Pancreas is a vital gland of gastrointestinal system with exocrine and endocrine secretory functions, interweaved into essential metabolic circuitries of the human body. Pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) represents one of the most lethal malignancies, with a 5-year survival rate of 11%. This poor prognosis is primarily attributed to the absence of early symptoms, rapid metastatic dissemination, and the limited efficacy of current therapeutic interventions. Despite recent advancements in understanding the etiopathogenesis and treatment of PDAC, there remains a pressing need for improved individualized models, identification of novel molecular targets, and development of unbiased predictors of disease progression. Here we aim to explore the concept of precision medicine utilizing 3-dimensional, patient-specific cellular models of pancreatic tumors and discuss their potential applications in uncovering novel druggable molecular targets and predicting clinical parameters for individual patients.
- MeSH
- duktální karcinom slinivky břišní * patologie genetika metabolismus MeSH
- individualizovaná medicína * metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * patologie genetika MeSH
- techniky 3D buněčné kultury metody MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Souhrn: Autoři prezentují případ pacienta s metastatickým uroteliálním karcinomem, disku tují výborný efekt imunoterapie pembrolizumabem v souvislosti s výsledky komplexního genomického profilování nádorové tkáně.
Summary: The authors present a case report of a patient suffered from metastatic urothelial carcinoma and discuss the role and efficacy of pembrolizumab in the context of comprehensive genomic profiling of tumor tissue.
Karcinom pankreatu je prognosticky nepříznivé nádorové onemocnění s rostoucí incidencí a mortalitou, které představuje 3. nejčastější příčinu úmrtí na zhoubný nádor ve vyspělých zemích. Pětileté přežití nepřesahuje 11 % a je nejnižší napříč všemi onkologickými diagnózami. Cca 20–30 % pacientů má v době diagnózy resekabilní (resectable pancreatic cancer – RPC) nebo hraničně resekabilní (borderline resectable pancreatic cancer – BRPC) onemocnění. Radikální resekce je v těchto případech zásadní terapeutickou modalitou, která je považována za jediný potenciálně kurativní postup. Neoadjuvantní chemoterapie a/nebo chemoradioterapie je etablována především u BRPC. Role neoadjuvance u RPC se v současnosti zkoumá. Cílem tohoto sdělení je popsat současné možnosti, výhody a nevýhody neoadjuvantní léčby u pacientů BRPC a RPC.
Pancreatic carcinoma is a prognostically unfavorable cancer disease with growing incidence and mortality, which is the 3rd most common cause of cancer-related death in developed countries. The 5-year survival rate does not exceed 11% and is the lowest across all cancer diagnoses. Only about 20–30% of patients have resectable (RPC) or borderline resectable (BRPC) disease at the time of diagnosis. Radical resection is an essential therapeutic modality in these cases and is considered the only potentially curative procedure. Neoadjuvant chemotherapy and/or chemoradiotherapy is established mainly in BRPC. The role of neoadjuvant therapy in RPC is currently under investigation. This review article describes the current options, advantages and disadvantages of neoadjuvant treatment in BRPC and RPC.
- MeSH
- gemcitabin terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- nádory slinivky břišní * chirurgie farmakoterapie MeSH
- neoadjuvantní terapie * MeSH
- protinádorové antimetabolity MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
- resekční okraje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Cílem práce je retrospektivní analýza pacientů, kteří mezi lety 2010–2023 na Chirurgické klinice LFMU FN Brno podstoupili laparoskopickou resekci karcinomu pankreatu. Metody: Do studie bylo zařazeno 46 pacientů, kteří ve sledovaném období podstoupili laparoskopickou (n=19) nebo otevřenou (n=27) distální pankreatektomii (DP) pro KP. Obě skupiny byly statisticky zhodnoceny a srovnány v následujících parametrech: klinické stadium, grade, počet patologem vyšetřených uzlin, krevní ztráta, délka operace, tříměsíční morbidita a mortalita, doba pobytu na JIP, celková délka hospitalizace, procento readmisí a celkové přežití. Výsledky: Ve skupině otevřené DP bylo více zastoupeno T3 stadium nádoru (81,5 % vs. 57,9 %, p=0,035). Četnější byly v této skupině dediferencované (G3) nádory (18,5 % vs. 5,3 %, p=0,354). Průměrný počet patologem vyšetřených uzlin byl v obou skupinách srovnatelný (otevřená DP 15,1 (min–max, 3−39) vs. lapDP 15,6 (min–max, 5−39). Laparotomický výkon byl spojen s větší průměrnou krevní ztrátou (531 ml vs. 198ml, p=0,002). Byl ale v průměru kratší (190 minut vs. 216 minut, p=0,006). Klinicky závažné komplikace (Dindo III a více), resp. POPF (typ B a C) byly zaznamenány v 10/46 (21,7 %), resp. 14/46 (30,5 %) případech, přičemž nebyl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (p=0,489) resp. (p=0,241). Laparoskopický výkon znamenal kratší dobu pobytu na JIP (medián: 5,0 dne vs. 6,0 dne, p=0,396). Celková doba hospitalizace byla u obou skupin shodná (medián: lapDP 12,0 dne vs. otevřená DP 12 dne, p=0,920). Pět pacientů (5/46, 10,9 %) muselo být znovu přijato v průběhu tří měsíců po výkonu. Pravděpodobnost 1,2,3 a pětileté přežití po laparoskopickém, respektive laparotomickém výkonu dosáhlo 76,9 % (95% IS 59,4–99,7 %), 61,5 % (95% IS 41,1−92,2 %), 41,0 % (95% IS 20,5−82,2 %) a 20,5 % (95% IS 6,2−68,2 %), respektive 73,4 % (95% IS 58,3−92,4 %), 33,1 % (95% IS 18,9−57,9 %), 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %) a 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %). Statisticky signifikantní rozdíl v přežití mezi oběma skupinami prokázán nebyl (p=0,484). Závěr: Při srovnání laparoskopické a otevřené DP prováděné pro karcinom pankreatu naše zkušenosti potvrdily, že lapDP je vhodná zejména pro pacienty s menšími nádory lokalizovanými dále od porto-mezenteriální osy. Laparoskopický přístup přinesl nižší krevní ztrátu, zkrácení doby pobytu na jednotce intenzivní péče, srovnatelnou morbiditu a celkové přežití. Relativně dlouhá doba hospitalizace, překvapivě shodná v obou skupinách, nás vedla k zahájení implementace ERAS (enhanced recovery after surgery) protokolu do tohoto segmentu chirurgie.
Introduction: The aim of the study was to perform a retrospective analysis of patients who had undergone laparoscopic resection for pancreatic cancer (PC) at the Department of Surgery of the Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic from 2010 to 2023. Methods: Forty-six patients with laparoscopic (n=19) or open (n=27) distal pancreatectomy (DP) for PC were included. Both groups were statistically evaluated and compared in the following parameters: clinical stage, tumor grade, nodes examined by the pathologist, blood loss, duration of surgery, three-month morbidity and mortality, length of ICU stay, overall length of hospital stay, readmission rate and overall survival. Results: There were more T3 tumors in the open DP group (81.5% vs 57.9%, p=0.035). The rate of dedifferentiated (G3) tumors was higher in the open DP group (18.5% vs 5.3%, p=0.354). The mean number of nodes examined by the pathologist was equal in both groups (open DP 15.1 (min– max, 3–39) vs lapDP 15.6 (min–max, 5−39). Laparotomy was associated with a higher mean blood loss (531 ml vs 198 ml, p=0.002). However, it was shorter on average (190 minutes vs 216 minutes, p=0.006). Clinically relevant complications (Dindo III and higher) and POPF (types B and C) were observed in 10/46 (21.7%) and 14/46 (30.5%) cases without any statistically significant difference between both groups (p=0.489 and p=0.241, respectively). The median ICU stay was similar for lapDP and open DP (median: 5.0 days vs 6.0 days, p=0.396). Overall length of hospital stay was identical in both groups (median: lapDP 12.0 days vs open DP 12 days, p=0.920). The three-month readmission rate was 5/46 (10.9%). One-, 2-, 3and 5-year overall survival probability after laparoscopic and open DP was 76.9% (95% CI 59.4−99.7%), 61.5% (95% CI 41,1−92.2%), 41.0% (95% CI 20,5−82.2%) and 20.5% (95% CI 6.2−68.2%), and 73.4% (95% CI 58.3−92.4%), 33.1% (95% CI 18,9−57.9%), 20.7% (95% CI 9.5−44.9%) and 20.7% (95% CI 9.5−44.9%), respectively. No statistically significant difference was observed between both groups (p=0.484). Conclusion: When comparing lapDP and open DP performed for pancreatic cancer, our experience confirmed that lapDP was particularly suitable for patients with smaller tumors located further from the porto-mesenteric axis. The laparoscopic approach was associated with lower blood loss, reduced length of ICU stay, comparable morbidity and overall survival. The relatively long length of hospital stays, surprisingly identical in both groups, prompted us to implement the ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) protocol in this surgical field.
- MeSH
- karcinom chirurgie MeSH
- laparoskopie * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * chirurgie MeSH
- pankreatektomie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Východiska: Incidence karcinomu pankreatu (pancreatic ductal adenocarcinoma – PDAC) má zejména v rozvinutých zemích zvyšující se tendenci. V roce 2021 bylo celosvětově diagnostikováno 496 000 nových případů PDAC. Incidence v ČR je jedna z nejvyšších na světě a za rok 2018 bylo zachyceno 2 332 nových pacientů. Vzhledem k absenci symptomů v časných stadiích je přibližně 50 % pacientů vstupně diagnostikováno se vzdálenými metastázemi. Mortalita je nepatrně nižší než incidence a navzdory výrazným pokrokům v onkologickém výzkumu zůstává PDAC stále fatální diagnózou. Zajímavým přístupem, a to nejen u PDAC, je studium mikrobiomu. Ten je definován jako soubor všech mikroorganizmů (mikrobiota, tedy bakterie, houby, viry archea a protozoa) a jejich genomu v určitém prostředí. Za fyziologických podmínek je střevní mikrobiom v symbióze s osídleným organizmem, a udržuje tak rovnováhu metabolizmu, slizniční imunomodulaci a reguluje proces trávení. Při dysregulaci počtu či funkce střevních mikroorganizmů nastává dysbióza. Ta pak vede ke vzniku metabolických a kardiovaskulárních chorob, k poruchám nervového systému, indukci zánětů střeva či kancerogenezi. Mikrobiota mohou indukovat kancerogenezi několika způsoby, a to zejména vyvoláním zánětlivé odpovědi, snížením schopnosti imunitního systému eliminovat poškozené buňky a v neposlední řadě mohou metabolity mikrobů vést k deregulaci genomu osídleného organizmu. Tato deregulace vede k aktivaci proapoptotických a proproliferativních proteinů. Dosavadní výzkum prokazuje, že na rozvoji PDAC se může podílet právě střevní či orální mikrobiom. Jednou z nejvíce studovaných bakterií je Porphyromonas gingivalis. I u dalších bakterií, jako jsou Fusobacteria, Enterobacter, Klebsiella, Prevotella či Rothia, byla prokázána role při vzniku PDAC. Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je poukázat na jeden z možných mechanizmů vzniku PDAC. Ten by mohl být ovlivnitelný, což může znamenat snížení incidence a zlepšení prognózy tohoto agresivního onemocnění.
Background: The incidence of pancreatic cancer (pancreatic ductal adenocarcinoma – PDAC) is increasing, especially in developed countries. In 2021, 496,000 new PDAC cases were diagnosed worldwide. In the Czech Republic, the incidence is one of the highest in the world, with 2,332 new PDAC patients diagnosed in 2018. Due to the absence of symptoms in the early stages, approximately 50% of patients are initially diagnosed with distant metastases. Mortality is slightly lower than the incidence count and, despite significant advances in cancer research, PDAC remains a fatal diagnosis. However, microbiome seems to be an interesting approach, and not only in PDAC patients. Microbiome is defined as the set of all microorganisms (microbiota, i.e. bacteria, fungi, viruses, archaea, and protozoa) and their genome in a certain environment. In a physiological setting, the gut microbiome is in symbiosis with the host organism, maintaining the balance of metabolism, mucosal immunomodulation and regulating the digestion process. When dysregulation of the number or function of intestinal microorganisms occurs, dysbiosis is developed. It may lead to metabolic and cardiovascular diseases, nervous system disorders, induction of intestinal inflammation, or carcinogenesis. Microbiota can induce carcinogenesis in multiple ways, such as by activating an inflammatory response, reducing the immune system‘s ability to eliminate damaged cells, and deregulation of the host genome by microbial metabolites. This deregulation may lead to an activation of pro-apoptotic and pro-proliferative proteins. To date, research shows that the gut or oral microbiome may be involved in the development of PDAC. One of the most studied bacteria is Porphyromonas gingivalis. Other bacteria, such as Fusobacteria, Enterobacter, Klebsiella, Prevotella, and Rothia, have also been shown to play a role in PDAC. Purpose: The aim of this review article is to point out one of the possible mechanisms of cancerogenesis in PDAC patients and its therapeutic influence to reduce the incidence and improve the prognosis of this aggressive disease.
- MeSH
- duktální karcinom slinivky břišní * diagnóza epidemiologie etiologie mikrobiologie MeSH
- dysbióza komplikace mikrobiologie patologie MeSH
- karcinogeneze patologie MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota * MeSH
- rizikové faktory MeSH
- střevní mikroflóra genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Extragonadální nádory ze zárodečných buněk jsou vzácná, ale často agresivní onemocnění, která vyžadují časnou diagnostiku a intenzivní terapii. Do této skupiny patří i extragonadální choriokarcinom, který je spojován především s ženským pohlavím v období gestace, může se však vyskytovat i u mužů. V naší kazuistice popisujeme případ mladého pacienta s "high-volume" metastatickým extragonadálním choriokarcinomem, který i přes život ohrožující komplikace po intenzivní terapii dosáhl celkové remise onemocnění.
Extragonadal germ cell tumors are uncommon but often agressive diseases, which require rapid diagnostics and intensive treatment. This group includes also extragonadal choriocarcinoma, known especially in women in pregnancy, but it may occur also in men. We report a case of a young patient with "high-volume" metastatic extragonadal choriocarcinoma. His disease is in remission after an intensive treatment despite live threatening complications.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Pheochromocytomas (PCCs) are rare neuroendocrine tumors derived from the chromaffin cells of the adrenal medulla. When these tumors have an extra-adrenal location, they are called paragangliomas (PGLs) and arise from sympathetic and parasympathetic ganglia, particularly of the para-aortic location. Up to 25% of PCCs/PGLs are associated with inherited genetic disorders. The majority of PCCs/PGLs exhibit indolent behavior. However, according to their affiliation to molecular clusters based on underlying genetic aberrations, their tumorigenesis, location, clinical symptomatology, and potential to metastasize are heterogenous. Thus, PCCs/PGLs are often associated with diagnostic difficulties. In recent years, extensive research revealed a broad genetic background and multiple signaling pathways leading to tumor development. Along with this, the diagnostic and therapeutic options were also expanded. In this review, we focus on the current knowledge and recent advancements in the diagnosis and treatment of PCCs/PGLs with respect to the underlying gene alterations while also discussing future perspectives in this field.
- MeSH
- feochromocytom * diagnóza genetika terapie MeSH
- karcinogeneze MeSH
- lidé MeSH
- nádorová transformace buněk MeSH
- nádory nadledvin * diagnóza genetika terapie MeSH
- paragangliom * diagnóza genetika terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
