Akutní zánět středouší (otitis media acuta, OMA) patří stále k nejobvyklejším onemocněním u dětí. Článek se zaměřuje na jednotlivé bakteriální původce OMA u dětí, jejich charakteristiku, změny v čase, stav rezistence a doporučené postupy léčby OMA na základě aktuálních dat.
Acute otitis media (AOM) is still one of the most common diseases in children. The article focuses on the individual bacterial agents of AOM in children, their characteristics, changes over time, the state of resistance and recommended management for the treatment of AOM based on current data.
- MeSH
- antibakteriální látky farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- Haemophilus influenzae patogenita účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- Moraxella catarrhalis patogenita účinky léků MeSH
- otitis media * etiologie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- penicilin V farmakologie terapeutické užití MeSH
- peniciliny farmakologie terapeutické užití MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Streptococcus pneumoniae patogenita účinky léků MeSH
- Streptococcus pyogenes patogenita účinky léků MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Akutní rinosinusitida (ARS) je v ordinaci pediatra, méně často otorinolaryngologa velmi častým onemocněním. V současné době se jak diagnostika, tak léčba řídí doporučeními EPOS 2020. Diagnostika je založena na symptomech nemoci - anamnéze (typ, délka a závažnost potíží) a na klinickém vyšetření. Etiologie je většinou virová (léčba je symptomatická) s event. možnou bakteriální superinfekcí (léčba antibiotiky ATB). Prvním lékem volby je fenoxymetylpenicilin. Většina infektů probíhá nekomplikovaně, k ORL lékaři odesílá praktik pacienta při nezlepšení po 10 dnech, při recidivující ARS nebo při prvních známkách komplikací (tzv. alarmující příznaky).
Acute rhinosinusitis (ARS) is a very common disease in the office of a pediatrician or, less often, an otorhinolaryngologist. Currently, both diagnosis and treatment follow the recommendations of EPOS 2020. Diagnosis is based on symptoms of the disease - history (type, duration and severity of problems) and on clinical examination. The etiology is mostly viral (treatment is symptomatic) with eventual. possible bacterial superinfection (treatment with ATB antibiotics). The first drug of choice is fenoxymetylpenicilin. Most infections are uncomplicated, the practitioner sends the patient to an ENT doctor if there is no improvement after 10 days, in case of recurrent ARS or at the first signs of complications (so-called alarming symptoms).
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- rinitida * diagnóza komplikace terapie MeSH
- sinusitida * diagnóza komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Předmět sdělení, cíl: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je definována jako úplný nebo částečný kolaps horních cest dýchacích (HCD) vedoucí k hypopnoe až apnoe. Tento kolaps se během noci může několikrát opakovat. Vzhledem k tomu, že se tato porucha dýchání vázaná na spánek (SRBD, Sleep-related breathing disorder) projevuje jinak u dospělých a u dětí, existuje samostatná diagnóza, tzv. OSA dětského věku. U většiny dětí s OSA můžeme pozorovat hlasité noční chrápání, dýchání ústy, narušenou kontinuitu spánku a jeho architekturu, tedy střídání spánkových stadií. OSA má pro-to vliv nejen na fyzické, ale i na mentální zdraví dítěte a je-ho správný vývoj. Stanovení diagnózy, nejpřesněji pomocí polysomnografického vyšetření (PSG), a následně zvolení adekvátní terapie by mělo proběhnout co nejdříve. Mezi rizikové faktory OSA u dětí se řadí neuromuskulární onemocnění, obezita, zvětšené krční či nosní mandle nebo kra-niofaciální malformace.Cílem tohoto přehledového článku je nastínit vztah mezi OSA a ortodontickými anomáliemi u dětí a shrnout současné postupy při jejich terapii. Z kefalometrických studií u dětských pacientů trpících OSA vyplývají určité kraniofaciální znaky, které mohou ovlivňovat průchodnost HCD, a podílet se tak na vzniku či zhoršení této poruchy. Jedná se například o růstovou posteriorotaci mandibuly a zvýšenou divergenci čelistních bazí, často viditelnou i na frontálně otevřeném skusu a nedostatečném retním uzávěru. U pacientů bývá přítomna druhá skeletální tří-da s výraznějším incizálním schůdkem, mají retrognátní typ obličejového skeletu a je redukována anterioposteriorní dimenze kostěné části nazofaryngu. Riziková je i mikrognácie či mikrogenie, zúžený nazomaxilární komplex, vysoké a úzké patro, projevující se často zkříženým skusem. Zkoumá se také vliv ageneze či předčasných ztrát zubů. Nerovnováha ve vývoji orofaciálních struktur v raném dětství může vést k narušení normálního vývoje kostěné opory HCD, a tím i ke zvýšení rizika jejich kolapsu a rozvoji SRBD. Závěr: Správně načasovaná ortodontická léčba u dětí s dysmorfismem, vedoucím k zúženým HCD, může stimulovat růst či změnu polohy čelistí, zlepšit tak jejich správný vývoj a zároveň snížit riziko kolapsu HCD. Ortodontická léčba proto patří mezi terapeutické přístupy u OSA dětských pacientů s kraniofaciálními anomáliemi, přičemž klíčovým aspektem při terapii tohoto onemocnění je interdisciplinární přístup.
Introduction, aim: Obstructive Sleep Apnea (OSA) is defined as the collapse of the upper respiratory tract, complete or partial, leading to hypopnea to apnea. This collapse can be repeated several times during the night. As this sleep-related breathing disorder (SRBD) manifests itself differently in adults and in children, there is also a separate diagnosis of OSA occuring in childhood. For most children, we can see loud night snoring, mouth breathing, disturbed sleep continuity and its architecture, i. e. sleep stages alternations. Therefore OSA has an impact not only on the physical but also on the child‘s mental health and development. Correct diagnosis, in the most precise way with polysomnography, and subsequent selection of therapy should be done as soon as possible. The risk factors for OSA in children include obesity, adenotonsillar hypertrophy, neuromuscular diseases or craniofacial malformations. The aim of the review article is to outline the relationship between OSA and orthodontic anomalies in children and to summarize current trends in their therapy. Cephalometric studies in pediatric patients with OSA indicate that there are several craniofacial features that can interfere with upper respiratory tract patency and contribute to the onset or aggravation of this disorder. These include, for example, a vertical growth pattern and increased basal bones divergence, often visible on the frontal open bite and the lack of the lip seal. In patients, we often describe a second skeletal class with increased overjet, the jaws may be in retrognatic position, and the anterio-posterior dimension of the bony portion of the nasopharynx is therefore affected and reduced. The micrognathism or microgenia, narrowed nasomaxillary complex, high and narrow palate, often mani-fested by lateral crossbite, is also increasing the risk of OSA. The effect of agenesis or early tooth loss is being examined. An imbalance in the development of orofacial structures in early childhood can lead to a disruption of the normal development of the bony support of the upper respiratory tract and therefore cause an increased risk of the development of SRBD. Conclusion: Properly timed orthodontic treatment for children with dysmorphism leading to narowed upper respiratory tract can stimulate the growth of the jaws, improving their proper development while reducing the risk of upper respiratory tract collapse. Orthodontic treatment should thus be considered as an alternative treatment for OSA children with craniofacial anomalies, however the most important aspect of therapy is an interdisciplinary approach.
- MeSH
- dítě MeSH
- kraniofaciální abnormality MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * diagnóza terapie MeSH
- ortodoncie korekční metody MeSH
- polysomnografie MeSH
- poruchy dýchání MeSH
- tělesné dysmorfické poruchy MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl studie: Zhodnotit výsledky rekonstrukce patra u dětí s rozštěpem patra na základě terapeutických výsledků multidisciplinárního týmu rozštěpového centra při Klinice plastické a estetické chirurgie FN U sv. Anny Brno (KPECH) se zaměřením na výsledky ORL kontrol. Materiál a metoda: Soubor byl tvořen pacienty s rozštěpem patra narozenými od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2006 a léčenými na Klinice plastické a estetické chirurgie FN U sv. Anny. Do souboru bylo zařazeno 114 pacientů (67 chlapců a 47 dívek) s dobou sledování 2 až 7 let. Výsledky: Předoperační výskyt chronické sekretorické otitidy byl u všech skupin zhruba 60 %. Výskyt rekurentních otitid se u všech pacientů se pohyboval mezi 6–10 %. Typ rozštěpu a pohlaví pacienta neovlivňují signifikantně průběh a následky chronické sekretorické otitidy. Nejméně trvalých následků na sluchu a nejmenší počet ventilačních trubiček k sanaci chronické sekretorické otitidy bylo třeba u pacientů s izolovaným rozštěpem patra, u pacientů operovaných metodou dle Furlowa a u pacientů, kteří podstoupili časnou adenotomii. U časné adenotomie nevzniká žádný rozdíl ve vývoji řeči a ve výskytu hypernazality oproti pacientům, u kterých nebyla adenotomie provedena. Závěr: U pacientů s izolovaným rozštěpem patra dosahuje nejlepších terapeutických výsledků operační metoda dle Furlowa. Pro sanaci chronické sekretorické otitidy bylo u ní třeba nejmenšího počtu ventilačních trubiček. Při nálezu adenoidní vegetace II. a III. stupně a typu B, C je vhodné provést adenotomii při primární sutuře patra bez rizika narušení vývoje řeči a většího výskytu hypernazality.
Objective: To evaluate the results of palatal reconstruction in children with cleft palate based on the therapeutic results of the multidisciplinary team of the Cleft Center at the Department of Plastic and Aesthetic Surgery of St. Anna's Faculty Hospital in Brno (KPECH) focusing on the results of ENT controls. Material and method: The group was formed of patients with cleft palates born from January 1, 2001 to December 31, 2006 and treated at KPECH. The group included 114 patients (67 boys and 47 girls) with a monitoring period of 2 to 7 years. Results: The preoperative incidence of chronic secretory otitis was approximately 60% in all groups of patients. The incidence of recurrent otitis media varied between 6 to 10% in all patients. The type of cleft and the gender of the patient do not significantly affect the course and consequences of chronic secretory otitis. The patients with the isolated cleft palate, patients with the Furlow procedure and patients with the early adenoidectomy have the smallest incidence of permanent hearing loss and the smallest number of ventilation tubes for the recovery of chronic secretory otitis. In patients with the early adenoidectomy, there is no difference in speech development and in the occurrence of hypernasality compared to patients who have not been adenotomized. Conclusion: The best surgical results are achieved by Furlow's palatoplasty in patients with isolated cleft palate. The smallest number of ventilation tubes was needed at this procedure for the recovery of chronic secretory otitis. When finding adenoid vegetation II. and III. grade and type B, C it is advisable to perform adenoidectomy during the primary reconstruction of cleft palate without the risk of ipairment of speech development or greater occurence of hypernasality.
- Klíčová slova
- orofaciální rozštěp, chronická sekretorická otitida,
- MeSH
- dítě MeSH
- Eustachova trubice patologie MeSH
- lidé MeSH
- otitida MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rozštěp patra * chirurgie MeSH
- rozštěp rtu * chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Submukózní rozštěp patra a vrozeně krátké měkké patro s nebo bez rozštěpu čípku patří mezi méně časté příčiny velofaryngeální insuficience – nedostatečnosti patrohltanového uzávěru. Jejich diagnostika je obtížnější než u klasických rozštěpů, avšak jejich projevy a následky na vývoj řeči jsou podobně závažné. Pro úspěšnou léčbu těchto vad je nezbytné včasné stanovení diagnózy a spolupráce plastického chirurga s klinickým logopedem a ORL lékařem. Jak pacienti se submukózním rozštěpem, tak i s vrozeně krátkým měkkým patrem ve spojení s klinickými projevy velofaryngeální insuficience, jsou na Oddělení dětské plastické chirurgie Fakultní nemocnice Brno indikováni k operačnímu řešení s následnou intenzivní logopedickou terapií. Otevřená huhňavost u dítěte spojená s opožděným vývojem řeči, častými záněty středouší a nepostupující logopedickou léčbou jsou vždy důvodem k vyšetření v ambulanci specializovaného foniatra a plastického chirurga.
Submucous cleft palate, uvula bifida and congenital short soft palate belong to less common diagnosis causing velopharyngeal insufficiency. Correct diagnosis of this condition is far more difficult, compared to regular cleft cases; however, it may result in serious impact on speech development. Early and correct diagnosis and synchronized effort among plastic surgeon, speech pathologist and specialist in phoniatrics is essential for successful treatment. In our department, patients with submucous cleft palate and patients with congenital short soft palate with clinical symptoms of velopharyngeal insufficiency are recommended for surgery procedure. Children with hypernasal speech, delayed speech development, common otitis media and non-progressing speech therapy should always be referred to a plastic surgeon and specialist in phoniatrics.
- MeSH
- dítě MeSH
- klinická logopedie MeSH
- lidé MeSH
- masáž metody MeSH
- pooperační péče MeSH
- předškolní dítě MeSH
- rozštěp patra * diagnóza chirurgie klasifikace rehabilitace MeSH
- velofaryngální nedostatečnost * etiologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- dispenzární péče, vyrovnávací ventilační trubička (TVT), videoendoskopie, velofaryngeální insuficience,
- MeSH
- audiovizuální záznam MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dítě MeSH
- dlouhodobá péče MeSH
- endoskopie metody MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- následná péče MeSH
- novorozenec MeSH
- otitis media s výpotkem diagnóza etiologie terapie MeSH
- rozštěp patra komplikace MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- velofaryngální nedostatečnost diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
2 nečíslované strany ; 30 cm
- MeSH
- homeopatie MeSH
- streptokokové infekce MeSH
- tonzilitida MeSH
- Publikační typ
- letáky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- infekční lékařství
