CCíl studie: Obtíže v průběhu přímé laryngoskopie nebo suboptimální vizualizace struktur hrtanu mohou být spojeny s nesprávným umístěním tracheální rourky nebo lokálním poraněním dýchacích cest. Cílem této studie bylo porovnat iniciální hloubku zavedení tracheální rourky, četnost nechtěné endobronchiální intubace a výskyt pooperačního diskomfortu po tracheální intubaci pomocí videolaryngoskopu (GlideScope Titanium) nebo Macintoshova laryngoskopu. Typ studie: Prospektivní randomizovaná otevřená studie. Typ pracoviště: Operační sály fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Devadesát dospělých pacientů ASA I–III podstupujících elektivní neurochirurgické výkony bylo randomizováno do skupin konvenční přímé laryngoskopie (skupina C) a videolaryngoskopie (skupina V). Vylučovací kritéria zahrnovala operace krční páteře, plánovanou pooperační ventilaci a anamnézu předchozích výkonů na hrtanu, průdušnici a krční páteři. Byly zaznamenávány: intubační čas, iniciální hloubka zavedení rourky, korekce polohy rourky pro známky endobronchiální intubace a známky pooperačního diskomfortu. Výsledky jsou vyjádřeny jako průměr ± směrodatná odchylka, medián (IQR) nebo jako procenta. Výsledky: Ve skupině C byla zjištěna vyšší iniciální hloubka zavedení tracheální rourky (22 [21; 23] vs. 21 [20; 22] cm, P = 0,010) a vyšší výskyt známek endobronchiální intubace (15,6 % versus 0,0 %, P = 0,012) ve srovnání se skupinou V. Mezi skupinami C a V nebyly pozorovány rozdíly ve výskytu pooperační bolesti krku (20,0 %, versus 17,8 %, P = 1,000) ani chrapotu (31,1 % versus 24,4 %, P = 0,488). Skupiny se nelišily výškou (172,7 ± 10,3 versus 173,5 ± 8,7 cm, P = 0,692) ani zastoupením žen ve skupině (24/45 versus 19/45, P = 0,165). Závěr: Použití videolaryngoskopie bylo spojeno s menší iniciální hloubkou zavedení tracheální rourky a nižším výskytem nechtěné endobronchiální intubace.

Background and goal of the study: Suboptimal visualisation of laryngeal structures could be associated with improper tracheal tube position or local airway trauma. The goal of this study was to compare the initial depth of tracheal tube insertion, rates of unintended endobronchial intubation, and postoperative patient discomfort after tracheal intubation using either videolaryngoscopy (GlideScope Titanium) or direct laryngoscopy (Macintosh blade). Type of study: Prospective, randomized, open study. Setting: Operating theatres of the University Hospital. Materials and methods: Ninety adult ASA I – III patients scheduled for elective neurosurgical procedures were randomized into the direct laryngoscopy (C) and videolaryngoscopy (V) groups. Exclusion criteria included cervi- cal spine surgery, planned postoperative ventilation and history of tracheal, laryngeal and cervical spine surgery. Intubation time, initial depth of tracheal tube insertion, tube position corrections due to signs of endobronchial intubation and sings of postextubation discomfort were recorded. Results are expressed as mean ± SD, mean (IQR) or as a percentage. Results and discussion: There was a higher initial depth of tube placement (21 [20;22] cm vs. 22 [21;23] cm, P = 0.010) and a higher rate of endobronchial intubation (15.6% vs. 0.0%, P = 0.012) in the C group in comparison to the V group. There were no differences in postoperative rates of soar throat (20.0%, vs. 17.8%, P = 1.000), hoarseness (31.1% vs. 24.4%, P = 0.488), patient height (172.7 ± 10.3 vs. 173.5 ± 8.7 cm, P = 0.692) or male:female ratio (24/45 vs 19/45, P = 0.165) between groups. Conclusion: The use of videolaryngoscopy is associated with a lower initial depth of tracheal tube insertion and a lower rate of unintended endobronchial intubation.

• Klíčová slova
• videolaryngoskopie, endobronchiální intubace,
• MeSH
• dospělí MeSH
• laryngoskopie * metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři MeSH
• video-asistovaná chirurgie * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: Perioperační hypotermie je běžnou komplikací celkové anestézie a operačních výkonů. V této studii byla testována hypotéza, že použití nové samozahřívací přikrývky (Barrier? EasyWarm?, Mölnlycke Health Care, Gothenburg, Švédsko) sníží výskyt perioperační hypotermie u spinální chirurgie ve srovnání s pasivními metodami prevence hypotermie. Soubor a metody: Do prospektivní randomizované studie bylo zařazeno 100 pacientů klasifikace I-III dle American Society of Anesthesiologists plánovaných ke spondylochirurgickému výkonu s očekávanou délkou operace < 2 h. Pacienti byli randomizováni buď do kontrolní skupiny se standardní perioperační péčí nebo do skupiny využívající předoperačně, peroperačně a pooperačně aktivní samozahřívací přikrývku. Zaznamenávané údaje zahrnovaly předoperační a pooperační axilární teplotu, peroperační jícnovou teplotu, délku operačního výkonu, velikost krevní ztráty, přítomnost oběhové nestability, výskyt pooperačního svalového třesu, tepelný komfort nemocných, výskyt raných komplikací a délku hospitalizace. Výsledky: Bazální axilární teploty nebyly odlišné, ale v době odjezdu na operační sál měli nemocní v kontrolní skupině signifikantně nižší teplotu (36,0 ? 0,5 vs. 36,3 ? 0,4; P = 0,0086). Pacienti ve skupině samozahřívací přikrývky měli vyšší jícnové teploty peroperačně, vyšší axilární teploty pooperačně a méně epizod pooperačního svalového třesu (1/46 vs. 8/46; P = 0,0352). V ostatních sledovaných parametrech nebyly zjištěny signifikantní rozdíly. Závěr: Použití aktivní samozahřívací přikrývky zajistilo lepší kontrolu tělesné teploty a snížilo výskyt pooperačního svalového třesu.

Background: Perioperative hypothermia is a common complication of general anesthesia and surgery. The hypothesis that the new self-warming blanket (Barrier? EasyWarm?, Mölnlycke Health Care, Gothenburg, Sweden) is better at reducing the incidence of perioperative hypothermia in spinal surgery compared to passive insulation techniques, was tested. Methods: In this prospective randomized study, 100 patients with American Society of Anesthesiologists physical status I–III who were scheduled to undergo spinal surgical procedures with an expected duration of surgery < 2 hours were enrolled. Patients were assigned to either the control group that received standard perioperative care, or to the group that received preoperative, intraoperative and postoperative use of the active self-warming blanket. The recorded measures included preoperative and postoperative axillary temperatures, intraoperative esophageal temperatures, duration of surgery, blood loss, hemodynamic instability, postoperative shivering, thermal comfort satisfaction, wound complications, and hospital days. Results: The axillary body temperatures were not different at baseline but were significantly lower in the control group at the time of departure to the operating theater (36.0 ? 0.5 vs. 36.3 ? 0.4; P = 0.0086). Patients in the self-warming blanket group had higher esophageal temperatures intraoperatively, higher axillary temperatures in the recovery room, and fewer episodes of postoperative shivering (1/46 vs. 8/46; P = 0.0352). No significant dif­ferences were observed in other recorded measures. Conclusion: The use of the active self-warming blanket provided more satisfactory body temperature control and reduced the number of episodes of postoperative shivering.

• MeSH
• hypotermie * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• páteř chirurgie   MeSH
• perioperační péče * metody   MeSH
• pooperační komplikace * prevence a kontrola   MeSH
• pooperační péče * metody   MeSH
• předoperační péče * metody   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• anesteziologie metody   normy   MeSH
• celková anestezie * normy   MeSH
• lidé MeSH
• poranění oka * prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Cíl: Účelem studie bylo zhodnocení role mechanických endovaskulárních rekanalizačních technik v léčbě akutních uzávěrů mozkových tepen ve skupině všech nemocných takto léčených v jednom centru od září 2006 do září 2009. Souhrn a metodika: Retrospektivní analýza 33 nemocných (18 žen, 15 mužů) průměrného věku 58,2 roku (rozptyl 31-80), kteří byli léčeni pro akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu (průměrný NIHSS 16,3; 7-25). K léčbě byli indikováni nemocní s prokázaným ischemickým polostínem na perfuzním CT. Dvacet dva nemocných (67 %) mělo uzávěr v přední cirkulaci a 11 (33 %) v zadní cirkulaci. Výkon byl zahájen v průměru 5,3 hodin od vzniku příznaků. Byly použity následující metodiky: mechanická extrakce embolu (10 nemocných), v kombinaci s intraarteriální trombolýzou (17 nemocných). Angioplastika, aspirace a intravaskulární stenty byly použity u zbývajících (neemboligenních) uzávěrů. Bylo provedeno porovnání mezi funkčně dobrými a špatnými nemocnými, a mezi nemocnými s uzávěry v přední a zadní cirkulaci. Výsledky: Ve třech měsících bylo mRS.

Purpose: The purpose of this study was to assess the role of mechanical endovascular recanalization techniques in the treatment of acute occlusions of the brain arteries in a single- centre group of consecutive patients treated between September 2006 and September 2009. Methods: This is a retrospective analysis of 33 patients (18 women, 15 men) of average age 58.2 years (range 31-80) suffering from acute ischemic stroke (mean NIHSS 16.3; range 7-25). The main inclusion criterion was proven penumbra on perfusion CT. Occlusion in the anterior circulation appeared in 22 patients (67%), and occlusion in the vertebrobasilar circulation in 11 patients (33%). The procedure started within 5.3 hours on average. The following therapies were used: mechanical clot retrieval alone (10 cases), and combined with intra-arterial thrombolysis (17 cases). Angioplasty aspiration and intravascular stents were used in the remaining non-embolic cases. A subgroup analysis comparing functionally good and poor patients and anterior and posterior stroke was performed. Results: Eighteen patients (54.5%) had an mRS of 2 or less at 3 months. The TIMI 3 and 2 recanalization rate was 66%. Three patients (9%) had symptomatic intracranial hemorrhage, and the 90-day mortality was 18%. Conclusion: Using a dedicated mechanical recanalization device has become a primary approach to the treatment of acute embolic ischemic stroke.

• Klíčová slova
• akutní cévní mozková příhoda, mechanická trombektomie, mozková revaskularizace, trombolytická léčba,
• MeSH
• angioplastika metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• diagnostické techniky neurologické využití   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mozková angiografie metody   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• revaskularizace mozku metody   využití   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• trombektomie metody   využití   MeSH
• trombolytická terapie metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Hyperosmotické roztoky manitolu a chloridu sodného (NaCl) se používají v léčbě nitrolební hypertenze a perioperačně v neurochirurgii. Hyperosmolalita roztoků spolu s neporušenou hematoencefalickou bariérou vytvářejí podmínky pro přesun vody z mozku do intravaskulárního kompartmentu. Řada prospektivních klinických studií prokazuje srovnatelný nebo lepší efekt hypertonického roztoku NaCl ve srovnání s manitolem v léčbě nitrolební hypertenze a vazogenního edému.

Hyperosmolar solutions of mannitol and hypertonic saline (HS) have been both used to treat elevated intracranial pressure in critically ill patients and during neurosurgery interventions. The hyperosmolarity of mannitol and HS, combined with the impermeability of the blood – brain barrier to mannitol and sodium, provides favourable conditions for moving water from the brain to the intravascular compartment. However, a number of prospective clinical trials comparing the effects of mannitol and HS on intracranial pressure have suggested that HS is at least as effective as, if not better than, mannitol in the treatment of intracranial hypertension and perifocal oedema.

• MeSH
• chlorid sodný farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• edém mozku komplikace   terapie   MeSH
• financování organizované MeSH
• intrakraniální hypertenze terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mannitol analogy a deriváty   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• neurochirurgie metody   trendy   MeSH
• osmóza fyziologie   účinky léků   MeSH
• perioperační péče metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH