Narůstající počet závislých osob seniorského věku si vyžaduje adekvátní reakci ze strany sociálně zdravotní péče o tyto osoby. Jde zejména o hledání optimálního nastavení spolupráce mezi formální a neformální péčí, a dále o rozvíjení vhodných forem péče - terénních, ambulantních i pobytových služeb a služeb zdravotních a sociálních tak, aby na sebe navazovaly a dokázaly pružně uspokojovat aktuální potřeby seniorů a jejich rodinných pečujících. Článek se zaměřil na situaci v oblasti sociálně-zdravotních služeb určených pro seniorskou populaci v hlavním městě Praha (HMP) ve srovnání s dalšími re - giony ČR a identifikoval nejvýznamnější neuralgické body současného systému dlouhodobé sociálně-zdravotní péče v HMP. Využívá kvantitativní i kvalitativní metody, na jejichž základě byla podrobně analyzována existující nabídka sociálně-zdravotních služeb v HMP a byla reflektována očima zúčastněných aktérů, tj. uživatelů služeb a jejich rodinných příslušníků, poskytovatelů a zadavatelů sociálních a sociálně zdravotních služeb. Výsledky kvantitativního i kvalitativního výzkumu ukazují na závažné deficity jak v nabídce těchto služeb, tak v jejich vzájemné propojenosti.

The increasing number of dependent seniors requires an adequate response from long-term care system for these citizens. This mean a search for setting of cooperation between formal and informal care, and need for appropriate forms of long-term care (field care, outpatient care and residential services) There is an increasing need for health and social services to relate mutually and cooperate flexibly, so that they would appropriately meet the current needs of seniors and their family caregivers. The article is focused on long-term care for the senior population in the capital Prague in comparison with other Czech regions and identifies the most neuralgic points of long- term care in Prague. It uses both qualitative and quantitative methods to analyse in detail supply of long-term care services in Prague from the point of view of main stakeholders. Results of the qualitative and quantitative research show serious deficits both in services offered and their interconnection.

• MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sociální péče * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• demence * klasifikace   ošetřování   MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice pro chronická onemocnění MeSH
• ošetřovatelská péče metody   MeSH
• ošetřovatelství v psychiatrii metody   MeSH
• pečovatelské domovy MeSH
• služby péče o duševní zdraví MeSH
• ústavy pro duševně nemocné MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dobročinné instituce MeSH
• křesťanství MeSH
• lidé MeSH
• pastorační péče MeSH
• pomoc v nouzi MeSH
• sociální práce organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH

The use of reminiscences in working with the elderly focussed on improving the quality of their life has developed since the sixties of the past century.The reminiscence therapy belongs among the validation techniques and may help the elderly to cope with difficult phases of his/her life. The reminiscences enable to recapitulate one's life and re-evaluate the most important life events so that one could accept them as a meaningful part of his/her life-story, thereby achieving life integrity. Reminiscing is therefore a natural, inevitable and valuable part of old age as the final phase of the cycle of life. The effect of reminiscence on the health status and quality of life of seniors has been explored since the eighties of the past century. As indicated in review studies, this new effect is not unequivocal, it depends on numerous factors, such as the reminiscence method used, the personality of the elderly and the study design. The effect is mostly measured on a very small sample of respondents which seems to be a major problem. Between 2005 – 2007 the Gerontologic Centre in Prague conducted an extensive research of the effect of the reminiscence therapy on the quality of life and health status of seniors residing in an institution. On a sample of 203 respondents divided into a treated and a control group, the indicators of health status and quality of life before and after the intervention, were measured. The first preliminary results reveal the reminiscence therapy is most beneficial in people with dementia and in people who are active during the therapy. The research was supported by the grant agency of the Ministry of Health of the Czech Republic (IGA 8488 – 3/2005).

• MeSH
• domovy pro seniory MeSH
• kognitivní poruchy rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• autobiografie MeSH

• MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• osobnost etika   MeSH
• regresní analýza MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• Alzheimerova nemoc terapie   MeSH
• demence terapie   MeSH
• empatie MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• rodina psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• lékaři MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• reforma zdravotní péče MeSH
• řešení problému MeSH
• veřejné zdravotnictví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• lékařská etika MeSH
• náklady na zdravotní péči MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• rodinní lékaři MeSH
• veřejné zdravotnictví MeSH
• zákonodárství lékové MeSH
• zdravotní pojištění MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH