Úmrtnost související se stresem z horka, která se řadí mezi hlavní oblasti dopadů extrémních teplotních jevů na společnost, byla zjištěna v mnoha evropských zemích; studie soustřeďující se na středoevropskou populaci však byly dosud vzácné. Výsledky analýzy pro období 1982-2000 v ČR ukazují, že stres z horka vede k výrazně zvýšené celkové úmrtnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci. Období s nejvyššími odchylkami denního počtu úmrtí od normálu jsou (v celoročních datech) epidemie infekčních onemocnění a horké vlny; letní dny se zvýšenou úmrtností jsou téměř výhradně dny s kladnými teplotními odchylkami od ročního chodu. Odchylky úmrtnosti od normálu přesahují 100 úmrtí denně (více než 30% relativní nárůst) ve vrcholech horkých vln, a celková nadnormálová úmrtnost během intenzivních horkých vln v roce 1994 činila +456 úmrtí (+10,3 %) 17.-30. června a +598 úmrtí (+12,3 %) 24. července-8. srpna. Relativní nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci byl ještě výraznější. Důležitou roli hrál efekt posunu úmrtnosti, který vysvětluje 52 % (48 %) zvýšené úmrtnosti v červnové (červencové-srpnové) horké vlně v roce 1994. Lidé, kteří by zemřeli brzy bez ohledu na počasové podmínky, tak tvořili zhruba polovinu z celkového počtu obětí, což je hodnota vyšší než v obdobných studiích ve světě. Zvýšená úmrtnost je pozorována při maximálních (průměrných, minimálních) denních teplotách vzduchu vyšších než 25 °C (18 °C, 14 °C) a jejich odchylkách od průměrného ročního chodu přesahujících 3 °C. Stejné hodnoty platí pro celkovou úmrtnost a úmrtnost na kardiovaskulární nemoci. Zvýšení úmrtnosti při vysokých teplotách je výraznější u žen než u mužů. Korelace mezi úmrtností a teplotními proměnnými (včetně heat indexu) jsou kladné a statisticky významné (p=0,01), silnější pro odchylky meteorologických proměnných od ročního chodu, pro ženskou populaci než pro mužskou, a pro heat index než pro jakoukoli jinou teplotní proměnnou. Nežpožděné korelace jsou silnější než korelace se zpožděním úmrtnosti za teplotou 1-3 dny; kladné hodnoty korelačních koeficientů platí pouze pro zpoždění 0-3 dny, pro 4-25 dnů je vazba záporná (většinou statisticky významně), což demonstruje efekt posunu úmrtnosti a jeho časový dosah.

The heat-stress-related mortality, which is among main impacts of periods of high summer tempe-rature on society, was reported in many European countries, but analyses focusing on centrál European population háve been rare. Results of the analysis for the period of 1982-2000 in the Czech Republic indicate that heat stress leads to a considerably increased all-causes mortality and mortality due to cardiovascular diseases. Periods with the highest deviations of the daily number of deaths from a baseline (in all-year data) are influenza epidemics and heat waves; the distribution of days with the highest excess mortality in a year is clearly bimodal, showing a main peak in winter and a secondary one in summer. Summer days with a considerably increased mortality are almost entirely days with a positive temperature deviation from the seasonal course. Deviations of mortality from the baseline exceed 100 deaths daily (more than 30% relative increase) in heat wave peaks, and the excess total mortality during the severe 1994 heat waves was +456 deaths (+10.3%) for June 17 to 30, and +598 deaths (+12.3%) for July 24 to August 8. The relative increase in mortality due to cardiovascular diseases was even more pronounced. The mortality displacement effect played an important role, since it was estimated to account for as much as 52% of the total number of victims for the June 1994 heat wave and 48% for the July-August heat wave. People who would die soon without oppressive weather conditions make about half of the total number of deaths, which is a larger value compared to what other studies reported. The increased mortality is observed at maximum (average, minimum) daily temperatures higher than 25 °C (18 °C, 14 °C) and their anomalies from mean seasonal courses larger than 3 °C. The samé values hold for both the total and cardiovascular mortality. The mortality response at high temperatures is more pronounced in females than males. Correlations between mortality and temperature variables (including heat index) are positive and statistically significant (P=0.01), stronger for deviations of meteorological variables from seasonal courses than for raw values, in females than males, and for heat index than for any temperature variable and summer simmer index. The unlagged correlations'are stronger than correlations with lags 1-3 days; positive values of correlation coefficients hold for lags 0 to 3 days only while at lags of 4 to 25 days, the link is negative (mostly statistically significant) which demonstrates the mortality displacement effect and its time extent.

• MeSH
• fyziologický stres MeSH
• kardiovaskulární nemoci epidemiologie   mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• meteorologické pojmy MeSH
• mortalita MeSH
• podnebí MeSH
• vysoká teplota MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• hospitalizace MeSH
• koronární nemoc MeSH
• podnebí MeSH
• teplota MeSH
• vzduch MeSH

Úmrtnost související se stresem z horka, která se řadí mezi hlavní oblasti dopadů extrémních teplotních jevů na společnost, byla zjištěna v mnoha evropských zemích; studie soustřeďující se na středoevropskou populaci však byly dosud vzácné. Výsledky analýzy za období 1982–2000 v ČR ukazují, že stres z horka vede k výrazně zvýšené celkové úmrtnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci. Období s nejvyššími odchylkami denního počtu úmrtí od normálu(v celoročních datech) jsou epidemie infekčních onemocnění a horké vlny; letní dny se zvýšenou úmrtností jsou téměř výhradně dny s kladnými teplotními odchylkami od průměrného ročního chodu. Odchylky úmrtnosti od normálu přesahují 100 úmrtí denně (více než 30% relativní nárůst) ve vrcholech horkých vln, a celková nadnormálová úmrtnost během intenzivních horkých vln v roce 1994 činila +456 úmrtí (+10,3 %) 17.–30. června a +598 úmrtí (+12,3 %) 24.července až 8. srpna. Relativní nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci byl ještě výraznější. Důležitou roli hrál efekt posunu úmrtnosti, který vysvětluje 52%(48 %) zvýšené úmrtnostiv červnové (červencové–srpnové) horké vlně v roce 1994. Lidé, kteří by zemřeli brzy, bez ohledu na počasové podmínky, tak tvořili zhruba polovinu z celkového počtu obětí, což je hodnota vyšší než v obdobných studiích ve světě. Zvýšená úmrtnost je pozorována při maximálních (průměrných, minimálních) denních teplotách vzduchu vyšších než 25 °C (18 °C, 14 °C) a jejich odchylkách od průměrného ročního chodu přesahujících 3 °C. Stejné hodnoty platí pro celkovouúmrtnost a úmrtnost na kardiovaskulární nemoci. Zvýšení úmrtnosti při vysokých teplotách je výraznější u žen než u mužů. Korelace mezi úmrtností a teplotními proměnnými (včetně heatindexu) jsou kladné a statisticky významné (p=0,01), silnější pro odchylky meteorologických proměnných od ročního chodu, pro ženskou populaci než pro mužskou, a pro heat index než pro jakoukoli jinou teplotní proměnnou. Nezpožděné korelace jsou silnější než korelace se zpožděním úmrtnosti za teplotou 1–3 dny; kladné hodnoty korelačních koeficientů platí pouze pro zpoždění 0–3 dny, pro 4–25 dnů je vazba záporná (většinou statisticky významně), což demonstruje efekt posunu úmrtnosti a jeho časový dosah.

The heat-stress-related mortality, which is among the main impacts of periods of high summer temperature on society, was reported in many European countries, but analyses focusing on central European population have been rare. Results of the analysis for the period of 1982–2000 in the Czech Republic indicate that heat stress leads to a considerably increased all-causes mortality and mortality due to cardiovascular diseases. Periods with the highest deviations of the daily number of deaths from a baseline (in all-year data) are influenza epidemics and heatwaves; the distribution of days with the highest excess mortality in a year is clearly bimodal, showing a main peak in winter and a secondary one in summer. Summer days with a considerably increased mortality are almost entirely days with a positive temperature deviation from the seasonal course. Deviations of mortality from the baseline exceed 100 deaths daily (more than 30% relative increase) in heat wave peaks, and the excess total mortality during the severe 1994 heat waves was +456 deaths (+10.3%) for June 17 to 30, and +598 deaths (+12.3%) for July 24 to August 8. The relative increase in mortality due to cardiovascular diseases was even more pronounced. The mortality displacement effect played an important role, since it was estimated to account for as much as 52% of the total number of victims for the June 1994 heat wave and 48% for the July–August heat wave. People who would die soon without oppressive weather conditions make about half of the total number of deaths, which is a larger value compared to what other studies reported. The increased mortality is observed at maximum (average,minimum) daily temperatures higher than 25 °C (18 °C, 14 °C) and their anomalies from mean seasonal courses larger than 3 °C. The same values hold for both the total and cardiovascular mortality. The mortality response at high temperatures is more pronounced in females than males. Correlations between mortality and temperature variables (including heat index) arepositive and statistically significant (p=0.01), stronger for deviations of meteorological variables from seasonal courses than for raw values, in females than males, and for heat index than for any temperature variable and summer simmer index. The unlagged correlations are stronger than correlations with lags 1–3 days; positive values of correlation coefficients hold for lags 0to 3 days only while at lags of 4 to 25 days, the link is negative (mostly statistically significant) which demonstrates the mortality displacement effect and its time extent.

• MeSH
• fyziologický stres MeSH
• kardiovaskulární nemoci epidemiologie   mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• meteorologické pojmy MeSH
• mortalita MeSH
• podnebí MeSH
• vysoká teplota MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

• MeSH
• fermentace fyziologie   MeSH
• kvasinky enzymologie   MeSH
• teplota MeSH

Cryptosporidium muris oocysts suspended in 200 microl of water were pipetted into plastic microcentrifuge tubes which were stored at 4 degrees C or frozen at -5 degrees C for 1, 3, 5, 7, and 10 days and at -20 degrees C for 1, 3, 5, and 8h, respectively. Other samples of C. muris oocysts suspended in water were heated in the metal block of a thermal DNA cycler. Block temperatures were set at 5 degrees C incremental temperatures from 40 to 70 degrees C. At each high temperature setting microcentrifuge tubes containing C. muris oocysts were exposed for 1 min. Both, frozen and heated oocyst suspensions as well as untreated control oocyst suspensions were then inoculated into each of four ICR mice by gastric intubation. Untreated, freeze-thawed or heated oocysts were considered infectious when oocysts of C. muris were found microscopically in the faeces of mice after inoculation. All inoculated mice that received oocysts frozen at -5 degrees C for 3, 5, 7, and 10 days and -20 degrees C for 1, 3, 5, and 8h had no oocysts in faeces. In contrast, C. muris oocysts frozen at -5 degrees C for 1 day remained infective for inoculated mice. Our results also indicated that when water containing C. muris oocysts was exposed at a temperature of 55 degrees C or higher for 1 min, the infectivity of oocysts was lost.

• MeSH
• biotest veterinární   MeSH
• časové faktory MeSH
• Cryptosporidium cytologie   patogenita   MeSH
• feces parazitologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• kryptosporidióza parazitologie   veterinární   MeSH
• myši inbrední ICR MeSH
• myši MeSH
• nízká teplota MeSH
• oocysty růst a vývoj   MeSH
• voda MeSH
• vysoká teplota MeSH
• zmrazování MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH

• MeSH
• duševní procesy MeSH
• fyziologický stres MeSH
• lidé MeSH
• metabolismus MeSH
• počasí MeSH
• psychosomatické poruchy MeSH
• vysoká teplota MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Vegetative propagation through somatic embryogenesis is an effective method to produce elite varieties and can be applied as a tool to study the response of plants to different stresses. Several studies show that environmental changes during embryogenesis could determine future plant development. Moreover, we previously reported that physical and chemical conditions during somatic embryogenesis can determine the protein, hormone and metabolite profiles, as well as the micromorphological and ultrastructural organization of embryonal masses and somatic embryos. In this sense, phytohormones are key players throughout the somatic embryogenesis process as well as during numerous stress-adaptation responses. In this work, we first applied different high-temperature regimes (30 °C, 4 weeks; 40 °C, 4 days; 50 °C, 5 min) during induction of Pinus radiata D. Don somatic embryogenesis, together with control temperature (23 °C). Then, the somatic plants regenerated from initiated embryogenic cell lines and cultivated in greenhouse conditions were subjected to drought stress and control treatments to evaluate survival, growth and several physiological traits (relative water content, water potential, photosynthesis, stomatal conductance and transpiration). Based on those preliminary results, even more extreme high-temperature regimes were applied during induction (40 °C, 4 h; 50 °C, 30 min; 60 °C, 5 min) and the corresponding cytokinin profiles of initiated embryonal masses from different lines were analysed. The results showed that the temperature regime during induction had delayed negative effects on drought resilience of somatic plants as indicated by survival, photosynthetic activity and water- use efficiency. However, high temperatures for extended periods of time enhanced subsequent plant growth in well-watered conditions. High-temperature regime treatments induced significant differences in the profile of total cytokinin bases, N6-isopentenyladenine, cis-zeatin riboside and trans-zeatin riboside. We concluded that phytohormones could be potential regulators of stress-response processes during initial steps of somatic embryogenesis and that they may have delayed implications in further developmental processes, determining the performance of the generated plants.

• MeSH
• borovice * MeSH
• cytokininy MeSH
• období sucha MeSH
• regulátory růstu rostlin MeSH
• teplota MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• Encephalitozoon cuniculi patogenita   růst a vývoj   MeSH
• encephalitozoonóza epidemiologie   etiologie   MeSH
• kultivované buňky MeSH
• myši MeSH
• oportunní infekce parazitologie   MeSH
• spory fyziologie   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• teplota MeSH
• virulence MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH

Only a few insect species are known to engage in symbiotic associations with antibiotic-producing Actinobacteria and profit from this kind of protection against pathogens. However, it still remains elusive how widespread the symbiotic interactions with Actinobacteria in other organisms are and how these partnerships benefit the hosts in terms of the growth and survival. We characterized a drastic temperature-induced change in the occurrence of Actinobacteria in the gut of the terrestrial isopod Porcellio scaber reared under two different temperature (15 °C and 22 °C) and oxygen conditions (10% and 22% O2) using 16S rRNA gene sequencing. We show that the relative abundance of actinobacterial gut symbionts correlates with increased host growth at lower temperature. Actinobacterial symbionts were almost completely absent at 22 °C under both high and low oxygen conditions. In addition, we identified members of nearly half of the known actinobacterial families in the isopod microbiome, and most of these include members that are known to produce antibiotics. Our study suggests that hosting diverse actinobacterial symbionts may provide conditions favorable for host growth. These findings show how a temperature-driven decline in microbiome diversity may cause a loss of beneficial functions with negative effects on ectotherms.

• MeSH
• Actinobacteria genetika   fyziologie   MeSH
• Isopoda mikrobiologie   fyziologie   MeSH
• kyslík metabolismus   MeSH
• RNA ribozomální 16S genetika   MeSH
• symbióza * MeSH
• teplota MeSH
• vysoká teplota MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• interferony biosyntéza   MeSH
• kultivované buňky patofyziologie   MeSH
• replikace viru MeSH
• techniky in vitro MeSH
• viry patogenita   MeSH
• vysoká teplota MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH