Přehledový článek shrnuje výsledky českého lidského biomonitoringu za téměř tři dekády své existence. Národní biologický monitoring byl ve Státním zdravotním ústavu v Praze uveden do činnosti v roce 1994 v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, aby byl posléze navázán na evropské a světové odborné aktivity v této oblasti. V jeho průběhu byla sledována celá škála organických i anorganických xenobiotik a esenciálních látek v krvi, moči a vlasech dospělé a dětské populace, v mateřském mléce kojících žen a také v dalších, méně obvyklých matricích. Výstupem jsou cenné dlouhodobé časové řady, které mj. ukazují, jakým způsobem mohou fungovat zavedená preventivní opatření v praxi a jak korespondují se snižující se expozicí populace. Na druhé straně lze jeho prostřednictvím ověřit, zda a jak rychle může dojít k expozici člověka nově používaným chemickým látkám. Správně interpretované výsledky lidského biologického monitoringu jsou důležité pro odborníky z oblasti veřejného zdraví ke stanovení referenčních hodnot, k porovnání se zdravotními limity, k hodnocení zdravotních rizik, pro účely zdravotní politiky i k mezinárodnímu srovnání. Ve vhodně zpracované podobě mohou sloužit k informovanosti a vzdělávání laické veřejnosti o zátěži lidské populace chemickými látkami z prostředí. Dlouhodobé zkušenosti z oblasti českého biologického monitoringu umožňují Státnímu zdravotnímu ústavu účast v mnoha zahraničních projektech, zaměřených na sledování expozice různých populačních skupin chemickým látkám z prostředí.
The article summarises the results of Czech Human Biomonitoring over a period of three decades. Human biomonitoring in the Czech Republic was commenced at the National Institute of Public Health, Prague, in 1994 as part of the Environmental Health Monitoring System and was later linked to European and worldwide professional activities in this area. During the course of this project the whole range of organic and inorganic xenobiotics and essential substances was monitored in the blood, urine and hair of the adult and child populations, in the breast milk of breastfeeding women and in other, less common matrices. The results have provided valuable long-term time series that show how established preventive measures can work in practice and how they correspond to decreasing population exposure. Results can also be used to verify whether or not, and how quickly, can individuals be exposed to newly used chemical substances. Results of human biological monitoring are important for public health professionals to establish reference values, to provide comparison with health limits, to assess health risks, for health policy purposes and international comparison. Appropriately processed results can serve to inform and educate the public about human population burden by chemical substances in the environment. Long-term experience in the field of human biomonitoring enables experts of the National Institute of Public Health to participate in many foreign projects focused on monitoring the exposure of various population groups to chemical substances from the environment.
- MeSH
- biologické markery krev moč MeSH
- biologický monitoring * MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- městské obyvatelstvo MeSH
- nebezpečné látky analýza MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Lidský biomonitoring je považován v současné době za univerzální nástroj k odhadu expozice a rizika chemických kontaminant prostředí. Jednotné postupy a doporučení pro evropské státy jsou v současné době řešeny v mezinárodním projektu European Human Biomonitoring Iniciative (HBM4EU).
Human biomonitoring is now considered to be a universal tool to estimate exposure to and risk from chemical environmental contaminants. Uniform procedures and guidelines for European countries are currently being addressed within the international project European Human Biomonitoring Initiative (HBM4EU).
- MeSH
- biologický monitoring * MeSH
- Evropská unie organizace a řízení MeSH
- látky znečišťující životní prostředí MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní spolupráce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Jód patří mezi esenciální prvky a jeho nedostatek má významné zdravotní důsledky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je ukazatelem dostatečné saturace organismu koncentrace jódu v moči v rozsahu 100-199 µg/l; mediánové hodnoty od 100 do 299 μg/l jsou pokládány za vyhovující a charakterizují populaci bez jódového deficitu. V rámci biologického monitoringu byla hladina jódu v moči sledována v roce 2015 u dospělé populace (dárci krve, N = 234) a v roce 2016 u dětské populace (5 a 9 let, N = 400). Výsledky u dospělé populace ukázaly optimální zásobení jódem (100-199 µg/l) u 42 % osob. Hodnoty nižší než 100 μg/l značí nedostatečnou saturaci; pod touto hladinou bylo 34 % osob. Mediánová koncentrace jodurie u dospělé populace činila 129 µg/l. Hodnoty jodurie u sledované skupiny dětí upozornily na problém spíše nadměrné saturace. Střední hodnota (medián) jodurie činila 248 µg/l. Optimální obsah jódu v moči byl zjištěn pouze u 25 % dětí. Nadměrné hodnoty jodurie (nad 300 µg/l) mělo 34 % dětí a pouze 7 % dětí bylo zásobeno jódem nedostatečně. Saturaci české populace jódem je proto nezbytné sledovat i nadále a to nejen z hlediska nedostatku, ale i nadměrného příjmu jódu.
Iodine is one of the essential elements and its deficiency has significant health consequences. The optimum urinary iodine level is in range 100-199 µg/L, median value from 100 to 299 µg/L, were considered satisfactory and characterize the population without iodine deficiency, as set by the World Health Organization. As part of biological monitoring, iodine was monitored in 2015 in the adult population (blood donors, N = 234) and 2016 in the children population (5 and 9 years, N = 400). The optimum urinary iodine level (100-199 µg/L) was found in 42% of study subjects (adult). 34% of study subjects had lower urinary iodine levels. The median ioduria was 129 µg/L. The results obtained in children pointed to the problem of iodine oversaturation. The median ioduria was 248 µg/L. The optimum urinary iodine level was found in only 25% of children. Iodine oversaturation (ioduria above 300 µg/L) was recorded in 34% of children. As few as 7% of children had insufficient iodine saturation. The saturation of the Czech population by iodine is therefore still necessary to follow, not only in terms of shortage but also of excessive iodine intake.
- MeSH
- dárci krve MeSH
- dítě MeSH
- jod * moč nedostatek MeSH
- lidé MeSH
- monitorování životního prostředí * normy statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
OBJECTIVE: Vitamin D deficiency is a global health problem. The aim of this study was to determine the proportion of Czech children with vitamin D deficiency and examine related factors. METHODS: The study subjects were 419 healthy children aged 5 and 9 years. Severe vitamin D deficiency was defined as a serum 25(OH)D level of < 25 nmol/L (3% of children), deficiency as that of 25-50 nmol/L (24% of children), insufficiency as that of 50-75 nmol/L (40% of children) and sufficiency as that of > 75 nmol/L (34% of children). RESULTS: Serum 25(OH)D levels varied mainly with season. The highest levels of 25(OH)D were reached in autumn (median: 79.0 nmol/L), followed by summer (median: 67.8 nmol/L) and winter (median: 56.0 nmol/L). The lowest median value (49.8 nmol/L) was detected in spring. CONCLUSION: Children with sufficiency 25(OH)D levels were more frequently exposed to the sun and exposed a larger part of their body to the sun while spending time outdoors. Levels of 25(OH)D were also associated with using vitamin D supplements within six weeks before sampling.
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- nedostatek vitaminu D epidemiologie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- rizikové faktory MeSH
- roční období MeSH
- vitamin D krev MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Sledování expozice látkám, široce užívaným v průmyslu, a vyhodnocení jejich koncentrací v těle člověka, je jedním z hlavních cílů biologického monitorování obyvatel. V pilotní studii byla sledována hladina metabolitů ftalátu dietylhexylftalátu (DEHP), vybraných metabolitů polyaromatických uhlovodíků a bisfenolu A v moči ve vztahu k možným expozičním zdrojům sledovaných dotazníkovým šetřením. Do studie bylo zařazeno 95 studentů nekuřáků ve věkovém rozmezí 20 až 29 let (44 mužů a 51 žen) z Prahy a Ostravy. Analyty byly stanovovány v moči pomocí metody kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostně-spektrometrickou detekcí typu trojitý kvadrupól (LC-MS/MS). Hodnoty metabolitů DEHP u žádného jedince nepřekročily zdravotně významné limitní hodnoty. Za pomoci dotazníku, který byl součástí studie, nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by významně ovlivňovaly hladiny vybraných látek v moči. Byl zjištěn pouze signifikantní vliv pohlaví u 5-OH-MEHP a sumy 5-OH-MEHP a 5-oxo-MEHP, kdy ostravské ženy mají významně vyšší hladiny metabolitů než muži.
The main target of human biomonitoring is monitoring of exposure and effects of substances used in industry and determination of their concentrations in the human body. In this pilot study the metabolite levels of phthalates, polycyclic aromatic hydrocarbons and bisphenol A were determined in urine. Their association with possible exposure sources was analyzed. The study comprised 95 adults (44 males and 51 females) aged 20 and 29 years from Prague and Ostrava. The analytes in urine samples were determined by liquid chromatography with triple quadrupole tandem mass spectrometry detection (LC-MS/MS). Metabolite levels did not exceed limit values for these biomarkers for any participant. The questionnaire survey, as part of the study, revealed no factors that might affect levels of the selected substances in urine. However, a significant gender-related difference was detected for the level of 5-OH-MEHP and sums of 5-OH-MEHP and 5-oxo-MEHP, where women from Ostrava had significantly higher metabolite values than men.
- Klíčová slova
- bisfenol A,
- MeSH
- benzhydrylové sloučeniny moč MeSH
- biologické markery moč MeSH
- biologický monitoring MeSH
- chromatografie kapalinová MeSH
- diethylhexylftalát * metabolismus moč MeSH
- dospělí MeSH
- epidemiologické monitorování MeSH
- fenoly * moč MeSH
- kyseliny ftalové moč MeSH
- látky znečišťující životní prostředí metabolismus moč MeSH
- lidé MeSH
- lineární modely MeSH
- mladý dospělý MeSH
- monitorování životního prostředí metody statistika a číselné údaje MeSH
- pilotní projekty MeSH
- polycyklické aromatické uhlovodíky * metabolismus moč MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- tandemová hmotnostní spektrometrie statistika a číselné údaje MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí * analýza statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- dítě * MeSH
- dospělí MeSH
- kadmium analýza chemie izolace a purifikace metabolismus moč škodlivé účinky toxicita MeSH
- kotinin analýza chemie izolace a purifikace metabolismus škodlivé účinky toxicita MeSH
- kouření metabolismus škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- moč chemie MeSH
- noxy * analýza chemie izolace a purifikace metabolismus škodlivé účinky toxicita MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rtuť analýza chemie izolace a purifikace metabolismus moč škodlivé účinky toxicita MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vlasy, chlupy chemie účinky léků MeSH
- Check Tag
- dítě * MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví * MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
