Pracovní skupina České revmatologické společnosti (ČRS) předkládá aktualizovaná doporučení pro farmakoterapii revmatoidní artritidy (RA) na základě nejnovějších poznatků o léčbě RA. Základní podmínkou úspěšné léčby zůstává včasná diagnostika onemocnění a okamžité zahájení účinné terapie založené na strategii léčby k cíli, jejíž podstatou je posuzování aktivity onemocnění pomocí kompozitních indexů v pravidelných časových intervalech a úprava terapie podle toho, zda byl dosažen předem stanovený cíl léčby. Strategie léčby k cíli platí obecně, bez ohledu na použitém léčivu. V časné fázi onemocnění je cílem léčby remise, v případě dlouhotrvajícího onemocnění alespoň nízká klinická aktivita, přičemž těchto stavů je zpravidla třeba dosáhnout do 6. měsíce od zahájení léčby a tento stav by měl být trvale udržován. V úvodu se doporučuje zahájit léčbu methotrexátem (MTX) spolu s glukokortikoidy. Silný důraz je kladen na krátkodobé podání glukokortikoidů, redukci dávky až úplné vysazení nejpozději do 3. měsíce. Při kontraindikaci nebo intoleranci MTX lze zvážit nasazení leflunomidu nebo sulfasalazinu. Pokud po 3 měsících intenzivní léčby přetrvává vysoká aktivita nemoci nebo po 6 měsících není dosaženo cíle léčby, pak je nutné léčbu upravit v kontextu přítomností nepříznivých prognostických faktorů (vysoká aktivita nemoci, pozitivní autoprotilátky a časné erozivní poškození kloubů). Pokud nejsou přítomny rizikové faktory závažného průběhu onemocnění, lze zvážit změnu za jiný konvenční chorobu modifikující antirevmatický lék (DMARD), eventuálně jejich kombinaci. Pokud jsou přítomny nepříznivé prognostické faktory, měla by se ke konvenčnímu DMARD přidat biologická léčba – inhibitory TNF (adalimumab, certolizumab pegol, etanercept, golimumab, infliximab), abatacept, tocilizumab, sarilumab nebo rituximab; včetně biosimilárních přípravků. Po pečlivém zvážení rizik závažných kardiovaskulárních a nádorových onemocnění lze v této fázi léčby uvažovat o přípravcích ze skupiny inhibitorů Janusových kináz (JAK). Tato doporučení poprvé uvádí možnost nasazení TNF blokující léčby v časné fázi RA zároveň s MTX a to v situaci zvýšeného rizika závažného průběhu onemocnění. Pokud dojde k selhání účinku první linie biologické léčby nebo inhibitorů JAK, pak je na místě nasazení léku s jiným mechanismem účinku, ale po selhání léčby inhibitory TNF, IL-6R nebo JAK je možné zvážit i lék ze stejné skupiny. Stávající aktualizace doporučených postupů se zabývá léčebnými postupy obtížně léčitelné RA po selhání více biologických léků nebo inhibitorů JAK a léčbou pacientů s přítomností závažných komorbidit. Uvedeno je také stanovisko ČRS k léčbě inhibitory JAK. U nemocných v setrvalé remisi trvající minimálně 6 měsíců, kteří již nejsou léčeni glukokortikoidy, je možné zvážit snížení dávky nebo prodloužení dávkovacího intervalu DMARD, ale úplné vysazení konvenčního, případně biologického léku nebo inhibitoru JAK se nedoporučuje, protože vede často ke vzplanutí nemoci. Předložená aktualizace doporučených postupů ČRS není závazným předpisem, ale praktickým návodem jak s ohledem na bezpečnost, účinnost a cenu postupovat při léčbě pacientů s RA v běžné klinické praxi.
A working group of the Czech Society of Rheumatology (CRS) is presenting updated recommendations for the pharmacotherapy of rheumatoid arthritis (RA) based on the latest knowledge on the treatment of RA. Early diagnosis of the disease and immediate initiation of effective therapy based on a treatment-to-target strategy, which involves assessing disease activity using composite indices at regular time intervals and adjusting therapy according to whether a predetermined treatment goal has been achieved, remain essential for successful treatment. The treat-to-target strategy applies generally, regardless of the drug used. The treatment goal is remission in the early phase of the disease, or at least low clinical activity in the case of long-standing disease, and these states should generally be achieved within 6 months of initiation of therapy and should be sustained. Initial treatment with methotrexate (MTX) together with glucocorticoids is recommended. Strong emphasis is placed on short-term glucocorticoid administration, and dose reduction to complete discontinuation by month 3 at the latest. If MTX is contraindicated or not tolerated, leflunomide or sulfasalazine may be considered. If high disease activity persists after 3 months of intensive treatment or the treatment goal is not achieved after 6 months, then treatment should be adjusted in the context of the presence of negative prognostic factors (high disease activity, positive autoantibodies, and early erosive joint damage). If risk factors for a severe disease course are not present, a switch to another conventional synthetic disease-modifying antirheumatic drug (DMARD), or possibly a combination of two of them, may be considered. If negative prognostic factors are present, biologic therapy - TNF inhibitors (adalimumab, certolizumab pegol, etanercept, golimumab, infliximab), abatacept, tocilizumab, sarilumab or rituximab; including biosimilars - should be added to conventional synthetic DMARDs. After careful consideration of the risk of serious cardiovascular and cancer events, drugs from the Janus kinase (JAK) inhibitor class may be considered at this stage of treatment. These recommendations introduce for the first time the possibility of deploying TNF-blocking therapy in early RA alongside MTX in the setting of increased risk of severe disease. If first-line biologic therapy or JAK inhibitors fail, then a drug with a different mechanism of action is appropriate, but after failure of treatment with TNF, IL-6R, or JAK inhibitors, a drug from the same group may be considered. The current update of the guideline addresses the management of difficult-to-treat RA after failure of multiple biologics or JAK inhibitors and the treatment of patients with the presence of significant comorbidities. The CRS position on treatment with JAK inhibitors is also presented. In patients in persistent remission lasting at least 6 months who are no longer treated with glucocorticoids, dose reduction or extension of the DMARD dosing interval may be considered, but complete withdrawal of a conventional synthetic or biologic drug or JAK inhibitor is not recommended because it often leads to disease flare. The present update of the CRS recommendations is not a binding prescription, but a practical guide on how to treat patients with RA in routine clinical practice with regard to safety, efficacy, and costs.
Pandemie akutním respiračním onemocněním COVID-19 způsobena novým typem koronaviru SARS-CoV-2 významně ovlivnila lékařskou praxi. Pacienti s autoimunitním zánětlivým revmatickým onemocněním mají zvýšené riziko infekcí, a to nejen na podkladě vysoké aktivity revmatického onemocnění, ale zejména pod vlivem dlouhodobé kortikoterapie, chorobu modifikující antirevmatické a imunosupresivní léčby. V kontextu infekce SARS-CoV-2 a revmatických onemocnění přibývá množství často i protichůdných sdělení. Česká revmatologická společnost (ČRS) se rozhodla diskutovat obecná preventivní opatření infekce SARS-CoV-2, riziko nákazy a závažného průběhu onemocnění COVID-19 a vliv chorobu modifikující léčby na průběh COVID-19 u revmatických pacientů. Důležitým krokem bylo také poskytnout revmatologům praktický návod jak postupovat v léčbě pacientů s autoimunitním zánětlivým revmatickým onemocněním během pandemie COVID-19, včetně předběžného stanoviska k očkování proti SARS-CoV-2. Stanovisko ČRS se opírá o provizorní návod Evropské ligy proti revmatismu (EULAR) revidovanou verzi Americké asociace revmatologů (ACR) a nejnovější poznatky o nemoci COVID-19 u pacientů s autoimunitním zánětlivým revmatickým onemocněním.
The pandemic of acute respiratory disease COVID-19 caused by a new type of SARS-CoV-2 coronavirus significantly affected medical practice. Patients with autoimmune inflammatory rheumatic diseases have an increased risk of infections, not only due to the high activity of the rheumatic disease but especially under the influence of long-term therapy with glucocorticoids, disease-modifying antirheumatic and immunosuppressive drugs. There has been a substantial increase in the number of often conflicting messages in the context of SARS-CoV-2 infection and rheumatic diseases. The Czech Society of Rheumatology (CRS) decided to discuss general preventive measures for SARS-CoV-2 infection, the risk of infection and the severe course of COVID-19, and the effect of disease-modifying treatment on the course of COVID-19 in rheumatic patients. An important step was also to provide rheumatologists with practical guidance on how to treat patients with an autoimmune inflammatory rheumatic disease during the COVID-19 pandemic, including a preliminary opinion on vaccination against SARS-CoV-2. The opinion of the Czech Republic is based on the provisional recommendations of the European League Against Rheumatism (EULAR), the revised version of the American College of Rheumatology (ACR), and the latest findings on COVID-19 in patients with autoimmune inflammatory rheumatic disease.
- MeSH
- autoimunitní nemoci farmakoterapie MeSH
- COVID-19 * prevence a kontrola MeSH
- glukokortikoidy škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- revmatické nemoci * farmakoterapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- vakcíny proti COVID-19 MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Klíčová slova
- denzita kostního minerálu,
- MeSH
- denzitometrie statistika a číselné údaje využití MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kostní denzita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita chirurgie metabolismus MeSH
- osteoporóza metabolismus patologie prevence a kontrola MeSH
- senioři MeSH
- tuková tkáň MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- denzitometrie klasifikace metody MeSH
- dospělí MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kontraceptiva orální hormonální aplikace a dávkování metabolismus terapeutické užití MeSH
- kostní denzita fyziologie účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- medroxyprogesteronacetát aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- menopauza fyziologie metabolismus MeSH
- mladiství MeSH
- osteoporóza * diagnóza etiologie metabolismus prevence a kontrola terapie MeSH
- progestiny metabolismus terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl studie: Ověření vlivu gestagenní antikoncepce na kostní hmotu pomocí rentgenové osteodenzitometrie (DEXA) s přihlédnutím k výši BMI. Typ studie: Průřezová observační deskriptivní studie. Název a sídlo pracoviště: Osteologické pracoviště, NZZ Bormed Ostrava. Metodika: Do studie byly zařazeny premenopauzální ženy užívající alespoň jeden rok gestagenní HK (Depo-Provera inj.). Kostní denzita byla stanovena obvyklým způsobem (celotělový denzitometr Hologic W). Hodnoceno bylo Z-skóre na bederní páteři, celkovém femuru a krčku femuru. Výsledky a závěry: Ze 116 pacientek mělo normální kostní denzitu 58. U 58 nemocných byla kostní denzita snížena pod věkovou normu. U 11 žen bylo Z-skóre sníženo pod -2,5 SD. Byl zjištěn inverzní vztah mezi výškou BMI a denzitou kosti (BMD), a to jak mezi BMI a Z-skóre (p=0,0001), tak BMI a T-skóre (p=0,0001). Vztah mezi délkou užívání gestagenů a denzitou kosti nebyl statisticky signifikantní. Bylo zjištěno výrazné snížení BMD v korelaci s nízkým BMI pacientek. Při předepisování gestagenní kontracepce je vhodné zvažovat i možný negativní vliv na skelet, zvláště u žen s nízkým BMI.
Objective: To prove the influence of gestagen contraception on bone mass with x-ray osteodensitometry (DEXA) with regard to BMI. Design: Cross-sectional observational descriptive study. Setting: Osteology centre, NZZ Bormed Ostrava. Methods: In the study premenopausal women who had been using gestagen contraception (Depo-Provera inj.) at least for one year were included. Bone density was measured in regular manner (whole-body densitometer Hologic W). Z-score at lumbar spine, whole femur and femoral neck was assessed. Results and conclusions: 58 of 116 patients had normal bone density. In 58 ill patients the bone density dropped below the age norm. In 11 women the Z-score decreased below -2.5 SD. Inverse relationship between BMI and bone density (BMD) was found, both between BMI and Z-score (p=0.0001), and BMI and T-score (p=0.0001). The relationship between duration of gestagen use and bone density was not statistically significant. Marked decline in BMD and correlation with patients‘ low BMI was identified. When prescribing gestagen contraception possible negative effect on skeleton, particularly in women with low BMI should be considered.
- Klíčová slova
- Depo-Provera, úbytek kostní hmoty, BMI,
- MeSH
- denzitometrie MeSH
- dospělí MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- kontraceptiva orální hormonální farmakologie terapeutické užití MeSH
- kostní denzita účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- muskuloskeletální systém účinky léků MeSH
- osteoporóza MeSH
- premenopauza MeSH
- progestiny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- průřezové studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- věkové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
