Cholangiokarcinom (CC) je vzácný maligní nádor vznikající z cholangiocytů. Prognóza CC bývá většinou nepříznivá. Zásadní podíl na této skutečnosti má pozdní diagnóza nádoru. Současná incidence CC v České republice činí asi 1,4 na 100 000 obyvatel za rok; u méně než 30 % pacientů s CC lze identifikovat některý ze známých rizikových faktorů, nejčastěji primární sklerozující cholangiitidu. Naději na delší dobu přežití mají pacienti s časně diagnostikovaným, chirurgicky řešitelným CC, u kterých dosahuje 5letá doba přežití asi 20–40 %. Pro časnou diagnózu CC mají zásadní význam zobrazovací metody a histopatologické zhodnocení, zatímco časně diagnostický význam onkomarkerů je omezený. Racionální časná diagnostika CC spočívá v účelném využití diferencovaných výhod jednotlivých zobrazovacích metod – optimální se jeví MRI s DSA, EUS je citlivou metodou pro identifikaci malignit v oblasti jaterního hilu nebo distálního choledochu, zatímco MRCP (magnetic resonance cholangiopancreatography) spíše při zobrazení patologických změn biliárního stromu, ERCP (endoscopic retrograde cholangiopancreatography) umožňuje odběr materiálu pro histopatologické vyšetření. Přínosem jsou i novější diagnostické metody, např. IDUS – intraduktální ultrasonografie biliárních cest anebo SPY-GLASS, umožňující vyšetřit žlučové cesty přímým pohledem s možností odběru cíleného bioptického vzorku. Specificitu i senzitivitu histologického a cytologického vyšetření lze zvýšit využitím molekulárně cytogenetické metody FISH, tj. fluorescenční in situ hybridizací, u níž specificita dosahuje 97 %.
Cholangiocarcinoma (CC) is a rare malignant tumour arising from cholangiocytes, and its prognosis is usually unfavourable, mostly as a result of late diagnosis of the tumour. The current incidence of cholangiocarcinoma in the Czech Republic is 1.4/100,000 inhabitants per year; in less than 30 % of patients with CC, one of the known risk factors can be identified, most frequently, primary sclerosing cholangitis. Only patients with early diagnosed and surgically amenable cholangiocarcinoma are likely to have a longer survival time; in their case, survival for more than five years has been achieved in 20 % to 40 %. From the perspective of the need for early diagnosis of CC, a significant part is played by imaging and histopathologic evaluation; the early diagnostic significance of oncomarkers is limited. The rational early diagnosis of CC consists in effective use of differentiated advantages of different imaging modalities – MRI with DSA appears to be the optimal method, endosonography is a sensitive method for the identification of malignancy in the hepatic hilum or distal common bile duct, MRCP (magnetic resonance cholangiopancreatography) is used to display pathological changes in the biliary tree, ERCP (endoscopic retrograde cholangiopancreatography) allows material removal for histopathological examination. Other new approaches are also beneficial, such as IDUS – intraductal ultrasonography of biliary tract or SPY-GLASS, enabling examination of the bile ducts by direct view with the possibility of taking targeted biopsies. Sensitivity and specificity of histology and cytology can be increased by using the molecular cytogenetic FISH method, i.e. fluorescence in situ by hybridization, with a specificity of 97 %.
- MeSH
- biopsie tenkou jehlou pod endosonografickou kontrolou MeSH
- časná detekce nádoru metody MeSH
- cholangiokarcinom * diagnóza genetika klasifikace patologie MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * MeSH
- ductus choledochus anatomie a histologie MeSH
- endosonografie * metody MeSH
- imunohistochemie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční cholangiopankreatografie MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Článek uvádí souhrnný přehled základních diagnóz vrozených srdečních chorob, které mohou být příčinou náhlé smrti ve sportu. U každé diagnostické jednotky je uvedena základní symptomatologie a příslušná vyšetření i nálezy, které mohou vést ke správné diagnóze a léčebnému postupu. Téměř vždy se jedná o velmi vzácné syndromy, které je nutno aktivně vyhledávat. Autoři zdůrazňují nezbytnost komplexního kardiologického vyšetření ve sporných případech.
This article presents a survey of congenital heart diseases, which could cause sudden death during physical exercise. Every nosocomial unit is provided with common symptomatology, necessary diagnostic tools and findings, which could lead to adequate diagnosis. Almost every case of sudden death during physical exercise is linked to rare syndrome, which should be actively searched for. Authors emphasize importace of complex cardiologic examination in disputable cases.
- Klíčová slova
- arytmie, sportovní srdce, syndrom prodlouženého QT intervalu, Brugada syndrom,
- MeSH
- anomálie koronárních cév diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- arytmogenní dysplazie pravé komory diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- Brugadův syndrom diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- hypertrofická kardiomyopatie diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- kardiovaskulární abnormality diagnóza patofyziologie rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- Marfanův syndrom diagnóza patofyziologie MeSH
- náhlá srdeční smrt etiologie MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- sporty MeSH
- syndrom dlouhého QT diagnóza etiologie terapie MeSH
- Wolffův-Parkinsonův-Whiteův syndrom diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Hlavním cílem vyšetřování pochybení při poskytování zdravotnické péče je prevence opakování nežádoucí události. Vyšetřovat pochybení je možno dvěma přístupy: tzv. osobním a systémovým přístupem – každý z těchto přístupů používá jinou metodiku a nabízí jiná východiska k řešení pochybení. Porozumět rozdílům mezi dvěma zmíněnými přístupy má důležitý praktický význam. Rozšířenější osobní přístup klade důraz na samotné pochybení a systémový přístup se zaměřuje na vytváření ochranných bariér proti všem rizikům při poskytování péče. Většina pochybení při poskytování zdravotnické péče má svou individuální a institucionální úroveň. Pochybení bývá způsobeno jednak nestandardním postupem zdravotnického pracovníka a jednak podpůrnými faktory. V průběhu vyšetřování je nutno poškozenému pacientovi poskytnout mimořádnou a komplexní péči, ale specifickou podporu mohou potřebovat i příslušní zdravotničtí pracovníci. Systémový přístup vyšetření nežádoucí události se jeví jako eticky výhodnější jak z hlediska pacientů, tak i zdravotnických pracovníků i managementu, protože umožňuje komplexní prevenci opakování pochybení.
The main target of examination of failures in providing the health care is prevention of repeating undesirable events. Two approaches are possible in the examination of failures: personal and systemic approaches, where each of them employs a different method and presents different starting points for the solution of the failure. Understanding of differences between the two approaches mentioned is of a considerable practical importance. The more frequently used personal approach puts emphasize on the failure itself and the systemic approach is focused on formation of protective barriers against all the risks in providing the health care. Most failures in providing the health care have their individual and institutional levels. The failure is usually caused by a non-standard procedure performed by a healthcare professional on the one hand, and by supporting factors on the other. In the course of the examination, the damaged patient should be provided with an extraordinary and complex care, but the specific support of relevant healthcare professionals can also be necessary. The systemic approach to solving undesirable events is ethically more advantageous from the standpoint of patients as well as healthcare professionals and management since it offers a complex prevention of repeating the failure.
