Publikace, která se zaměřuje na gerontopsychologii a gerontopsychiatrii a na duševní zdraví seniorů. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• duševní zdraví MeSH
• psychiatrie MeSH
• psychologie MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• stárnutí psychologie   MeSH
• zdravotní služby pro seniory MeSH
• Check Tag
• senioři psychologie   MeSH

• Konspekt
• Vývojová psychologie. Individuální psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• geriatrie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: V České republice, stejně jako v jiných evropských zemích, jsme svědky rozšiřování programů pro rodiny, které pečují o své příbuzné s demencí. Cíl: Cílem naší studie bylo zjistit, zda mají pečovatelé o takovéto psychoedukační programy zájem, jaké bariéry jim brání v jejich využívání a jakou formu programů by preferovali. Výsledky: Našeho dotazníkového šetření se zúčastnilo 85 dospělých, kteří pečovali o člena rodiny s demencí. Výsledky ukázaly souvislost mezi věkem respondentů a jejich ochotou a schopností účastnit se psychoedukačních programů. S přibývajícím věkem zájem o takové programy klesal. U starších respondentů, především poskytovatelů partnerské péče, byla nejčastější překážkou nemožnost nechat ošetřovaného samotného doma. Preference týkající se formátu psychoedukačních programů byly také závislé na věku: mladší účastníci preferovali podpůrné skupiny, konzultace ve svém vlastním domě a společné setkání s příjemcem péče více než starší pečovatelé, kteří měli tendenci preferovat „tradiční“ formy vzdělávání (konzultace nebo psychoedukační kurzy). Závěry: Naše výsledky ukazují, že je neproduktivní usilovat o jedinou „ideální“ formu psychoedukačního programu, která by vyhovovala všem. Místo toho by nabídka měla odrážet rozdílné požadavky skupin pečovatelů.

Introduction: In the Czech Republic, like in other European countries, we are witnessing an expansion of programmes for families who care for their relatives with dementia. Objective: Our study aimed to investigate whether caregivers are interested in such psychoeducational programmes, what barriers prevent them from using them, and what form of programmes they would prefer. Results: 85 adults who cared for a family member with dementia participated in our questionnaire survey. The results showed a link between the respondents' age and their willingness and ability to participate in psychoeducational programmes. With increasing age, interest in such programmes decreased. For older respondents, mainly providers of partner care, the most frequent obstacle was the impossibility of leaving the care recipient alone at home. Preferences regarding the format of psychoeducational programmes were also age dependent: younger participants preferred support groups, consultations in their own home, and meeting jointly with the care recipient more than the older caregivers, who tended to prefer 'traditional' forms of education (consultations or psychoeducational courses). Conclusions: Our results indicate that it is unproductive to strive for a single 'ideal' form of psychoeducational programme that would suit everyone. Instead, the offer should reflect the differing demands of caregiver groups.

• MeSH
• demence MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osoby pečující o pacienty * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• zdravotní výchova * MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Je péče o staré rodiče očekávaná a uznávaná hodnota, anebo handicap, který snižuje sociální postavení pečujících? Je diagnóza demence stigma? Jsou pro pečující rodiny největším problémem finanční nároky péče nebo riziko ztráty zaměstnání, či se potýkají spíš s nedostatkem času na péči anebo s fyzickou nebo psychickou obtížností péče? Co nejvíce chybí v systému zdravotních a sociálních služeb v České republice? A nakolik jsou pečujícím rodinám prospěšné současné formy podpory? Takové byly úkoly výzkumného projektu "Hodnocení potřeb rodinných příslušníků pečujících o seniory", jehož výsledky předkládá tato kniha.; Je péče o staré rodiče očekávaná a uznávaná hodnota, anebo handicap, který snižuje sociální postavení pečujících? Je diagnóza demence stigma? Jsou pro pečující rodiny největším problémem finanční nároky péče nebo riziko ztráty zaměstnání, či se potýkají spíš s nedostatkem času na péči anebo s fyzickou nebo psychickou obtížností péče? Co nejvíce chybí v systému zdravotních a sociálních služeb v České republice? A nakolik jsou pečujícím rodinám prospěšné současné formy podpory? Takové byly úkoly výzkumného projektu „Hodnocení potřeb rodinných příslušníků pečujících o seniory“, jehož výsledky předkládá tato kniha.

• Klíčová slova
• Sociálně zdravotnický pracovník,
• MeSH
• geriatrické ošetřovatelství MeSH
• osoby pečující o pacienty MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH

• NLK Obory
• geriatrie
• sociologie

• MeSH
• lidé MeSH
• sociální práce MeSH
• zátěž pečovatele * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• hodnocení potřeb,
• MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy MeSH
• lidé MeSH
• řešení problému MeSH
• sociální práce * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Publikace se zabývá péčí o seniory poskytovanou rodinnými příslušníky. Určeno odborné i široké veřejnosti.; Je péče o staré rodiče očekávaná a uznávaná hodnota, anebo handicap, který snižuje sociální postavení pečujících? Je diagnóza demence stigma? Jsou pro pečující rodiny největším problémem finanční nároky péče nebo riziko ztráty zaměstnání, či se potýkají spíš s nedostatkem času na péči anebo s fyzickou nebo psychickou obtížností péče? Co nejvíce chybí v systému zdravotních a sociálních služeb v České republice? A nakolik jsou pečujícím rodinám prospěšné současné formy podpory? Takové byly úkoly výzkumného projektu „Hodnocení potřeb rodinných příslušníků pečujících o seniory“, jehož výsledky předkládá tato kniha.

• MeSH
• geriatrické ošetřovatelství MeSH
• osoby pečující o pacienty MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Druhy sociální pomoci a služeb
• NLK Obory
• geriatrie
• sociologie

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíle. Frankfurtská škála potíží je sebehodnotící dotazníkový nástroj pro měření subjektivně vnímaných kognitivních a percepčních poruch u schizofrenie. Cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze dotazníku. Soubor a procedura. Česká verze FBF byla administrována 53 osobám se schizofrenií a 53 osobám bez psychiatrické diagnózy. Ze vzorku osob bez psychiatrické diagnózy autoři pomocí náhodného stratifikovaného výběru vybrali 22 osob a 21 z nich byl po 2 týdnech znovu administrován FBF pro zjištění test-retestové reliability. Statistická analýza. Validita byla zkoumána porovnáním hodnot FBF u obou skupin pomocí neparametrického Mann-Whitneyho U testu a Cohenova d koeficientu. Reliabilitu dotazníku FBF autoři ověřovali pomocí Cronbachova alfa, které bylo vypočteno z výsledků u osob se schizofrenií (n = 50), u osob bez psychiatrické diagnózy (n = 53) a u celého souboru (n = 103). Test-retestová reliabilita byla ověřována pomocí Spearmanova korelačního koeficientu. Výsledky. Validita ve smyslu schopnosti testu rozlišovat mezi souborem osob se schizofrenií a běžnou populací byla ověřena. Osoby s diagnostikovanou schizofrenií dosahovaly v testu FBF signifikantně vyšších skórů než osoby bez psychiatrické diagnózy (p < 0,01). Hodnota Cronbachova alfa potvrdila reliabilitu (r ≥ 0,7) u skupiny osob se schizofrenií ve všech položkách (r = 0,976) i v jednotlivých podškálách. U kontrolní skupiny osob bez psychiatrické diagnózy byla shledána přiměřená reliabilita ve všech položkách (r = 0,945), nikoliv však ve všech podškálách. Test-retestová reliabilita u osob bez psychiatrické diagnózy dosáhla uspokojivé hodnoty ve všech položkách (rho = 0,982). Psychometrické vlastnosti české verze dotazníku jsou srovnatelné s verzí originální a s jinými obdobnými zahraničními studiemi. Omezení studie. Nebyly zkoumány další typy validity. Test-retestová reliabilita byla ověřována na vzorku osob bez psychiatrické diagnózy a nikoliv na vzorku osob se schizofrenií.

Objectives. Frankfurt Complaint Questionnaire is a self-assessment questionnaire designed for people with schizophrenia for measuring subjectively perceived cognitive and perceptual disorders. The aim of the study was to verify the psychometric characteristics of the Czech version of the questionnaire. Sample and setting. The Czech version of the FBF was administered to 53 persons with schizophrenia and 53 persons without psychiatric diagnosis. From the sample of people without psychiatric diagnosis, the authors randomly selected 22 people and 21 of them were re-administered FBF after 2 weeks for test-retest reliability. Statistical analysis. Validity was examined by comparing FBF values of two groups using the non-parametric Mann-Whitney U test and Cohen’s d coefficient. FBF questionnaire reliability was verified using Cronbach’s alpha, calculated from results in schizophrenic patients (n = 50), in non-psychiatric patients (n = 53) and in the whole sample (n = 103). Test-retest reliability was verified by using Spearman’s correlation. Results. Validity in terms of the test ability to discriminate between the sample of persons with schizophrenia and general population was verified. Those with diagnosis schizophrenia achieved in the FBF test significantly higher scores than those without a psychiatric diagnosis (p < 0.01). The Cronbach’s alpha value confirmed the reliability (r³ ≥ 0.7) for the schizophrenic group overall in all items (r = 0.976), as well as in the individual subscales. In the control group of persons without psychiatric diagnosis, adequate reliability was found overall for all items (r = 0.945), but not in all subscales. Test-retest reliability in persons without psychiatric diagnosis has achieved a satisfactory value overall in all items (rho = 0.982). The psychometric characteristics of the Czech version of the questionnaire are comparable to the original version and other similar foreign studies. Study limitation. Other validity types were not investigated. The test-retest reliability was validated on sample of persons without psychiatric diagnosis but not on sample of schizophrenic subjects.

• Klíčová slova
• Frankfurtská škála potíží,
• MeSH
• afektivní symptomy diagnóza   psychologie   MeSH
• diagnostické sebehodnocení MeSH
• dospělí psychologie   MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurobehaviorální symptomy MeSH
• osoby s mentálním postižením psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• psychologické testy * normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• psychotické poruchy * diagnóza   psychologie   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• srovnávací psychologie metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• stárnutí MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři psychologie   MeSH