Súhrn: V zdravej detskej populácii je počas ultrasonografického vyšetrenia (USG) celková echogenita pečeňového parenchýmu porovnateľná s echogenitou kôry obličiek či sleziny. Pri obezite, ako najrizikovejšom faktore vzniku nealkoholovej steatózy pečene (NAFLD – non-alcoholic fatty liver disease), môže vzrastať celková echogenita pečene v závislosti od závažnosti steatózy. V súčasnosti sa dostáva do popredia USG kvantifikácia steatózy pečene na základe hodnoty hepatorenálneho indexu (HRI). Hodnota HRI je definovaná pomerom histogramov medzi mediánom echogenity pečene a mediánom echogenity pravej obličky a je priamo úmerná stupňu steatózy pečene, zatiaľ čo celková elasticita pečeňového tkaniva sa môže v prípade rozvinutých štádií steatózy znižovať. V našej práci sme posudzovali význam a možné uplatnenie USG neinvazívnych vyšetrovacích metód na hodnotenie prítomnosti a stupňa steatózy pečene u pediatrických pacientov s exogénnou obezitou. V skupine obéznych detských pacientov bola zaznamenaná vyššia výsledná priemerná hodnota HRI v porovnaní so zdravou kontrolnou skupinou (1,43 ± 0,19 vs. 1,12 ± 0,07; p < 0,0001) a nižšia elasticita tkaniva v porovnaní s kontrolnou skupinou (index fibrózy pečene = 1,64 ± 0,43 vs. 1,02 ± 0,27; p < 0,0001). Výsledky našej práce tiež poukazujú na skutočnosť, že pacienti s vyššími hodnotami body mass indexu a obvodu pása majú USG vyšší stupeň steatózy a nižší stupeň elasticity pečene. U obéznych pacientov so zvýšenými hodnotami LDL cholesterolu a triacylglycerolov klesá elasticita pečene a taktiež sa elasticita pečene znižuje so znižujúcou sa sérovou koncentráciou vitamínu D. Na základe prezentovaných dát možno konštatovať, že obezita predstavuje významný rizikový faktor vzniku a rozvoja NAFLD, a že neinvazívne USG hodnotiace metódy majú svoje uplatnenie v diagnostike a kontrole obéznych pacientov s rizikom rozvoja NAFLD.
Summary: In healthy children, tissue echogenicity of the liver parenchyma is comparable to that of the kidneys or spleen. With obesity, the most prominent risk factor for non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD), overall liver tissue echogenicity increases with the severity of steatosis. Currently, ultrasonographic quantification of liver steatosis using the hepatorenal index (HRI) is coming to the forefront. The HRI value is defined as a histogram ratio between tissue echogenicities of the liver and those of the right kidney, and its increase is proportional to the severity of steatosis, while overall liver tissue elasticity tends to decrease in more advanced stages of steatosis. In this study, we evaluated the significance and possible use of noninvasive ultrasonography for the assessment of the presence and stages of liver steatosis in paediatric patients with exogenous obesity. The obese children cohort showed higher HRI values than the healthy patient group (HRI = 1.43 ± 0.19 vs. 1.12 ± 0.07; p < 0,0001), and lower tissue elasticity than the control group (liver fi brosis index (LFI) = 1.64 ± 0.43 vs. 1.02 ± 0.27). The ultrasonograms also revealed that patients with higher body mass indexes and waist circumferences had more steatosis and lower liver elasticity. Liver elasticity was lower in obese patients with increased serum LDL and triglyceride levels, and the decrease also tended to be proportional to the decrease in serum vitamin D concentration. Based on these results, we conclude that obesity is a significant risk factor for the onset and development of NAFLD, and that noninvasive ultrasonographic methods can be used to diagnose and monitor obese patients with a high risk of NAFLD.
- MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- dítě MeSH
- idiopatické střevní záněty * farmakoterapie MeSH
- imunitní systém * MeSH
- infekce MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kojenec MeSH
- komplikace těhotenství * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- předškolní dítě MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- těhotenství MeSH
- TNF-alfa * MeSH
- vakcinace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Koliky postihují 10–20 % kojenců s maximem výskytu ve 3. měsíci věku. Příčina kolik je dosud neznámá. Jsou definovány jako neztišitelný pláč u jinak zdravého dítěte, bez známek chronického onemocnění, které dobře prospívá. Kauzální terapie není známá. Žádný z doporučovaných léčebných postupů (simetikon, masáže a manipulace, teplé obklady, simulace jízdy automobilem apod.) nebyl vědeckými studiemi dostatečně prokázán jako účinný. Některé studie hovoří o pozitivním efektu kojeneckých formulí s hydrolyzovanou bílkovinou a vyřazení alergizujících složek ze stravy matky, ale je třeba provést metodologicky kvalitní studie k ověření jejich efektu.
Prevalence of infant colics is approximately 10–20 % and are usually present at 3 months of age. The cause of colics is unknown. It is defined as uncalmable crying in otherwise-healthy well-developing infant without any signs of chronic disease. There is no known causal therapy. None of the studied therapeutical approaches (simethicone, massages and manipulations, warm wrappings, car ride simulation etc.) was proven as beneficial by controlled studies. Some authors mention positive effect of infant formulae with hydrolysed protein and elimination of allergic components from mother´s diet. However, more high quality randomised controlled studies are needed to prove this effect.
- Klíčová slova
- psychosociální faktory, vědecké důkazy,
- MeSH
- alergie na mléko komplikace MeSH
- alergie MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- kolika diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech MeSH
- náhražky mateřského mléka MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Koliky postihují 10–20 % kojenců s maximem výskytu ve 3. měsíci věku. Příčina kolik je dosud neznámá. Jsou definovány jako neztišitelný pláč u jinak zdravého dítěte, bez známek chronického onemocnění, které dobře prospívá. Kauzální terapie není známá. Žádný z doporučovaných léčebných postupů (simetikon, masáže a manipulace, teplé obklady, simulace jízdy automobilem apod.) nebyl vědeckými studiemi dostatečně prokázán jako účinný. Některé studie hovoří o pozitivním efektu kojeneckých formulí s hydrolyzovanou bílkovinou a vyřazení alergizujících složek ze stravy matky. Ale je třeba provést metodologicky kvalitní studie k ověření jejich efektu.
Prevalence of infant colics is approximately 10–20 % and are usually present at 3 months of age. The cause of colics is unknown. It is defined as uncalmable crying in otherwise-healthy well-developing infant without any signs of chronic disease. There is no known causal therapy. None of the studied therapeutical approaches (simethicone, massages and manipulations, warm wrappings, car ride simulation etc.) was proven as beneficial by controlled studies. Some authors mention positive effect of infant formulae with hydrolysed protein and elimination of allergic components from mother´s diet. However, more high quality randomised controlled studies are needed to prove this effect.
- Klíčová slova
- psychosociální faktory, vědecké důkazy,
- MeSH
- alergie MeSH
- dítě MeSH
- fyziologie výživy kojenců MeSH
- kojenec * MeSH
- kojení MeSH
- kolika * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- rodiče psychologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec * MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
Cíl práce: Posoudit racionalitu antibiotické terapie a přístup k léčbě pharyngitid/tonzilopharyngitid u lékařů primární péče, včetně zjištění jejich trendů. Metody: V dubnu 2005 byla provedena multicentrická prospektivní studie, která navazovala na podobně koncipovanou studii z roku 1998. Obě studie sledovaly postup lékařů primární péče u pacientů, kteří byli posléze hospitalizováni na infekčních pracovištích v České republice s diagnózou akutní infekce horních cest dýchacích. Data pacientů byla zpracována lékaři infekčních oddělení prostřednictvím jednotných dotazníků a jejich vyhodnocení provedli pracovníci pražské infekční kliniky. Výsledky: Do studie se v r. 1998 přihlásilo 14 infekčních pracovišť, která zaslala 241 platných dotazníků. V r. 2005 se studie zúčastnilo 21 pracovišť, z nichž bylo zasláno 324 platných dotazníků. Podle závěrečné diagnózy byli pacienti rozděleni do čtyř skupin: infekční mononukleóza, virová infekce, bakteriální infekce a duální infekce. Ve studii jsme hodnotili pouze takové případy, kdy ambulantní lékař pacienta léčil a/nebo vyšetřoval a teprve poté odeslal k hospitalizaci, naopak pacienty odeslané k hospitalizaci rovnou jsme do studie nezařadili. Hodnotitelných případů bylo 191 v roce 1998 a 203 v roce 2005. Postup lékařů primární péče jsme hodnotili na základě definovaných kritérií. Správný postup v terapii respiračních infekcí jsme zjistili u 64 (34 %) případů v roce 1998 a u 84 (41 %) případů v roce 2005. Nesprávných postupů bylo 67 (35 %) v roce 1998 a 63 (31 %) v roce 2005. Častými chybnými postupy byly předepsání antibiotika na virovou infekci, předepsání aminopenicilinu u infekční mononukleózy a neodůvodněná preskripce chráněných aminopenicilinů u infekcí horních cest dýchacích. U všech tří položek jsme zjistili zlepšení preskripce v r. 2005 oproti roku 1998, rozdíl však nebyl statisticky významný. V roce 2005 byl patrný nárůst využívání ambulantního stanovení CRP při hodnocení etiologie pharyngitid/tonzilopharyngitid. Závěr: Při porovnání výsledků studií v letech 1998 a 2005 je patrné určité zlepšení preskripce antibiotik v terapii respiračních infekcí v terénní praxi. Pozitivní je také nárůst využívání ambulantní diagnostiky CRP. Na druhou stranu stále přetrvává mnoho případů, kdy antibiotika jsou ordinována iracionálně, bez předchozího vyšetření a ani jejich volba neodpovídá předepsaným postupům. Naše studie nabízí možnost, jak preskripci ambulantních lékařů podrobně monitorovat. Prostřednictvím specialistů je umožněno objektivní posouzení práce lékařů v terénu a pojmenování konkrétních chyb. Na tyto chyby je pak možno se cíleně zaměřit při formování edukačních programů pro ambulantní lékaře.
Objective: To assess the antibiotic therapy of and approach to treating pharyngitis/tonsillopharyngitis in primary care physicians, including the trends and rationality. Methods: In April 2005, a multicentre study was carried out as a sequel to a similar study performed in 1998. The two studies monitored how primary care physicians treated patients subsequently hospitalized in Czech departments of infectious diseases with the diagnosis of acute upper respiratory infection. Patients' data were provided by physicians from the departments of infectious diseases in standard questionnaires and processed by employees of a Prague department of infectious diseases. Results: In 1998, 14 departments of infectious diseases participated in the study and 241 valid questionnaires were obtained from them. The 2005 study comprised 21 departments and 324 valid questionnaires. According to their final diagnosis, patients were divided into four groups: infectious mononucleosis, viral infection, bacterial infection and infectious mononucleosis with bacterial superinfection. The study included only patients initially treated and/or examined by primary care physicians and later referred to a hospital; patients directly referred to a hospital were not enrolled. The numbers of assessable cases were 188 in 1998 and 199 in 2005. Primary care physicians' approach was evaluated according to defined criteria. Respiratory infections were treated correctly in 63 cases (34 %) in 1998 and in 84 cases (42 %) in 2005. Incorrect treatment was found in 66 cases (35 %) in 1998 and in 60 cases (30 %) in 2005. The most common forms of incorrect approach were as follows: antibiotics prescribed for viral infections, aminopenicillin prescribed for infectious mononucleosis and unwarranted administration of protected aminopenicillins in upper respiratory infections. In all three categories, improvements in prescription were noted in 2005 as compared with 1998, yet the differences were not statistically significant. In 2005, outpatient CRP tests for evaluating the aetiology of pharyngitis/tonsillopharyngitis were significantly more frequent. Conclusions: When comparing results of the 1998 and 2005 studies, certain improvements in prescription of antibiotics for treating respiratory infections in primary care were noted. Also positive is the outpatient use of CRP tests. On the other hand, there still are numerous cases when antibiotics are prescribed irrationally, without prior examination, and their choice is not in accordance with guidelines. This study provides an option for close monitoring of prescription by primary care physicians. Specialists are capable of objective evaluation of primary care physicians´ work and specification of errors. These may be focused on and dealt with when producing education programmes for primary care physicians.
BACKGROUND: Breastfeeding may protect children from developing metabolic syndrome and other diseases later in life. We investigated novel proteins in human breast milk that might play a role in this process. METHODS: We used ELISA to measure adiponectin, adipocyte and epidermal fatty acid binding proteins (AFABP, EFABP), and leptin concentrations in human breast milk obtained from 59 mothers 48 h after initiation of lactation. Using a questionnaire and medical records, we collected information about the mothers and newborns. RESULTS: Mean (SE) adiponectin concentrations in breast milk were 13.7 (0.8), range 3.9-30.4 microg/L; AFABP concentrations 26.7 (4.4), range 1.2-137.0 microg/L; EFABP concentrations 18.1 (1.4), range 0.8-47.0 microg/L; and leptin concentrations 0.50 (0.05), range 0-1.37 microg/L. We found a significant correlation between AFABP and EFABP concentrations (r = 0.593, P <0.0001). Maternal EFABP concentrations were significantly higher in mothers who delivered boys than in those who delivered girls [21.7 (2.3) vs 15.4 (1.7) microg/L, P = 0.028] and correlated with newborn birth weight (r = 0.266, P = 0.045). Maternal leptin correlated with body weight before pregnancy (r = 0.272, P = 0.043) and at delivery (r = 0.370, P = 0.005), body mass index before pregnancy (r = 0.397, P = 0.003) and at delivery (r = 0.498, P <0.0001), body weight gain during pregnancy (r = 0.267, P = 0.047), and newborn gestational age (r = 0.266, P = 0.048). Leptin was significantly lower in mothers who delivered preterm vs term babies [0.30 (0.09) vs 0.60 (0.05) ug/L, P = 0.026]. CONCLUSIONS: Concentrations of adiponectin, AFABP, and EFABP in human breast milk are related to nutritional variables of mothers and newborns and thus may play a role in the protective effects of breastfeeding.
- MeSH
- adiponektin analýza MeSH
- ELISA MeSH
- epidermis chemie MeSH
- financování organizované MeSH
- leptin analýza MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- novorozenec MeSH
- proteiny vázající mastné kyseliny analýza MeSH
- sexuální faktory MeSH
- těhotenství MeSH
- tělesná hmotnost MeSH
- tukové buňky chemie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Invasive meningococcal disease continues to be a life-threatening condition and rapid diagnosis is important for the administration of appropriate treatment. This study focused on the use of PCR for the diagnosis of meningococcal aetiology and the dynamics of PCR-based diagnosis over time in various biological samples. Sixty cerebrospinal fluid (CSF) and 144 serum samples collected during the first week of hospitalisation from 37 patients with laboratory-confirmed invasive meningococcal disease were investigated. Overall, 91.9% of CSF samples and 45.9% of serum samples were PCR-positive, while culture of CSF and blood was positive for only 35% and 39% samples, respectively. Positive PCR results were obtained until day 7 with CSF and until day 5 with serum. It is therefore recommended that samples for molecular diagnosis should be collected early in the course of suspected invasive meningococcal disease.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dítě MeSH
- DNA bakterií analýza genetika MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- krev mikrobiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- meningokoková meningitida diagnóza MeSH
- meningokokové infekce diagnóza MeSH
- mladiství MeSH
- mozkomíšní mok mikrobiologie MeSH
- Neisseria meningitidis genetika izolace a purifikace růst a vývoj MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
