Primární testikulární lymfomy (primary testicular lymphoma – PTL) jsou vzácné extranodální lymfomy tvořící asi 1–2 % všech nehodgkinských lymfomů (NHL) a asi 5 % všech testikulárních malignit. Z hlediska věku se jedná typicky o onemocnění pacientů starších 60 let. Nejčastějším klinickým příznakem je nebolestivé zvětšení varlete. Základem pro stanovení diagnózy je ultrasonografické vyšetření varlat následované orchiektomií a histologickým a imunohistochemickým vyšetřením postižené tkáně. Nejčastějším histologickým typem je difuzní B velkobuněčný lymfom (diffuse large B cell lymphoma – DLBCL). Orchiektomie je důležitou součástí léčby, která dále zahrnuje kombinaci systémové imunochemoterapie a profylaktická léčebná opatření, a to radioterapii kontralaterálního varlete a profylaxi relapsů v centrálním nervovém systému (CNS). I když tato kombinace vedla ke zlepšení léčebných výsledků, přesto zůstávají u pacientů s PTL problémem zejména extranodální relapsy včetně relapsů v CNS. Prognóza pacientů s PTL tak zůstává i nadále méně příznivá, než je tomu u některých ostatních typů nehodgkinských lymfomů.

Primary testicular lymphoma (PTL) is a rare form of extranodal lymphoma and accounts for approximately 1 to 2 % of all non-Hodgkin's lymphoma and 5 % of testicular malignancies. PTL typically affects patients older than 60 years. The most common clinical symptom is painless scrotal swelling. The ultrasound of testicles followed by orchiectomy and histological and imunohistochemical examinations are the most important tools for diagnostic assessment. Diffuse large B cell lymphoma (DLBCL) is the most common histological type of PTL. Orchiectomy is an important part of the treatment, which includes the combination of systemic imunochemotherapy and prophylactic modalities such as radiotherapy of contralateral testis and central nervous system (CNS) prophylaxis. This combined treatment approach improved the outcome of patients with PTL, however, the high frequency of extranodal relapses including CNS involvement represents a significant problem. The prognosis of PTL still remains less favorable in comparison to the some subtypes of non-Hodgkin's lymphomas.

• Klíčová slova
• imunochemoterapie, primární testikulární lymfom,
• MeSH
• antracykliny terapeutické užití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• difúzní velkobuněčný B-lymfom diagnóza   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• imunoterapie MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• methotrexát terapeutické užití   MeSH
• nádory centrálního nervového systému diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• nehodgkinský lymfom * diagnóza   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• orchiektomie MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• radioterapie MeSH
• recidiva MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH
• spinální injekce MeSH
• testikulární nádory * diagnóza   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Jedním z hlavních trendů u chronické lymfocytární leukemie (CLL) se v posledních letech stalo hledání nových prognostických faktorů umožňujících zpřesnit prognózu, a předpovědět tak klinický průběh onemocnění již v době stanovení dia­gnózy s možností načasování a přizpůsobení intenzity léčby individuálnímu riziku nemocného. Pacienti a metody, cíle práce: Cílem naší práce bylo zhodnocení prognostického významu vybraných ukazatelů apoptózy a angiogeneze: byly měřeny sérové koncentrace tumor nekrotizujícího faktoru α (TNF‑α) a transformujícího růstového faktoru β‑1 (TGF‑β1) metodou ELISA a exprese receptoru typu II pro TGF‑β (TGFβRII) a receptoru typu 2 pro fibroblastový růstový faktor (FGFR2) průtokovou cytometrií na lymfocytech periferní krve u 75 neléčených pacientů s CLL (47 mužů a 28 žen, medián věku 65 let, rozmezí 38–82 let). Výsledky: Sérové koncentrace TNF‑α byly významně vyšší u nemocných s CLL v porovnání s kontrolní skupinou (p < 0,0001) a byly spojeny s nepříznivou prognózou: významně vyšší TNF‑α měli nemocní s vysokým rizikem dle Raie v porovnání s nemocnými s nízkým i středním rizikem (p = 0,0008, resp. p = 0,0097), nemocní s vysokou hodnotou sérového b2-mikroglobulinu (p = 0,045), masivní lymfadenopatií (p = 0,0083), nemutovanými geny pro variabilní části těžkých řetězců imunoglobulinů (p = 0,041) a nepříznivými cytogenetickými aberacemi (p = 0,0014). Nemocní s progresí CLL měli významně vyšší hodnoty TNF‑α než nemocní se stabilním průběhem (p = 0,0009) a období do zahájení léčby bylo významně kratší u pacientů s vyššími koncen­tracemi TNF‑α (p = 0,0049). Zvýšené koncentrace TGF‑β1 byly naopak spojeny s příznivou prognózou: významně vyšší TGF‑β1 byl zjištěn u nemocných s nízkým rizikem dle Raie v porovnání s vysokým rizikem (p = 0,011), u nemocných bez masivní lymfadenopatie (p = 0,041), s mutovanými IgVH geny (p = 0,012) a negativitou ZAP‑70 (zeta-asociovaný protein o 70 kilodaltonech) (p = 0,044). Nemocní s progredující chorobou měli významně nižší hodnoty TGF‑β1 než nemocní se stabilním onemocněním (p = 0,0014). Období do zahájení léčby bylo významně delší u nemocných s vyšším TGF‑β1 (p = 0,016). U nemocných s vysokým rizikem dle Raie v porovnání s nemocnými s nízkým rizikem byla zjištěna významně nižší exprese TGFβRII (p = 0,022). Prognostický význam exprese FGFR2 nebyl prokázán. Statisticky významnými a nezávislými prognostickými faktory pro celkové přežití byly zvýšené sérové koncentrace TNF‑α a masivní lymfadenopatie (p = 0,036, resp. p = 0,047). Závěr: Další výzkum TNF‑α a TGF‑β je cenný nejen z prognostického, ale také léčebného hlediska, neboť signální dráhy těchto cytokinů by se mohly stát terapeutickým cílem u nemocných s CLL.

Introduction: Search for new prognostic markers in order to improve prognostic accuracy and predict clinical outcome at the time of dia­gnosis has recently become one of the major trends in chronic lymphocytic leukemia (CLL). Patients and methods, aim of study: The aim of our study was assessment of selected markers of apoptosis and angiogenesis and their potential as new prognostic factors. We evaluated serum levels of tumor necrosis factor α (TNF‑α) and transforming growth factor β‑1 (TGF‑β1) using comercially available enzyme‑linked immunosorbent assay; furthemore, we quantified expression of type II receptor for transforming growth factor beta (TGFβRII) and type 2 receptor for fibroblast growth factor‑2 (FGFR2) on CLL cells using flow cytometry analysis in 75 previously untreated patients with CLL (47 males and 28 females, median age, 65 years, range 38–82) and healthy donors. Results: We found significantly elevated TNF‑α in patients with CLL compared to the control group (p < 0.0001); high expression of TNF‑α was associated with unfavourable prognosis: significantly higher concentrations were found in patients with Rai high‑risk group compared to low and intermediate-risk group (p = 0.0008 and p = 0.0097), with high serum β2-microglobulin (p = 0.045), massive lymphadenopathy (p = 0.0083), unmutated genes for variable region of immunoglobulin heavy chain (IgVH) (p = 0.041) and unfavourable cytogenetic aberrations (p = 0.0014). In addition, patients with progressive CLL had significantly higher TNF‑α than those with stable clinical course (p = 0.0009); time to treatment was significantly shorter in patients with higher TNF‑α (p = 0.0049). Higher TGF‑β1 concentrations were associated with favourable subgroups: with Rai low‑risk group compared to high‑risk group (p = 0.011), patients without massive lymphadenopathy (p = 0.041), patients with mutated IgVH (p = 0.012) and ZAP‑70 negativity (zeta‑associated protein of 70 kilodaltons) (p = 0.044). Patients with progressive CLL had significantly lower TGF‑β1 levels than those with stable course (p = 0.0014) and time to treatment was significantly longer in patients with higher TGF‑β1 (p = 0.016). Patients with Rai high‑risk group had significantly lower TGFβRII expression than those with low‑risk group (p = 0.022). The prognostic significance of FGFR2 was not found. Significant and independent prognostic factors for overall survival were high serum concentrations of TNF‑α and massive lymphadenopathy (p = 0.036, resp. p = 0.047). Conclusion: Based on our results, TNF‑α and TGF‑β1 possess prognostic significance in CLL; further research in this direction may also be important therapeutically, because these signal pathways could serve as possible treatment targets.

• Klíčová slova
• angiogeneze,
• MeSH
• apoptóza MeSH
• biochemická analýza krve MeSH
• časové faktory MeSH
• chronická lymfatická leukemie * genetika   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• ELISA MeSH
• exprese genu MeSH
• fibroblastový růstový faktor 2 MeSH
• laktátdehydrogenasy MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfocyty MeSH
• mezibuněčné signální peptidy a proteiny MeSH
• NF-kappa B MeSH
• přežití MeSH
• prognóza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sérum * cytologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• TNF-alfa * MeSH
• transformující růstový faktor beta * MeSH
• transformující růstový faktor beta1 MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Cílem projektu bylo zhodnotit léčebnou účinnost, celkové přežití (overall survival – OS) a určit rizikové faktory ovlivňující prognózu nemocných s primárními lymfomy centrálního nervového systému (PCNSL) léčených intenzivní chemoterapií na bázi vysokých dávek metotrexátu a následně cytosin-arabinosidu kombinované s radioterapií (režim MPV). Nemocní a metody: Od ledna roku 1998 do února roku 2011 bylo na našem pracovišti diagnostikováno 39 pacientů s PCNSL. Medián období od první klinické symptomatologie do data stanovení histologické diagnózy byl 4 týdny (rozmezí 2–19 týdnů). Režimem MPV bylo léčeno 37 pacientů. Výsledky: Léčebná odpověď byla hodnocena u 35 nemocných (2 nemocní zemřeli časně po podání léčby, hodnocení tedy nebylo možné). Celková léčebná odpověď byla 63 %, 21/35 pacientů (60 %) dosáhlo kompletní remise. V době analýzy (listopad roku 2011) byl medián sledování žijících nemocných 16,5 měsíce; k tomuto datu zemřelo 31 nemocných (nejčastější příčinou úmrtí byl nedostatečný efekt léčby a její komplikace). Pravděpodobnost 2letého OS celého souboru byla 30 %, medián OS byl 12 měsíců. Medián období do progrese byl 9 měsíců. Významně delší OS měli nemocní s dobrým vstupním výkonnostním stavem 0–1 dle WHO (p = 0,0495) a nemocní s normální hodnotou laktátdehydrogenázy v séru (p = 0,0232). Závěr: Výsledky léčby v našem souboru pacientů jsou horší, než je udáváno v literatuře. Důvodem je pravděpodobně výskyt nepříznivých prognostických ukazatelů u většiny nemocných. Pro prognózu nemocných je stěžejní rychlé stanovení histologické diagnózy a včasné zahájení intenzivní léčby. Klíčová slova: primární lymfomy centrálního nervového systému – chemoterapie – radioterapie – metotrexát – rizikové faktory – celkové přežití

Introduction: The aim of this study was to assess treatment efficiency, overall survival (OS) and identify risk factors with the influence on patients prognosis in patients with primary central nervous system lymphomas (PCNSL) who were treated with intensive chemotherapy based on high-dose methotrexate and cytosin-arabinoside followed by whole-brain radiotherapy (MPV regimen). Patients and methods: From January 1998 to February 2011, 39 patients with PCNSL were diagnosed on our department. The median from the first clinical symptomatology to histological diagnosis was 4 weeks (range, 2–19). Thirty-seven patients were treated with MPV regimen. Results: The therapeutic response was evaluated in 35 patients (2 patients died early during treatment). The overall response/complete remission rate was 63/60%. At the time of analysis (november 2011), the median of follow-up was 16,5 months; 31 patients died (the most often causes of death were poor treatment effect and treatment complications). The 2-year OS was 30% and median PFS and OS were 9 and 12 months. Patients with WHO performance status 0–1 and those with normal serum lactate dehydrogenase serum had significantly longer OS (p = 0.0495 and p = 0.0232). Conclusion: The treatment results of our patients appear to be inferior than data from literature. The reason is probably high occurrence of negative prognostic factors. Early diagnosis and intensive treatment are crucial for improvement of prognosis. Keywords: primary central nervous system lymphoma – chemotherapy – radiotherapy – methotrexate – risk factors – overall survival

• Klíčová slova
• celkové přežití, metotrexát, chemoterapie, režim MPV,
• MeSH
• analýza přežití * MeSH
• časná diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• indukce remise MeSH
• kombinovaná terapie metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• L-laktátdehydrogenasa krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfom * diagnóza   farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• methotrexát aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• nádory centrálního nervového systému * diagnóza   farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• radioterapie metody   škodlivé účinky   MeSH
• recidiva MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Chronická lymfocytární leukemie je nejčastějším typem leukemie v západní populaci. I přes svoji vysokou incidenci zůstávala chronická lymfocytární leukemie po velmi dlouhou dobu onemocněním, které na rozdíl od jiných lymfoproliferací příliš nepoutalo pozornost. V několika posledních letech se však pohled na tuto chorobu podstatně změnil a díky intenzivnímu studiu byly získány nové poznatky v oblasti patogeneze, prognostických faktorů a v neposlední řadě také v oblasti léčby se zavedením účinných intenzivních léčebných postupů. Dnes již víme, že použití klasických prognostických faktorů je ke stanovení individuální prognózy nemocných s chronickou lymfocytární leukemií nedostatečné. Uplatněním moderních (zejména mutační stav genů pro variabilní část těžkých řetězců imunoglobulinů a cytogenetické aberace) a některých nových prognostických ukazatelů (poměr LPL/ADAM29, mikroRNA, ukazatele angiogeneze a další) je však již v době stanovení diagnózy možné rozdělit nemocné, zejména v časných klinických stadiích, do skupin významně se lišících prognózou, a předpovědět tak klinický průběh onemocnění.

• Klíčová slova
• mutační stav IgVH, cytogenetické aberace,
• MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• chronická lymfatická leukemie genetika   patofyziologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Primární lymfomy centrálního nervového systému (PCNSL) jsou vzácné extranodální lymfomy (téměř vždy ne‑ Hodgkinovy) a tvoří asi 3– 4 % všech mozkových nádorů. Z hlediska věku jde typicky o onemocnění pacientů starších 60 let. Klinická symptomatologie je různorodá a odráží místa postižení nervových struktur. Základem pro stanovení diagnózy je magnetická rezonance mozku a následné histologické vyšetření vzorku mozkové tkáně získané stereotaktickou biopsií. Hlavním principem léčby je podání intenzivní kombinované chemoterapie na bázi vysokých dávek metotrexátu (HD‑ MTX) a radioterapie, která však není v současné době používána u pacientů starších 60 let pro vysoké riziko pozdní neurologické toxicity. Léčba by měla být zahájena co nejdříve po stanovení diagnózy, pozdní zahájení vede ke zkrácení celkového přežití.

Primary central nervous system lymphoma (PCNSL) is a rare form of extranodal lymphoma (nearly always non‑Hodgkin's) and accounts for approximately 3 to 4% of primary brain tumors. PCNSL typically affects patients older than 60 years. Clinical features are variable and reflect the location of central nervous system lesion. Magnetic resonance imaging and stereotactic biopsy are the most important tools for diagnostic assessment. Chemotherapy based on high‑dose of methotrexate (HD‑ MTX) and whole brain radiotherapy are the cornerstones of treatment. Radiotherapy is usually omitted in individuals older than 60 years because of high risk of unacceptable delayed neurotoxicity. Treatment of PCNSL should be started as soon as possible after diagnosis because delay in treatment may shorten the patients' survival.

• Klíčová slova
• neurotoxicita, metotrexát, chemoterapie,
• MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• nádory centrálního nervového systému diagnóza   terapie   MeSH
• nehodgkinský lymfom diagnóza   terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• radioterapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   MeSH
• analýza přežití MeSH
• financování organizované MeSH
• laktátdehydrogenasy krev   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozkomíšní mok cytologie   MeSH
• nádory centrálního nervového systému diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• nehodgkinský lymfom klasifikace   krev   MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• transplantace kmenových buněk metody   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH