Erytrocytární aloimunizace (izoimunizace, hemolytické onemocnění plodu a novorozence – HON) se v současnosti díky rutinní imunoprofylaxi anti-D imunoglobulinem vyskytuje sporadicky. Výskyt atypických aloimunizací non-RhD-antigeny zůstává neměnný, poněvadž není známa profylaxe a ani prevence nezajišťuje stoprocentní účinnost. Pokud se imunoprofylaxe anti-D imunoglobulinem neprovede nebo selže, hrozí vznik hemolytického onemocnění plodu a novorozence. Každý případ je potom unikátní (specifita a typ protilátky, blokující protilátky v séru matky, antigenní výbava erytrocytů plodu, gestační stáří při začátku onemocnění atd). Pokroky v genové diagnostice, imunohematologii a dopplerovské ultrasonografii významně snižují frekvenci nutných invazivních zákroků v diagnostice a léčbě senzibilizovaného těhotenství. Intraumbilikální přísně intravenózní transfuze pod ultrasonografickou kontrolou je první metodou volby léčby případů s těžkou anémií plodu i při rozvinutém hydropsu. Konzultace a léčba se soustřeďují do center s perfektní porodnickou a neonatologickou péčí a nepřetržitou operační pohotovostí. Klíčová slova: anti-D-imunoglobulin – erytrocytární aloimunizace – hemolytické onemocnění plodu a novorozence – imunoprofylaxe anti-D-imunoglobulinem – intraumbilikální intravenózní transfuze

The erythrocyte alloimmunization (isoimmunization, hemolytic disease of the fetus and newborn – HON) occurs sporadically at present, thanks to routine immunoprophylaxis with anti-D immunoglobulin. The occurrence of atypical alloimmunizations related to non-RhD-antigens remains unchanged, as there is no prophylaxis known and even the prevention does not provide one hundred percent efficiency. When anti-D immunoglobulin immunoprophylaxis is not undertaken or fails, the threat of hemolytic disease of the fetus and newborn arises. Every case is then unique (specificity and type of antibody, blocking antibodies in maternal serum, antigenic make-up of fetal erythrocytes, gestational age at the disease onset etc). The advancements in genetic diagnostics, immunohematology and Doppler ultrasonography significantly reduce the frequency of necessary invasive interventions in the diagnostics and treatment of sensibilized pregnancy. Intraumbilical strictly intravenous transfusion under ultrasound guidance is the first-line method of therapy for cases of severe fetal anemia as well as advanced hydrops. Consultations and treatment are provided in the centres for comprehensive obstetrical and neonatal care with continuous intervention preparedness. Key words: anti-D immunoglobulin – erythrocyte alloimmunization – hemolytic disease of the fetus and newborn – anti-D immunoglobulin immunoprophylaxis – intraumbilical intravenous transfusion

• Klíčová slova
• intraumbilikální intravenózní transfuze,
• MeSH
• anemie diagnóza   MeSH
• arteria cerebri media MeSH
• Coombsův test MeSH
• fetální krev imunologie   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * MeSH
• hemolytická nemoc plodu a novorozence * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• imunizace metody   MeSH
• imunologické faktory aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• intrauterinní krevní transfuze * kontraindikace   metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci plodu diagnóza   MeSH
• novorozenec MeSH
• plod krevní zásobení   MeSH
• postnatální péče MeSH
• předčasný porod MeSH
• pupečník imunologie   krevní zásobení   MeSH
• Rh izoimunizace * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Rho(D) imunoglobulin * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• rychlost toku krve MeSH
• těhotenství MeSH
• transfuze erytrocytů MeSH
• ultrasonografie dopplerovská MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

RhDantigen je hlavním antigenem Rh systému a jednímz klinicky nejvýznamnějších antigenů lidskýchčervených krvinek vůbec. Jeho správné určení má velký význam při prevenci hemolytických potransfuzníchreakcí a při prevenci a léčbě hemolytického onemocnění novorozence. Stanovení RhD jekomplikováno existencí řady kvalitativně (= variantní D antigeny) a kvantitativně (= slabé D antigeny)odlišných forem RhD proteinu. Znalost zastoupení jednotlivých variantních a slabých D antigenů jedůležitá pro správnou volbu anti-D diagnostik a pro doporučení transfuzní substituce a imunoprofylaxev těhotenství. Autoři přinášejí první rozsáhlejší studii atypických D antigenů v naší populaci.Nejčastějšími zjištěnými variantami u nás jsou D VI (10krát),DFR (7krát) aD VII (6krát), poměrně často(3krát) byla zjištěna též varianta DCS (dosud nedetekovaná v jiné populaci). Zachycena byla téžvarianta D IVb a raritní varianty DOL a DYO. Aloimunizace byla zjištěna u variant D IIIc, D VII a DNB.U osob s fenotypem R1r bylo mezi atypickými antigeny nalezeno asi 7 % variantních D, ale u osobs fenotypemR2r bylo variantníchD5krát více –Rh fenotyp tedy může být vodítkem pro volbu substitucea profylaxe v období před upřesněním typu variantního či slabého D antigenu. Ve studii byly zjištěnymožnosti a limity použití komerčních kitů pro feno- a genotypovou detekci atypických D monoklonálnímiprotilátkami a PCR-SSP v naší populaci.

RhD antigen is the main antigen of the Rh system and belongs to the clinically most relevant antigensof the human red cell. Correct determination of the RhD status is important for the prevention ofhaemolytic transfusion reactions and for prevention and treatment of the haemolytic disease of thenewborn. Numerous atypical forms of RhD protein (D variants = qualitative changes; weak D =quantitative changes) complicate RhD assessment. Knowledge of the frequency of variant and weak Dtypes in the population is helpful for the choice of optimal anti-D reagents and for transfusion andimmunoprophylactic recommendations. The authors present the first extensive study of atypical Dantigens in the Czech population.Most frequent variants detected were D VI (10x), DFR (7x) and D VII(6x), relatively frequent (3x) was DCS variant, which was so far detected only in the local population.In our study we detected also DIVb and rare variants DOL and DYO. Alloimmunization was detectedin patients with variants D IIIc, D VII and DNB. In carriers atypical D antigen in Rh phenotype R1r thefrequency of D variants was cca 7% while in Rh phenotype R2r was five times more frequent – Rhphenotype could serve as a guide for safer substitution and prophylaxis before definitive assessmentof the D weak or variant type. Possibilities and limits of use of commercial kits for D pheno- andgenotyping in the Czech population are discussed.

• MeSH
• antigenní variace MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• HLA-D antigeny MeSH
• krevní skupiny - systém Rh-Hr MeSH
• lidé MeSH
• mapování epitopu metody   MeSH
• monoklonální protilátky diagnostické užití   MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• Rho(D) imunoglobulin MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl studie: Cílem tohoto přehledu je dát ucelený pohled na aloimunizaci non-RhD erytrocytárními antigeny. Typ studie: Přehledová práce. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava. Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc. Předmět a metodika studie: Na základě analýzy publikací vyhledaných v databázích PubMed, Google Scholar, Ovid a Proquest zaměřeného na jednotlivé non–RhD aloprotilátky byl sestaven současný přehled znalostí. Závěr: Aloimunizace těhotných žen non-RhD erytrocytárními antigeny nabývá na důležitosti v souvislosti s relativním vzestupem jejich výskytu. Profylaxe zde není možná. Nicméně i tyto erytrocytární antigeny mohou vyvolat u matky protilátkovou odpověď, která může vést k rozvoji hemolytické nemoci plodu i novorozence. V článku jsou diskutovány nejčastější typy non-RhD aloprotilátek.

Objective: The aim of this review is to give comprehensive summary on alloimmunisation of non-RhD erythrocyte antibodies. Design: Review. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Ostrava, Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Olomouc. Subject and method: Based on literature analysis using database search engines PubMed, Google Scholar, Ovid and Proquest in field of non-RhD erytrocyte antibodies, there has been summarized up-to-date knowledge on irregular antibodies. Conclusion: Pregnant women alloimmunisation of non-RhD erythrocyte antigens gather importance in conjunction with relative increase of their occurence. Profylaxis is not possible. Although these erythrocyte antigens are able to induce antibody responce in mother and result in subsequent hemolytic disease of fetus and newborn. There are discussed most frequent non-RhD antibodies in the paper.

• Klíčová slova
• prenatální diagnostika,
• MeSH
• antigeny krevních skupin imunologie   MeSH
• erytrocyty imunologie   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství imunologie   MeSH
• isoantigeny imunologie   MeSH
• isoprotilátky krev   MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

I přes zavedení anti-D profylaxe do klinické praxe představuje RhD aloimunizace problém i v současnosti. Skutečná incidence RhD aloimunizace u těhotných žen není ve většině zemí známa. Anti-D imunoglobulin je podáván RhD negativním ženám paušálně a v mnohem větších dávkách, než je skutečně potřeba. Na druhou stranu však není možné diagnostikovat případy, kdy je nutné podat dávku větší. Pro optimální provádění prevence RhD aloimunizace u RhD negativních žen je důležité diagnostikovat stavy, kdy dochází k fetomaternální hemoragii (FMH), přesně určit její objem, a následně podat potřebnou dávku anti-D imunoglobulinu. Možnost spolehlivě detekovat FMH a přesně určit její objem by umožnila provádět prevenci RhD aloimunizace lépe a levněji. Anti-D imunoglobulin by bylo možné podávat jen ve skutečně indikovaných případech a jen v dávce nezbytně nutné pro prevenci RhD aloimunizace. Práce vychází ze závěrů Evidence Based Medicine a z doporučených postupů. Vzhledem k medicínskému významu a nezanedbatelným ekonomickým nákladům spojeným s prováděním prevence RhD aloimunizace by bylo vhodné stanovit přesné metodické postupy. Vlastní text by se měl omezit na seznam potenciálně senzibilizujících událostí, při kterých by měl být RhD negativním ženám podán anti-D imunoglobulin, nejsou-li u nich již přítomny aloprotilátky anti-D. U každé potenciálně senzibilizující události by měla být definována minimální dávka anti-D imunoglobulinu potřebná k prevenci RhD aloimunizace. Po 20. týdnu těhotenství by současně měl být stanoven objem FMH k upřesnění potřebné dávky anti-D imunoglobulinu.

Despite the introduction of anti-D prophylaxis into clinical practice, RhD alloimmunization still presents a problem to date. The actual incidence of RhD alloimmunization in pregnant women remains unknown in most countries. Anti-D immunoglobulin is administered to RhD negative women at a fixed dose and in much greater amounts than is actually necessary. On the other hand, it is not possible to diagnose cases where greater doses are needed. To optimize the prevention of RhD alloimmunization in RhD negative women, it is important to diagnose conditions that lead to fetomaternal hemorrhage (FMH), precisely determine the volume and subsequently administer the appropriate dose of anti-D immunoglobulin. The possibility to accurately detect FMH and precisely determine its volume would enable more effective and less costly prevention of RhD alloimmunization. Anti-D immunoglobulin could be administered only in indicated cases and only in doses essentially necessary for prevention of RhD alloimmunization. This article is based on the conclusions of evidence-based medicine and a review of guidelines. Due to the medical significance and indispensable economic costs associated with prevention of RhD alloimmunization, it would be appropriate to establish exact methodical guidelines. The text itself should be limited to a list of potentially sensitising events during which anti-D immunoglobulin should be administered to RhD negative women if anti-D antibodies are not already present. Following each potentially sensitising event, the minimal dose of anti-D immunoglobulin necessary for prevention of RhD alloimmunization should be determined. After 20 weeks of gestation, the volume of FMH should also be determined to specify the necessary dose of anti-D immunoglobulin.

• MeSH
• fetomaternální transfuze diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech MeSH
• Rh izoimunizace prevence a kontrola   MeSH
• Rho(D) imunoglobulin aplikace a dávkování   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Kazuistika popisuje těhotenství inkompatibilní v Rh skupinovém systému erytrocytů. Těhotná s anamnézou RhD hemolytické nemoci plodu a novorozence v dřívějším těhotenství má již v prvním trimestru aktuální gravidity neobvykle vysoký titr protilátky anti-D a přidávají se i další protilátky anti-C a anti-G. Rozvíjí se závažná anémie plodu, která od 22. týdne gestace vyžaduje opakované substituce intrauterinními transfuzemi erytrocytů. Rozbor této kazuistiky ilustruje problematiku hemolytické nemoci plodu a novorozence po diagnostické i léčebné stránce zejména z pohledu transfuzního lékaře.

This case report describes Rh incompatibility during pregnancy. A pregnant woman with a history of RhD haemolytic disease of the foetus and new-born 6 years ago, presented in the 10th week of her current gestation with an already very high titre of the anti-D alloantibody. Further immunisation with anti-C and anti-G alloantibodies followed. Severe anaemia of the foetus required intrauterine transfusion treatment from the 22nd gestational week.

• Klíčová slova
• antierytrocytární protilátky, intrauterinní transfuze, RhD profylaxe,
• MeSH
• dospělí MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * MeSH
• krevní nemoci * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci plodu * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• transfuze erytrocytů metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Profylaxe anti-D imunoglobulinem znamenala významný pokles výskytu aloimunizace (u nás od r. 1971). Aloimunizací jsou potencionálně ohroženy všechny RhD negativní těhotné s RhD pozitivním plodem. Kandidátkami na RhD profylaxi v průběhu těhotenství, resp. po porodu, jsou všechny těhotné, které jsou RhD negativní a nemají dosud vytvořeny anti-D protilátky (mají negativní nepřímý antiglobulinový test). V článku jsou diskutovány příčiny, způsoby prevence v různých situacích a diagnostika aloimunizace.

Introduction of routine anti-D prophylaxis in Czech Republic in the year 1971 resulted in significant decrease in the incidence of alloimmunization. Alloimmunization can affect all RhD-negative women with RhD-positive fetus. Candidates of RhD prophylaxis are all RhD negative women without detectable RhD antibodies. Causes, different approaches to prevention and diagnostic of alloimmunization are discussed.

• MeSH
• hematologické komplikace těhotenství prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• Rho(D) imunoglobulin aplikace a dávkování   krev   terapeutické užití   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Cílem tohoto přehledu je dát ucelený pohled na erytrocytární aloimunizaci těhotných žen, klinický význam a laboratorní diagnostiku. Typ studie: Přehledová práce. Název a sídlo pracoviště: Fakultní nemocnice Olomouc, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Transfuzní oddělení, Porodnicko-gynekologická klinika, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny. Předmět a metodika studie: Na základě analýzy publikací vyhledaných v databázích PubMed, Google Scholar, Ovid zaměřené na jednotlivé erytrocytární aloprotilátky, klinický význam a laboratorní diagnostiku byl sestaven současný přehled znalostí. Závěr: Erytrocytární aloimunizace anti-D aloprotilátkou klesá v souvislosti se zavedením anti-D imunoprofylaxe. Imunizace non RhD protilátkami s ohledem na nemožnost podání profylaxe zůstává stále klinickým problémem.

Objective: The aim of this review is to give comprehensive summary of erythrocyte alloimunization of pregnant women, laboratory dignostics and clinical importance. Design: Review. Setting: University Hospital Olomouc, Transfusion Department, Department of Obstetrics and Gynecology. Subject and method: Based on literature analysis using database search engines PubMed, Google Scholar, Ovid in field of erythrocyte antibodies, laboratory diagnostics and clinical importance up-to-date knowledge. Conclusion: Erythrocyte alloimunization anti-D antibodies decreases in connection with the introduction of immunoprofylaxis. Immunization of non RhD antibodies with impossibility using of immunoprofylaxis remains still clinical problem.

• Klíčová slova
• RhD protilátky, anti-D antibodies,
• MeSH
• ABO systém krevních skupin MeSH
• antigeny krevních skupin genetika   imunologie   genetika   imunologie   MeSH
• erytrocyty imunologie   MeSH
• hemolytická nemoc plodu a novorozence diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• incidence MeSH
• komplikace těhotenství * diagnóza   genetika   imunologie   MeSH
• krevní skupiny - systém Kell genetika   imunologie   MeSH
• krevní skupiny - systém MNSs imunologie   MeSH
• krevní skupiny - systém Rh-Hr genetika   imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• prenatální diagnóza * MeSH
• první trimestr těhotenství MeSH
• Rh izoimunizace * diagnóza   genetika   imunologie   MeSH
• těhotenství * MeSH
• transfuze erytrocytů škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství * MeSH
• ženské pohlaví * MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Secondary prevention of recurrent rheumatic fever in individuals with rheumatic heart disease (RHD) requires continuous antibiotic prophylaxis. However, the impact of antibiotic prophylaxis on the outcome of patients with severe RHD who underwent heart valve replacement is unknown. The objective of the study was to assess the relationship between the use of antibiotics as secondary prophylaxis in RHD patients who underwent valve replacement and clinical outcomes including mortality, reoperation, and valve-related hospitalization. METHODS: We retrospectively compared outcomes of adult patients who underwent heart valve replacement for RHD at our institution from 1990 through 2014 and who received secondary antibiotic prophylaxis (prophylaxis group) with those who did not receive prophylaxis (nonprophylaxis group) using propensity score matching analysis. RESULTS: A total of 1094 patients (56% females, median age 40 years, range 31-53 years) were included with a median follow-up of 9.6 years (range 2.9-12.6 years). Antibiotic prophylaxis was prescribed in 201 patients (18%). Propensity score matching analysis demonstrated no significant difference in overall survival (95% [92%-98%] vs 97% [95%-99%], respectively; P = .7), valve-related hospitalization-independent survival (72% [range 65%-78%] vs 81% [range 76%-88%]; P = .25), and redo valve surgery-independent survival [76% [range 70%-83%] vs 75% [range 72%-79%]; P = .41) at 10-year follow-up in the nonantibiotic prophylaxis versus the antibiotic prophylaxis group. CONCLUSION: Secondary antibiotic prophylaxis among adult RHD patients following valve replacement is not associated with improved clinical outcomes.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• antibiotická profylaxe MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• revmatická karditida * chirurgie   MeSH
• sekundární prevence MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl studie: Určení incidence specifických klinicky významných antierytrocytárních aloprotilátek u těhotných žen v I. trimestru těhotenství v olomouckém regionu. Typ studie: Retrospektivně-prospektivní klinická studie. Název a sídlo pracoviště: Fakultní nemocnice Olomouc, Lékařská fakulta Univerzity Palackého Olomouc: Transfuzní oddělení, Porodnicko-gyne-kologická klinika, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny. Předmět a metodika studie: V letech 2000 až 2011 bylo vyšetřeno celkem 45 435 těhotných žen na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. V prvním trimestru těhotenství byl u všech žen proveden screening nepravidelných tepelných antierytrocytárních protilátek a dále pak i identifikace protilátkových nálezů. Výsledky: Klinicky významné antierytrocytární aloprotilátky byly detekovány u 1,5 % těhotných žen (683/45 435).Nejčastější příčinou erytrocytární aloimunizace v těhotenství byl antigen E 5,7 ‰ (258/45 435), následován antigeny D 4,0 ‰ (181/45 435), M 1,5 ‰ (70/45435), C 1,2 ‰ (54/45 435), K 1,2 ‰ (55/45435), c 0,6 ‰ (26/45 435), S 0,4 ‰ (20/45435), Jka 0,2 ‰ (9/45 435), PP1pk (Tja) 0,1 ‰ (3/45 435) a Fya 0,0 ‰ (2/45 435). Závěr: I přes provádění profylaxe anti-D imunoglobulinem u RhD negativních žen představuje RhD antigen druhou nejčastější, avšak klinicky nejvýznamnější příčinu mateřské aloimunizace. Klinický problém rovněž představují non-D antigeny z Rh systému, antigeny z Kell systému, méně často antigeny ze systémů MNS a Kidd.

Objective: To determine the incidence of clinically significant anti-erythrocyte alloantibodies in pregnant women, which can cause severe hemolytic disease in the fetus and newborn. Design: Retrospective-prospecitive clinical study. Setting: Transfusion Department, University Hospital Olomouc, Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Olomouc. Subject and method: Between the years 2000–2011, a total of 45 435 pregnant women were examined at the Department of Transfusion Medicine at the University Hospital Olomouc. Screening for irregular anti-erythrocyte antibodies followed by identification of the alloantibody was performed in all women at the beginning of the pregnancy. Results: Clinically significant anti-erythrocyte antibodies were diagnosed in 1.5% pregnant women (683/45435). The most common cause of maternal alloimmunization was antigen E with an incidence of 5.7‰ (258/45435), followed by antigen D 4.0‰ (181/45435), M 1.5‰ (70/45435), C 1.2‰ (54/45435), K 1.2‰ (55/45435), c 0.6‰ (26/45435), S 0.4‰ (20/45435), Jka 0.2‰ (9/45435), PP1pk (Tja) 0.1‰ (3/45435) and antigen Fya 0.0‰ (2/45435). Conclusion: Despite performing prophylaxis for RhD alloimmunization by administering anti-D immunoglobulin to RhD negative women during pregnancy and after the birth of an RhD positive child, antigen RhD still represents the 2nd most frequent cause of maternal erythrocyte alloimmunization. The remaining clinically significant alloimmunizations are caused by non-D antigens of the Rh system, antigens of the Kell system, and rarely observed antigens of the MNS and Kidd blood systems.

• Klíčová slova
• antierytrocytární aloprotilátky, anti-erythrocyte alloantibodies,
• MeSH
• antigeny krevních skupin krev   MeSH
• erytrocyty * imunologie   MeSH
• gama-globuliny terapeutické užití   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství MeSH
• incidence * MeSH
• krevní skupiny - systém Kell krev   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• první trimestr těhotenství krev   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Rh izoimunizace * krev   MeSH
• Rho(D) imunoglobulin krev   MeSH
• těhotenství * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství * MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Kniha obsahuje podrobný výčet postupů při vyšetření, diagnostice a léčbě prakticky všech stavů, se kterými se gynekolog setká v běžné praxi – široké spektrum vulvovaginálních zánětů včetně vulvární vestibulitidy nebo vaginismu, poruchy menstruačního cyklu, formy antikoncepce a hormonální substituční terapie, endometrióza, pánevní bolesti či léčba infertility a sterility včetně nástinu hodnot jednotlivých hormonů.

• MeSH
• ambulantní péče metody   normy   MeSH
• antikoncepce MeSH
• diagnostické techniky porodnicko-gynekologické MeSH
• gynekologická onemocnění diagnóza   terapie   MeSH
• gynekologie metody   normy   MeSH
• nádory ženských pohlavních orgánů diagnóza   terapie   MeSH
• perinatologie metody   normy   MeSH
• prekancerózy MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• gynekologie a porodnictví
• perinatologie a neonatologie