spatial memory Query Show help

Cíl Cílem předkládané práce je zjistit, jakým způsobem je postižena prostorová paměť u pacientů s Alzheimerovou chorobou a zda je postižena i u pacientů s Mírnou kognitivní poruchou. Je zde srovnáván kvalitativní charakter tohoto postiže¬ ní. Soubor a metodika. Vyšetřili jsme prostorovou paměť u 15 dobrovolníků a 42 pacientů, kteří byh vyšetřeni standardním protokolem a rozděleni podle klinických kritérií a výsledku neuropsychologického vyšetření do čtyř skupin: Alzheimerova choroba (ACH), Subjektivní poruchy paměti (SPP), neamnestická Mírná kognitivní porucha (naMCI) a amnestická Mírná kognitivní porucha (aMCI). Prostorová kognice byla vyšetřena Testem skrytého cíle (HGT), který srovnává deficit prostorové paměti ve dvou rozdílných složkách - egocentrické a alocentrické. Reálná verze testu byla prováděna v experimentálním stanu Blue Velvet Arena (BVA) a virtuální verze, která je mapovou analogií reálné verze, byla prováděna na osobním počítači (PC). Výsledky. U pacientů s ACH jsme zjistili v reálné i virtuální verzi testu poruchu v egocentrické a alocentrické složce prostorové paměti (p<0,01). U pacientů s aMCI bylo v obou verzích testu přítomno kvalita¬ tivné stejné, jen kvantitativně méně vyjádřené postižení v egocentrické (p<0,01) a alocentrické (p<0,05) složce prostorové paměti. Pacienti s naMCI selhávali v přechodu z egocentrické na alocentrickou fázi ve virtuální verzi testu (p<0,05). Pacienti se SPP nebyli postiženi ani v jedné ze složek prostorové paměti. Závěry. Vyšetření prostorové kognice může být podkladem pro klasifikaci pacientů do skupin: ACH, aMCI, naMCI a SPP. Prokázali jsme, že v případě ACH a aMCI se jedná o kontinuum kvantitativně různě vyjádřeného deficitu stejné kvality.

Objective. The aim was to investigate the pattern of spatial memory impairment in patients with Alzheimer's disease, and to find whether or not the spatial memory is impaired in patients with Mild Cognitive Impairment. The qualitative and quantitative characters of impairment were compared. Subjects and Methods. Spatial memory was examined in 15 healthy volunteers and 42 patients, who had undergone a standard diagnostic procedure. These patients were subsequently classified according to clinical criteria and neuropsychological testing into four groups: Alzheimer's disease (AD), Subjective memory complaints (SMC), nonamnestic Mild Cognitive Impairment (naMCI) and amnestie Mild Cognitive Impairment (aMCI). The Hidden Goal Task test was used to examine spatial memory. This test compares two types of spatial memory - egocentric and allocentric. A real version of the test was performed in an experimental tent Blue Velvet Arena (BVA), while a virtual version, which is the map analogy of the real version, was carried out on a personal computer (PC). Results. There was found an impairment in both egocentric and allocentric spatial memory (p<0.01) in patients with AD in the real as well as virtual versions of the test. Qualitatively similar, but quantitatively less profound impairment in egocentric (p<0.01) and allocentric (p<0.05) parts of spatial memory in both versions of the test was presented in patients with aMCI. Patients with naMCI were impaired in the transition from egocentric to allocentric virtual phase of the test (p<0.05). Subjects with SMC were not impaired in any part of spatial memory. Conclusions. The spatial memory examination can be used as the basis for patients' classification into the following groups: AD, aMCI, naMCI a SMC. Our experiments have proved that in the case of AD and aMCI it is a continuity of the same quality impairment but with quantitatively different expression.

Journal

Memory

Hove : Lawrence Erlbaum, c1993- | Basingstoke : Taylor & Francis

elektronický časopis

Conspectus
Psychologie
NML Fields
psychologie, klinická psychologie
neurologie
NML Publication type
elektronické časopisy

Article

Metody měření prostorové paměti a jejich vztah k standardním neuropsychologickým zkouškám u osob s lézemi hippokampu
[Methods of measuring spatial memory and their relationship to standard neuropsychology tests in persons with hippocampal lesions]

Goal: This study investigates the correlations of some novel methods of measuring spatial memory to standard ...

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2004 ; Roč. 67/100 (č. 5) : s. 335-346.

ISSN 1210-7859
Medvik
Source

Cíl. Práce zjišťuje korelace některých nových metod měření prostorové paměti k standardním neuropsychologickým metodám. Metody. V laboratoři vybudované na neurologickém oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze byla použita modifikace zvířecích testů prostorové paměti pro testování lidí. Kromě toho byly vytvořeny počítačové analogie reálných navigačních testů, které by mohly být aplikovány při screeningu velkého počtu pacientů pro detekci časných příznaků paměťových poruch. Původních 32 proměnných prostorové paměti bylo převedeno na 7 proměnných. Ze standardních neuropsychologických metod byly použity WAIS-R, WMS-R, HRNB, WMS, Bentonova zkouška vizuální retence, Rey-Osterrietheova komplexní figura. Studie se účastnilo 54 osob, z toho 37 pacientů a 17 studentů. Z pacientů u části (n=20) se připravovala operace mozku pro farmakorezistentní epilepsii. šlo obvykle o hippokampektomie, a část (n=17) už dříve prodělala termolézi amygdalohippokampálního komplexu. Studenti byli bez neurologických nebo psychiatrických poruch v anamnéze. Výsledky. Byla zjištěna řada statisticky významných korelací. Například u proměnné prostorové paměti Skrytý cíl 1-4 je korelace chyb s neverbální inteligencí -0,636, p<0,001, s verbální inteligencí -0,403, p<0,05 při n=34. Celkové neuropsychologické oslabení (General Neuropsychological Deficit Scale, HRNB) má vazbu k počtu chyb v proměnné prostorové paměti Percepce 2 a 6 (r=0,800, p<0,01, n=15). Pozdější začátek epileptického onemocnění je spojený s menším výskytem chyb prostorové paměti (r=-0,360, p<0,05, n=29. proměnná Skrytý cíl 1-4). Závěr. Nově vytvořené testy prostorové paměti, vycházející z modifikace testů prostorové paměti u zvířat, i od nich odvozené počítačové analogie reálných navigačních testů, mají u lidí vazby také k inteligenci, paměti, neuropsychologickému oslabení, vzdělání, věku a začátku epileptického onemocnění.

Goal: This study investigates the correlations of some novel methods of measuring spatial memory to standard neuropsychological methods. Methods: In a laboratory established in the department of Neurology, Hospital Na Homolce in Prague, modification of animal tests of spatial memory was used for testing humans. Additionally, computer analogies of real navigation tests were made, which could be applied for screening a large number of patients for detection of early symptoms of memory disorders. The original 32 variables of spatial memory were converted to 7 variables. Among standard neuropsychology tests, the WAIS-R, WMS-R, HRNB, WMS, Benton test of visual retention and Rey-Osterrieth complex figure were used. Fifty-four patients participated in the study, including 37 patients and 17 students. Among the patients, one subgroup (n=20) was scheduled for brain surgery for pharmacoresistant epilepsy, usually hippocampectomy, another subgroup (n=17) had already undergone a thermolesion of the amygdala-hippocampus complex. The students were without history of neurological or psychiatric disorders. Results: A number of statistically significant correlations were detected. For example, in a spatial memory variable Hidden Goal 1-4, the correlation of errors with nonverbal intelligence is -0.636, p< 0.001,with verbal intelligence -0.403, p<0.05 at n=34. The General Neuropsychological Deficit Scale, HRNB, is related to the number of errors in the spatial memory variable Perception 2 and 6 (r = 0.800, p<0.01, n=:15). Late beginning of epileptic disease is associated with smaller occurrence of spatial memory errors (r = -0.360, p<0.05, n=29, variable Hidden Goal 1-4). Conclusion: The newly created tests of spatial memory, based upon modified tests of spatial navigation in animals, as well as the derived computer analogies of real navigation tests are in humans also related to intelligence, memory, neuropsychological deficit, education, age and the beginning of epileptic disease.