy či obezity u mladistvých by praktický lékař měl odkázat pacienta na další specializovaná zdravotnická pracoviště.
Introduction: Due to the growing number of people suffering from overweight, obesity or metabolic syndrome, there is a growing need to diagnose body composition and eating habits. Body composition analysis, especially the assessment of the amount and distribution of body fat in young people, is of relatively considerable clinical importance for the detection of eating disorders. Methods: This research included students aged 19–25, body composition was measured using a bioimpedance device (BIA) InBody 370S and a questionnaire survey was conducted through students answers to standardized questionnaires - Food preference questionnaire for adolescents and adults (FPQ) and Food Choice Questionnaire (FCQ). The research was execuded in the laboratories of Faculty of Medicine of the University of Ostrava from October 2020 to May 2021. Results: It was found normal weight (kg) in 107 students (81.0%), body mass index (BMI) 105 (79.5%) students, but waist to hip ratio (WHR) has in normal range only 70 students (53 %). Above the upper limit WHR was 59 students (44.7%). In this group students (with WHR above upper limit) was evaluated the lowest popularity score in vegetable (3.96) and meat (also fish) (3.55), the highest popularity score in fruits (4.65). Fruit was the most preferred food group of all students (4.6 ± 0.61). The highest rated factor influencing the choice of food was "comfort" (3.1 ± 0.55), sensory attraction (3.1 ± 0.55) and health (3 ± 0.59). Total 88 students (66.7%) selected food to taste and 57 students (43.2%) selected food with regard to the effect of food on health. Conclusion: At any age is prevention of obesity and its comorbidities very important. For adolescents who have a tendency to "westernization" of eating, is appropriate to remind the importance of proper eating and a suitable lifestyle in the preventive examination. When is diagnosed overweight or obesity in adolescents, general practitioner should be this patients refers to other specialized health care facilities.
- MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická impedance MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- obezita prevence a kontrola MeSH
- preference v jídle MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- složení těla MeSH
- stravovací zvyklosti * MeSH
- studenti * MeSH
- univerzity MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
x
x
- MeSH
- COVID-19 * komplikace mortalita psychologie MeSH
- fyziologie výživy MeSH
- karanténa psychologie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * etiologie mortalita MeSH
- LDL-cholesterol metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- oxidační stres MeSH
- psychický stres etiologie MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- vitaminy terapeutické užití MeSH
- závislost na jídle etiologie psychologie MeSH
- zdravá strava metody MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- gastroparéza * diagnóza dietoterapie komplikace patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Školní stravování existuje v České republice dlouhou dobu. Jeho začátky sahají až do roku 1945, kdy v době po ukončení druhé světové války byla snaha, aby školní stravování pomohlo zlepšit celkový zdravotní stav dětí. Ovlivňování výživových zvyklostí dětí patří mezi jednu z hlavních priorit veřejného zdraví obyvatelstva České republiky. Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo provést analýzu výživových norem v předškolním stravování a zjistit, zda jsou plněny výživové normy v zařízení školního stravování. Metodika: Podklady pro analýzu výživových norem byly získány sběrem dat ze spotřebních košů v zařízení předškolního stravování. Tato data byla analyzována podle jednotlivých komodit uvedených ve spotřebních koších za vybrané časové období. Jednotlivé položky byly sečteny podle druhů potravin a následně bylo hodnoceno 10 kategorií (maso, ryby, mléko tekuté, mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory, luštěniny). Podle počtu strávníků za měsíc se pak vypočítala normativní spotřeba. Výsledky: Provedená analýza potvrdila předpoklad, že výživové normy v zařízení školního stravování jsou plněny. U všech deseti analyzovaných komodit spotřebního koše byl splněn limit zákonem stanovených výživových norem. Analýzou bylo zjištěno, že výživové normy ve sledovaném období byly plněny v rozmezí 80-94 %. Nejvíce byla plněna komodita ryby, naopak nejméně mléko. Závěr: I když byl ve všech případech dodržen povolený limit, bylo by vhodné se více zaměřit na plnění komodit mléko a mléčné výrobky a podpořit jejich spotřebu vhodným způsobem (např. připravovat dětem více obilninových kaší a pudingů, přidávat mléko do přílohových kaší, občas zařadit do jídelníčku mléčné polévky, omáčky a mléčné pokrmy jako hlavní chod (kaše a nákypy).
- MeSH
- Crohnova nemoc * dietoterapie MeSH
- dietoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- potrava speciální MeSH
- vitaminy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Studie byla zaměřena na hodnocení nutričního příjmu a sledování změn tělesných parametrů u obézních pacientů, kteří podstoupili endoskopickou gastroplikaci. Metodika: Prospektivní studie, zahrnující výsledky 17 pacientů po endoskopické gastroplikaci (13 žen, 4 muži, věk 24–57 let, vstupní průměrné BMI 37,38 ± 2,54 a tělesná hmotnost 106,10 ± 12,24 kg). Pacienti před endoskopickým zákrokem, poté v 1., 3., 6., 9. a 12. měsíci absolvovali v rámci plánovaných kontrol měření tělesných parametrů a nutriční poradenství. Současně probíhal sběr záznamů zkonzumované stravy, který prováděli pacienti po dobu 1 týdne před plánovanou kontrolou. Vyhodnocení změny tělesných parametrů a plnění doporučených výživových dávek bylo provedeno po 12. měsících po gastroplikaci a srovnáno se stavem před zákrokem. Výsledky: 12 měsíců po endoskopické gastroplikaci došlo k signifikantnímu snížení v příjmu energie o 963 kJ/den, tj. 13 % (p < 0,030), lipidů o 16,9 mg/den, tj. 21 % (p < 0,002), SAFA o 5,1 mg/den, tj. 17 % (p < 0,012), a sodíku o 1157,3 mg/den, tj. 34 % (p < 0,001). V porovnání s DDD (doporučené denní dávky) byl nadále vyšší průměrný denní příjem u nasycených mastných kyselin (SAFA) o10 % a sodíku o 53 %. K pozitivnímu zvýšení došlo u příjmu hořčíku o 55,2 mg/den, tj. 23 % (p < 0,039), a vápníku o 236,6 mg/den, tj. 46 % (p < 0,001). Hodnoty vápníku byly však i nadále o 25 % pod DDD a hořčíku o 9 % pod DDD. Denní doporučený příjem fosforu byl navýšen o 154,6 mg/den, tj. 15 % (p < 0,038), jeho hodnoty převyšovaly DDD o 75 %. Projevil se negativní pokles v příjmu vitaminu C, železa a vlákniny, jejich DDD nebyly na 100 % plněny již před endoskopickým zákrokem. Pokles denního příjmu sodíku byl pozitivní, nicméně po roce byl jeho příjem plněn na 153 % DDD. Pacienti vykazovali dostatečný příjem vitamínu B12. Změny v nutričním příjmu byly ovlivněny změnami preferencí potravin a tolerancí potravin pacienty. U pacientů došlo k významnému úbytku tukové hmoty v průměru o 3, 5 kg (p < 0,009) a snížení v obvodu pasu v průměru o 4,4 cm (p < 0,009). Ztráta svalové hmoty nebyla významná (p < 0,074), což je v souvislosti s úbytkem celkové tělesné hmotnosti pozitivní výsledek. Příjem proteinů byl ve srovnání s denní doporučenou hodnotou o 7 % vyšší. Závěr: Endoskopická gastroplikace se jeví jako vhodná metoda léčby obezity. Pacienti rok po endoskopické gastroplikaci dosáhli pozitivních změn v úbytku tukové tkáně a obvodu pasu při relativně nevýznamném úbytku svalové hmoty. Nutriční poradenství, jehož součástí je hodnocení zaznamenané stravy, by mohlo pozitivně ovlivnit příjem živin pacientů po endoskopické gastroplikaci. Počítačové vyhodnocování příjmu energie a nutrientů ze záznamů stravy má omezenou validitu, ale může přispět k nasměrování výživy pacientů. S ohledem na neplnění DDD některých minerálů a vitaminů by pak bylo vhodné doplnit jejich příjem z doplňků stravy.
Purpose: The study focused on evaluating nutritional intake and monitoring changes in body parameters in obese patients who underwent endoscopic gastroplasty. Methodology: A prospective study, assessing the results of 17 patients who underwent endoscopic gastroplasty (13 females, 4 males, age 24–57, where entering average BMI was 37.38 ± 2.54 and body weight was 106.10 ± 12.24 kg). The patients before and after (the first, third, sixth, ninth and twelfth month) the endoscopic surgery have undergone planned checks of the physical parameters and were provided with nutritional counselling. A week before each check the patients recorded all foods consumed over a 7-day period. Results: Twelve months after the endoscopic gastroplasty there was a significant reduction in energy intake 963 kJ/day i.e. 13% (p < 0.030), intake of lipids 16,9 mg/day i.e. 21% (p < 0.002), intake of SAFA 5.1 mg/day i.e. 17% (p < 0.012), intake of sodium1157,3 mg/day i.e. 34% (p < 0.001). Nevertheless, the intake of SAFA and Natrium was still above the recommended dose (10 respectively 53 %). There was a significant increase in magnesium intake 55,2 mg/day i.e. 23% (p < 0.039) and calcium intake 236,6 mg/day i.e. 46% (p < 0.001). However, still intake was 9 respectively 25 percent below the recommended dose. There was increased intake of phosphorus 154,6 mg/day i.e. 15% (p < 0.038) and the reference dose was fulfilled on 175 %. There was a negative decrease in the intake of vitamin C, iron and fiber, their reference dose was not filled even before endoscopic surgery. The decrease in daily sodium intake was positive, but after one year, its intake was still on 153% opf the reference dose. Patients had a sufficient intake of vitamin B12. Changes in nutritional intake were affected by changes in food preferences and food tolerance in patients. In patients there was a significant decrease in fat mass on average by 3.5 kg (p < 0.009) and a reduction in waist circumference by 4.4 cm (p < 0.009). The loss of muscle mass was not significant (p < 0.074), which is a positive result with the loss of total body weight. Protein intake was 7% higher than the recommended daily value. Conclusion: Endoscopic gastroplasty seems to be a suitable method of the obesity treatment. Patients one year after the endoscopic gastroplasty ago experienced positive changes in the loss of adipose tissue and waist circumference at a relatively insignificant loss of muscle mass. Nutritional counselling which includes assessing a recorded diet, could positively influence the intake of nutrients in patients after endoscopic gastroplasty. Computer evaluation of energy intake and nutrients from dietary records is limited in validity, but can contribute to the right nutrition of patients. With regard to non-compliance with the reference dose of some minerals and vitamins, it would be appropriate to supplement their intake from dietary supplements.
- Klíčová slova
- endoskopická gastroplikace,
- MeSH
- bariatrická chirurgie metody MeSH
- energetický příjem MeSH
- gastroplastika * metody MeSH
- jídelníček MeSH
- lidé MeSH
- obezita * chirurgie terapie MeSH
- potraviny MeSH
- prospektivní studie MeSH
- výživové doporučené dávky MeSH
- žaludeční bypass metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
