development time
Dotaz
Zobrazit nápovědu
elektronický časopis
[1st ed.] xxiv, 616 s. : il.
Cíl studie: Za pomoci kontinuálního monitoringu (time--lapse) popsat časovou variabilitu raného embryonálního dělení. Posoudit vliv věku pacientek na embryonální růst. Porovnat pregnancy rate time-lapse selektovaných embryí s pregnancy rate embryí ze standardní kultivace. Typ studie: Case-control studie. Název a sídlo pracoviště: Centrum asistované reprodukce Sanus Pardubice, První privátní chirurgické centrum s.r.o. Hradec Králové Metodika: Vývoj 213 embryí od 44 pacientek byl monitorován systémem PrimoVision s frekvencí záznamu1 obrázek za 12 minut. Data byla rozdělena na záznamy pocházející od pacientek ≥ 35 let (skupina ≥ 35) a porovnána s kontrolní skupinou pacientek ≤ 32 let (skupiny ≤ 32). Z natočeného materiálu byl určen čas prvního (t2) a druhého (t3) buněčného dělení a délka cyklu mezi t2 a t3 (cc2). Kritérii pro transfer bylo souměrné dělení buněk na sudý počet buněk dceřiných, časné dělení a dosažení stadia blastocysty. Výsledky: Byly zjištěny průměrné časy sledovaných parametrů u skupiny ≥ 35: t2 = 27,0 h, t3 = 38,7 h, cc2 = 11,7 h. U skupiny ≤ 32: t2 = 27,1 h, t3 = 39,0 h, cc2 = 11,9 h bez signifikantního rozdílu mezi skupinami. Byla popsána průměrná variabilita v načasování dělení u embryí jedné pacientky jako průměrný časový rozdíl mezi začátkem dělení nejrychlejšího a nejpomalejšího embrya pro skupinu ≥ 35: t2 = 4,5 h, t3 = 5,7 h, pro skupinu ≤ 32: t2 = 4,5 h, t3 = 5,1 h bez rozdílu mezi skupinami. Mezi věkem pacientek a t2, t3 a cc2 jednotlivých embryí se nenalezla žádná závislost (p = 0,60, p = 0,81, p = 0,57). Embrya s časným dělením statisticky signifikantně setrvávala v cc2 kratší dobu než embrya pomalejší (p = 0,0001). Dosažená pregnancy rate u time-lapse selektovaných embryí byla 55 %, u embryí z běžné kultivace 47 %. Závěr: Vliv věku pacientky na načasování prvních embryonálních dělení nebyl prokázán. Nalezla se závislost mezi časem prvního buněčného dělení a dobou setrvání embrya ve fázi cc2. Hodnotu cc2 doporučujeme jako vhodnou k selekci embrya pro embryotransfer v centrech asistované reprodukce. Studie prokázala, že výběr embryí za pomoci time-lapse zvyšuje úspěšnost léčby u pacientek s věkovým faktorem.
Objective: To monitor time variability of early embryo cleavage by continual monitoring system (time-lapse). To evaluate the impact of patient age for the embryonic growth. To compare pregnancy rate of the time-lapse selected embryos with embryos after ordinary/standard cultivation. Design: Case-control study. Setting: Centre of assisted reproduction Sanus, Pardubice; PPCHC s.r.o. Hradec Kralove. Methods: Development of 213 embryos from 44 females was monitored by PrimoVision (time-lapse) system with time frequency of recording 1 image in 12 minutes. The data were evaluated in two groups: infertile patients ≥ 35 years (group ≥ 35) and control ≤ 32 years (group ≤ 32). From the collected recordings, time of the first (t2) and of the second (t3) cell cleavage and the time interval between t2 and t3 (cc2) were determined. Symmetrical cellular division to even number of daughter cells, early cleavage and the attainment of blastocyst stage have become the major selection criteria for the embryotransfer. Results: The following average values of studied parameters were found: Group ≥ 35: t2 = 27.0 hours, t3 = 38.7 hours, cc2 = 11.7 hours Group ≤ 32: t2 = 27.1 hours, t3 = 39.0 hours, cc2 = 11.9 hours, with no significant differences between both groups. Likewise, no significant difference was observed in mean variability of embryo cleavage timing in an individual patient and control: Group ≥ 35: t2 = 4.5 hours, t3 = 5.7 hours, Group ≤ 32: t2 = 4.5 hours, t3 = 5.1 hours. No relation was observed between the patient age and t2, t3 and cc2 times when evaluated by regression curve (p = 0.60, p = 0.81, p = 0.57). However, embryos of early cleavage have remained in cc2 period significantly shorter period of time compared to embryos of slower cleavage(p = 0.0001). Pregnancy rate at time-lapse selected embryos reached 55.0% while embryos from standard cultivation only 47%. Conclusion: The impact of patient age to the cleavage dynamic has not been proved. Relation between the first cell cleavage time and embryo persistence in this stage (cc2) was observed. We may hence recommend cc2 time as convenient parameter at embryo selection for embryotransfer in the centres of assisted reproduction. Our study has shown that embryo selection with time-lapse system (PrimoVision) enhances the success rate of treatment of aging patients.
- Klíčová slova
- lidské embryo, věkový faktor neplodnosti, načasování buněčného dělení,
- MeSH
- buněčné dělení MeSH
- časosběrné zobrazování * metody statistika a číselné údaje MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- embryo savčí MeSH
- embryonální vývoj * MeSH
- fertilizace in vitro metody MeSH
- implantace embrya MeSH
- kultivace embrya MeSH
- lidé MeSH
- nakládání s embryem MeSH
- přenos embrya MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- stadium rýhování vajíčka cytologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- věkové faktory * MeSH
- výzkum embrya MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
vii, 284 s., [4] s. příloh : il., tab. ; 26 cm
- MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody trendy MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
- NLK Obory
- biologie
BACKGROUND AND OBJECTIVE: It is unclear whether the proportion of infants with a disorder of sex development who are raised as male or female has changed over time. The temporal trends in sex assignment of affected cases entered in the International Disorder of Sex Development (I-DSD) Registry were studied. METHODS: Cases of disorders of sex development reported as partial androgen insensitivity syndrome (PAIS; n = 118), disorder of gonadal development (DGD; n = 232), and disorder of androgen synthesis (DAS; n = 104) were divided into those who were born before 1990, 1990-1999, and after 1999. External appearance of the genitalia was described by the external masculinization score. RESULTS: The median (5th-95th percentile) external masculinization scores of those infants with PAIS, DGD, and DAS who were raised as boys were 6 (2-9), 6 (3-9), and 6 (1-12), respectively, and were significantly higher than in those raised as girls (2 [0-6], 2 [0-7], and 0 [0-5], respectively); this difference was maintained in the 3 temporal birth cohorts (P < .01). Of the 118 cases in the pre-1990 cohort, 41 (35%) were raised as boys; of the 148 cases in the 1990-1999 cohort, 60 (41%) were raised as boys; and of the 188 cases in the post-1999 cohort, 128 (68%) were raised as boys. CONCLUSIONS: Although there is an association between the external appearance of the genitalia and the choice of sex assignment, there are clear temporal trends in this practice pointing toward an increased likelihood of affected infants being raised as boys. The impact of this change in practice on long-term health outcomes requires additional focus.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- genderová identita * MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- následné studie MeSH
- poruchy sexuálního vývoje diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- registrace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
