normotermie
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Úvod: Cílem šetření bylo sledování změn normotermie u pacientů podstupujících operační výkon v celkové anestezii.Metody: Prospektivní, observační šetření, kde pro sběr dat byla využita standardizovaná, záměrná pozorování, výpis dat ze zdravotnické dokumen-tace a polostrukturované rozhovory s pacienty a zdravotnickými pracovníky. Soubor tvořilo 95 pacientů starších 18 let podstupujících operační výkon s délkou 30 minut a déle v celkové anestezii. Sběr dat probíhal od října 2018 do března 2019 na operačních sálech otorinolaryngologického pracoviště (40 pacientů), centrálních operačních sálech (55 pacientů) a na dospávacích pokojích a jednotkách intenzivní péče.Výsledky: Byla prokázána perioperační hypotermie (tělesná teplota nižší než 36 °C) u 11 (11,6 %) pacientů. Tělesná teplota nižší, než je komfortní (36,0−36,5°C), se vyskytla téměř u poloviny pacientů 47 (49,5 %) a vztah mezi hypotermií a hodnotou body mass indexu (BMI) nebyl prokázán. Po-tvrdila se závislost mezi hypotermií a délkou operačního výkonu u pacientů operovaných na otorinolaryngologických sálech (korelační koeficient -0,452, p=0,003). Závěr: Byl prokázán výskyt perioperační hypotermie u 11,6 % pacientů. U našeho souboru pacientů nebyl prokázán vztah mezi hodnotou BMI a vznikem hypotermie. Zveřejněn návrh záznamového archu pro sledování perioperační tělesné teploty.
Introduction: The aim of the study was to monitor changes in normothermia in patients undergoing surgery under general anaesthesia. Methods: Prospective, observational survey, where standardized, intentional observations, medical record statements and semi-structured interviews with patients and healthcare professionals were used for data collection. The group consisted of 95 patients, 18 years and older, undergoing surgery lasting 30 minutes and longer under general anaesthesia. The collection of data took place from October 2018 to March 2019 in operating theatres of the otorhinolaryngological department (40 patients), central operating theatres (55 patients), and in recovery rooms and intensive care units. Results: Perioperative hypothermia (body temperature below 36°C) was demonstrated in 11 (11.6%) patients. A temperature lower than comfortable body temperature (36.0–36.5°C) occurred in 47, i.e. almost half of the patients (49.5%), and no relationship was demonstrated between hypothermia and the value of the Body Mass Index. The duration of surgery and its effect on the decrease in body temperature was confirmed in patients operated on in the otorhinolaryngology theatres. A relationship was confirmed between hypothermia and the length of the surgery (correlation coefficient -0.452; p=0.003). Conclusion: The incidence of perioperative hypothermia was demonstrated in 11.6% patients. No relationship was demonstrated between BMI and the development of hypothermia in our patients. A record sheet proposal for monitoring perioperative body temperature was published.
- Klíčová slova
- Normotermie,
- MeSH
- hypotermie * MeSH
- lidé MeSH
- perioperační období MeSH
- perioperační péče MeSH
- prospektivní studie MeSH
- tělesná teplota MeSH
- změny tělesné teploty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- teplota tělesného jádra, perioperační normotermie, předehřívání,
- MeSH
- hypotermie etiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- perioperační období ošetřování MeSH
- perioperační péče metody ošetřování využití MeSH
- primární prevence MeSH
- teploměry klasifikace využití MeSH
- termoregulace fyziologie účinky léků MeSH
- vysoká teplota škodlivé účinky MeSH
- změny tělesné teploty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Cílem studie je ověřit hypotézu, jestli použití normotermie v průběhu srdeční operace v mimotělním krevním oběhu snižuje intenzitu systémové zánětlivé odpovědi organismu pacienta ve srovnání s použitím mírné hypotermie 30 °C. Důležitým ukazatelem stresové reakce během mimotělního oběhu je produkce cytokinů. Metody: Byly měřeny plazmatické koncentrace cytokinů v osmi vzorcích před srdeční operací, během ní a po ní. Byly srovnány dvě skupiny pacientů s ischemickou chorobou srdeční, kteří podstoupili revaskularizaci myokardu v mimotělním oběhu. Jedna skupina byla operována za použití normotermie (n = 23), u druhé skupiny byla použita mírná hypotermie (n = 20). Byly měřeny a srovnány koncentrace těchto cytokinů: TNF?, interleukiny IL-1ß, IL-6, IL-8, IL-10, endotelin ET-1, ICAM-1 (intracellular adhesion molecule), VCAM-1 (vascular cell adhesion molecule) a L-selektin. Výsledky: Byly zjištěny signifi kantně nižší koncentrace některých prozánětlivých cytokinů (TNF?, IL-6 a IL-8) a signifi kantně vyšší koncentrace protizánětlivého cytokinu IL-10 u skupiny pacientů operovaných v normotermii. Závěr: Z hlediska rozvoje systémové zánětlivé odpovědi se použití normotermie jeví jako méně škodlivé ve srovnání s použitím hypotermie.
Introduction: The aim of our study is to fi nd out if normothermia during cardiopulmonary bypass (CPB) decreases the intensity of systemic infl ammatory response in patients compared with mild hypothermia around 30 °C. An important marker of the stress reaction during CPB is cytokine production. Methods: The plasmatic levels of diferent cytokines were measured eight times before, during, and after cardiac surgery. Two groups of patients – normothermic (n = 23) and hypothermic (n = 20) – undergoing elective coronary revascularisation were compared. We measured and compared the plasmatic levels of the following cytokines: TNF-?, interleukins IL-1-ß, IL-6, IL-8, IL-10, endothelin ET-1, intracellular adhesion molecule ICAM-1, vascular cell adhesion molecule VCAM-1 and L-selectin. Results: We found signifi cantly decreased levels of proinfl ammatory cytokines (TNF-?, IL-6 and IL-8) and increased level of the antiinfl ammatory cytokine IL-10 in the normothermic group in comparison with the hypothermic group. Conclusions: As for the development of a systemic infl ammatory response, normothermia appears less harmful in comparison with hypothermia.
- Klíčová slova
- Systémová zánětlivá odpověď, Normotermie,
- MeSH
- biologické markery krev metabolismus MeSH
- cytokiny imunologie krev MeSH
- hypotermie MeSH
- ischemická choroba srdeční imunologie metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní oběh dějiny metody využití MeSH
- revaskularizace myokardu metody využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- syndrom systémové zánětlivé reakce diagnóza etiologie imunologie MeSH
- terapeutická hypotermie metody škodlivé účinky MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Hlavní myšlenkou normotermické ex vivo perfúze plic je, že v podmínkách ex vivo, které přesně imitují situaci in vivo – normotermie, kontrolovaná perfúze a ventilace, lze posoudit funkci orgánu a dokonce tuto funkčnost ovlivnit a optimalizovat. V České republice, jako jediné pracoviště, jsme přes fázi přípravnou, poté experimentální přešli k fázi klinické a od 1.1.2014 byl zahájen program ve FN Motol.
