Arteriovenous fistula (AVF) is the best method of vascular access for hemodialysis. This approach can lead to several complications, such as hyperkinetic heart failure due to a hyperfunctional AVF or dilatation of the feeding artery. These are late complications, especially in patients after a successful kidney transplantation. An observational study was performed focusing on patients more than 12 months after kidney transplantation. The AVF was evaluated by ultrasound and, if the outflow exceeded 1.5 L/min, an echocardiogram was performed. Surgical management was indicated if the cardiac index was higher than 3.9 L/min/m2 or upon finding a brachial artery aneurysm. A total of 208 post- kidney transplantation patients were examined over a 3-year period, of which 46 subjects (22.11%) had hyperfunctional AVF and 34 cases (16.34%) of feeding artery dilatation were determined. In total, 40 AVF flow reduction and 6 AVF ligation procedures were performed. The median AVF flow before and after the reduction was 2955 mL/min and 1060 mL/min, respectively. Primary patency after flow reduction was 88.3% at 12 months. Late AVF complications in patients following kidney transplantation are quite common. It is necessary to create a screening program to monitor AVFs in these patients.

• MeSH
• arteria brachialis chirurgie   MeSH
• arteriovenózní zkrat * škodlivé účinky   MeSH
• dialýza ledvin * MeSH
• dospělí MeSH
• echokardiografie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• průchodnost cév MeSH
• senioři MeSH
• transplantace ledvin * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

INTRODUCTION: Brachial artery aneurysm (BAA) is a rare late complication of arteriovenous fistula (AVF). It brings the risk of peripheral embolism and hand ischemia and is defined by brachial artery diameter above 10 mm or by regional dilatation by >50%. BAA is described in the literature in closed radiocephalic arteriovenous fistulas after kidney transplantation. The aim of the study was to analyze the prevalence of BAA and of their more dangerous forms. METHOD: A observational one center study performed on patients after kidney transplantation with AVF or arteriovenous graft (AVG). We invited all patients followed up for kidney transplantation in our center. Arterial diameter greater than 10 mm was considered as a brachial artery aneurysm to simplify the detection and evaluation of aneurysms. RESULTS: About 162 patients with AVF after kidney transplantation were examined between 4/2018 and 4/2020. Brachial artery aneurysm was detected in 34 patients (21%) with AVF or AVG, of them 7 had confirmed wall thrombi. AVF flow volume of more than 1500 ml/min increased the risk of BAA development by 4.54x. Eight aneurysms were treated surgically. After this surgery, the primary patency was 87.5% in 12 months. CONCLUSION: Brachial artery aneurysm was relatively frequent in our study compare to the literature. Aneurysm or dilatation of the brachial artery is more frequent in functional AVFs. Surgical correction is necessary in cases of complicated aneurysms to prevent distal embolization.

• MeSH
• aneurysma * etiologie   MeSH
• arteria brachialis chirurgie   MeSH
• arteriovenózní píštěl * komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• průchodnost cév MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Úvod: Nejčastější příčina úmrtí pacientů po transplantaci ledviny je kardiovaskulární onemocnění. Vysokoprůtočná arteriovenózní fistula (AVF) zvyšuje srdeční výdej a může se podílet na hyperkinetickém srdečním selhání. Sledování AVF u pacientů po transplantaci není zavedeno. Cílem naší práce bylo ve skupině pacientů po transplantaci ledviny s vysokoprůtočnou AVF provést redukci průtoku AVF ke snížení kardiálního zatížení. Metody: Byla provedena prospektivní studie u pacientů po transplantaci ledviny, kterým byl před transplantací založen cévní přístup k dialýze. AVF těchto pacientů byla vyšetřena ultrazvukem se zaměřením na průtok AVF a velikost arteria brachialis. V případě, že byla zjištěna vysokoprůtočná AVF, byla v indikované skupině pacientů provedena redukce průtoku. Výsledky: Bylo vyšetřeno 164 pacientů po transplantaci ledviny, z toho u 24 zjištěna hyperfunkční AVF. Celkem bylo provedeno 16 redukcí průtoku AVF, které vedly k průměrnému poklesu kardiálního indexu o 0,77 l/min/m2. Primární průchodnost rekonstrukcí byla 93,33 % po 12 měsících. U většiny pacientů došlo k subjektivnímu zmírnění dušnosti. Závěr: Redukce průtoku AVF vede ke zlepšení kvality života pacientů po transplantaci ledviny. Zachování funkční AVF je výhodné především u pacientů již opakovaně operovaných, kde jsou možnosti založení autologních AVF limitované.

Introduction: Cardiovascular disease is the most frequent cause of death in kidney transplant patients. High-flow arteriovenous fistula (AVF) increases cardiac output and may contribute to hyperkinetic heart failure. AVF follow-up is not implemented in kidney transplant patients. The aim of this study was to reduce AVF blood flow in a group of patients with a high-flow AVF following kidney transplantation to reduce cardiac strain. Methods: This prospective study was performed in kidney transplant patients who had a vascular access created before transplantation. The AVF of these patients was examined by ultrasound with a focus on AVF flow and brachial artery size. If high-flow AVF was detected, flow reduction was performed in the indicated group of patients. Results: The study examined 164 patients, of whom 24 had a hyperfunctional AVF (14.8%). A total of 16 AVF flow reductions were performed, which led to an average decrease in cardiac index by 0.77 L/min/m2. Primary patency of the reconstructions was 93.33% after 12 months. All patients experienced a subjective improvement in dyspnea. Conclusion: Reduction in AVF flow leads to an improvement in the quality of life of kidney transplant patients. Maintaining a functional AVF is beneficial, especially for patients after repeated surgeries, where the option of creating an autologous AVF is limited.

• MeSH
• arteriovenózní píštěl * chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• arteriovenózní zkrat škodlivé účinky   MeSH
• chronické selhání ledvin chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• transplantace ledvin * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chirurgie * MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH

• O autorovi
• Duda, Miloslav, 1941- Autorita

OBJECTIVE: To evaluate the results of arteriovenous fistula (AVF) created for haemodialysis in patients older than 65 years of age. SUBJECTS AND METHODS: A retrospective analysis of patients with AVF or arteriovenous graft (AVG) creation, who were older than 65 years of age and were operated on at the II. Surgical Clinic at the University Hospital in Olomouc from 2014 - 2018 was performed. RESULTS: 212 patients were evaluated and a total of 239 AVF/AVG were created. 194 AVFs (81.18%) and 45 AVGs (18.82%) were created. Primary failure was seen in 19 arteriovenous fistulas (9.8%) and 2 arteriovenous grafts (4.44%). The primary patency of AVF was 69.9%, 62.8% after 12 and 24 months, respectively, and in the case of AVG it was 54.7% and 32.3% after 12 and 24 months, respectively. Primarily assisted patency of AVF was 77.6% and 66.3% after 12 and 24 months, respectively, and in case of AVG it was 69.1% and 39.7% after 12 and 24 months, respectively. Secondary patency of AVF was 77.6% and 66.3% after 12 and 24 months, respectively, and for AVG it was 69.1% and 39.7% after 12 and 24 months, respectively. CONCLUSION: The type of vascular access should be selected based on a thorough, protocol-based examination. In most seniors, AVF is the method of choice. The AVG is a suitable choice for patients with an exhausted venous bed, in acute need of haemodialysis, in the elderly and in females. A "customized" approach should be matter of fact for older generations.

• MeSH
• arteriovenózní píštěl * MeSH
• arteriovenózní zkrat * MeSH
• časové faktory MeSH
• chronické selhání ledvin * MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• lidé MeSH
• okluze cévního štěpu etiologie   MeSH
• průchodnost cév MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Indikace k léčbě výdutě podkolenní tepny jsou jasně dány. U výdutě s průchodnými přívodnými a odvodnými tepnami je riziko periferní embolizace z nástěnného trombu výdutě vysoké a léčba, většinou cévní intervence, je zaměřena především na prevenci této končetinu ohrožující komplikace. Není ale jasné, jak velké je riziko periferní embolizace, a jak tedy postupovat v případě průtočné výdutě podkolenní tepny plněné hlubokou stehenní tepnou při chronickém uzávěru povrchní stehenní tepny. Metody: V databázi II. chirurgické kliniky FN Olomouc byli vyhledáni nemocní, u kterých byla v letech 2015 až 2019 diagnostikována výduť podkolenní tepny. Z nich byli vybráni nemocní s průtočnou výdutí podkolenní tepny a současně chronickým uzávěrem povrchní stehenní tepny na stejnostranné končetině. Výsledky: Diagnostikovali jsme 66 nemocných s 85 výdutěmi podkolenních tepen. Čtyři nemocní měli průtočnou výduť podkolenní tepny a chronický uzávěr povrchní stehenní tepny na stejnostranné končetině. U těchto nemocných jsme po zjištění diagnózy postupovali konzervativně. U tří nemocných nedošlo ke klinicky zjevné komplikaci výdutě. U jednoho nemocného došlo po 21 měsících dispenzarizace k uzávěru výdutě trombózou s následným zkrácením klaudikačního intervalu, který nemocného limituje. Závěr: Naše zkušenosti z malého souboru nemocných ukazují na možnost postupovat u nemocných s průtočnou výdutí podkolenní tepny, nad kterou je povrchní stehenní tepna chronicky uzavřená, primárně konzervativně. Trombózu výdutě v dalším průběhu je možné předpokládat. K chirurgické intervenci jsou indikováni nemocní, u kterých trombóza výdutě vedla k limitujícím obtížím. Riziko periferní embolizace z nástěnného trombu výdutě nelze jednoznačně vyloučit. K přesnějšímu doporučení léčebného postupu jsou zapotřebí další studie na velkých souborech nemocných.

Introduction: The indications for popliteal artery aneurysm treatment are clear. In aneurysms with patent inflow and outflow arteries, the risk of peripheral embolisation from a mural thrombus is high and the treatment, mostly a vascular intervention, is focused on preventing this extremity-threatening complication. It is unclear, however, how high the risk of peripheral embolisation is and how to proceed with a patent popliteal artery aneurysm fed by the deep femoral artery when the superficial femoral artery is chronically occluded. Methods: All patients diagnosed with popliteal artery aneurysm between 2015 and 2019 were searched in the database of the Department of Surgery II of University Hospital Olomouc. Patients with a patent popliteal artery aneurysm and chronic superficial femoral artery occlusion in the ipsilateral extremity were selected. Results: We diagnosed 66 patients with 85 popliteal artery aneurysms. Four patients had a patent popliteal artery aneurysm and chronic superficial femoral artery occlusion in the ipsilateral extremity. In these patients, conservative treatment was indicated after the diagnosis was determined. In three patients, no clinically obvious complication of the popliteal artery aneurysm occurred. In one patient, popliteal artery aneurysm thrombosis occurred after a follow-up of 21 months, leading to a shortening of his calf claudication distance and limiting the patient. Conclusion: Our experience with this small group of patients shows the possibility of primary conservative treatment in patients with a patent popliteal artery aneurysm below the chronic superficial femoral artery occlusion site. Aneurysm thrombosis can be expected during follow-up. Patients in whom the thrombosis leads to limitations are indicated for surgical intervention. The risk of peripheral embolisation from the mural thrombus cannot be excluded with certainty. Further studies involving large groups of patients are needed to provide a more precise recommendation.

• Klíčová slova
• výduť podkolenní tepny, chronický uzávěr povrchní stehenní tepny,
• MeSH
• aneurysma * chirurgie   diagnóza   MeSH
• arteria femoralis chirurgie   patologie   MeSH
• arteria poplitea chirurgie   patologie   MeSH
• arteriální okluzní nemoci * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Žilní malformacejsou nejčastějším typem vrozené cévní malformace s incidencí 1-2 na 10 000 a prevalencí 1 %. Léčba je indikovaná u bolestivých žilních malformací nebo z důvodů kosmetických či funkčních. Metodou volby je v současné době perkutánní sklerotizace koncentrovaným etanolem. Cílem této práce bylo zhodnotit účinnost léčby periferních žilních malformací perkutánní sklerotizací etanolem. Metodika: Od ledna 2006 do prosince 2019 jsme léčili 85 pacientů s periferní žilní malformací sklerotizací etanolem (28 mužů a 57 žen), a to ve věku od 2 do 67 let (průměrný věk 30,4 roky, medián 27,5 let). Pacienti byli léčeni 96% etanolem v množství 2-25 ml vjednom sezení. Sklerotizace žilní malformace byla provedena v jednom až 23 sezeních (průměrně 2,8 sezení, medián 2 sezení). Výsledky: Léčba byla klinicky úspěšná u celkem 87 % nemocných. Statisticky byla prokázána signifikantní závislost mezi typem žilní malformace a výsledkem léčby (Fisherův exaktní test; p = 0,001). Naopak nebyl zjištěn signifikantní rozdíl mezi typem žilní malformace a počtem sezení ve vztahu k dosažení dobrého výsledku léčby (Fisherův exaktní test; p = 0,259). Po sklerotizaci jsme zaznamenali celkem devět malých komplikací a pět komplikace velké celkově v 241 sezení, tj. v 5,8% (malých komplikací 3,7%, velkých 2,1 %). Závěr: Léčba periferních žilních malformací perkutánní sklerotizací 96% etanolem je vysoce účinná a má akceptovatelné riziko komplikací.

Purpose: Venous malformation is the most common type of congenital vascular malformation with an incidence of 1 to 2 in 10,000 and a prevalence of 1%. Lesions with symptoms such as pain, cosmetic problems or functional limitation are indicated for treatment. Ethanol sclerotherapy is now the treatment of choice for venous malformations. The aim of this study was to evaluate clinical outcome of venous malformation ́s ethanol sclerotherapy. Methods: In total 85 patients (28 of males, mean age 30.4 years) were treated from January 2006 to December 2019 for peripheral venous malformation by ethanol sclerotherapy. Patients were treated by 96% ethanolin amount 2-25 ml per session. Sclerotherapy was performed in 1 to 23 sessions (mean 2.8 sessions per patient, median sessions per patient). Results: The treatment was effective in 87% of patients. In the statistical analysis, there was a significant relationship between venous malformation type and result (Fisher exact test; p = 0.001), but no significant relationship between venous malformation type and number of sessions in patients with good result of sclerotherapy (Fisher exact test; p = 0.259). Of the 241 sessions performed 5.4% complications (9 minor - 3.7% and 4 major - 1.7%) occurred. Conclusion: Ethanol sderotherapy of peripheral venous malformation is highly effective and it has acceptable risk of complications.

• Klíčová slova
• důvody léčby,
• MeSH
• cévní malformace * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   klasifikace   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• ethanol aplikace a dávkování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• loket diagnostické zobrazování   MeSH
• skleroterapie * metody   MeSH
• vény diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Arteriovenous graft infection is a well-known and frequent complication. The objective of this study was to compare infection rates of primary and secondary indicated arteriovenous grafts (AVGs). SUBJECTS AND METHODS: Retrospectively, we evaluated the indications for AVGs created at our institution which became infected. One hundred forty AVGs were evaluated. Of these AVGs, 33 (23.6%) were primary and 107 (76.4%) secondary indicated. RESULTS: Infection of a primary AVG was detected in 5 patients (15.2 %). Infection of a secondary AVG was detected in 30 patients (28.0%). Primary and secondary patency were significantly lower in patients with infected AVG (P = 0.006; P = 0.0001). The effect of diabetes mellitus and age on development of infection was not confirmed. CONCLUSIONS: Indications for AVG creation clearly influence the future risk of infection. If the indication to use the AVG is to correct a complicated arteriovenous fistula, the risk of infection is 2 times higher.

• MeSH
• arteriovenózní zkrat škodlivé účinky   přístrojové vybavení   MeSH
• cévní protézy škodlivé účinky   MeSH
• cévy - implantace protéz škodlivé účinky   přístrojové vybavení   MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infekce spojené s protézou diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průchodnost cév MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Endarterektomie zevní karotické tepny (endarterectomy of the external carotid artery; eCEA) se vzácně využívá u nemocných s neurologickými nebo očními symptomy v důsledku chronického ipsilaterálního uzávěru arteria carotis interna (ACI) a významné stenózy arteria carotis externa, i když dosud chybí dostatečné důkazy o její prospěšnosti. Cílem práce byla analýza vlastního souboru pacientů, kteří podstoupili eCEA. Soubor a metodika: Do retrospektivní analýzy byli zařazeni všichni pacienti, kteří podstoupili eCEA v letech 2007–2019. U všech pacientů bylo před eCEA provedeno podrobné neurosonologické vyšetření intrakraniálního řečiště s kvantifikací míry hypoperfuze v arteria cerebri media (ACM) na straně okluze ACI. Pacienti byli po operaci dále pravidelně sledováni klinicky a ultrazvukem. Výsledky: Soubor tvoří celkem čtyři pacienti (3 muži, průměrný věk 67 ± 7 let) s neurologickými nebo očními symptomy v důsledku okluze ACI s dokumentovanou hypoperfuzí v ACM před operací. U tří nemocných byla eCEA provedena v cervikálním bloku, u jedné nemocné v celkové anestezii. U žádného pacienta nebyly registrovány komplikace ani v souvislosti s operací ani v pooperačním období. U jednoho nemocného došlo po eCEA ke zlepšení průtoku v ipsilaterální ACM a u jednoho nemocného k přechodné normalizaci průtoku. Žádný z pacientů neutrpěl recidivu neurologické nebo oční symptomatiky v průběhu sledovaného období (medián 32 měsíců). Závěr: Naše výsledky mohou podporovat prospěšnost eCEA u pečlivě vybraných symptomatických pacientů. Pro absenci jasných důkazů prospěšnosti eCEA by však měla být její indikace v běžné klinické praxi pečlivě zvážena společně zkušeným cévním neurologem a cévním chirurgem.

Aim: Endarterectomy of the external carotid artery (eCEA) is rarely used in patients with neurological or ocular symptoms due to the chronic ipsilateral occlusion of the internal carotid artery (ICA) with severe stenosis of the external carotid artery. However, sufficient evidence of its benefits has not been established. The aim was to analyze results of our patients who underwent eCEA. Patients and methods: All patients, who underwent eCEA between 2007-2019, were enrolled in this retrospective analysis. A detailed ultrasound examination of intracranial vessels with a quantification of hypoperfusion in the middle cerebral artery (MCA) on the side of the ICA occlusion was performed in all patients before surgery. After eCEA, clinical and US follow-up was performed in all patients. Results: In total, four patients (3 males, mean age 67 ± 7 years) with previous neurologic or ocular symptoms due to the ICA occlusion and with hypoperfusion in the MCA before eCEA were enrolled in the study. In three patients, eCEA was done under regional cervical anesthesia and in one patient under general anesthesia. No complications related to the surgery and during the follow-up were recorded in all patients. An improvement of flow velocity in the MCA occurred in one patient and transient normalization of flow velocity was detected in another patient. None of the patients suffered from recurrent neurologic or ocular symptoms during the follow-up (median of 32 months). Conclusion: Our results may support the benefit of eCEA in the carefully selected symptomatic patients. Due to absence of clear evidence of the benefits of eCEA, the indication for surgery in routine clinical practice should be carefully considered by an experienced vascular neurologist and vascular surgeon.

• Klíčová slova
• karotický stump syndrom,
• MeSH
• arteria carotis externa chirurgie   patologie   MeSH
• karotická endarterektomie * metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stenóza arteria carotis chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Graphene oxide (GO) is an engineered nanomaterial which was demonstrated to have outstanding capacity for adsorption of organic pollutants such as polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) and polychlorinated biphenyls (PCBs), the ligands and activators of the aryl hydrocarbon receptor (AhR). Due to the partially overlapping ligand capacity of AhR and pregnane X receptor (PXR), we tested the impact of GO particles on their signalling. While reporter gene assay revealed potentiating effect of GO on ligand-activated AhR-dependent luciferase activity, there was no effect for PXR. However, inducible target genes for AhR (CYP1A1) or PXR (ABCB1) were decreased at mRNA as well as protein levels by the presence of GO in HepG2 (for AhR), LS180 (for PXR) or primary human hepatocytes (both receptors). Moreover, the presence of GO diminished PXR and AhR protein levels in primary cultures of human hepatocytes. This was partially reversed by proteasome inhibitor MG132 for AhR but not for PXR. In conclusion, GO decreases ligand-stimulated activities of AhR and PXR in human cells.

• MeSH
• biotransformace MeSH
• cytochrom P-450 CYP1A1 metabolismus   MeSH
• grafit chemie   MeSH
• hepatocyty účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• messenger RNA metabolismus   MeSH
• pregnanový X receptor MeSH
• receptory aromatických uhlovodíků metabolismus   MeSH
• reportérové geny MeSH
• signální transdukce MeSH
• steroidní receptory genetika   MeSH
• xenobiotika chemie   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH