Ambulantní lékař se nejčastěji setkává s pacienty s plicní embolií (PE), kteří byli buď recentně propuštěni z nemocnice, nebo jsou pro PE léčeni ambulantně - tzn. zcela bez hospitalizace, nebo jsou propuštěni během prvních 24 až 48 hod. Ambulantní léčba plicní embolie je podle odborných doporučení možná a podpořená daty z klinických studií o dobré bezpečnosti i efektivitě tohoto postupu. Pro správný výběr nemocných s nízkým rizikem komplikací vhodných pro ambulantní léčbu PE je nutná nejen jejich stratifikace k určení rizika PE (sPESI, HESTIA kritéria), ale hlavně důsledná edukace nemocných o závažnosti onemocnění, možnostech jeho terapie a možných úskalích při léčbě mimo nemocnici. Nemocný musí vědět, ve které situaci má kontaktovat lékaře a jakým způsobem. Při dodržení těchto pravidel je možné zvyšovat počty nemocných léčených doma se zachováním jejich bezpečnosti při současném zlepšení kvality jejich života a snížení rizik souvisejících s hospitalizací (např. snížení rizika infekce), a dále tak snižovat zatížení zdravotnických zařízení (jak finanční, tak lůžkové). U všech pacientů, kteří prodělali PE, je zásadní otázkou délka antikoagulační léčby. Předpokládaná délka antikoagulace v momentě diagnózy je jen orientační údaj. U každého pacienta je nutné před ev. ukončením antikoagulační léčby znovu přehodnotit riziko recidivy PE i riziko krvácení a zvážit, zda je možné v konkrétním případě terapii ukončit. Léčba přímými orálními antikoagulancii (DOAC), která je nyní preferována, umožní bezpečnou a dobře snášenou terapii PE i v domácím prostředí. Nadále existuje skupina nemocných, u kterých je nutné podávat warfarin, případně dlouhodobě LMWH. U těchto konkrétních nemocných, často multimorbidních a rizikových, je potřeba rozhodnout o typu antikoagulační léčby a její délce individuálně, ve většině případů ideálně za hospitalizace cestou týmové spolupráce odborníků.
Pulmonary embolism (PE) is the most feared clinical presentation of venous thromboembolism (VTE). Outpatient physicians encounter patients with PE who have either been recently discharged from hospital or are treated for PE on an outpatient basis, i.e., completely without hospitalisation or are discharged within the first 24 to 48 hours. Outpatient treatment of pulmonary embolism (PE) is feasible according to expert recommendations and supported by data from clinical trials showing good safety and efficacy of this procedure. For the correct selection of patients with a low risk of complications of PE, not only their stratification to determine the risk of PE (sPESI, Hestia criteria) is necessary, but also education of patients about the severity of the disease, its treatment options, and possible pitfalls in out-of-hospital treatment. The patient must know in which situation to contact the doctor and how to do it. If these rules are followed, it is possible to increase the number of patients treated at home, while maintaining their safety, improving their quality of life, and reducing the risks associated with hospitalisation (e.g., reducing the risk of infection) and thus reducing the burden on healthcare facilities (both financial and inpatient). For all patients who have had PE, the length of anticoagulation treatment is a crucial issue. The estimated length of anticoagulation at the time of diagnosis is only a guide. For each patient, the risk of recurrent PE and bleeding should be reassessed before discontinuing anticoagulation therapy. Treatment with direct oral anticoagulants (DOACs) is now preferred, allowing safe and well-tolerated therapy even in the home setting. There is still a group of patients where warfarin or long-term LMWH need to be administered. In these patients, often multimorbid ones, the type and duration of anticoagulant treatment need to be determined individually, preferably during hospitalisation in collaboration with other specialists.
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Tepová frekvence (TF) souvisí s řadou onemocnění, zejm. kardiovaskulárních (KV). Každé zvýšení TF o 10 tepů/min je spojeno se zvýšením rizika KV onemocnění o 8 %. U jedinců s hypertenzí patří klidová TF > 80/min mezi KV rizikové faktory. Podle nových výsledků je nejcitlivější noční TF, kdy je hraniční hodnotou pro nárůst mortality pacientů s hypertenzí 90/min. Pro snížení TF u pacientů s hypertenzí lze využít β-blokátory, přičemž podle současných českých doporučení jsou β-blokátory vhodné u hypertoniků s TF ≥ 75/min. Je možné je podávat v kterémkoliv kroku léčby hypertenze v monoterapii i v kombinacích a jsou doporučeny asi v 50 popsaných klinických situacích. TF > 75/min má až 30 % pacientů s hypertenzí, proto je dobré její hodnotu monitorovat a v indikovaných případech do léčby zařadit β-blokátory. Při jejich podávání se není třeba obávat omezení fyzické výkonnosti, zhoršení symptomů chronické obstrukční plicní nemoci ani erektilní dysfunkce. Naopak jsou přínosem u hypertoniků s obstrukční spánkovou apnoe, s migrénou, depresí/úzkostí či u žen po menopauze. Popsaného přínosu je možné dosáhnout s kardioselektivními β-blokátory. Nejvyšší β1-selektivitu prokázal bisoprolol, který má rovněž výhodu metabolické neutrality. Pro doporučenou léčbu fixní dvojkombinací lze využít bisoprolol + amlodipin nebo bisoprolol + perindopril. Fixní kombinace bisoprolol + perindopril prokázala průměrné snížení krevního tlaku o 28/14 mmHg a TF o 17/min do 1 měsíce od nasazení.
Heart rate (HR) is related to a number of diseases, especially cardiovascular (CVD). Every 10 beats/min increases in TF is associated with an 8% increased risk of CV disease. In individuals with hypertension, a resting HR > 80/min is a CV risk factor. According to the new results, nighttime TF is the most sensitive, when the threshold value for the increase in mortality in patients with hypertension is 90/min. b‐blockers can be used to reduce TF in patients with hypertension, while according to current Czech recommendations, b‐blockers are suitable for hypertensive patients with TF ≥75/min. It is possible to administer them in any step of the treatment of hypertension, both in monotherapy and in combinations, and they are recommended in about 150 described clinical situations. TF >75/min is present in up to 30% of hypertensive patients, so it is good to monitor its value and, in indicated cases, include β‐blockers in the treatment. When administering them, there is no need to worry about limiting physical performance, worsening symptoms of chronic obstructive pulmonary disease or erectile dysfunction. On the contrary, they are beneficial for hypertensive patients with obstructive sleep apnea, migraine, depression/anxiety or postmenopausal women. The described benefit can be achieved with cardioselective β‐blockers. The highest β1-selectivity was demonstrated by bisoprolol, which also has the advantage of metabolic neutrality. Bisoprolol + amlodipine or bisoprolol + perindopril can be used for the recommended fixed double combination treatment. The fixed combination of bisoprolol + perindopril demonstrated an average reduction of blood pressure by 28/14 mmHg and TF by 17/min within 1 month of initiation.
Obezita je jednou s častých příčin zvyšujících krevní tlak. Hypertenze u obézních pacientů je často obtížně léčitelná, sůl-senzitivní, provázejí ji častěji orgánové komplikace, zvýšená aktivita sympatiku a renin angiotenzinového systému, také hyperinzulinemie a hyperleptinemie. Fixní kombinace telmisartanu 80 mg a indapamidu 2,5 mg je jednou s možností účinné léčby hypertenze u obézních. Hlavní předností spojení těchto dvou léků je velmi spolehlivý efekt po dobu celých 24 hodin denně, jejich bezpečnost a dobrá tolerance. Další předností je absence negativního metabolického působení, vliv na snížení kolísání krevního tlaku, kardiovaskulární protektivita telmisartanu se současným příznivým ovlivněním inzulinové senzitivity.
Obesity is one of the main causes of arterial hypertension, especially „difficuLt-to-treat" hypertension. The initial therapy of hypertension with 2 antihypertensive agents in a single-pill combination is preferred in most hypertensive patients. The choice of the drugs should consider the cardiovascular protection, the absence of negative metabolic effects, safety, and efficacy in obese patients with impaired renin-angiotensin system, sympathomimetic hyperactivity and hyperinsulinemia a hyperleptinemia. The single-pill combination of telmisartan 80 mg and indapamide 2.5 mg presents suitable option for effective and very well tolerated treatment of hypertension. Telmisartan improves cardiometabolic profile in obese hypertensive patients by improving insulin sensitivity and indapamide is metabolically neutral diuretic. The main advantage of the combination of these two drugs in clinical practice is a very effective blood pressure reduction lasting more than 24 hours, and good tolerance.
- Klíčová slova
- Telmisartan-Indopamid,
- MeSH
- diuretika farmakologie terapeutické užití MeSH
- fixní kombinace léků * MeSH
- hypertenze * farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita * komplikace MeSH
- práce na směny škodlivé účinky MeSH
- telmisartan farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- fixní kombinace léků * MeSH
- hypertenze * diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Arteriální hypertenze, pokud není včas diagnostikována, vede k subklinickému postižení orgánů (tzv. HMOD), které výrazně zvyšuje kardiovaskulární riziko pacienta. Při nově zjištěné hypertenzi je nutné nejen kontrolovat krevní tlak, aktivně pátrat po možné sekundární hypertenzi, ale hlavně po přítomnosti známek poškození cílových orgánů způsobených hypertenzí (např. výskyt hypertrofie levé srdeční komory, albuminurie a albumin/kreatinin poměr, hodnota kreatininu v séru, snížení glomerulární filtrace a změna stavu cév na očním pozadí). Na případu mladého pacienta s dlouhodobě neléčenou hypertenzí přijatého do nemocnice s akcelerovanou hypertenzí dokumentujeme nejen diagnostiku a vyšetření pacienta, ale také rychlou a dobře tolerovanou kontrolu krevního tlaku při použití vhodné fixní kombinace hned v úvodu léčby a odeznívání známek poškození cílových orgánů již během 12 měsíců léčby.
Delayed diagnosis of arterial hypertension leads to hypertension-mediated organ damage (HMOD) which is a risk marker for cardiovascular disease. In the case of newly diagnosed hypertension, it is necessary to control blood pressure, screen for secondary causes of hypertension, identify factors potentially contributing to the development of hypertension, identify concomitant cardiovascular risk factors, and establish whether there is evidence of HMOD or existing cardiovascular, cerebrovascular, or renal disease. In our case of a young patient with long-term untreated hypertension who was hospitalized for accelerated hypertension, we described the examination of the patient and the beginning of the hypertension treatment. We used the combination therapy of hypertension and achieved blood pressure control during the first three months, with which led to the complete disappearance of the HMOD signs after 12 months of treatment.
- Klíčová slova
- poškození cílových orgánů způsobené hypertenzí (HMOD),
- MeSH
- dospělí MeSH
- hypertenze * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
