eradikace
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Globální eradikace poliomyelitidy, zahájená a koordinovaná Světovou zdravotnickou organizací od roku 1988, se v současnosti přiblížila hlavnímu svému cíli, kterým je celosvětové přerušení cirkulace divokého, neurovirulentního, endemického viru poliomyelitidy. I když bude tohoto cíle pravděpodobně v krátké době dosaženo, je nutno se zbavit ještě dvou dalších, i když menších, přesto však existujících rizik, která by mohla stav eradikace ohrozit. Jde o divoké polioviry, držené v laboratořích, jež je třeba zničit, případně podřídit kontrole a spolehlivé izolaci a o neurovirulentní polioviry, derivované z oslabených kmenů orální poliomyelitické vakcíny, jejichž vznik a epidemické uplatnění je potřeba totálně znemožnit. Teprve po dosažení všech těchto cílů globální eradikace a po uplynutí tří roků jejího ověření (certifikace), při intenzivně prováděné, citlivé surveillance bude možno uvažovat o případném zastavení očkování proti poliomyelitidě ve světě. Problematika globální eradikace poliomyelitidy je složitá a vyžádá si ještě mnoho dalšího úsilí jak v oblasti vědeckého výzkumu biomedicínského, tak i v otázkách organizačních, ekonomických a politických. V České republice je poliomyelitida eradikována od roku 1960. Bývalé Československo bylo prvním státem světa, který uskutečnil eradikaci na svém území a vědecky ji prokázal. Současná, posteradikační surveillance poliomyelitidy je v České republice řízena Centrem epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu v Praze ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace v Kodani a Národním komitétem certifikace eradikace poliomyelitidy.
Global eradication of poliomyelitis launched and coordinated by the World Health Organization since 1988 is close to being achieved: the main objective is to discontinue the circulation of the wild, neurovirulent, endemic virus of poliomyelitis. Although this objective has been within the reach, there are two other risks, lower but existing and posing possible threat to the eradication, that need to be controlled: 1) wild polioviruses stored in laboratories should be destroyed or reliably contained and 2) emergence and epidemic role of neurovirulent polioviruses potentially derived from attenuated oral polio vaccine should be prevented. After all these global eradication objectives are met and three years relapse from its certification, under intensive and sensitive surveillance, it will be possible to consider whether or not to stop vaccination against poliomyelitis in the world. The global eradication of poliomyelitis is a complex issue that will require further efforts in the field of both the biomedical research and organizational, economic and political approaches. In the Czech Republic, poliomyelitis has been eradicated since 1960. The former Czechoslovakia was the first country in the world to achieve and to scientifically demonstrate nationwide eradication of poliomyelitis. The current post-eradication surveillance of poliomyelitis in the Czech Republic is managed by the Centre of Epidemiology and Microbiology of the National Institute of Public Health in cooperation with the Ministry of Health of the Czech Republic, WHO Regional Office for Europe in Copenhagen and National Certification Committee for Poliomyelitis Eradication.
V roce 1964 byl v České republice úspěšně dovršen program ozdravení chovů skotu od brucelózy vyvolané zárodky Brucella abortus. Vlastní akce byla zahájena v roce 1959 průzkumem celé populace skotu aglutinačními testy. Incidence činila 211 na každých 100 tisíc kusů skotu (6299 kusů) a prevalence 0,676 % (20 481 kusů), a to v 654 ohniscích ve 34 okresech. Postiženy byly především velkochovy. Byly hlášeny desítky nových případů brucelózních onemocnění lidí. Ozdravovací proces byl zpočátku založen na eliminační metodě postupným vyřazo- váním brucelózních kusů skotu. V dalších fázích se uplatnila radikální metoda, při které se vyřadily a nahradily celé brucelózní chovy. V průběhu ozdravovací akce bylo vyřazeno přes 41 tisíc brucelózních kusů. To si vyžádalo řešení mnoha složitých problémů metodického, legislativního, organizačního, ekonomického i sociálního charakteru. Sérologické testy zahrnující více než polovinu populace skotu doplněné epizootologickými, epidemiologickými a laboratorními vyšetřováními vedly k odhalení všech ohnisek. Eradikace se promítá dodnes v podstatném zlepšení produkčních a reprodukčních schopností skotu a v odstranění rizika onemocnění touto zoonózou pro lidskou popu- laci.
In the Czech republic, the program of recovery of the livestock from brucellosis caused by the micro-organisms Brucella abortus was successfully completed in 1964. The campaign started in 1959 by the exploration of the complete cattle population by agglutination tests. Incidence of the disease was 211 positive cases for each 100 thousands, prevalence was 0,676 % (20 481 animal in 654 foci of 34 districts). The prevalence was significantly higher in large cattle units. Tens of new cases of the human brucellosis infections were reported. The process of sanitation was first based on the elimination of infected animals. In the later phase the more radical method was employed — the whole herds with infected individuals were eliminated and replaced. During the recovery program more than 41 thousands of infected animals were eliminated. It required solving many complex methodological, legislative, organisational, economical and social problems. Serological test applied to more the half of the livestock population together with epizootiological, epidemiological and laboratory investigation helped to detect all foci. Eradication brought about substantial improvement of the productive and reproductive features of the cattle and eliminated the risks of infection with this zoonosis to the human population.
- MeSH
- Brucella abortus patogenita MeSH
- brucelóza skotu epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- prevalence MeSH
- sérologické testy MeSH
- surveillance populace MeSH
- veterinární lékařství MeSH
- zoonózy MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- poliomyelitida * prevence a kontrola MeSH
- poliovirové vakcíny dějiny MeSH
- vymýcení nemoci trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- souhrny MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- poliomyelitida epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- vymýcení nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- souhrny MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- poliomyelitida prevence a kontrola MeSH
- vymýcení nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- souhrny MeSH
Rychlý nástup celosvětové pandemie infekce HIV na přelomu 80. a 90. let minulého století způsobil, že se toto onemocnění stalo jednou z nejstudovanějších infekčních nemocí v historii medicíny. Tomu odpovídal také rychlý vývoj účinných antiretrovirotik. Antiretrovirová léčba je v klinické praxi od roku 1996. Léčba významně prodloužila a zkvalitnila život lidí žijících s HIV, zachránila a stále zachraňuje miliony infikovaných na celém světě. Po více než dvaceti letech je však evidentní, že léčba vedená v intencích současné farmakoterapie není zcela optimální a má své limity. Její potenciál je pouze supresivní, nikoli eradikační. Určitým specifickým rysem HIV je jeho schopnost integrovat svůj genom ve formě provirové DNA do genomu hostitelské buňky. Tyto buňky neindukují na svém povrchu expresi virových antigenů, imunitním systémem není virové agens rozpoznáno a antiretrovirotiky je zcela nedoknutelné. Rezervoár latentně infikovaných buněk tvoří mnohočetné buněčné typy a tkáňové kompartmenty, které se stávají bariérou efektivní léčby a možné eradikace HIV. Byly vymezeny dva základní směry vývoje terapeutické intervence - sterilizační a funkční. Ideálním cílem sterilizační léčby je dosažení eliminace aktivních i latentních virových agens z lidského organismu. Cílem funkční léčby je navození dlouhodobé remise jako důsledku silné hostitelovy obranné reakce, zprostředkované imunitními mechanismy, i když kompetentní virové agens nadále zůstává v organismu. V uvedeném textu jsou zmiňovány hlavní oblasti současného výzkumu nových léčiv a nové principy léčby: dlouhodobě působící pomalu uvolňovaná antiretrovirotika, imunoterapie, buněčná a genová terapie, strategie šokovat a zabít a strategie zablokovat a zamknout.
The rapid onset of the global HIV pandemic at the turn of the 1980s and 1990s made the disease one of the most studied infectious diseases in the history of medicine. This was also reflected in the rapid development of effective antiretroviral drugs. Antiretroviral therapy has been in clinical practice since 1996. Treatment has significantly prolonged and improved the lives of people living with HIV, saving and still rescuing millions of people infected worldwide. However, after more than twenty years, it is evident that the treatment provided with the current pharmacotherapy is not entirely optimal and has its limits. Its potential is only suppressive, not eradicating. A specific feature of HIV is its ability to integrate its genome in the form of proviral DNA into the genome of the host cell. These cells do not induce the expression of viral antigens on their surface, the viral agent is not recognized by the immune system and is completely untouchable by antiretrovirals. The reservoir of latently infected cells consists of multiple cell types and tissue compartments, which become a barrier to effective treatment and possible eradication of HIV. Two basic directions of development of therapeutic intervention were defined - sterilization and functional. The ideal goal of sterilization treatment is to achieve the elimination of active and latent viral agents from the human body. The goal of functional treatment is to induce long-term remission as a result of a strong host defense response mediated by immune mechanisms, even though the competent viral agent remains in the body. The text deals with the main areas of current research into new drugs and new treatment principles: long-acting slow-release antiretrovirals, immunotherapy, cell and gene therapy, shock and kill strategies, and block and lock strategies.
- MeSH
- antiretrovirové látky * farmakologie terapeutické užití MeSH
- CD4-pozitivní T-lymfocyty patologie účinky léků MeSH
- genetická terapie MeSH
- HIV infekce * farmakoterapie genetika imunologie MeSH
- imunoterapie MeSH
- lidé MeSH
- nanočásticový lékový transportní systém MeSH
- neutralizující protilátky terapeutické užití MeSH
- vymýcení nemoci MeSH
- zdroje nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
Přeruš. str. : tab. ; 30 cm
Randomizovaná, multicentrická, placebem kontrolovaná a dvojitě slepá studie sledující rozvoj refluxní choroby jícnu po eradikaci H.pylori. Sledování (za pomoci funkčních vyšetření jícnu) patofysiologické změny v oblasti jícnu po eradikaci H.pylori.; A randomised, multicenter, double-blind and placebo-controlled trial investigating the risk of development of GERD after the eradication of H.pylori. Investigation of the influence of the eradication of H.pylori on the esophageal physilogy.
Úvod a cíl: Některé údaje považují eradikaci infekce Helicobacterpylori za rizikový faktor vzniku refluxni choroby jícnu (RCHJ), jiné údaje tuto možnost nepotvrzují. Cílem randomizované, dvojitě slepé studie bylo zjistit, zda eradikace infekce takové riziko představuje. Metodika: Z 126 vyšetřovaných pacientů bylo randomizováno 40 pacientů s funkční dyspepsií. Dvacet pacientů bylo randomizováno do skupiny eradikační a 20 pacientů do skupiny s placebem. Skupina eradikacní byla léčena trojkombinací omeprazol, amoxicilin a klaritromycin po dobu 7 dní. Skupina s placebem byla léčena omeprazolem s placebem namísto antibiotik. Všichni pacienti byli sledováni po dobu 12 měsíců. Hlavním sledovaným bodem byl vznik RCHJ (refluxní ezofagitida a/nebo soustavná refluxní symptomatologie). Výsledky: Studii dokončilo 38 pacientů (19 v obou skupinách). Vznik RCHJ byl pozorován pouze u 1 pacientky ve skupině s placebem. Léčba vedla ke zlepšení dyspeptických příznaků u 79 % pacientů ve sku-pinČ eradikační a u 58 % pacientů ve skupině léčené omeprazolem (p<0,05). Úspěšné eradikace bylo dosaženo u 89,5 % pacientů ve skupině s antibiotiky. Potvrdili jsme spolehlivost detekce antigenu H. pylori ve stolici k detekci úspěšné eradikace. U pacientů s negativním rychlým ureázovým testem jsme pozorovali 18% falešnou negativitu. Závěr: 1. S rezervou malého počtu zařazených pacientů jsme nepozorovali zvýšené riziko vzniku RCHJ po eradikaci infekce H. pylori u pacientů s funkční dyspepsií. 2. Účinnost eradikační trojkombinace byla téměř devadesátiprocentní. 3. Jak eradikace infekce, tak krátkodobá léčba omeprazolem vedla ke zmírnění nebo vymizení příznaků u více než poloviny pacientů. 4. Samotný rychlý ureázový test není vhodný k diagnostice infekce H. pylori vzhledem k vysokému riziku falešně negativních výsledků.
Background and aims: Eradication of H. pylori may provoke gastroesophageal reflux disease (GERD) but many studies don't support this hypothesis. The aim of our randomized, double blind study was to find out whether the eradication of the infection is a risk factor for the development of GERD. Methods: One hundred and twenty-six patients with functional dyspepsia participated al sereening and 40 patients were randomized. All were infected by H. pylori. Twenty patients received the eradication trcat-ment (omeprazol, amoxicillin and clarithromycin for 7 days) and 20 palienls received placebo inslead of antibiotics. The follow-up was 12 months. The mam endpoint was the development of GERD defined as reflux esophagitis and/or typical reflux symptoms. Results: The follow-up was completed in 38 patients (19 in each group). De novo GERD was observed in 1 patient (in the placebo group). Dyspeptic symptoms significantly improved in 79% of patients in the eradication group and in 58% patients in the placebo group (p<0.05). Successful eradication was achieved in 89.5% of patients. We confirmed the reliability of stool antigen test for the detection of H. pylori. The RUT was falsc negative in 18% of palients. Conclusions: 1. Keeping in mind the smáli number of randomized patients, we did not observe a higher risk of development of GERD following eradication of H. pylori infection. 2. The efficacy of eradication regimen with omeprazole + 2 antibiotics was very high. 3. Both the eradication and short - term course of acid suppressive therapy are effective for the treatment of functional dyspepsia. 4. RUT alone is not appro- priate to make a diagnosis of H. pylori infection.
- MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- Helicobacter pylori patogenita účinky léků MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- peptická ezofagitida diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
