JavaScript NENÍ povolen !

Cíl práce: Popsat epidemiologické a klinické charakteristiky pacientů s komplikovaným průběhem pandemické chřipky, jejich léčbu a léčebný výsledek. Typ studie: Retrospektivní observační studie. Typ pracoviště: Klinika infekčních nemocí fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Retrospektivní studie pacientů hospitalizovaných na JIP od 1. 8. 2009 do 31. 1. 2010, kteří měli klinické příznaky chřipky a byla u nich potvrzena infekce virem Pandemic A (H1N1) 2009 detekcí virové RNA pomocí rtPCR nebo průkazem specifických protilátek. Výsledky: Vstupní kritéria splnilo 16 pacientů, 7 žen a 9 mužů ve věku 21–65 let, medián 40 let. Medián doby od začátku příznaků do hospitalizace byl 5 dnů, čas od přijetí do překladu na intenzivní lůžko 11 hodin, od začátku příznaků do zahájení léčby oseltamivirem 5 dnů. Základní chronické onemocnění mělo 8 pacientů, 4 v kombinaci s obezitou. Obézních pacientů s BMI > 30 bylo celkem 7. Nejčastějšími příznaky chřipky byly horečka, kašel a dušnost. Medián APACHE II skóre byl 9,5 bodů. Důvodem hospitalizace na JIP byla bilaterální pneumonie s akutní respirační insuficiencí (13 pacientů) a akutní oběhová insuficience při kardiální dekompenzaci (3 pacienti). Devět pacientů bylo uměle ventilováno konvenční ventilací. Dva nemocní s akutním renálním selháním byli léčeni eliminační technikou. Průměrná doba hospitalizace činila 25 dnů, medián 19 dní. Dvanáct pacientů se uzdravilo, čtyři zemřeli (25 %). Závěr: Studie potvrdila výsledky prací zahraničních autorů, především nižší věk pacientů s komplikovaným průběhem chřipky A (H1N1) 2009, častou absenci interní komorbidity a vysoký výskyt obezity. Nejčastější příčinou těžkého až kritického stavu byla primární chřipková pneumonie. V práci je diskutována volba antibiotické a antivirové terapie při tomto onemocnění. Autoři považují za vhodné zvýšit dávkování oseltamiviru u těžké chřipkové pneumonie na 300–600 mg/den.

Objective: To describe the epidemiological and clinical characteristics, treatment and clinical outcome of patients with severe pandemic influenza. Design: Retrospective observational study. Setting: Department of Infectious Diseases, University Hospital. Materials and methods. This is a retrospective study of patients hospitalized on the ICU from August 1, 2009, to January 31, 2010, with influenza symptoms and Pandemic A (H1N1) 2009 virus infection confirmed by rtPCR or specific antibody detection. Results: Sixteen patients fulfilled the inclusion criteria (9 men and 7 women, aged 21–65 years, median 40). Median time from symptom onset to hospital admission was 5 days; from admission to transfer to the ICU 11 hours; from symptom onset to the start of antiviral therapy 5 days. Eight patients had a chronic underlying condition, 4 of them combined with obesity. Seven patients were obese with BMI > 30. Fever, cough and dyspnoea were the most frequent influenza symptoms. Median APACHE II score was 9.5. The reasons for ICU admission were bilateral pneumonia with acute respiratory failure (13 patients) and acute haemodynamic collapse (3 patients). Conventional mechanical ventilation was required in 9 patients. Two patients with acute renal failure were treated with continuous renal replacement therapy. The mean hospital stay was 25 days, median stay was 19 days. Twelve patients recovered and four died (25%). Conclusion: The results confirmed the findings of previous studies: lower age of the patients with severe Pandemic A (H1N1) 2009 virus infection, common absence of comorbid conditions and a high rate of obesity. Primary influenza pneumonia was the prominent cause of the critical condition. A rational choice of antibiotic and antiviral treatment is discussed. The authors conclude that daily dosage of oseltamivir in severe influenza pneumonia should be increased to 300-600 mg.

Klíčová slova
komplikace, primární chřipková pneumonie, respirační selhání,
MeSH
chřipka lidská komplikace mortalita terapie MeSH
jednotky intenzivní péče využití MeSH
lidé MeSH
obezita komplikace MeSH
syndrom akutního respiračního selhání komplikace mortalita terapie MeSH
virová pneumonie komplikace mortalita terapie MeSH
virus chřipky A, podtyp H1N1 patogenita účinky léků MeSH
Check Tag
lidé MeSH
mužské pohlaví MeSH
ženské pohlaví MeSH

Abstrakt

Dynamika markerů bakteriální infekce u pacientů se sepsí – vztah k antibiotické terapii

Anesteziologie a intenzivní medicína. 2008 ; 19 (5) : 282.

ISSN 1214-2158
Medvik
Zdroj

Publikační typ
abstrakty MeSH

Abstrakt

Pneumococcal endocarditis-infrequent cause of bacterial endocarditis in adults : case report

Cor et Vasa (Brno). 2007 ; 49 (4) : K135. (Kardio)

ISSN 0010-8650
Medvik
Zdroj

Publikační typ
abstrakt z konference MeSH

Článek

Cortisol levels in cerebrospinal fluid correlate with severity and bacterial origin of meningitis

Critical care. 2007 ; 11 (2) : R41.

Critical Care (London, England)
Medvik
Zdroj

INTRODUCTION: Outcomes following bacterial meningitis are significantly improved by adjunctive treatment with corticosteroids. However, little is known about the levels and significance of intrathecal endogenous cortisol. The aim of this study was to assess cortisol as a biological and diagnostic marker in patients with bacterial meningitis. METHODS: Forty-seven consecutive patients with bacterial meningitis and no prior treatment were evaluated. For comparison, a group of 37 patients with aseptic meningitis and a group of 13 healthy control individuals were included. RESULTS: The mean age of the bacterial meningitis patients was 42 years, and the mean Glasgow Coma Scale, Acute Physiology and Chronic Health Evaluation II, and Sequential Organ Failure Assessment scores on admission were 12, 13 and 4, respectively. Altogether, 40 patients (85%) were admitted to the intensive care unit, with a median (interquartile range) length of stay of 8 (4 to 15) days. A bacterial etiology was confirmed in 35 patients (74%). The median (interquartile range) cortisol concentration in cerebrospinal fluid (CSF) was 133 (59 to 278) nmol/l. CSF cortisol concentrations were positively correlated with serum cortisol levels (r = 0.587, P < 0.001). Furthermore, CSF cortisol levels correlated with Acute Physiology and Chronic Health Evaluation II score (r = 0.763, P < 0.001), Sequential Organ Failure Assessment score (r = 0.650, P < 0.001), Glasgow Coma Scale score (r = -0.547, P < 0.001) and CSF lactate levels (r = 0.734, P < 0.001). CSF cortisol was only weakly associated with intrathecal levels of IL-6 (r = 0.331, P = 0.02) and IL-8 (r = 0.296, P < 0.05). CSF cortisol levels in bacterial and aseptic meningitis significantly differed (P < 0.001). The CSF cortisol concentration of 46.1 nmol/l was found to be the optimal cutoff value for diagnosis of bacterial meningitis. CONCLUSION: CSF cortisol levels in patients with bacterial meningitis are highly elevated and correlate with disease severity. Moreover, our findings also suggest that intrathecal cortisol may serve as a valuable marker in discriminating between bacterial and aseptic meningitis.