empathy
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- analýza rozptylu MeSH
- dítě MeSH
- empatie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- programy řízené péče MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- výzkum MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- empatie MeSH
- lidé MeSH
- psychoterapie MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cílem této práce bylo empiricky ověřit existenci vztahu mezi empatií a nakažlivým zíváním (tj. zíváním vyvolaným sledováním zívání nebo přemýšlením o něm). Výzkumný vzorek tvořilo 59 vysokoškolských studentů vybraných příležitostným výběrem. Nakažlivé zívání respondentů, které výzkumník skrytě nahrával, bylo vyvolané sledováním videoklipu. Empatie byla poté měřena Testem čtení z očí (RME) a Indexem interpersonální reaktivity (IRI). Výsledná data byla statisticky analyzována metodou mnohonásobné lineární regrese. Empatie se neukázala být signifikantním prediktorem frekvence nakažlivého zívání. Autoři představují další osobnostní dispozice, které by mohly být spojeny s nakažlivým zíváním, ačkoliv sociální funkce zívání je zpochybněna. Limitaci při interpretaci výsledků studie představuje menší počet respondentů a pozitivně zešikmené rozložení dat.
Objectives: The aim of this paper was to empirically verify the existence of relation between empathy and contagious yawning (i. e. yawning elicited by watching or thinking about yawning). Sample and settings: The research sample consists of 59 undergraduates. Contagious yawning, secretly recorded by the researcher, was elicited by watching a video stimulus. Empathy was then measured by Reading the Mind in the Eyes Test (RME) and Interpersonal Reactivity Index (IRI). Hypotheses: On the basis of previous research, empathy is identified as a characteristic that can potentially affect contagious yawning. Statistical analysis: Output data were statistically analysed using multilinear regression model. Results: Empathy did not prove to significantly predict the frequency of contagious yawning. Authors present further personal dispositions that can be connected to contagious yawning. However, the social function of yawning is questioned. Study limitation: Lower number of participants and positively skewed data distribution can limit the interpretation of results presented. (Fulltext in Czech)
Východiska: Míra empatie je individuální lidskou vlastností, ne zcela závisející na kognitivní inteligenci. S určitými genetickými základy pro schopnost empatie se lidé rodí, ale schopnosti empaticky vnímat své okolí se v průběhu života rozvíjejí. Přínos empatie lékařů pro jejich pacienty byl zkoumán četnými studiemi a v poslední době je zkoumán i přínos začlenění rozvíjení schopnosti empatie do kurikul některých lékařských fakult. Vyhodnocení začlenění cíleného rozvíjení schopnosti empatie na vybraných lékařských fakultách prokázalo zlepšení skóre empatického vnímání těch skupin studentů, které byly do tohoto programu začleněny. Všechny v textu citované studie, které analyzovaly vliv empatie zdravotnického personálu na výsledek léčby, prokázaly pozitivní vliv. Cíl: Cílem článku je upozornit na důležitost empatické komunikace lékaře s pacientem a na důležitost výuky empatické komunikace na lékařských fakultách.
Background: The extent of empathy is an individual human property, not completely dependent on cognitive intelligence. People arise with certain genetic fundament for empathy but the ability to perceive empathically develops further during the life. There has been much discussion in the medical literature about the importance of empathy and physician communication style in medical practice. Empathy has been shown to have a very real positive eff ect on patient’s outcomes. The literature suggests that empathy training is warranted and should be incorporated into surgical residencies through didactics, role-playing and simulations, and apprenticeship to empathic attending role models. Purpose: This paper reviews empathy and its importance as it pertains to the physician-patient relationship and improving patient’s outcomes, and the need for increased education in empathy during medical training.
- MeSH
- empatie * MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- osamocení MeSH
- role lékaře psychologie MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Příspěvek prezentuje nejdůležitější výsledky pilotní studie, která zkoumala vztahy mezi prosociálními tendencemi, empatií a pěti osobnostními dimenzemi. K dignostice prosociálních tendencí byl využit Prosocial Tendencies Measure – PTM (Dotazník prosociálních tendencí) G. Carla a B. A. Randalla, k měření empatie multidimenzionální škála M. Davise Interpersonal Index Reactivity – IRI (Index interpersonální reaktivity) a konečně k diagnostice osobnostních dimenzí dotazník NEO Five-Factor Inventory NEO-FFI (Costa, McCrae), jenž byl u nás převeden a standardizován pro českou populaci M. Hřebíčkovou a T. Urbánkem pod názvem NEO pětifaktorový osobnostní inventář. Výzkum byl realizován u souboru 137 univerzitních studentek sociální práce a vychovatelství. V provedeném výzkumu bylo zjištěno, že prosociální tendence významně souvisí se všemi sledovanými aspekty empatie, avšak vůbec nesouvisí se zkoumanými faktory osobnosti vyplývající z přístupu Big Five. Naopak kognitivní i emocionální empatie však významně souvisí s osobnostním faktorem přívětivosti a otevřeností ke zkušenosti. Lze proto uvažovat o tom, že vztah mezi základními osobnostními dimenzemi a prosociálními tendencemi může být zprostředkován úrovní kognitivní a emocionální empatie. Zdá se, že základní rysy osobnosti přístupu Big Five k vysvětlení, proč lidé vykazují prosociální tendence, samy o sobě nestačí, aniž by nebyly vzaty v úvahu další psychologické konstrukty a také výsledky procesů sociálního učení.
The article presents the most important results of the pilot study that researched the relationships among prosocial tendencies, empathy and five personality dimensions. The diagnostics of prosocial tendencies was performed with the help of Prosocial Tendencies Measure Questionnaire – PTM by G. Carl and B. A. Randall; the empathy measuring was performed with the help of multi-dimension scale by M. Davis, Interpersonal Reactivity Index – IRI, and the diagnostics of personality dimensions was performed with the help of the NEO Five-Factor Inventory questionnaire – NEO-FFI (Costa, McCrae), which was transformed and standardized for Czech population by M. Hřebíčková and T. Urbánek under the name of NEO pětifaktorový osobnostní inventář (NEO five-factor personality inventory). The research was implemented at a set of 137 university students of social work and educator branch. The research performed showed that prosocial tendencies are significantly related to all followed aspects of empathy, but they are not related at all with the researched personality factors following from Big Five approach. On the contrary, cognitive and emotional empathy are significantly related to the personality factor of kindness and openness towards experience. Therefore it can be considered that the relation among the basic personality dimensions and the prosocial tendencies can be mediated by the level of cognitive and emotional empathy. It seems that the basic personality features of Big Five approach to the explanation why people show prosocial tendencies do not suffice in themselves, without taking in consideration other psychological constructs, as well as results of processes of social learning.
- MeSH
- empatie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- osobnost klasifikace MeSH
- osobnostní dotazník statistika a číselné údaje MeSH
- sociální chování MeSH
- sociální práce pracovní síly statistika a číselné údaje výchova MeSH
- studenti statistika a číselné údaje MeSH
- univerzity MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Developments in nursing and health care
[1st ed.] xv, 195 s.
x, 294 s. ; 24 cm
- MeSH
- empatie MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
- NLK Obory
- psychoterapie
Ciele. Cieľom tejto deskriptívnej štúdie je zistiť, aká je úroveň empatie podľa konceptu Barona- -Cohena u slovenských učiteľov a študentov učiteľstva, analyzovať rozdiely medzi učiteľmi pre primárne a sekundárne vzdelávanie naprieč kariérovým cyklom, a analyzovať korelácie medzi empatiou a ďalšími profesijnými charakteristikami osobnosti učiteľov a študentov učiteľstva. Vzorka. Výskumnú vzorku tvoria učitelia a učiteľky a študenti a študentky učiteľstva z rôznych regiónov Slovenska (N = 508, Mvek = 26,44, 92 % vzorky tvorili ženy). Výskumné otázky. Aká je úroveň empatie učiteľov v porovnaní so všeobecnou populáciou? Aké sú rozdiely v úrovni empatie medzi učiteľmi pre primárne a sekundárne vzdelávanie naprieč kariérovým cyklom? Aký je vzťah medzi empatiou a ďalšími profesijnými charakteristikami osobnosti učiteľa? Štatistická analýza. Dáta boli analyzované pomocou štatistického softvéru SPSS a AMOS, boli použité metódy deskriptívnej štatistickej analýzy, Pearsonove korelácie, 2x2 ANOVA a konfirmačná faktorová analýza. Výsledky. Učitelia v praxi aj študenti učiteľstva dosahujú vyššie skóre kvocientu empatie než sa uvádza pre všeobecnú dospelú populáciu. Ženy skórovali významne vyššie ako muži, rozdiely boli zistené aj medzi jednotlivými kariérovými stupňami a profesijným zameraním učiteľov/ študentov učiteľstva, nie však v ich interakcii. Kvocient empatie pozitívne koreluje so sociálnymi kompetenciami, najmä s oblasťou vnímavosti/ citlivosti na iných ľudí a spoločenskosti. Limity štúdie. Výsledky štúdie sa vzťahujú len k jednému teoretickému konceptu empatie. Podobne ako v iných štúdiách môže byť limitujúcim faktorom aj sebaposudzovací charakter použitého výskumného nástroja.
Objectives. The goal of this descriptive study is to examine empathy among Slovak pre-service and in-service teachers based on Baron-Cohen‘s concept, to analyse the differences between primary and secondary school teachers across a career cycle, and to analyse correlations between teachers, empathy and professional personality characteristics. Sample and setting. The research sample consisted of pre-service and in-service teachers from Slovakia (N = 508, Mage = 26,44, 92% were females). Research questions. What is the teachers, empathy quotient compared to general population? What are the differences between primary and secondary teachers across the career cycle? How is teacher,s empathy related to other professional personality characteristics? Statistical analysis. The data were analysed in SPSS and AMOS software using descriptive statistics, Pearson correlation, 2x2 ANOVA and confirmatory factor analysis. Results. Both pre-service and in-service teachers scored higher in empathy than reported for general adult population. Women scored significantly higher than men, differences were found across career levels and teaching specialisations, however, not in their interaction. The empathy quotient appeared to correlate positively with social competences, mainly with sensitivity toward others and sociability. Based on the results the authors conclude that trainings of empathy and social skills should be implemented in teacher education.
Práce popisuje stresové situace pacienta během hospitalizace, které často nejsou systematicky řešené. Týkají se různých nedorozumění pacientů mezi sebou, se sestrou či s lékařem. Ty jsou závislé též na jejich zkušenosti, osobnosti a temperamentu. Existují konflikty týkající se pouštění televize, která může někoho rušit. Rovněž delší otevírání oken se může stát konfliktní pro značné individuální rozdíly v citlivosti na chlad. Regulace teploty na pokoji závisí často na spontánních postojích lékařů, sester, uklízeček. Během primářské vizity nemusí být pacient vyzván k popisu svých potíží, které jsou opomíjeny vzhledem k odlišnému názoru sekundáře o diagnóze a které mají význam pro upřesnění vyšetření. Mohou se vyskytnout diagnostické omyly, zejména u latentních, atypických, psychosomatických nemocí a při neurčitém objektivním nálezu. Je upozorněno na nepřesnosti při rozdávání léků. Pacient, který cítí empatii lékaře, se lépe uzdravuje. Bez ní dochází k dehumanizaci, redukci osobnosti pacienta či deindividualizaci a k „nálepkování“ diagnózou. Dehumanizaci zvyšuje nedostatek času, nárůst technologie, poslušnost k autoritě, příslušnost k určité profesní skupině. Lékaři a sestry, kteří prodělali vážnou nemoc, mohou na negativní situace odborněji upozorňovat. Klíčová slova: stres pacienta – komunikace v nemocnici – dispozice – empatie – dehumanizace
The article describes the stressful situations during the patient's hospitalization, which are often not systematically addressed. They refer to various misunderstandings between patients themselves, the nurse or doctor. They are also dependent on their experience, personality and temperament. There are conflicts concerning letting television, which may disturb someone. Also, a longer window opening may become conflicting for significant individual differences in sensitivity to cold. Temperature control in the room often depends on the spontaneous attitudes of doctors, nurses, and cleaners. Chief physicians during patient rounds may not ask patient to describe his/her troubles, which have been omitted due to a difference of houseman's opinion about the diagnosis, which are of importance to refine testing. Diagnostic errors may occur, particularly for latent atypical, psychosomatic illnesses and in vague objective findings. Attention is drawn to inaccuracies in the distribution of medicine. A patient who feels physician's empathy heals better. Without it leads to dehumanization, reducing the patient's personality or deindividuation and “labelling” diagnosis. Dehumanization is increased by lack of time, progress in technology, obedience to authority, and adherence to a particular professional group. Doctors and nurses, who have suffered a serious illness, may professionally alert to negative situations. Keywords: patient's stress – communication in the hospital – disposition – empathy – dehumanization
Empatie reprezentuje významný pojem, který byl v české psychologické literatuře relativně dlouho opomíjen. Tato teoretická studie pojednává o vývoji konceptu empatie a informuje o důležitých emocionálních, kognitivních, emocionálně kognitivních a multidimenzionálních koncepcích empatie, které byly vypracovány v sociálním a vývojovém kontextu Podrobněji jsou v této studii popsány základní aspekty dvou aktuálně nosných pojetí, tj. emocionálně kognitivní koncepce empatie M. L. Hoffmana a zejména multidimenzionální koncepce empatie M. H. Davise.
Empathy reprezents the important construct, that was marginalized in Czech psychological literature relatively for a long time. This theoretical study deals with development of the empathy concept and informs about signifikant emotional, cognitive, emoctional – cognitive and multidimensional conceptions of empathy, that was elaborated in the social and developmental context. In this study are described basic aspects of two currently considerable conceptions in detail, i.e. M. L. Hoffman´s emotional – cognitive conception and M. H. Davis´s multidimensional conception of empathy.
- Klíčová slova
- emocionální koncepce empatie, kognitivní koncepce empatie, emocionálně kognitivní koncepce empatie, multidimenzionální pojetí empatie,
- MeSH
- dítě MeSH
- emoce klasifikace MeSH
- empatie * etika klasifikace MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- lidé MeSH
- psychologie dějiny klasifikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
