Cíl: Porovnat laparoskopickou (LSC) a robotickou (RSC) sakrokolpopexi při léčbě prolapsu pánevních orgánů v průběhu fáze „learning curve“ robotické chirurgie. Vyhodnocovali jsme operační charakteristiky, výsledky léčby prolapsu a pooperační výsledky. Typ studie: Retrospektivní komparativní studie. Pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc. Metodika: Analyzovali jsme data konsekutivních 51 pacientek s provedenou laparoskopickou sakrokolpopexí a 13 žen operovaných robotickým systémem. Ze záznamů byly retrospektivně získány údaje o věku pacientek, body mass indexu, chirurgické anamnéze, odhadované krevní ztrátě, délce operace, konkomitantních zákrocích a výsledcích chirurgické léčby (včetně klasifikačního systému POP-Q. Subjektivní výsledky byly v rámci follow-up hodnoceny pomocí dotazníků PGI-I and PISQ-IR (n = 26). Výsledky: V obou skupinách proběhla chirurgická léčba bez nutnosti konverze na otevřenou chirurgii. Průměrný operační čas byl delší ve skupině robotické chirurgie: 212 (128–394) minut ve srovnání s laparoskopickou skupinou 164 (80–342). Krevní ztráty byly nižší v robotické skupině 52 (10–200) ml při srovnání se skupinou laparoskopickou 58 (10–350) ml. Rozdíly v operačním čase a krevní ztrátě nebyly statisticky významné. Rozdíly mezi LSC a RSC skupinami v pooperačních výsledcích nebyly statisticky významné. „Learning curve“ robotické sakrokolpopexe byla kratší než u laparoskopického přístupu v případě zkušených laparoskopických operatérů. V rámci follow-up nebyla zaznamernána recidiva a většina pacientek byla spokojena s chirurgickou léčbou. Závěr: Tato studie demonstruje srovnatelnost RSC a LSC ve smyslu chirurgické bezpečnosti a úspěšnosti při střednědobém follow-up. Rozhodnutí o typu chirurgického přístupu musí být individuální a odvíjí se nejen od charakteristik pacientek a jejich preferencí, ale i od možností pracoviště a zkušeností operačního týmu.

Objective: To compare conventional laparoscopic (LSC) and robotic (RSC) sacrocolpopexy in the treatment of apical pelvic prolapse during robotic surgery „learning curve“. Operative characteristics, prolapse treatment outcomes, and postoperative results were assessed. Design: Retrospective comparative study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital and Palacky University, Olomouc. Methods: We analyzed consecutive 51 patients treated with laparoscopic sacropexy and 13 women operated with robotic system. Data on patient age, body mass index (BMI), operation history, estimated blood loss, operation time, surgical outcomes (including pelvic organ prolapse quantification – POP-Q), and concomitant surgeries were retrospectively obtained from patient medical records. Subjective outcomes were measured through PGI-I and PISQ-IR questionaires when available at last follow up (n = 26). Results: In both groups all procedures were performed correctly without conversion. The mean operative time was longer in robotic group: 212 (128–394) min, as compared to 164 (80–342) in the laparoscopic group. Blood loss was lower for the robotic 52 (10–200) ml compared to laparoscopic group 58 (10–350) ml. Differences in operative time and blood loss were not statistically significant. Differences between LSC and RSC groups in postoperative results were not statistically significant. Learning curve for robotic sacrocolpopexy was shorter than for laparoscopic procedure in case of experienced laparoscopic surgeons. No recurrences occurred during follow-up. Most patients were satisfied with surgical results. Conclusion: The present study demonstrated that RSC may be comparable in surgical safety and efficacy. The decision regarding the best surgical approach has to be individualised according to the characteristics of the patient and their preferences as well as the local clinical setting and the surgical expertise of physicians.

• Klíčová slova
• sakropexe,
• MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• krvácení při operaci MeSH
• kvalita života MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• sakrokolpopexe,
• MeSH
• chirurgické síťky MeSH
• gynekologické chirurgické výkony * metody   trendy   MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Cíl práce: Popsat první dva případy robotické sakrokolpopexe v České republice. Typ studie: Dvě kazuistiky s literálním přehledem. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika, Lékařská fakulta Palackého Univerzity a Fakultní nemocnice, Olomouc. Vlastní pozorování: U dvou pacientek ve věku 36 a 59 let byla na porodnicko-gynekologické klinice v Olomouci provedena v roce 2009 robotická sakrokolpopexe. V jednom případě se jednalo o závěs poševního pahýlu, ve druhém případě o supracervikální hysterektomii s následnou cervikosakropexí. Tyto první dva případy robotické sakropexe popsané v české literatuře srovnáváme s dostupnými literárními údaji, včetně dlouhodobého sledování. Závěr: Robotická sakrokolpopexe má všechny výhody minimálně invazivní chirurgie. Dlouhodobě velmi dobré výsledky léčby prolapsu poševního pahýlu touto metodou potvrzují jak naše první dva výkony, tak publikované studie. Klíčová slova: robotická chirurgie, sakrokolpopexe, poševní prolaps, supracervikální hysterektomie, daVinci

Objective: To describe first two cases of robotic sacrocolpopexy in the Czech Republic. Design: Two case reports with literature overview. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University in Olomouc. Case report: Robotic sacrocolpopexy was performed in two patients of the age 36 and 59 at the department of obstetrics and gynecology in Olomouc in 2009. We describe vaginal prolapse treatment in one case, and supracervical hysterectomy with cervicosacropexy in the other. These two cases are compared with literature overview, including long-term follow-up. Conclusion: Robotic sacrocolpopexy encompasses all advantages of minimally invasive surgery. Our results, as well as published data show very good long term results of vaginal prolapse treatment using this approach. Keywords: robotic surgery, sacrocolpopexy, vaginal prolapse, supracervical hysterectomy, daVinci

• MeSH
• anamnéza MeSH
• dospělí MeSH
• gynekologické chirurgické výkony metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• recidiva MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem práce bylo vyhodnotit vztah sestupu (descensu) uretrovezikální junkce (UVJ) a výskytu stresové inkontinence moči (SUI – stress urinary incontinence) de novo a pooperační progrese preexistující SUI u pacientek po operaci prolapsu orgánů pánevního dna metodou sakrospinální fixace (SSF). Jedná se o sekundární analýzu prospektivní randomizované multicentrické studie SAME (registrační číslo NCT03053479) srovnávající výsledky tří operačních metod řešení apikálního defektu – sakropexe, sakrospinální fixace a transvaginální mesh. Metodika: Do subanalýzy bylo zařazeno celkem 81 pacientek po řešení apikálního defektu metodou sakrospinální fixace (SSF), 17,3 % (n = 14) po pravostranné fixaci a 82,7 % (n = 67) po bilaterální fixaci. Pooperační follow-up byl vyhodnocen po 3 měsících (n = 59), 12 měsících (n = 47) a 24 měsících (n = 30). Mobilita UVJ v klidu a při maximálním Valsalvově manévru byla stanovena pomocí standardizovaného 3D/ 4D transperineálního ultrazvukového protokolu navrženého Dietzem et al. SUI de novo a pooperační progrese preexistující SUI byla dia gnostikována anamnesticky. Výsledky: Demografická data předoperačně (n = 81) byla BMI 27,3 kg/ m2 (16,8–44,5), věk 67,0 let (31–85), parita 2 (1–6). Typ operačního výkonu SSF l.dx. 17,3 %, SSF bilat. 82,7 %, konkomitantní přední plastika 65,4 %. Pooperační progrese SUI byla v našem souboru ve 3měsíčním follow-up 45,8 %, ve 12měsíčním follow-up 21,3 %, ve 24měsíčním follow-up 23,3 %. Byl prokázán signifikantní rozdíl mezi předoperačními a pooperačními hodnotami sestupu UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up (p < 0,0001). Korelace sestupu UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up vs. SUI de novo, event. progrese preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up nebyla statisticky signifikantní (p = 0,051–0,883). Korelace rozdílu (descensus UVJ předoperačně minus descensus UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up) vs. SUI de novo, event. progrese preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up nebyla statisticky signifikantní (p = 0,691–0,779). Závěr: Byly prokázány signifikantní změny v hodnotách descensu UVJ mezi předoperačními a pooperačním hodnotami ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up po SSF. Neprokázali jsme signifikantní korelaci mezi descensem UVJ a výskytem SUI de novo a pooperační progresí preexistující SUI u pacientek po operaci prolapsu orgánů pánevního dna metodou SSF ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up. Neprokázali jsme korelaci mezi rozdíly sestupu UVJ (předoperační sestup UVJ minus pooperační sestup UVJ ve 3-, 12- a 24měsíčním follow up) a výskytem SUI nebo de novo progresí preexistující SUI ve 3-, 12- a 24měsíčním follow-up SUI u pacientek po operaci prolapsu orgánů pánevního dna metodou SSF.

Objectives: The study aimed to assess the relationship between urethrovesical junction (UVJ) descent and development of de novo stress urinary incontinence (SUI) and postoperative progression of preexisting SUI following surgery for pelvic organ floor prolapse using the method of sacrospinal fixation (SSF). This was a secondary analysis of the SAME prospective randomized multicentre study (reg. no. NCT03053479) comparing three approaches to surgery for apical defects – sacropexy, SSF and transvaginal mesh. Methods: The subanalysis included 81 patients with apical defects managed by SSF, either right-sided (N = 14, 17.3%) or bilateral (N = 67, 82.7%). Postoperative follow-up was assessed at 3 months (N = 59), 12 months (N = 47) and 24 months (N = 30). UVJ mobility at rest and with maximum effort, the Valsalva manoeuvre was determined using a standardized 3D/ 4D transperineal ultrasound protocol proposed by Dietz et al. De novo SUI and postoperative progression of preexisting SUI were ascertained from history. Results: Preoperative demographic data (N = 81) were as follows: BMI 27.3 kg/ m2 (16.8–44.5), age 67.0 years (31–85), and parity 2 (1–6). Concomitant anterior repair was performed in 65.4%. Postoperative progression of SUI was 45.8% at 3 months, 21.3% at 12 months, and 23.3% at 24 months. There were significant differences between preoperative and postoperative UVJ descent values at 3, 12 and 24 months (P < 0.0001). Correlations between UVJ descent at 3, 12 and 24 months postoperatively and de novo SUI or progression of preexisting SUI at 3, 12 and 24 months postoperatively were not statistically significant (P = 0.051–0.883). Correlations between differences (preoperative UVJ descent minus UVJ descent at 3, 12 and 24 months postoperatively) and de novo SUI or progression of preexisting SUI at 3, 12 and 24 months postoperatively were not statistically significant (P = 0.691–0.779). Conclusions: The study showed significant changes in UVJ descent values preoperatively and at 3, 12 and 24 months after SSF. There were no significant correlations between UVJ descent and de novo SUI and postoperative progression of preexisting SUI following surgery for pelvic organ floor prolapse at 3-, 12- and 24-month follow-up. There were no signifi cant correlations between differences (preoperative UVJ descent minus UVJ descent at 3, 12 and 24 months postoperatively and de novo SUI and postoperative progression of preexisting SUI following surgery for pelvic organ floor prolapse at 3-, 12- and 24-month follow-up.

• Klíčová slova
• sakrospinózní fixace, mobilita uretrovezikální junkce,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři MeSH
• stresová inkontinence moči * MeSH
• ultrasonografie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Vyhodnotit předoperační, peroperační a pooperační data, komplikace a výsledky v dlouhodobém follow-up pacientek operovaných Miyazakiho metodou sakrospinální fixace v období leden 2002 až prosinec 2018. Typ studie: Retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika, FN a LF UP Olomouc. Metodika: Vyhodnocení souboru 240 pacientek, které podstoupily Miyazakiho sakrospinální suspenzi pro vaginální prolaps v období mezi lednem 2002 a prosincem 2018. Výsledky: Průměrný věk pacientek operovaných v období 2014–2018 je oproti průměrnému věku v celém souboru vyšší. Perioperační a časné pooperační komplikace byly analyzovány v šesti tabulkách a dvou grafech. Nejčastějšími komplikacemi byly přechodná močová retence (5,24 %), infekce močového ústrojí (3,8 %) a pánevní hematom (7,14 %). V dlouhodobém follow- -up (131 pacientů více než 24 měsíců) byla recidiva apikálního defektu zaznamenána u 12 (9,16 %), cystokéla u 26 (19,85 %) a rektokéla ev. enterokéla u tří (2,29 %) pacientek. Pacienti s recidivou prolapsu poševního pahýlu podstoupili ve čtyřech případech opakovanou sakrospinální fixaci poševního pahýlu podle Miyazakiho, inzerci transvaginální mesh ve třech a sakropexi v pěti případech. Závěr: Miyazakiho sakrospinální fixace je efektivní a bezpečnou metodou léčby apikálního vaginálního defektu. Zavedení nových chirurgických metod pravděpodobně vysvětluje v posledních letech posun pacientek k vyššímu věku. Nejčastějšími časnými pooperačními komplikacemi byly infekce močového ústrojí a pánevní hematomy. V dlouhodobém follow up to byly recidivy prolapsu předního kompartmentu. Recidiva apikálního vaginálního prolapsu byla zaznamenána u 12 pacientů (9,16 %).

Objective: To evaluate preoperative, perioperative and postoperative data, complications and results in longterm follow-up at patients who underwent Miyazaki´s sacrospinous suspension between January 2002 and December 2018. Design: Retrospective study. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University in Olomouc. Methods: The evaluation of results of 240 patients who underwent Myiazaki sacrospinous suspension for vaginal prolaps between January 2002 and December 2018. Results: The mean age of patients operated between 2014–2018 was higher than the mean age of all patients. Perioperative and early postoperative complications were analysed in six tables and two graphs. The most common complications were transient urinary retention (5.24%), urinary tract infection (3.80%) and pelvic hematoma (7.14%). In the long-term follow-up (131 patients over 24 months) the recurrence of apical defect was recorded at 12 (9.16%), cystocele at 26 (19.85%) and rectocele/enterocele at 3 (2.29%) patients. Patients with recurrence of vaginal vault prolapse underwent Miyazaki´s sacrospinous resuspension in four, transvaginal mesh insertion in three and sacropexy in five cases. Conclusion: Miyazaki‘s sacrospinous suspension is an effective and safe method how to correct vaginal apical prolapse. The introduction of new surgical methods probably explains the shift of the age of the patients to the older ones in the last years. The most frequent early postoperative complications were urinary tract infections and pelvic hematomas. In the long-term follow up they were the recurrences of the prolaps of the anterior compartment. Total recurent apical vaginal prolaps was recorded at 12 patients (9.16%.).

• Klíčová slova
• sakrospinózní fixace,
• MeSH
• gynekologické chirurgické výkony metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH