• MeSH
• porodnictví * MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• osobní vyprávění MeSH

• O autorovi
• Hájek, Zdeněk, 1943- Autorita

INTRODUCTION AND HYPOTHESIS: Pelvic organ prolapse is a common problem affecting up to 50% of women over the age of 50. The various methods of reconstructive pelvic organ prolapse surgery have been reported to be associated with long-term recurrence rates of up to 50%. METHODS: Management of patients with repeated failure of different surgical procedures is often challenging. Obliterative surgery can be an option for women with a POP-Q stage 2 or larger genital prolapse who are not sexually active. The video of the procedure shows how to address enterocele with frail and puffy vaginal epithelium of the posterior vaginal wall after unsuccessful surgery procedures by employing a perineal skin flap. The repeated enterocele was treated by using a skin flap during a LeFort colpocleisis, and Labhard perineoplasty was added. RESULTS: In some patients obliterative surgery may fail, especially those with recurrent POP. The use of a perineal skin flap in reoperation of POP is a possible solution for surgical treatment of recurrent enterocele with poor quality of the posterior vaginal wall. This patient's postoperative course was uneventful. At her follow-up visit 2 months later an examination revealed excellent healing. CONCLUSION: Obliterative surgery can be an option for women with large prolapses who are not sexually active and do not plan to be so in the future. Le Fort with perineal skin flap and Labhard high perineoplasty is one possible surgical technique which can treat recurrent pelvic organ prolapse in older patients where previous procedures have failed.

• MeSH
• gynekologické chirurgické výkony * MeSH
• kolpotomie MeSH
• lidé MeSH
• prolaps pánevních orgánů * chirurgie   MeSH
• reoperace MeSH
• senioři MeSH
• těhotenství MeSH
• vagina chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

INTRODUCTION AND HYPOTHESIS: A urethrovaginal fistula is a possible rare complication of tension-free vaginal tape procedures. Surgical management of these fistulas is sometimes complicated, and failure can occur. The operation is difficult when the defect between the urethra and the vagina is larger or scarred, so surgical intervention and the preferred technique are controversial. METHODS: The patient was referred to our department, where the first operation was performed to address the urethrovaginal fistula by the transvaginal and transabdominal approach with interposed omentum. This initial repair failed, resulting in a large urethrovaginal fistula with minimal redundant anterior vaginal wall to provide a tension-free closure. This video presentation describes the second operation-transvaginal repair of a large recurrent urethrovaginal fistula using the skin island flap technique. RESULTS: The video of the procedure shows how to address a recurrent urethrovaginal fistula by employing a skin flap. An examination during the patient's follow-up visit 3 months later revealed excellent healing and persistent stress urinary incontinence (SUI). Six months after the fistula repair, the patient underwent a bulking agent procedure. CONCLUSIONS: The skin island flap procedure allowed the larger defect to heal, though it did not address the SUI, which was later treated by application of a bulking agent.

• MeSH
• lidé MeSH
• močové píštěle patologie   chirurgie   MeSH
• recidiva MeSH
• senioři MeSH
• stresová inkontinence moči chirurgie   MeSH
• suburetrální pásky škodlivé účinky   MeSH
• vaginální píštěl patologie   chirurgie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• audiovizuální média MeSH
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

OBJECTIVE: The objective of this project was to evaluate treatment persistence in patients being treated for overactive bladder syndrome (OAB) with mirabegron, employing clinical follow-up in a prospective, multicenter study. STUDY DESIGN: This is an analysis of patients who started treatment with mirabegron between May and September 2014 and were evaluated 1year after treatment commenced. During this evaluation we determined how many patients stopped treatment and established their reasons for discontinuation. RESULTS: 206 patients being treated for OAB with mirabegron were evaluated a year after starting treatment. It emerged that 60 patients (29.1%) had discontinued the treatment, citing the following reasons: 24/60 insufficient treatment efficacy, 26/60 other reasons, while 10 members of the group discontinued treatment because of side effects. 75 out of 206 patients were ≤60 years old and 28% terminated the study prematurely: 131 out of 206 were >60years old and 29.2% terminated the study prematurely. In the group of patients without previous OAB treatment 35.7% discontinued treatment with mirabegron, while 28.1% of patients with previous anticholinergic treatment discontinued treatment. CONCLUSION: In our clinical prospective multicenter study, persistence in treatment with mirabegron reached a figure of 71%.

• MeSH
• acetanilidy terapeutické užití   MeSH
• adherence k farmakoterapii statistika a číselné údaje   MeSH
• agonisté beta-3-adrenergních receptorů terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hyperaktivní močový měchýř farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• thiazoly terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinická studie MeSH
• multicentrická studie MeSH

Cíl práce: Článek popisuje možnosti řešení selhání antiinkontinentních operací, zda volit operaci s užitím pásky, či „bulking agent“? Typ studie: Přehledový článek. Pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha. Materiál a metodika: Správná volba typu operace SUI (Stress Urinary Incontinence), která přetrvává či záhy opět vzniká po dříve provedené antiinkontinentní operaci je často problematická. Operace, které řeší SUI, způsobí omezení nadměrné pohyblivosti uretry s její částečnou kompresí. Pokud po provedené operaci nadměrná pohyblivost uretry přetrvává a MUCP (Maximal Urethral Closure Pressure) je normální, pak nejčastěji volíme k řešení SUI novou páskovou operaci. Zde zůstává otázkou, jaký typ páskové operace preferovat, zda transobturatorní, retropubickou, či event. SIS (Single Incision Slings). SIS, které nejsou po zavedení dostatečně fixovány k okolním strukturám a často nemají správný rozměr, hlavně pak délku a mají velmi omezenou tažnost, k reoperacím nepoužíváme. K reoperacím volíme takový typ pásky, která je dobře fixována k okolním strukturám, má správnou délku či ji můžeme přizpůsobit rozměrům pánve a v neposlední řadě má i správnou pružnost. Při volbě správného typu operace musíme přihlédnout i k dříve provedeným operacím, např. zda již dříve byla provedena rekonstrukční operace defektů pánevního dna s užitím síťky, kde se síťka nachází, aby nebyla překážkou pro nově zaváděnou pásku. Pokud je uretra po neúspěšně provedené antiinkontinentní operaci omezeně pohyblivá a při urodynamickém vyšetření zaznamenáme nízký MUCP, pak preferujeme buď pásku vedenou retropubicky, či aplikaci „bulking agent“. Rozhodnutí, kterou metodu zvolit, závisí na dalších okolnostech, např. zda pacientka byla dříve ozářena, či byla již opakovaně pro SUI operována. Důležité jsou i výsledky urodynamického, ultrazvukového a dalších vyšetření. Závěr: Volba správného typu operace k řešení SUI po již dříve neúspěšně provedeném výkonu závisí na výsledcích vyšetření pacientky. Důležité jsou jak anamnéza, výsledky vyšetření, tak i vlastní zkušenosti operatéra s jednotlivými operačními metodami.

Objective: The review article describes the possibilities of procedures for failed anti-incontinence surgery – sling procedure or „bulking agent“? Design: Review article. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, General Faculty Hospital and 1st Medical Faculty, Charles University, Prague. Materials and methods: The correct choice of procedure type to treat persistent SUI (Stress Urinary Incontinence) which persists or soon reoccurs after anti-incontinence surgery is often problematic. The procedures that treat SUI decrease excessive mobility of the urethra by partially compressing it. If the excessive mobility of the urethra and BN (bladder neck) persist and MUCP (Maximal Urethral Closure Pressure) is within normal range, then we choose a new sling operation to treat the persistent SUI. What type of sling procedure is preferable in this situatitons: transobturator, retropubic or possibly SISs (Single Incision Slings)? SISs are not adequately fixed to the surrounding structures after implantation and are often not of the correct size – especially regarding length – with poor compliance (elasticity). For mentioned reasons we do not use them in reoperations. In this cases we choose such a sling which is properly fixed to the surrounding structures, is of sufficient length, and of appropriate elasticity. When choosing the right type of procedure we also have to consider previous operations: for example, whether reconstructive surgery of pelvic floor defects using mesh has been carried out, where the mesh has been placed, and whether it might be an obstacle to the newly implanted sling. If there is a low urethral mobility after the unsuccessful incontinence operation and a low MUCP is observed on urodynamic examination, then we prefer either a retropubic sling or the application of a bulking agent. The decision of which method to choose also depends on other circumstances, such as whether the patient has undergone radiation treatment or more than on previous surgery to treat SUI. The results of urodynamic, ultrasound and other examinations are very important. Conclusions: The choice of the right type of surgery to treat SUI after a previous failed procedure depends on information and findings from complex examination of the patient. Case history, examination results, imaging and the experience of the surgeon in individual procedures are therefore most important.

• MeSH
• hydrogely aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• recidiva * MeSH
• reoperace MeSH
• stresová inkontinence moči * chirurgie   terapie   MeSH
• suburetrální pásky klasifikace   využití   MeSH
• urologické chirurgické výkony metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Cílem studie bylo vyhodnotit perzistenci a léčebný efekt mirabegronu u pacientů s hyperaktivním močovým měchýřem po 18 měsících léčby. Typ studie: Prospektivní klinická studie. Pracoviště: Deset gynekologických a urologických pracovišť v ČR. Materiál a metodika: Zařazení pacientů do prospektivní multicentrické klinické studie bylo zahájeno v květnu a ukončeno v září 2014, jednalo se o pacienty starší než 18 let, kteří trpěli příznaky OAB minimálně tři měsíce. Kontrolní vyšetření bylo provedeno po 18 měsících od započetí léčby. Dávkování mirabegronu bylo 50 mg jednou denně u 162 pacientů, zatímco u 44 pacientů bylo v průběhu kontrol změněno. Při závěrečném kontrolním vyšetření bylo vyhodnoceno, kolik pacientů léčbu mirabegronem přerušilo, nejprve v celé skupině a poté ve vztahu k pohlaví, věku, předcházející léčbě anticholinergiky a vzhledem k změněné léčbě v průběhu studie. Pro vyhodnocení efektu léčby bylo užito hodnocení TS-VAS a PPBC. Statistická analýza výsledků byla provedena softwary STATISTICA 12 (Statsoft, USA) a SPSS (IBM, v.20.0). Výsledky: Do prospektivního sledování bylo zařazeno 206 pacientů, jejich průměrný věk byl 62,8 roků a průměrný body mass index 27,3. Při kontrolním vyšetření bylo zjištěno, že 79 (38,3 %) pacientů přerušilo léčbu. Důvodem přerušení léčby byl u 35,4 % pacientů nedostatečný efekt léčby, u 49,4 % jiné důvody (hospitalizace, chirurgický zákrok, těhotenství aj.), u 15,2 % léčba byla přerušena vzhledem k výskytu nežádoucích účinků léku. Při hodnocení perzistence na léčbě mirabegronem ve skupinách podle věku, pohlaví a s předchozí léčbou anticholinergiky či bez ní nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly. Ty však byly mezi skupinami pacientů bez léčby či se změněnou léčbou v průběhu studie. Při hodnocení efektu léčby byla průměrná hodnota TS-VAS 73,4 a pokles obtíží hodnocených s použitím PPBC z průměrné hodnoty před léčbou 4,6 na hodnotu 2,7. Závěr: V naší klinické studii byla 18měsíční perzistence na léčbě mirabegronem 61,7 %. Důvodem bylo jak malé množství nežádoucích účinků léku, tak i jeho dobrý léčebný efekt.

Objective: The objective of this study was to monitor and evaluate the persistence and cure effect of Mirabegron in patients with overactive bladder syndrome after 18 months of treatment. Design: Prospective clinical study. Settings: 10 gynecological and urological departments in CZE. Materials and methods: This is an analysis of a prospective, multicenter monitoring study from May to September 2014. The patients were ≥ 18 years old and had symptoms of OAB for a minimum of three months. Patient check-ups were performed 18 months after the first visit. The dosage of Mirabegron was 50 mg per day in 162 patients, though for 44 of the patients the treatment was changed. During the final check-ups it was ascertained how many patients had discontinued treatment with Mirabegron, at first as a proportion of the whole group of patients and then in relation to gender, age, previous treatment with anticholinergic drugs and changes in the treatment during the study. To evaluate treatment efficacy we employed the TS-VAS and PPBC. During the check-up it was ascertained how many patients had discontinued treatment with Mirabegron, and reasons for this were established. The statistics were calculated using the softwares STATISTICA 12 (Statsoft, USA) and SPSS 20.0 (IBM, v.20.0). Results: Prospective monitoring was performed on 206 patients. Their mean age was 62.8 years; mean body mass index for the whole group of patients was 27.3. At the check-up 18 months post-initiation of treatment it emerged that 79 (38.3%) patients had discontinued the treatment. The reasons for discontinuation of treatment were insufficient treatment efficacy (35.4% of patients), while 49.4% cited other reasons (hospitalisation, surgery, gravidity) and 15.2% of patients discontinued therapy because of side effects. The evaluation of treatment persistence with Mirabegron in groups with relation to gender, age and previous treatment with anticholinergic drugs did not establish statistically significant differences. However, there was a statistically significant difference between groups in relation to changes of treatment during study. At the evaluation of the efficacy of the treatment during the check-up 18 months after initiation of treatment the mean TS-VAS was 73.4, a decrease of the scale of bothers evaluated by PPBC before treatment from a mean value of 4.6 to a value of 2.7. Conclusions: In our clinical study 18 months treatment persistence with Mirabegron was 61.7%. The reasons were reduced side effects and good cure effect of the drug.

• Klíčová slova
• Mirabegron,
• MeSH
• adherence k farmakoterapii MeSH
• agonisté adrenergních beta-receptorů * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antagonisté muskarinových receptorů terapeutické užití   MeSH
• hyperaktivní močový měchýř * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• parasympatolytika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• prevalence MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

For a group of women after hysterectomy with a levator defect, or ballooning, suffering with symptomatic vaginal wall prolapse in at last two of the three compartments (one of which the anterior one) we want to compare 2 operation procedures: a traditional Amreich-Richter operation and minimally invasive procedure using mesh. The risk group will be defined by 4D ultrasound examination. The results will be assessed one year from the operation, which is the standard follow-up for reconstructive pelvic floor surgery. The primary aim is to determine the percentage of recurrent prolapse in the compartment operated; the secondary aim to assess the risk of early and late complication and the effect on the patients' quality of life. We will also carry out US monitoring of the behavior of the implants over the period under review. Defining the risk group of patients by 4D US will enable us to specify indication criteria for various operation techniques.

Plánujeme v rizikové skupině žen s avulzí levatoru resp. s velkou plochou urogenitálního hiatu tzv. ballooningem trpících symptomatickým sestupem poševních stěn, minimálně ve dvou ze tří kompartmentů (z toho jeden musí být přední), srovnat 2 operační metody: klasickou vaginopexi dle Amreich-Richter s minimálně invazivními metodou inzerce polypropylenové síťky. Rizikovou skupinu definujeme pomocí 4D ultrazvukového vyšetření. Výsledky chceme zhodnotit v ročním odstupu od operace, což je nejstandardnější follow-up u rekonstrukčních technik pánevního dna. Primárním cílem v hodnocení je procento recidiv v operovaném kompartmentu. Jako sekundární cíle budeme hodnotit riziko časných a pozdních komplikací, ultrazvuková monitorace chování implantátů v průběhu sledování. Tím, že jsme schopni definovat rizikovou skupinu pacientek s pomocí 4D UZ, tim můžeme odpovědět na otázku konkrétních indikačních kriteriií i techniky operace.

• MeSH
• pánevní dno abnormality   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• prolaps dělohy chirurgie   MeSH
• prolaps pánevních orgánů diagnóza   etiologie   chirurgie   terapie   MeSH
• protézy a implantáty MeSH
• recidiva MeSH
• ultrasonografie MeSH
• zákroky plastické chirurgie MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Cíl studie: Cílem studie bylo vyhodnotit perzistenci léčby u pacientek s hyperaktivním močovým měchýřem (OAB) při užívání mirabegronu. Typ studie: Prospektivní klinická studie. Pracoviště: Deset gynekologických a urologických pracovišť v ČR. Materiál a metodika: Prospektivní multicentrická klinická studie byla zahájena v květnu 2014 a bude pokračovat jeden rok. Do studie byli zařazeni pacienti a pacientky ve vyšším věku než 18 let, kteří trpěli příznaky OAB minimálně tři měsíce. Kontrolní vyšetření bylo provedeno po šesti měsících (?2 týdny) od započetí léčby. Dávkování mirabegronu bylo 50 mg 1× denně. Pro vyhodnocení efektu léčby bylo použito hodnocení TS-VAS a PPBC. Během kontrolního vyšetření bylo též vyhodnoceno, kolik pacientů léčbu mirabegronem ukončilo a co bylo důvodem k ukončení léčby. Pro statistickou analýzu výsledků byl užit software SPSS 20,0. Výsledky: Do prospektivního sledování bylo zařazeno 206 pacientů, jejichž průměrný věk byl 62,8 roků (2–89 let); půměrný body mass index byl 27,3. Při kontrolním vyšetření 6 měsíců od počátku léčby bylo zjištěno, že 55/206 (27 %) pacientů ukončilo léčbu. Důvodem ukončení léčby byl u 24/55 (43 %) pacientů nedostatečný efekt léčby, u 29/55 (53 %) to byly jiné důvody (hlavně – hospitalizace, chirurgický zákrok, těhotenství) a 2/55 ukončili léčbu vzhledem k výskytu nežádoucích účinků léku, kterými byly tachykardie, podráždění očí, bolesti břicha a vasculitis mírného stupně. V prvé skupině bez předchozí léčby anticholinergiky před nasazením mirabegronu to bylo 7/28 (25 %) pacientů. Ve druhé skupině, již dříve léčených pa-cientů antimuskariniky, byla léčba ukončena u 48/178 (27 %). Při hodnocení efektu léčby byla průměrná hodnota TS-VAS 77,5 a pokles obtíží hodnocených pomocí PPBC z průměrné hodnoty před léčbou 3,56 na hodnotu 1,77. Závěr: Naše hypotéza, že perzistence na léčbě při užití mirabegronu bude relativně vysoká v důsledku snížení přítomnosti nežádoucích účinků léku a vzhledem k dobrému efektu léčby, byla potvrzena, což bylo důvodem k tomu, že na léčbě zůstává 73 % pacientů.

Objective: The objective of this monitoring was to evaluate persistence in the treatment of patients with overactive bladder syndrome (OAB) using mirabegron. Design: Prospective clinical study. Setting: 10 gynecological and urological departments in CZE. Materials and methods: This is an analysis of a prospective, multicenter monitoring which started in May 2014 and will continue for 1 year. This monitoring included patients ≥18 years old who have had symptoms of OAB for minimum ≥3 months. The patient check-up was performed 6 months (?2 weeks) after the first visit. The dosage of mirabegron was 50 mg per day. For the evaluation the treatment efficacy we employed the TS-VAS and PPBC. During the check-up it was ascertained how many patients discontinued the treatment with mirabegron, and reasons for this interruption were established. The statistics were calculated using the software SPSS 20.0. Results: A prospective monitoring was performed on 206 patients. Their mean age was 62.8 years (range 23-89); mean body mass index for the whole group of patients was 27.3. At the check-up 6 months post-initiation of treatment it emerged that 55/206 (27%) patiens had discontinued the treatment. The reasons for discontinuation of treatment were: 24/55 (43%) insufficient treatment efficacy, 29/55 (53%) other reasons (the main reasons here were hospitalisation, surgery, gravidity) and 2/55 discontinued therapy because of side effects. The side effects were tachycardia, eye irritation, lower abdominal pain and vasculitis, and they were mild in nature. The termination of the study was 7/28 (25%) in the group of patients without previous treatment before mirabegron. Discontinuation of the treatment in the group of patients with previous anticholinergic treatment was 48/178 (27%). At the evaluation of the efficacy of the treatment during the check-up 6 months after initiation of treatment the mean TS-VAS was 77.5, a decrease of the scale of bothers evaluated by PPBC before treatment from a mean value of 3.56 to a value of 1.77. Conclusions: Our hypothesis, that persistence in treat-ment with mirabegron would be relatively high due to reduced side effects and better cure effect, was confirmed, and this is the reason for higher rates of persistence in the treatment at 6 months check-up (73%).

• Klíčová slova
• mirabegron,
• MeSH
• acetanilidy aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• adherence k farmakoterapii * statistika a číselné údaje   MeSH
• agonisté beta-3-adrenergních receptorů * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• hyperaktivní močový měchýř * farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spokojenost pacientů statistika a číselné údaje   MeSH
• thiazoly aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH
• multicentrická studie MeSH