Stimulace srdečního převodního systému (conduction system pacing, CSP) se "vynořila" jako fyziologičtější alternativa stimulace pravé komory a ve vybraných případech se používá i pro srdeční resynchronizační terapii. Stimulace Hisova svazku byla zavedena před více než dvěma desítkami let a v posledních pěti letech se začala používat ve větší míře poté, co se na trhu objevilo instrumentarium usnadňující implantaci elektrod. Stimulace oblasti levého Tawarova raménka je novější strategií, která získává vzhledem k větší cílové oblasti a vynikajícím elektrickým parametrům rychle oblibu. Nicméně stejně jako v případě jakékoli intervence je předpokladem bezpečné a účinné léčby její správné provádění. Cílem tohoto dokumentu je standardizovat způsob provádění daného výkonu a nabídnout jistý rámcový přehled lékařům, kteří by rádi implantovali elektrody pro CSP, případně kteří si přejí zdokonalit svoji techniku implantace.
Conduction system pacing (CSP) has emerged as a more physiological alternative to right ventricular pacing and is also being used in selected cases for cardiac resynchronization therapy. His bundle pacing was first introduced over two decades ago and its use has risen over the last five years with the advent of tools which have facilitated implantation. Left bundle branch area pacing is more recent but its adoption is growing fast due to a wider target area and excellent electrical parameters. Nevertheless, as with any intervention, proper technique is a prerequisite for safe and effective delivery of therapy. This document aims to stan- dardize the procedure and to provide a framework for physicians who wish to start CSP implantation, or who wish to improve their technique.
- MeSH
- Hisův svazek MeSH
- lidé MeSH
- nemoci převodního systému srdečního MeSH
- převodní systém srdeční * MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Kanada MeSH
- Latinská Amerika MeSH
Autoři originálního textu: J. Steffel, R. Collins, M. Antz, P. Cornu, L. DestegheTento přeložený reprint je publikován Českou kardiologickou společností a tvořen textem vybraným a přeloženým Českou kardiologickou společností z textu původně publikovaného v angličtině v Europace 2021;23:1612-1676, https://doi:10.1093/europace/euab065 ("časopise") vydavatelstvím Oxford University Press v zastoupení Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC). EP Europace © The European Society of Cardiology 2023Všechna práva vyhrazena; žádná část publikace nesmí být reprodukována, uchovávána v systému pro uchování a vyhledávání dat či přenášena v jakékoliv formě, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním či jiným způsobem bez předchozího písemného svolení vydavatele.Pro svolení s publikací pište prosím na e-mail: journals.permissions@oup.com.Názory vyjádřené v článku časopisu reprodukovaném jako tento reprint jsou názory autorů a přispěvatelů a nutně nemusejí odrážet názory Evropské kardiologické společnosti, redakce, redakční rady, Oxford University Press nebo společností, jichž jsou autoři členy.Zmínka o obchodních názvech, komerčních výrobcích nebo organizacích a zahrnutí inzerátů do reprintu neznamená schválení časopisem, redakcí a redakční radou, Oxford University Press ani společností, jichž jsou autoři členy. Redakce a vydavatel učinili potřebná opatření, aby ověřili názvy léčiv, dávkování, výsledky experimentální práce a klinické nálezy, které byly zveřejněny v časopise. Konečnou zodpovědnost za podání a dávkování léčiv zmíněných v tomto reprintu a interpretaci publikovaného textu nese lékař a redakce ani vydavatel nemohou přijmout zodpovědnost za škody způsobené jakoukoli chybou nebo vynecháním v časopise nebo v tomto reprintu. Prosím informujte redakci o jakýchkoli chybách.OUP, OPL ani ESC nejsou zodpovědné a v žádném případě neručí za přesnost překladu, za chyby, vynechání nebo nepřesnosti a jakékoli důsledky z toho vyplývající. Za překlad článku a tento reprint zodpovídá výhradně Česká kardiologická společnost.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- antikoagulancia * aplikace a dávkování farmakokinetika krev metabolismus škodlivé účinky MeSH
- aplikace orální MeSH
- elektrická defibrilace MeSH
- fibrilace síní * farmakoterapie MeSH
- hemokoagulace MeSH
- kardiovaskulární nemoci farmakoterapie MeSH
- klinické rozhodování MeSH
- komorbidita MeSH
- krvácení prevence a kontrola MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin komplikace MeSH
- perioperační péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Autoři originálního textu: C. Leclercq, H. Witt, G. Hindricks et al.Digitální technologie se již staly součástí medicíny. Nástroje pro vyhledávání, screening, diagnostiku a monitorování parametrů souvisejících se zdravím zlepšily péči o pacienty a jedincům umožnily seznamovat se s nejrůznějšími otázkami vedoucími k účinnější péči o vlastní zdraví. Přístrojová technika označovaná souhrnně slovem nositelná elektronika (wearables) má v sobě vestavěná čidla (senzory) a dokáže měřit tělesnou aktivitu, srdeční frekvenci a rytmus i hodnoty glykemie a elektrolytů. U jedinců s rizikem mohou být nositelná elektronika a další přístroje užitečné, protože umožňují časně odhalit fibrilace síní nebo subklinická stadia kardiovaskulárních onemocnění, ovlivňovat svůj zdravotní stav i svoje kardiovaskulární onemocnění, jako jsou hypertenze a srdeční selhání, i upravovat vlastní životosprávu. Údaje o zdraví lze získávat z nepřeberného množství zdrojů, konkrétně z klinického i laboratorního vyšetření, z vyšetření zobrazovacími metodami, z genetických profilů, z nositelné elektroniky, implantabilních přístrojů, různých měření spouštěných samotným pacientem, i ze sociálních sítí a zdrojů z vnějšího prostředí. Pro účinný sběr a výběr cenných informací z tohoto neustále se zvětšujícího objemu nejrůznějších údajů je nutná umělá inteligence, která rovněž pomáhá s jejich interpretací. Ve skutečnosti není problémem získávání digitálních informací, ale spíš racionální nakládání s nimi a jejich analýza. Existuje dlouhá řada zainteresovaných skupin a stran účastnících se vývoje a účinného využívání digitálních nástrojů. I když se potřeby těchto skupin a stran mohou lišit, mají i mnoho společného včetně přání zachovávat soukromý charakter a zabezpečení údajů, potřebu srozumitelných, důvěryhodných a transparentních systémů, standardizovaných procesů hodnocení systémů regulace a úhrad a dokonalejších způsobů rychlého posouzení hodnoty údajů.
Digital technology is now an integral part of medicine. Tools for detecting, screening, diagnosis, and monitoring health-related parameters have improved patient care and enabled individuals to identify issues leading to better management of their own health. Wearable technologies have integrated sensors and can measure physical activity, heart rate and rhythm, and glucose and electrolytes. For individuals at risk, wear- ables or other devices may be useful for early detection of atrial fibrillation or sub-clinical states of cardiovascular disease, disease management of cardiovascular diseases such as hypertension and heart failure, and lifestyle modification. Health data are available from a multitude of sources, namely clinical, laboratory and imaging data, genetic profiles, wearables, implantable devices, patient-generated measurements, and social and environmental data. Artificial intelligence is needed to efficiently extract value from this constantly increasing volume and variety of data and to help in its interpretation. Indeed, it is not the acquisition of digital information, but rather the smart handling and analysis that is challenging. There are multiple stakeholder groups involved in the development and effective implementation of digital tools. While the needs of these groups may vary, they also have many commonalities, including the following: a desire for data privacy and security; the need for understandable, trustworthy, and transparent systems; standardized processes for regulatory and reimbursement assessments; and better ways of rapidly assessing value.
- MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
- digitální technologie MeSH
- fibrilace síní diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- srdeční arytmie * diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
AIMS: Sub-analysis of a retrospective nation-wide observational analysis of heart failure (HF) epidemiology reported to the Czech National Registry of Reimbursed Health Services between 2012 and 2018 aimed at angiotensin-converting enzyme inhibitors (ACEI), angiotensin-II-receptor antagonists (ARB) and angiotensin receptor blocker/neprilysin inhibitor (ARNI) use. METHODS AND RESULTS: ACEi and ARBs were generally used in 87.6% of all HF patients in 2012 (n=154 627); 84.5% in 2013 (n=170 861); 83.5% in 2014 (n=186 963); 81.6% in 2015 (n=198 844); 80.1% in 2016 (n=205 793); 78.0% in 2017 (n=212 152) and in 76.7% in 2018 (n=219 235). In a sub-analysis of patients with a medical procedure and/or examination using an I50.x ICD code accounted for in the given year, ACEi and ARBs were generally used in 99.3% in 2012 (n=63 250); 96% in 2013 (n=62 241); 95.2% in 2014 (n=64 414); 93.3% in 2015 (n=65 217); 91.8% in 2016 (n=65 236); 90.1% in 2017 (n=65 761) and in 88.6% in 2018 (n=66 332). In 2018, the majority of patients with HF were prescribed ramipril (n=49 909; 17.5%) and perindopril (n=44 332; 15.5%). The mostly prescribed ARBs in 2018 were telmisartan (n=18 669; 6.5%); losartan (n=13 935; 4.9%) and valsartan (n=4 849; 1.7%). In 24.5% of cases, ACEIs and ARBs were prescribed in a fixed combination with another drug. ARNI became gradually more prescribed from 2018 (n=9 659 in November 2020). CONCLUSION: In an analysis of ACEIs, ARBs and ARNIs utilization in all patients treated for heart failure in the given year in the whole country, we found a comparable rate of drug prescription in comparison with specific heart failure registries. This indicates a good translation of current standard of care into common clinical practice. Ramipril and perindopril remained the mostly prescribed ACEIs and telmisartan became the mostly prescribed ARB. Since 2018, ARNIs began to be widely prescribed.
- MeSH
- angiotensiny terapeutické užití MeSH
- antagonisté receptorů pro angiotenzin * terapeutické užití MeSH
- antihypertenziva MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- losartan terapeutické užití MeSH
- neprilysin terapeutické užití MeSH
- perindopril terapeutické užití MeSH
- ramipril terapeutické užití MeSH
- receptor typu 2 angiotensinu II - blokátory terapeutické užití MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- srdeční selhání * farmakoterapie epidemiologie MeSH
- telmisartan terapeutické užití MeSH
- valsartan terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Autoři originálního textu European Society of Cardiology (ESC): Michael Glikson Jens Cosedis Nielsen jménem pracovní skupiny the Task Force on cardiac pacing cardiac resynchronization therapy Evropské kardiologické společnosti (ESC).Kapitola je detailním překladem aktuálně publikovaných doporučení Evropské kardiologické společnosti pro trvalou kardiostimulaci a srdeční resynchronizační terapii z roku 2021. Přináší modifikovanou klasifikaci bradyarytmií s indikací kardiostimulace, klade důraz na precizní diagnostiku ve vztahu k symptomatologii pacienta. Kromě klasických technik se nově objevuje problematika stimulace z oblasti převodního systému srdečního, která může být jistou alternativou srdeční resynchronizační terapie. Zcela nová je také problematika stimulace u pacientů, kteří podstupují katetrizační náhradu aortální chlopně. Indikace jsou precizovány, preventivní kardiostimulace u pacientů s raménkovou blokádou před výkonem není dnes již indikována. Je probrána bezelektrodová stimulace s realistickým pohledem na indikace. Přínosem pro klinickou praxi je oddíl věnující se indikacím stimulace ve specifických klinických scénářích - vrozené srdeční vady, gravidita, pooperační bradykardie aj.
The chapter is a detailed translation of the updated, 2021 European Society of Cardiology guidelines on cardiac pacing and cardiac resynchronization therapy. It presents a modified classification of bradyarrhythmias considered for cardiac pacing and highlights the importance of precision diagnosis based on the patient's symptomatology. In addition to conventional techniques, the updated version includes, as a novelty, the issue of conduction system pacing as an alternative to cardiac resynchronization therapy. A completely new subsection covers the topic of pacing in patients undergoing transcatheter aortic valve implantation. The indications are clearly specified, with preventive pacing in patients developing bundle branch block no longer recommended. Yet another new concept incorporated into the update is leadless pacing in the "real-world" setting. A section that clinicians will find most useful examines indications for pacing in specific clinical scenarios such as congenital heart disease, pregnancy, postoperative bradycardias, and so on. © 2022 European Society of Cardiology. All rights reserved. Published by the Czech Society of Cardiology.
- MeSH
- kardiostimulace umělá * metody MeSH
- kardiostimulátor MeSH
- lidé MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
AIMS: Sub-analysis of a retrospective nation-wide observational analysis of heart failure (HF) epidemiology reported to the Czech National Registry of Reimbursed Health Services between 2012 and 2018 aimed at beta-blockers (BBs) utilization. METHODS AND RESULTS: The beta-blockers were generally used in 81.8% of all patients treated for HF in 2012 (n=52 140); 81.8% in 2013 (n=53 058); 83.1% in 2014 (n=56 221); 82.1% in 2015 (n=57 421); 83.3% in 2016 (n=59 187); 82.2% in 2017 (60 058) and in 81.4% in 2018 (n=60 966). In 2018, the majority of patients treated for HF were prescribed metoprolol (22 974; 30.7%) and bisoprolol (21 001; 28%). Carvedilol was prescribed in 7 331 patients treated for HF (9.8%), nebivolol in 5 392 HF patients. Despite its primary indication, betaxolol was used in 2 341 patients treated for HF (3.1%). All other beta-blockers were used in less than 1% of HF patients. In some of the mostly used BBs, their prescription in patients treated for HF changed in the last years (metoprolol 32.4% in 2012, 30.7% in 2018; bisoprolol 20.3% in 2012, 28% in 2018; carvedilol 18.3% in 2012, 9.8% in 2018; nebivolol 2.5% in 2012, 7.2% in 2018; betaxolol 4.2% in 2012, 3.1% in 2018). CONCLUSION: In an analysis of beta-blockers utilization in all patients treated for heart failure in the given year in the whole country, we have found only slightly lower amount of drug prescription in comparison with specific heart failure registries. This indicates a good translation of current standard of care into common clinical practice. Metoprolol remained the mostly prescribed drug. The prescription of bisoprolol and nebivolol has increased at the expense of carvedilol.
- MeSH
- beta blokátory * terapeutické užití MeSH
- betaxolol MeSH
- bisoprolol MeSH
- karbazoly MeSH
- karvedilol MeSH
- lidé MeSH
- metoprolol MeSH
- nebivolol MeSH
- propanolaminy * MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- srdeční selhání * farmakoterapie epidemiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Studie zaměřené na arytmie u pacientů po infarktu myokardu se zabývaly zejména pacienty se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí. Arytmie u pacientů po infarktu myokardu se srdečním selháním s ejekční frakcí ve středním pásmu byly studovány zatím omezeně. Metodika: Byly sledovány dvě skupiny pacientů po infarktu myokardu s ejekční frakcí levé komory 36-50 %. Skupina 1 s implantabilním smyčkovým záznamníkem a skupina 2 s 24hodinovým EKG holterovským monitorováním, které bylo prováděno každých šest měsíců. Průměrná doba sledování dosahovala 24 měsíců. Primárním cílovým ukazatelem bylo zjištění přítomnosti klinicky významných arytmií. Sekundárním kombinovaným cílovým ukazatelem byla rehospitalizace pro srdeční selhání, akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, úmrtí z kardiovaskulárních příčin a úmrtí z jakékoliv příčiny. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 41 pacientů (15 ve skupině 1, 26 ve skupině 2). Průměrný věk byl 67,1 ± 10,9 a 63,8 ± 11,6, p = 0,37. Klinicky významná arytmie byla zaznamenána u sedmi pacientů ve skupině 1 (46,7 %) a u jednoho pacienta ve skupině 2 (4 %), p < 0,001. Sekundární kombinovaný cílový ukazatel byl zaznamenán ve třech případech ve skupině 1 (20 %) a ve dvou případech ve skupině 2 (8 %), p = 0,026. Závěr: Výsledky studie ukazují, že po infarktu myokardu se mohou vyskytovat klinicky významné arytmie i u pacientů s ejekční frakcí levé komory 36-50 %. Pochopitelně nejvýtěžnější je dlouhodobé monitorování pomocí implantabilního smyčkového záznamníku. Nicměně invazivita implantace a náklady mohou být limitující. Kompromisem by mohla být identifikace pacientů se zvýšeným rizikem vzniku arytmií, kterým by pak byl dlouhodobý smyčkový záznamník implantován. K tomu budou potřebná data z velkých randomizovaných studií.
Background: Studies focused on arrhytmias in post-myocardial infarction patients provide us with data mainly about patients with heart failure with reduced ejection fraction. Arrhythmias in post-myocardial infarction patients with heart failure with mid-range ejection fraction have not been studied in detail yet. Methods: Two groups of post-myocardial infarction patients with ejection fraction 36-50% were monitored, Group 1 with implantable ECG loop recorders and Group 2 with 24-hour ECG Holter monitoring performed every 6 months. The primary outcome measure was the presence of clinically significant arrhythmias. The secondary composite outcome measure were hospital readmissions for heart failure, acute myocardial infarction, stroke, cardiovascular and all-cause deaths. Results: A total of 41 patients were included in the study (15 in Group 1, 26 in Group 2). The mean ages were 67.1±10.9 and 63.8±11.6 years (p = 0.37), respectively. Clinically significant arrhythmias were noted in seven Group 1 patients (46.7%) and one (4%) Group 2 patient (p < 0.001). The secondary composite outcome was observed in three cases (20%) in Group 1 and two cases (8%) in Group 2 (p = 0.26).
- MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- fibrilace síní * diagnóza MeSH
- infarkt myokardu MeSH
- komorbidita MeSH
- komorová tachykardie diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- protézy a implantáty MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání MeSH
- tepový objem MeSH
- znovupřijetí pacienta MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
This study evaluates the effects of chronic treatment with EET-A, an orally active epoxyeicosatrienoic acid (EETs) analog, on the course of aorto-caval fistula (ACF)-induced heart failure (HF) in Ren-2 transgenic rats (TGR), a model characterized by hypertension and augmented activity of the renin-angiotensin system (RAS). The results were compared with standard pharmacological blockade of the RAS using angiotensin-converting enzyme inhibitor (ACEi). The rationale for employing EET-A as a new treatment approach is based on our findings that apart from increased RAS activity, untreated ACF TGR also shows kidney and left ventricle (LV) tissue deficiency of EETs. Untreated ACF TGR began to die 17 days after creating ACF and were all dead by day 84. The treatment with EET-A alone or ACEi alone improved the survival rate: in 156 days after ACF creation, it was 45.5% and 59.4%, respectively. The combined treatment with EET-A and ACEi appeared to improve the final survival to 71%; however, the difference from either single treatment regimen did not reach significance. Nevertheless, our findings support the notion that targeting the cytochrome P-450-dependent epoxygenase pathway of arachidonic acid metabolism should be considered for the treatment of HF.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Autoři originálního textu European Heart Rhythm Society (EHRA): H. Burri, C. Starck, A. Auricchio, et al.Celosvětový nárůst počtu implantovaných zařízení zvyšuje potřebu školení a výcviku v oblasti implantace kardiostimulátorů a implantabilních kardioverterů-defibrilátorů. I když existují mezinárodní doporučení pro indikování a programování těchto zařízení, zatím nebylo dosaženo konsenzu ohledně techniky implantace. Tento dokument je výsledkem systematické rešerše a přehledů literatury a konsenzu mezinárodní pracovní skupiny. Jeho cílem je vyplnit tuto mezeru vypracování standardů pro implantaci uvedených zařízení.
With the global increase in device implantations, there is a growing need to train physicians to implant pace-makers and implantable cardioverter-defibrillators. Although there are international recommendations for device indications and programming, there is no consensus to date regarding implantation technique. This document is founded on a systematic literature search and review, and on consensus from an international task force. It aims to fi ll the gap by setting standards for device implantation.
- MeSH
- defibrilátory implantabilní * MeSH
- kardiostimulace umělá MeSH
- kardiostimulátor * MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
