Tento příspěvek popisuje kvalitativní výzkumný projekt zaměřený na problematiku samostatné navigace nevidomých v městském prostředí. Výzkum byl prováděn v rámci mezioborové spolupráce na poli HCI (Human Computer Interaction) a jeho cílem bylo získat vhledy potřebné pro formulaci funkčních požadavků a design uživatelského rozhraní navigačního systému pro nevidomé, jenž autoři společně vyvíjejí. Výzkumná zjištění získaná analýzou 32 semistrukturovaných rozhovorů podtrhují kritický význam samostatného pohybu nevidomých pro kvalitu jejich života. Dále přinášejí vhledy do témat, jakými jsou vyrovnávání se s postižením nebo přijímání pomoci, strategie a orientační klíče využívané v procesu navigace městským prostředím, navigační pomůcky a další. V závěru autoři vyvozují na základě svých zjištění požadavky na funkcionalitu a uživatelské rozhraní vyvíjeného navigačního systému.

Dieser Artikel beschreibt ein qualitatives Forschungsprojekt zur Frage der Selbst-Navigation blinder Menschen in der Stadt. Die Forschung wurde im Rahmen einer interdisziplinären Zusammenarbeit im Bereich der HCI (Human Computer Interaction) durchgeführt. Ziel war es, Erkenntnisse für die Formulierung von funktionalen Anforderungen der Benutzerschnittstelle eines Navigationssystems für Blinde, die die Autoren gemeinsam entwickeln, zu gewinnen und gerecht zu designen. Die Forschungsergebnisse resultieren aus der Analyse von 32 semi-strukturierten Interviews und unterstreichen die entscheidende Bedeutung der unabhängigen Mobilität für die Lebensqualität des blinden Menschen. Weiter bringt die Studie Einblicke in Themen wie der Umgang mit Behinderung oder Hilfe von anderen. Beobachtet wurden Strategien und Orientierungspunkte, die zur räumlichen Navigation in der Stadt dienen und auch die Benutzung von Navigationshilfen. Die Autoren formulieren aufgrund ihrer Feststellungen die Anforderungen an Funktionalität und Benutzerschnittstelle des entwickelten Navigationssystems.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• audiovizuální pomůcky MeSH
• lidé MeSH
• orientace MeSH
• prostorová navigace MeSH
• prostorové učení MeSH
• software MeSH
• uživatelské rozhraní počítače MeSH
• vnímání prostoru MeSH
• zrakově postižení psychologie   rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V příspěvku nabízím příklady některých současných výzkumných metodologií, které spojuje důraz na spolupráci mezi výzkumníky a informanty a které tak mají kromě přínosu pro vědu také značný okamžitý efekt pro praxi a pro rozvoj jednotlivců a komunity. Konkrétně se jedná o „co-operative inquiry“, „community engagement model“ a „collaborative approach“, se kterými jsem se seznámil v průběhu svých zahraničních stáží a vlastní vý zkumné praxe.

• MeSH
• komunitní participační výzkum MeSH
• kooperační chování MeSH
• metody MeSH
• výzkum MeSH

BACKGROUND: The escalating global prevalence of type 2 diabetes and prediabetes presents a major public health challenge. Physical activity plays a critical role in managing (pre)diabetes; however, adherence to physical activity recommendations remains low. The ENERGISED trial was designed to address these challenges by integrating mHealth tools into the routine practice of general practitioners, aiming for a significant, scalable impact in (pre)diabetes patient care through increased physical activity and reduced sedentary behaviour. METHODS: The mHealth intervention for the ENERGISED trial was developed according to the mHealth development and evaluation framework, which includes the active participation of (pre)diabetes patients. This iterative process encompasses four sequential phases: (a) conceptualisation to identify key aspects of the intervention; (b) formative research including two focus groups with (pre)diabetes patients (n = 14) to tailor the intervention to the needs and preferences of the target population; (c) pre-testing using think-aloud patient interviews (n = 7) to optimise the intervention components; and (d) piloting (n = 10) to refine the intervention to its final form. RESULTS: The final intervention comprises six types of text messages, each embodying different behaviour change techniques. Some of the messages, such as those providing interim reviews of the patients' weekly step goal or feedback on their weekly performance, are delivered at fixed times of the week. Others are triggered just in time by specific physical behaviour events as detected by the Fitbit activity tracker: for example, prompts to increase walking pace are triggered after 5 min of continuous walking; and prompts to interrupt sitting following 30 min of uninterrupted sitting. For patients without a smartphone or reliable internet connection, the intervention is adapted to ensure inclusivity. Patients receive on average three to six messages per week for 12 months. During the first six months, the text messaging is supplemented with monthly phone counselling to enable personalisation of the intervention, assistance with technical issues, and enhancement of adherence. CONCLUSIONS: The participatory development of the ENERGISED mHealth intervention, incorporating just-in-time prompts, has the potential to significantly enhance the capacity of general practitioners for personalised behavioural counselling on physical activity in (pre)diabetes patients, with implications for broader applications in primary care.

• MeSH
• cvičení MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * prevence a kontrola   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mobilní telefon * MeSH
• praktické lékařství * MeSH
• prediabetes * terapie   MeSH
• sedavý životní styl MeSH
• telemedicína * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Emotional and behavioural problems (EBP) are the most common mental health issues during adolescence, and their incidence has increased in recent years. The system of care for adolescents with EBP is known to have several problems, making the provision of care less than optimal, and attention needs to be given to potential improvements. We, therefore, aimed to examine what needs to be done to improve the system of care for adolescents with EBP and to assess the urgency and feasibility of the proposed measures from the perspective of care providers. METHODS: We used Concept mapping, a participatory mixed-method research, based on qualitative data collection and quantitative data analysis. A total of 33 stakeholders from 17 institutions participated in our study, including psychologists, pedagogues for children with special needs, teachers, educational counsellors, social workers and child psychiatrists. RESULTS: Respondents identified 43 ideas for improving of the system of care for adolescents with EBP grouped into 5 clusters related to increasing the competencies of care providers, changes at schools and school systems, support for existing services, transparency of the care system in institutions and public administration, and the adjustment of legislative conditions. The most urgent and feasible proposals were related to the support of awareness-raising activities on the topic of EBP, the creation of effective screening tools for the identification of EBP in adolescents, strengthening the role of parents in the process of care, comprehensive work with the family, creation of multidisciplinary support teams and intersectoral cooperation. CONCLUSIONS: Measures which are more accessible and responsive to the pitfalls of the care system, together with those strengthening the role of families and schools, have greater potential for improvements which are in favour of adolescents with EBP. Care providers should be invited more often and much more involved in the discussion and the co-creation of measures to improve the system of care for adolescents with EBP.

• MeSH
• dítě MeSH
• emoce MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• problémové chování * psychologie   MeSH
• rodiče psychologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• sexuální chování MeSH
• sexuální delikty MeSH
• znásilnění MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• sexuologie
• sociologie

Cílem předkládané práce je zdůraznění vysokých socioekonomických nákladů duševních onemocnění, které jsou společně s nízkou kvalitou života duševně nemocných, jejich rodin a blízkých významným sociálním a veřejně politickým problémem. Řešení takto rozsáhlého problému, který se týká jak zdravotního, tak sociálního sektoru (ale i řady dalších resortů a úrovní vládnutí), vyžaduje uplatnění strategického přístupu k tvorbě a implementaci veřejné politiky. Nastavení vhodného systému péče o duševně nemocné a dalších podpůrných veřejných sociálních služeb totiž nelze zajistit jednoduchým operativním zásahem, nýbrž inkrementální (sice robustní, ale uskutečňovanou postupně) změnou ve veřejných politikách podloženou právě principy strategického vládnutí a strategického řízení. Případ Strategie reformy psychiatrické péče v mnoha ohledech strategickému řízení ve veřejné správě odpovídá, avšak jeho deficity je možné spatřit v nedostatečné komunikaci (jak uvnitř odborné veřejnosti, tak směrem k široké veřejnosti) a v nedostatečném zapojení ostatních resortů a dalších aktérů víceúrovňového vládnutí, což je primárně dáno stále převládajícím, ale již dávno překonaným přístupem k nastavení tzv. zdravotně-sociálního pomezí. Předložená práce obsahuje vybrané pasáže z disertační práce autora, která je zaměřena na strategické řízení v resortu zdravotnictví se zvláštním důrazem na politiku duševního zdraví v ČR. Mezi hlavní užité metody lze zařadit desktop research, polostrukturované rozhovory s klíčovými stakeholder)/ celého procesu a participativní pozorování.

The aim of this research is to highlight the high socio-economic costs of mental illnesses, which together with the low quality of life of people with mental health problems and their families are a significant social and public policy problem. Such an extensive problem, that concerns both health and social sectors (as well as a number of other ministries and levels of government), requires a strategic approach to the development and implementation of public policy. Setting up an appropriate system of mental health care and other supportive public social services cannot be ensured by a simple operative intervention, but by an incremental change in public policies based on the principles of strategic governance and strategic management. The case study of the Strategy for Reform of Psychiatric Care reflects the principles of strategic management in public administration, but its deficits can be seen in the lack of communication (both within the professionals and towards the general public) and in the insufficient involvement of other ministries and other actors of multilevel governance, which is primarily given by the prevailing, but long outdated approach to setting up the so-called health and social boundaries. The presented work contains selected passages from the dissertation thesis of the author, which focuses on strategic management in the health care sector with a special emphasis on the mental health policy in the Czech Republic. The main methods used in this article include desktop research, semi-structured interviews with key stakeholders of the public policy process, and participatory observation.

• MeSH
• duševní poruchy * ekonomika   epidemiologie   MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• reforma zdravotní péče * metody   organizace a řízení   MeSH
• strategické plánování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• AIDS psychologie   MeSH
• HIV infekce psychologie   MeSH
• lidská práva MeSH
• poruchy sociálního chování MeSH
• předsudek MeSH
• sociální odcizení MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Konspekt
• Sociální interakce
• NLK Obory
• dermatovenerologie
• lidská práva
• sociologie

According to the general public in Slovakia, compliance with the law is problematic when it comes to Roma and health. Roma compliance with laws has not yet been studied. The aim of this is study was to explore the determinants of Roma behavior in the field of health laws. We used the concept of a semi-autonomous field proposed by Moore (1973) and the theory of planned behavior by Ajzen (1985). We found that Roma (non-)compliance with health laws was influenced by many different factors, such as beliefs, traditions, living conditions and culture. Group beliefs overrule national laws and also individual preferences, which tend to be subordinate to the group view. The less contact Roma from settlements have with non-Roma, the stronger their own rules are in the field of health. Roma health status is influenced by many factors: group beliefs and community traditions are stronger and overrule individual and state behavioral influence. A community-based participatory approach together with improvement of living conditions in cooperation with Roma is desirable.

• MeSH
• adherence pacienta * MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• Romové * MeSH
• zdravotní politika * MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

CÍLE: Cílem textu je zodpovědět otázku: Jaká negativa může přinášet participace v kontextu sociální práce? TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Mezi teoretická východiska textu patří kritická sociální práce, demokratický model participace, uznání expertnosti na základě žité zkušenosti s užíváním drog, bezdomovectvím a/nebo prací v sexbyznysu a koncept marginalizace. METODY: Kvalitativní výzkumný přístup textu je založen na deduktivní kvalitativní analýze a mnohonásobné případové studii 21 polostrukturovaných rozhovorů s lidmi se zkušeností a pomáhajícími pracovníky. VÝSLEDKY: V článku je představeno 6 hlavních okruhů negativních dopadů či důsledků participace, které vyvstaly z výpovědí dotazovaných. Konkrétně se jednalo o psychickou náročnost, narážení na vlastní limity, chybějící formální rámec, nepřijetí profesionály, obtížnou dostupnost a vyhoření. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Popsaná negativa mohou sloužit ke zvědomění souvislostí a možných dopadů participace pro pomáhající pracovníky, lidi se zkušeností, pro manažery a vedoucí služeb, kteří chtějí pracovat participativně, aby mohli těmto negativům předcházet.

OBJECTIVES: The aim of the text is to answer the question: What negatives can participation bring in the context of social work? THEORETICAL BASE: The theoretical background includes critical social work, a democratic model of participation, recognition of expertise based on lived experience with drug use, homelessness and/or sex work and the concept of marginalization. METHODS: The qualitative research approach is based on deductive qualitative analysis, on multiple case studies of 21 semi-structured interviews with helpers and people with experience. OUTCOMES: The article presents 6 main areas of negative impacts or consequences of participation, which arose from the statements of respondents: mental demands, reaching one’s own limits, lack of a formal framework, non-acceptance of professionals, difficult accessibility, and burnout. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The described negatives can serve to realize the context and possible impacts of participation for helpers, people with experience, and for service managers who want to work in a participatory way in order to prevent these negatives.

• MeSH
• lidé bez domova MeSH
• lidé MeSH
• obchod s lidmi MeSH
• pomáhající chování MeSH
• sexuální pracovníci MeSH
• uživatelé drog psychologie   MeSH
• zapojení do společnosti * psychologie   MeSH
• zátěž pečovatele MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• fyziologie výživy dětí MeSH
• fyziologie výživy kojenců MeSH
• fyziologie výživy mladistvých MeSH
• kojení MeSH
• programy národního zdraví MeSH
• směrnice jako téma MeSH
• stravovací zvyklosti MeSH
• zdravotní politika MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa
• pediatrie
• veřejné zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• publikace WHO