Ischemicko-reperfúzne poškodenia (IRP) tkaniva u pacientov s ischémiou dolných končatín je stále aktuálny problém a je stále predmetom vedeckého záujmu. Stupeň poškodenia je viac, alebo menej vyjadrený u každého pacienta bez ohľadu na to, či ide o ischémiu akútnu, alebo chronickú. Rozdiel je iba v rozsahu poškodenia a khnickej manifestácii. V našej publikácii poskytujeme súčasný teoretický pohľad na IRP a možnosti jeho ovplyvnenia.
Ischemia-reperfusion injury (IRI) in patients with limb ischaemia remains still a topical problem and it is a subject of research. Some degree of tissue injury is expressed in each patient, regardless of type of ischaemia (acute or chronic). The difference is stated in extent of injury and in clinical relevance. In our article we provide current theoretical view of IRI and possibilities to influence it.
Transplant international, ISSN 0934-0874 Volume 25, Supplement 1, May 2012
34 stran : ilustrace, tabulky ; 28 cm
- MeSH
- Ischemia MeSH
- Congresses as Topic MeSH
- Reperfusion MeSH
- Transplantation MeSH
- Publication type
- Collected Work MeSH
- News MeSH
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- transplantologie
Studie se zabývá kardioprotektivním potenciálem flavonoidů osajinu a pomiferinu na modelu izolovaného perfundovaného myokardu v podmínkách ischemicko-reperfuzního poškození. Studie byla provedena na 40 izolovaných srdcích laboratorního potkana, které byly perfundovány modifikovanou metodou dle Langendorffa. Po stabilizační, 10 minutové fázi (koronární perfuze 14 ml.min-1) byla navozena ischémie srdce zástavou perfuze na dobu 30 minut, poté následovala reperfuze na dobu 60 minut (průtok 14 ml.min-1). Zvířata byla rozdělena do 4 skupin (n=10). První skupina – léčená (osajin 5 mg/kg v 0,5% Avicelu); druhá skupina léčená (pomiferin 5 mg/kg v 0,5% Avicelu); placebo skupina (0,5% Avicel); intaktní skupina – bez aplikace. Látky byly podávány v jedné denní dávce, perorálně, gastrickou sondou, po dobu 15 dnů. Sledovány byly biochemické indikátory oxidativního poškození: malondialdehyd, superoxid dismutasa, glutathion peroxidasa, celková antioxidační kapacita v séru, respektive v myokardu. Dále byly sledovány srdeční funkce: end-diastolický tlak v levé komoře, tlak v levé komoře a kontraktilita. Výsledky dokazují, že osajin i pomiferin zmírní dysfunkce myokardu provokované navozenou ischémií – reperfuzí. Tuto skutečnost potvrzuje vzestup hladin antioxidačních enzymů a celkové antioxidační kapacity v séru. Kardioprotekce podávanými flavonoidy rezultuje ze suprese oxidativního stressu a koreluje se zachováním ventrikulární funkce izolovaného srdce.
The study was undertaken to evaluate the cardioprotective potential of the flavonoids osajin and pomiferin against ischemia-reperfusion induced injury in rat hearts as a model of antioxidant-based composite therapy. Studies were performed with isolated, modified Langendorff-perfused rat hearts and ischemia of the heart was initiated by stopping the coronary flow for 30 min followed by 60 min of reperfusion (14 ml.min-1). Wistar rats were divided into four groups. The treated groups received osajin or pomiferin (5 mg/kg/day in 0.5% Avicel), the placebo group received only 0.5 Avicel; the intact group was left without any applications. Biochemical indicators of oxidative damage – malondialdehyde, superoxide dismutase, glutathione peroxidase, total antioxidant activity in serum and the myocardium have been evaluated. We also examined the effect of osajin and pomiferin on cardiac function: left ventricular end-diastolic pressure, left ventricular pressure, and peak positive dP/dt. Our results demonstrate that the flavonoids osajin and pomiferin attenuate the myocardial dysfunction provoked by ischemia-reperfusion. This was confirmed by an increase in both the antioxidant enzyme values and the total antioxidant activity. The cardioprotection provided by osajin and pomiferin treatment results from the suppression of oxidative stress and correlates with the improved ventricular function.
- MeSH
- Flavonoids pharmacology isolation & purification therapeutic use MeSH
- Ischemia drug therapy therapy MeSH
- Rats physiology MeSH
- Humans MeSH
- Maclura drug effects MeSH
- Myocardial Reperfusion methods statistics & numerical data utilization MeSH
- Free Radicals toxicity MeSH
- Check Tag
- Rats physiology MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Liečba zvierat s ischemicko-reperfúznym poškodením mozgu použitím antioxidantov, vychytávačov voľných radikálov, by mohla znížiť mieru závažnosti reperfúzneho poškodenia. V našich experimentoch sme overovali protektívny účinok extraktu z Ginkgo biloba (EGb) na I/R indukovaný oxidačný stres a oxidáciu proteínov. Pozorovali sme signifikantný nárast intenzity fluorescencie tryptofánu po 24 hod. reperfúzii (24 hod. REP) u zvierat s podávaným EGb v porovnaní s 24h REP skupinou bez EGb. Signifikantný pokles intenzity fluorescencie dityrozínu u kontrolných, ischemických a 24 hod. REP skupín s EGb boli pozorované v porovnaní so skupinami bez EGb. Naše výsledky naznačujú, že extrakt z Ginkgo biloba ako predpokladný antioxidant môže zohrávať dôležitú úlohu pri znižovaní ischémiou/repefúziou indukovaného oxidačného stresu a proteínovej oxidácie.
Treatment of the animals with brain ischemic-reperfusion injury using antioxidants, scavengers of free radicals may reduce the severity of reperfusion damage. The present study was designed to check the protective effect of extract of Ginkgo biloba (EGb) on I/R injury induced oxidative stress and protein oxidation. We have observed significant increase of tryptophan fluorescence intensity of 24 h reperfusion (REP) groups with EGb administration in comparison to 24 h REP groups without EGb. Significant decrease of bityrosine fluorescence intensity in control groups, ischemia, 24 h REP with EGb were observed in comparison to groups without EGb. Our results indicate that extract of Ginkgo biloba as a presumed antioxidant could play an important role in reducing the ischemia/reperfusion-induced oxidative stress and protein oxidation.
Cieľ: Cieľom práce bolo overiť hypotézu, či konduktívny prenos tepla pečeňou na začiatku hypotermickej prezervácie má vplyv na jej viabilitu. Metódy: Pečene potkana Wistar (330 ± 10 g) boli prepláchnuté in situ (4 °C) studeným fyziologickým roztokom (FS). Po excízii boli uložené do FS v prezervačno-perfúznej komore (PPK) s počiatočnou teplotou 3,8 ± 0,3 °C (skupina A; n = 7) a 9,5 ± 0,5 °C (skupina B; n = 7). Po 5hodinovej prezervácii vo FS boli pečene reperfundované 75 minút Krebsovým-Henseleitovým roztokom. Výsledky: Ochladzovanie pečení bolo v skupine a rýchlejšie v porovnaní so skupinou B (0,45 ± 0,2 vs 0,18 ± 0,1 °C · min–1; p < 0,01 ). Na druhej strane, počas normotermickej reperfúzie mali pečene v skupine B v porovnaní s pečeňami v skupine a signifikantne vyšší portálny prietok (3,85 ± 0,1 vs 3,21 ± 0,3 ml · min–1 · g–1 pečene; p < 0,05), takmer 2násobne vyššiu tvorbu žlče (0,67 ± 0,05 vs 0,36 ± 0,14 µl · min-1 · g-1 pečene; p < 0,01) a 3–6násobne nižšie uvoľňovanie cytoplazmatických enzýmov: LDH (0,65 ± 0,23 vs 4,26 ± 1,58 µkat · l–1; p < 0,01), ALT (0,25 ± 0,05 vs 0,96 ± 0,10 µkat · l–1; p < 0,001) a AST (0,30 ± 0,02 vs 0,89 ± 0,1 µkat · l–1; p < 0,001). Závery: Výsledky potvrdili, že pomalé konduktívne ochladzovanie na začiatku hypotermickej prezervácie znižuje ischemicko-reperfúzne poškodenie pečene. Kľúčové slová: ischemicko-reperfúzne poškodenie – konduktívna hypotermia – pečeň – potkan – prezervačno-perfúzna komora.
Background: In liver transplantation, has been reported that hepatic grafts may be impaired by convective heat transfer. We investigated whether conductive heat transfer during the initial period of cold preservation may influence liver viability during the reperfusion period. Methods: Rat livers were flushed out with 4.0 °C of physiologic saline solution. After hepatectomy livers were placed into the preservation-perfusion chamber filled with saline solution at 3.8 ± 0.3 °C (Group A, n = 7) or at 9.5 ± 0.5 °C (Group B, n = 7) and temperature of the preservation solution was monitored. Livers were preserved for 5 hours (equivalent to 16 hours in UW solution) and reperfused using a blood-free perfusion model (Krebs-Henseleit buffer). Results: The rate of cooling of the preservation solution was greater in livers of Group a compared to Group B (0.45 ± 0.2 vs 0.18 ± 0.1 °C · min–1; p < 0.01). On the other hand, livers in Group B compared to Group a exhibited: improved portal flow (3.85 ± 0.1 vs 3.2 ± 0.3 ml · min–1 · g–1 liver ; p < 0.05), appr. 2 times increased bile production (0.67 ± 0.05 vs 0.36 ± 0.14 µl · min–1 · g–1 liver; p < 0.01), and nearly 3–6 fold decreased cytoplasmatic enzymes LDH, ALT and AST release (0.65 ± 0.23 vs 4.26 ± 1.58 µkat · l–1; p < 0.01), (0.25 ± 0.05 vs 0.96 ± 0.10 µkat · l–1; p < 0.001), (0.30 ± 0.02 vs 0.89 ± 0.1 µkat · l–1; p < 0.001) respectively. Conclusions: These results suggest that conductive heat transfer during the initial period of liver preservation has effect on liver viability during reperfusion and that slow coolling of the preservation solution may improve initial hepatic graft function.
XII, 263 s. : obr., tab., grafy ; 24 cm
- MeSH
- Biological Transport MeSH
- Ischemia MeSH
- Oxygen MeSH
- Microcirculation MeSH
- Reperfusion Injury MeSH
- Conspectus
- Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
- NML Fields
- fyziologie
V danej práci sme sledovali zmeny v imunoreaktivite (IR) neuronálnej syntázy oxidu dusnatého (nNOS) v lumbálnych spinálnych gangliách (DRGs) po ischemicko/reperfúznom poškodení miechy. Ischémia (15 min.) bola navodená Fogartyho balónovým katétrom cez femorálnu artériu v lumbosakrálnej časti miechy s dobou reperfúzie 7 dní. Ide o spôsob navodenia oklúzie abdominálnej aorty, pri ktorom dochádza k obštrukcii prietoku krvi v zadných končatinách. Na znázornenie nitrergických nNOS pozitívnych neurónov bola použitá imunohistochemická metóda. Na 7. deň sme zmeny nNOS-IR v rezoch spinálnych ganglií L3, L4, L5 a L6 porovnali s kontrolnými hodnotami a štatisticky vyhodnotili. Imunoreaktivita nNOS v spinálnych gangliách L3, L4 a L5 bola signifikantne zvýšená v porovnaní s kontrolami. V spinálnom gangliu L6 nedošlo k štatisticky významným zmenám v nNOS-IR v porovnaní s kontrolou.
The changes of neuronal nitric oxide synthase (nNOS) immunoreactivity (IR) in lumbar dorsal root ganglia (DRGs) after ischemia/reperfusion injury of spinal cord were observed. Spinal cord ischemia (15 min) was induced by Fogarty catheter through the femoral artery in the lumbosacral part of spinal cord with a reperfusion period of 7 days. The occlusion of the abdominal aorta causes the blood flow obstruction in hind-limbs. The immunohistochemical method was used to depict nNOS immunopositive neurons. On 7th day the changes of nNOS-IR in L3, L4, L5 and L6 sections of dorsal root ganglia were compared with control values and statistically evaluated. Immunoreactivity of nNOS in DRGs L3, L4 and L5 was significantly higher when compared to control samples, but in L6 no such significant change was detected.
Cílem předložené studie bylo sledovat protektivní efekt morinu podávaného v rámci terapie ischemicko-reperfuzního poškození. Zvířata byla randomizovaně rozdělena do 5 skupin (n=10). Jedna skupina byla intaktní. U tří skupin léčených a jedné placebo skupiny byla navozena ischémie ledviny a následná reperfuze levé ledviny v celkové anestezii. Třem skupinám zvířat (n=10) – skupiny léčené – byl podáván morin ve vzestupných koncentracích 5 mg/kg, 10 mg/kg a 20 mg/kg, a to perorálně v 0,5% roztoku Avicelu 1x denně. Čtvrté skupině zvířat (n=10) – placebo skupina – byl aplikován pouze 0,5% roztok Avicelu v množství a způsobem podání jako v případě skupiny léčené. Na konci experimentu 15. den byla zvířata v celkové anestezii exsanquinována a byly vyšetřeny zvolené biochemické parametry (superoxiddismutasa, glutathionperoxidasa, celková antioxidační kapacita, malondialdehyd, kreatinin, urea a kyselina močová). V moči byly analyzovány kreatinin, urea a celková bílkovina; byla měřena diuréza v průběhu 24 hodin. Dále byly odebrány vzorky ledvinné tkáně pro histopatologické vyšetření. Morin podporuje vlastní obranné reakce organizmu proti volným radikálům, jeho podávání vede k poklesu peroxidace lipidů v buněčných membránách a ke zlepšení ledvinných funkcí. Nejlepšího histopatologického výsledku bylo dosaženo u dávky 20 mg/kg.
The aim of this study was to analyze the protective effects of morin administered during the therapy of reperfusion injury of the laboratory rat kidney. Animals were randomly divided into five groups (n=10). One group was left intact. Three medicated groups and one placebo group were subjected to ischemia (60 min) and reperfusion of the left kidney. Morin was suspended in a 2 ml of 0.5% Avicel solution and administered orally by a gastric probe at doses of 5, 10, and 20 mg.kg-1 once a day for 15 days. The placebo group was given only 2 ml of 0.5% Avicel in the same way. On the 15th day, all the animals were exsanguinated and the reperfused kidneys were recovered. Selected biochemical markers in blood were assessed: superoxide dismutase, glutathion peroxidase, total antioxidative capacity, malondialdehyde, creatinine, urea, and uric acid. Creatinine, urea, and total protein were analyzed in urine, and a 24-hour diuresis was recorded. The kidney tissue samples were used for histopathological examination. Morin supported the organism’s own defensive reactions against free radicals and decreased lipid peroxidation in the cell membranes and contributed to the recovery of kidney functions. The histopathological results confirm 20 mg.kg-1 as the most effective dose.
- MeSH
- Antioxidants pharmacology chemistry MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Flavonoids administration & dosage pharmacology chemistry MeSH
- Ischemia drug therapy physiopathology MeSH
- Clinical Laboratory Techniques statistics & numerical data MeSH
- Models, Animal MeSH
- Kidney Diseases drug therapy physiopathology MeSH
- Rats, Wistar MeSH
- Animals MeSH
- Check Tag
- Animals MeSH
