Autoři provedli neinvazivní ventilační podporu metodou BiPAP u 14 nemocných léčených pro těžkou nebo život ohrožující exacerbaci chronické obstrukční plicní nemoci na jednotce intenzivní respirační péče. Ventilace byla provedena u nemocných, u nichž přes farmakologickou léčbu progredovala respirační insuficience a u nichž hrozila intubace a zahájení umělé plicní ventilace. Hodnota PaCO2 (kPa) se po 1 hodině ventilace snížila z 9,0 ± 2,4 na 8,1 ±2 kPa (p < 0,05). Hodnota při ukončení ventilace byla též výrazně nižší proti hodnotě před z.ahájením ventilace (8,2 ± 2,2 kPa, p < 0,05). Hodnota pH při ukončení ventilace byla signifikantně vyšší proti hodnotě před z.ahájením (před 7,32 ± 0,06, při ukončení 7,37 ± 0,05, p < 0,01). Dechová frekvence (min-1) se snížila za 1 hodinu ventilace (před 28 ± 8, za lh23±6,p< 0,01). Dechová frekvence při ukončení ventilace byla rovněž význačně nižší proti hodnotě před zahájením (25 ±6,p< 0,05). Ventilací se rovněž signifikantně zmírnila dusnost nemocných. Hodnoty PEF, PaO2 a pukové frekvence ventilací ovlivněny nebyly. Neinvazivní ventilační podpora by měla předcházet intubaci a zahájení umělé plicní ventilace u nemocných s exacerbací CHOPN.
Non-invasive ventilatory support in BiPAP mode was instituted in 14 patients treated for severe or life-threatening exacerbation of chronic obstructive pulmonary disease in the intensive respiratory care unit. Ventilation was instituted inpatients in whom respiratory insufficiency progressed in spite of pharmacological therapy, possibly leading to intubation and mechanical ventilation. PaCO2 (kPa) decreased from 9.0 ± 2.4 to 8.1 ± kPa after I i 1 hour of ventilatory support. The value at the termination of ventilatory support was also significantly lower compared to values at the initiation 0/ ventilation (8.2 ± 2.2 kPa; p < 0.05). pH at the termination of support was significantly higher compared to initial values (7.32 ± 0.06 vs 7.37 ± 0.05; p < 0.07). Respiratory rate (min ) decreased significantly after 1 hour of ventilation (before 28 ± 8, after 1 hour 23 ±6; p< 0,01). Respiratory rate at iit the end of ventilatory support was significantly lower compared to initial values (25 ± 6; p < 0.05). Respiratory distress was significantly diminishe^ed in ventilated patients. PEF, PaO2 and heart rate were not affected by ventilatory support. Non-invasive ventilatory support should precede intubation and initiation of mechanical ventilation inpatients with exacerbation of COPD.
- MeSH
- dospělí MeSH
- dyspnoe terapie MeSH
- jednotky intenzivní péče MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční plicní nemoci terapie MeSH
- poruchy dýchání terapie MeSH
- senioři MeSH
- umělé dýchání metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Autoři zjišťovali koncentraci teofylinu při přijetí u 103 nemocných hospitalizovaných pro exacerbaci chronické obstrukční plicní nemoci. Koncentrace teofylinu v subterapeutickém rozmezí (méně než 10 mg/l) byla zjištěna u 41 (40 %), v terapeutickém rozmezí (10-20 mg/l) u 40 (39 %) a nad terapeutickým rozmezím (více než 20 mg/l) u 22 (21 %) nemocných. Nežádoucí účinky byly pozorovány u 3 (3 %) nemocných. Studie ukázala, že teofylin u většiny nemocných nemůže být lékem první volby v nemocniční léčbě. Předávkování teofylinu není časté, a pokud k němu dojde, jsou nežádoucí účinky vzácné.
The authors assessed the theophylline concentration on admission in 103 patients hospitalized on account of exacerbation of chronic obstructive pulmonary disease. A theophylline concentra¬ tion within the subtherapeutic range (less than 10 mg/1) was recorded in 41 (40 %), within the therapeutic range (10-20 mg/l) in 40 (39 %) and above the therapeutic range (more than 20 mg/1) in 22 (21 %) patients. Undesirable effects were observed in three (3 %) patients. The investigation revealed that theophylline cannot be in the majority of hospitaUzed patients the drug of choice. Excessive dosage of theophylline is not frequent, and if it occurs, undesirable effects are rare.
Autoři se zabývali otázkou výběru antibiotik a chemoterapeutik v léčbě těžké exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Podali antibiotikum nebo chemoterapeutikum u 105 nemocných léčených pro těžkou exacerbaci CHOPN. K selhání empiricky zvoleného léku došlo ve 12 případech (11 %). Nejčastěji podaným byl cotrimoxazol (25 %), tetracyklíny (20 %), cefuroxim (12 %). Výsledky ukazují, že „běžná" antibiotika či chemoterapueika zůstávají dostatečně účinná v léčbě exacerbace CHOPN.
The authors discuss the problem of selection of antibiotics and chemotherapeutic agents in the treatment of severe exacerbation of chronic obstructive lung disease. They administered an antibiotic or chemotherapeutic agent to 105 patients treated on account of a severe exacerbation of chronic obstructive lung disease. An empirically selected drug failed in 12 instances (11%). The most frequently used drug was cotrimoxasol (25%), tetracyclines (20%) and cefuroxime (12%). The results indicate that „common" antibiotics or chemotherapeutic agents are still sufficiently effective in the treatment of exacerbations of chronic obstructive lung disease.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční plicní nemoci farmakoterapie MeSH
- progrese nemoci etiologie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- senioři MeSH
- sputum mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- aplikace inhalační MeSH
- dospělí MeSH
- fenoterol aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- ipratropium aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie aplikace a dávkování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční plicní nemoci terapie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Autoři rozdělili náhodným výběrem 32 nemocných léčených pro těžkou exacerbaci CHOPN, u kterých se nepodařilo po 24 hodinách léčby dosáhnout zvýšení Pa02na minimálně 8 kPa, na dvě skupiny. U první skupiny byla prováděna neinvazivní ventilační podpora, u druhé nikoli. Za 24 h po skončení neinvazivní ventilační podpory byl u nemocných první skupiny signifikantně nižší PaCO2(6,0l ± 1,2 versus 7,4 ±1,8 kPa, p = 0,025). Nemocní léčení neinvazivní ventilační podporou byli též méně dušní (66 ± 13,9 versus 50 ± 15,4 mm, p = 0,004). Provedení neinvazivní ventilační podpory má význam u nemocných, u nichž se nepodaří po 24 hodinách léčby zmírnit respirační insuficienci.
Authors investigated the influence of early noninvasive ventilation support in patients with severe exacerbation of chronic obstructive lung diseases (COLD). They divided by random selection a group of 32 patients in whom during 24 hour treatment it was impossible increase the Pa02up to 8 kPa, into two subgroups. In the first subgroup noninvasive ventilation support was applied, in the second subgroup not. After 24 hour noninvasive support ventilation in the first subgroup PaCO2 was significantly lower than m the second subgroup (6,0 ± 1,2 versus 7,4 ± 1,8 kPa, p = 0,025). Patients treated with noninvasive ventilatory support were also less breathless (66 ± 13,9 versus 50 ± 15,4 mm, p = 0,004). Authors conclude, that application of noninvasive ventilatory support is important in patients in whom despite 24 hours treatment it is impossible improve respiratory insufficiency.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční plicní nemoci terapie MeSH
- plicní ventilace metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Autoři porovnali úmrtnost nemocných léčených pro exacerbaci chronické obstrukční plicní nemoci na standardním odděleni a na jednotce intenzivípirační péče (JIRP). Úmrtnost nemocmých léčených na standardním oddělení byla 20,5 %, na jednotce intenzívní respirační péče 19 % (p < 0,05). Úmrtnost nemocných léčených pro život ohrožující exacerbaci byla ve skupině léčené na standardním oddělení 50 %, na jednotce intenzívní respirační péče 19 % (p 0,05). Ve skupině nemocných léčených pro těžkou exacerbaci se úmrtnost signifikantně nelišila (standardní léčba 29 %, intenzivní 12 %, N.S.). Intenzivní léčba na JIRP vedla ke snížení úmrtnosti.
Authors compare mortality of patients treated for exacerbation of chronic obstructive pulmonary disease (CHOPD) on the standard hospital department and in the Intensive care unit (ICU). The mortality of patients treated in the Staiandard department was 20,5 %, compared with 10,7 % (p < 0,05) of those treated in the ICU. Mortality of patients treated for life treathening exacerbbations on the standard department was 50 %, compared wit 19 % (p < 0,05) of those, treated in the Intensive Care Unit. In the grcroup if patients treated for heavy exacerbation of CHOPD the difference between mortalities did not differ significantly (Standard department 29 %, Intensive care unit 12 %, NS).
- MeSH
- chronická nemoc mortalita terapie MeSH
- jednotky respirační péče metody MeSH
- lidé MeSH
- nemocniční oddělení MeSH
- obstrukční plicní nemoci mortalita terapie MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- tuberkulóza mortalita terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Autoři se zabývali otázkou, zda je správná praxe následné léčby nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí, která spočívá v tom, že nemocný je po stabilizaci stavu na jednotce intenzivní respirační péče přeložen na standardní lůžko. Monitorovali FEV1,, PaCO2 a PaO2. Zjistili, že druhý den hospitalizace došlo k signifikantnímu zvýšení FEV, % náležité hodnoty (n.h.) (o + 13,3, p<0,01), během hospitalizace na JIRP již k dalšímu zvýšení FEV1, nedošlo. Príiměmá hodnota FEV1 před propuštěním byla signifikantně vyšší (+11,4 %, p<0,01). Hodnota PaCO2 se během hospitalizace signifikantně nezměnila. Průměrná hodnota PaO2 se druhý den léčby zvýšila o 1,26 kPa (p<0,01). Hodnota PaO2 před propuštěním byla signifikantně nižší (snížení o 0,56 kPa, p<0,05) než poslední den léčby na JIRPu. Tyto výsledky prokázaly správnost dalšího pobytu nemocných na standardním oddělení.
The authors studied the problem whether it is correct to use after-treatment in patients with chronic obstructive pulmonary disease. After-treatment involves after stabilization of the patient's condition in the intensive care unit transfer to a standard department. The authors monitored FEV1, PaCO2and PaO2. They found that on the second day of hospitalization a significant rise of FEV,% occurred (by +13.3, p< 0.01), during hospitalization at the intensive care unit no further rise of FEV, was recorded. The mean value of FEV,before discharge was significantly higher (+11.4%, p<0.01). The value of PaCO^did not change significantly during hospitalization. The mean value of PaO2 increased on the second day of treatment by 1.26 kPa p<0.01). The value of PaO2 before discharge was significantly lower (reducfion by 0.56 kPa, p<0.05) than on the last day of treatment at the intensive care unit. These results proved that it is correct that the patients should have after-treatment in a standard deparhnent.
