hluboká mozková stimulace Dotaz Zobrazit nápovědu
V současné době jsou zkoumány terapeutické možnosti hluboké mozkové stimulace u velké depresivní poruchy, obsedantně kom-, pulzivní poruchy, syndromu Gilles de la Tourette a syndromů závislosti. Přes omezený počet studií se jeví první výsledky přinejmenším v léčbě farmakorezistentních depresí slibné.
Deep brain stimulation is being survayed as a potential treatment for major depressive disorder, obsessive compulsive disorder, syndrome Gilles de la Tourette, and dependence syndromes. Despite the limited studies, first results in the treatment of pharmacoresistant depression seem to be promising.
- Klíčová slova
- syndrom Gilles de la Tourette, syndrom závislosti,
- MeSH
- deprese MeSH
- hluboká mozková stimulace MeSH
- obsedantně kompulzivní porucha MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
Hluboká mozková stimulace (DBS) je neuromodulační metodou terapie pozdních hybných komplikací Parkinsonovy nemoci, kterou lze využít u vhodně indikovaných pacientů. Nejčastějším anatomickým cílem zavedení elektrod DBS systému je subtalamické jádro. Efekt stimulace se projevuje v motorické škále UPDRS III – zlepšení mezi 30 % a 70 %. Díky pozitivnímu efektu na hybnost je možno redukovat dopaminergní medikaci o cca 50 %, snižuje se výskyt a intenzita choreatických polékových dyskinez (o 60–70 %) a off stavů (o 60 %). Procedura vede i k významnému zlepšení kvality života. Alternativním cílem je vnitřní palidum. Proces indikace, operačního řešení a nastavení neurostimulátoru patří do rukou specializovaného multidisciplinárního týmu. Budoucnost stimulace je v dřívější indikaci výkonu u pacientů v časnějším stadiu PN, nových cílech a postupech zlepšujících kvalitu provedení operace (zobrazovací metody, vyspělá elektrofyziologická analýza).
Deep brain stimulation is a neuromodulation therapy of late motor complications of Parkinson´s disease in suitable patient candidates. The most widely used anatomical target for DBS is the subthalamic nucleus. Effect of stimulation is reflected by the substantial improvement of the UPDRS III score – of about 30 to 70 %. The dopaminergic medication can usually be decreased by about 50 %, thanks to good effect of the procedure on motor function of PD patients. The intensity and duration of dyskinesias is usually reduced by about 60–70 %, off states by 60 %. DBS also significantly improves the quality of life. The globus pallidum internum can be considered as an alternative target. The indication, operation and neurostimulator setting are usually organised by a specialised multidisciplinary team. The future of DBS lays probably in operating on patients at an earlier stage, in new targets and processes that may improve the quality of the procedure (neuroimaging, advanced electrophysiology techniques).
- MeSH
- deprese * terapie MeSH
- duševní poruchy * terapie MeSH
- elektrická stimulace metody přístrojové vybavení MeSH
- hluboká mozková stimulace * kontraindikace metody využití MeSH
- implantované elektrody MeSH
- lidé MeSH
- neurochirurgické výkony metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
CEITEC – Středoevropský technologický institut, Program výzkumu mozku a mysli Epileptický záchvat je projevem synchronizace a šíření abnormálně organizované rytmické elek trické aktivity mozku. Neurostimulační techniky modulují rozsáhlé distribuované neuronální sítě, včetně těch, které jsou zapojeny do epileptických procesů. V současnosti jsou v klinice rutinně využívané stimulace n. vagus a hluboká mozková stimulace (deep brain stimulation – DBS) nucleus anterior thalami (ANT). Obě jsou účinnými paliativními metodami v léčbě farmakorezistentní epilepsie. Další stimulační cíle jsou testovány, zatím byly publikované menší soubory pacientů s DBS ncl. subthalamicus, kaudata, centrum medianum thalami a posteriorního hypotalamu. Testují se také nové metody stimulace, nejpokročilejší je stimulace epileptické kůry v uzavřené smyčce (closed loop, responsive brain stimulation). Hledají se a testují další cílové struktury, optimální metody a jejich technické parametry a samozřejmě vhodné in dikace.
An epileptic seizure is a manifestation of synchronization and spread of abnormally organized rhythmic elec¬trical activity of the brain. Neurostimulation techniques modulate large-scale distributed neuronal networks, including those involved in epileptic processes. Vagus nerve stimulation and deep brain stimulation (DBS) of the anterior nucleus of the thalamus (ANT) are routinely utilized in clinical practice. Both are effective palliative methods in the treatment of pharmacoresistant epilepsy. Further stimulation targets are being tested; as yet, smaller cohorts of patients with DBS of the subthalamic nucleus, caudate nucleus, centrum medianum of the thalamus and posterior hypothalamus have been published. Novel methods of stimulation are also being tested, with the most advanced being the stimulation of epileptic cortex in a closed loop (responsive brain stimulation). Further target structures, optimal methods and their technical parameters as well as appropriate in¬dications are being searched for and tested.
Hluboká mozková stimulace je založena na principu stimulace příslušných mozkových oblastí prostřednictvím do mozku implantovaných elektrod spojených se stimulátorem, který generuje pulzy elektrického napětí. Hluboká mozková stimulace má mnoho let uplatnění zejména v léčbě Parkinsonovy nemoci, novými indikacemi se jeví být farmakorezistentní deprese. Dosud však nebyla realizována žádná dvojitě zaslepená studie, která by ověřila účinnost hluboké mozkové stimulace v akutní léčbě deprese. Dosud největší studií je otevřené sledování dvaceti pacientů s farmakorezistentní depresí. Za půl roku stimulace dvě třetiny pacientů vykázaly odpověď na léčbu a třetina dosáhla remise. Závažné nežádoucí účinky hluboké mozkové stimulace souvisí hlavně s implantací elektrod a stimulátoru. Jde o bolest, intrakraniální nebo subkutánní krvácení, infekci operační rány či celkové pooperační komplikace. Hluboká mozková stimulace může představovat léčebnou alternativu pro pacienty s farmakorezistentní depresí, u nichž selhaly dosavadní léčebné postupy včetně jiných neurostimulačních metod. V současnosti však jde o metodu zcela experimentální, jejíž účinnost a bezpečnost je třeba ověřit ve studiích s větším počtem pacientů.
Deep brain stimulation is based on the principle of stimulation of respective brain areas through brain-implanted electrodes connected with the stimulator which generates electric voltage pulses. For many years now the deep brain stimulation has been used in the treatment of Parkinson disease and new indications appear to be pharmaco-resistant depressions. However, no double-blind study has been carried out so far to verify effectiveness of deep brain stimulation in the treatment of acute depression. The largest study so far has been an open follow-up of twenty patients with pharmaco-resistant depression. After 6-month stimulation two thirds of patients demonstrated response to the treatment and one third of patients achieved remission. Serious adverse events associated with deep brain stimulation are connected particularly with the implantation of electrodes and stimulator. They include pain, intracranial or subcutaneous bleeding, infection of operating wound or overall postoperative complications. Deep brain stimulation may represent a treatment alternative for patients with pharmaco-resistant depression where existing treatment procedures including other neuro-stimulation methods have so far failed. However, at the moment it is an entirely experimental method whose efficacy and safety need to be verified in studies with a larger number of patients.
- Klíčová slova
- farmako-rezistence, DBS,
- MeSH
- deprese terapie MeSH
- financování organizované MeSH
- hluboká mozková stimulace metody využití MeSH
- implantované elektrody škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- recidiva MeSH
- sekundární prevence MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V práci předkládáme naše klinické postupy a pozorování účinků hluboké mozkové stimulace (deep brain stimu lulation, DBS). V letech 1998-2003 jsme zavedli DBS u 33 pacientů, z toho v 8 případech DBS ventrálního intermediálního (VIM) jádra thalamu pro invalidizující třes různého původu a u 25 pac. oboustrannou DBS subthalamického jádra (STN) pro komplikovanou Parkinsonovu nemoc (PN). DBS VIM měla výrazný antitremorn/ní účinek, ale další projevy základního onemocnění v některých případech snižovaly účinek stimulace. DBS STN měla dobrý efekt na hlavní příznaky PN, výrazně se zmírnily 'íebo úplně vymizely fluktuace hybnosti a dyskineze, podstatně se zvýšila funkční výkonnost a soběstačnost pacientů. Dávky dopaminergní léčby se snížily v průměru o 55%, 4 pac. s PN jsou zcela bez medikáce. Nejčastější pooperační komplikací byly podkožní reakce u 4 pac. Nejčastějším vedlejším účinkem DBS STN bylo zvýšení tělesné hmotnosti - u 23 z 25 pac, v průměru o 9,4 kg, rozpětí 2-23 kg. U 6 pac. vyvolala DBS STN intermitentní dystonii na dolní končetině. Z původních příznaků PN nejčastěji přetrvávaly nebo se horšily poruchy chůze (10 pac), dysartrie a hypofonie (8 pac.) a deprese (6 pac). Nejčastější technickou poruchou bylo náhodné vypnutí stimulátoru zevním magnetickým polem. DBS se nabízí jako symptomatický postup u vybraných nemocných s PN nebo s úporným třesem. u nichž je účinek medikamentózni léčby nedostatečný a u nichž vzhledem k charakteru jejich postižení a k celkovému biologickému stavu může DBS přinést dlouhodobé zlepšení stavu. Předpokladem úspěšného efektu DBS je správný výběr pacientů dle indikačních kritérií, provedení operace a pooperační sledování ve specializovaném centru. Nákladnost DBS je vyvážena vynikajícími funkčními efekty ve správně indikovaných případech, zlepšením kvality života nemocných a úsporou nákladů na léky, zdravotní a sociální péči.
We present our clinical procedures and own observations of the effects of deep brain stimulation (DBS). From 1998 to 2003, 33 patients were implanted, including 8 cases of disabling tremor of various origin where DBS of the ventral intermedins (VIM) nucleus of the thalamus was performed, and 25 pats, with bilateral DBS of the subthalamic nucleus (STN) for complicated Parkinson's disease (PD). VIM DBS significantly reduced tremor however the effects of stimulation were limited in some cases by additional symptoms of the underlying disease. STN DBS effectively modified main symptoms of PD, markedly reduced or suppressed motor fluctuations and dyskinesias, and improved functional performance and self sufficiency of the patients. The doses of dopaminergic drugs were reduced by 55% on average and medication could be stopped completely in 4 pats. Subcutaneous tissue reactions were the most frequent complications of the surgery in 4 pats. Body weight gain was the most common side-effect of DBS STN in 23 out of 25 pats., by 9.4 kg on average, range 2-23 kg. In 6 pats., intermittent dystonia of lower limb was elicited by STN DBS. Disorders of gait (in 10 pats.), dysartria and hypophonia (8 pats.), and depression (6 pats.) were the most frequent PD symptoms that persisted or deteriorated after STN DBS. Accidental switching off by external magnetic field was the most usual technical cause of stimulator failure. In conclusion, DBS is a symptomatic treatment method for selected patients with PD or intractable tremor who are insufficiently compensated by pharmacotherapy and whose impairment features and general biologic condition promise long-term improvement. Adequate patient selection according to the indication criteria, implantation procedure, and post-operative follow-up performed in a specialized center are prerequisites of success of DBS. Excellent functional effects of DBS in correctly indicated cases, improved quality of patients' life, and savings of medication, health- and social care expenses compensate for expensiveness of DBS.
- MeSH
- chvění MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická stimulace metody škodlivé účinky MeSH
- extrapyramidové dráhy patologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc patologie terapie MeSH
- pooperační komplikace patologie terapie MeSH
- senioři MeSH
- výběr pacientů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Dystonie je heterogenní skupinou syndromů, které se projevují křečovitým mimovolním pohybem nebo posturou jedné nebo více částí těla. V některých případech bývá farmakologická léčba neúčinná, což vede k úvahám o oboustranné hluboké mozkové stimulaci vnitřního pallida (DBS GPi). Jde především o invalidizující generalizované a segmentální dystonické syndromy, které DBS Gpi může významně zlepšit. Také pacienti s cervikální dystonií, u kterých došlo k rozvoji sekundární rezistence vůči lokální léčbě botulotoxinem, mohou z neurostimulační léčby profitovat. Přes absenci jednoznačných indikačních a vylučovacích kritérií existují některé prognostické znaky, na základě kterých můžeme budoucí efekt DBS GPi odhadnout. Ukazuje se, že nejlepších účinků lze docílit u mladších pacientů s primárními, geneticky podmíněnými dystonickými syndromy, u kterých dominuje mobilní typ dystonie. Významné zlepšení lze však i očekávat u sporadických dystonických syndromů dospělého věku. U sekundárních dystonií jsou účinky DBS GPi variabilní, a proto ji nelze obecně doporučit. Následující text přináší základní informaci o způsobu uvažování a indikačním procesu DBS u farmakorezistentních dystonických syndromů.
Dystonia is a heterogeneous group of syndromes manifested by cramp-like involuntary movements or postures of one or more body parts. Some cases are refractory to drug therapy. This makes us consider bilateral deep brain stimulation of the internal pallidus (DBS GPi) which promises significant improvement mainly in disabling generalized and segmental daystonic syndromes. Patients with cervical dystonia with secondary resistance to botulinum toxin may benefit from this treatment as well. Despite the absence of straightforward indication or exclusion criteria there are certain prognostic markers suggesting the future individual clinical effect of DBS. The best results can be obtained in younger patients with primary, genetically determined syndromes, especially with the mobile type of dystonia. Significant improvement can also be expected in sporadic dystonic syndromes beginning in adulthood. Since the effects on secondary dystonias are rather variable, DBS GPi cannot be recommended as a general approach. The following text carries basic information on making a decision with an indication process for DBS in pharmacoresistant dystonias. prognostic markers.
- MeSH
- blefarospazmus MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- dystonické poruchy terapie MeSH
- dystonie * klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- hluboká mozková stimulace * využití MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- pooperační období MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- Alzheimerova nemoc terapie MeSH
- hluboká mozková stimulace MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
