INTRODUCTION: The objective of this prospective study was to evaluate the effects of intraocular macular lens implantation and visual rehabilitation on the quality of life of patients with geographic atrophy (GA) secondary to age-related macular degeneration (AMD). METHODS: Patients with bilaterally decreased near vision (not better than 0.3 logMAR with the best correction), pseudophakia, were included in the project. The Scharioth macula lens (SML) was implanted into the patients' better-seeing eye. Intensive visual rehabilitation of the ability to perform nearby activities was performed for 20 consecutive postoperative days. All subjects were examined before and after SML implantation ophthalmologically. The National Eye Institute 25-Item Visual Function Questionnaire (NEI VFQ-25) was administered before and 6 months after surgery. RESULTS: Twenty eligible patients with mean age 81 years (63 to 92 years) were included in the project: 7 males and 13 females. Nineteen of them completed the 6-month follow-up. Near uncorrected visual acuity was 1.321 ± 0.208 logMAR before SML implantation and improved to 0.547 ± 0.210 logMAR after 6 months (dz = - 2.846, p < 0.001, BF10 = 3.29E + 07). In the composite score of the NEI VFQ-25, there was an improvement in the general score and the specific domains related to the implantation. Participants reported fewer difficulties in performing near activities (dz = 0.91, p = 0.001, BF10 = 39.718) and upturns in mental health symptoms related to vision (dz = 0.62, p = .014, BF10 = 3.937). CONCLUSION: SML implantation, followed by appropriate rehabilitation, improved near vision and increased the quality of life of visually handicapped patients with AMD in our project.
- MeSH
- geografická atrofie * diagnóza etiologie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- makulární degenerace * komplikace diagnóza MeSH
- nitrooční čočky * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
AIM: The objective of this study was to evaluate the efficacy of diabetic macular edema (DME) therapy using subthreshold micropulse laser (SMPL) with a wavelength of 577 nm during a long-term monitoring period of 5 years. METHODS: The cohort included the total number of 52 eyes of 34 patients with DME. All underwent the standard laser treatment for the diabetic retinopathy outside the macula and DME treatment with SMPL. Subsequent check-ups were followed every 3 months in the first year of treatment, and every 4 to 6 months in the following years. The treatment was combined neither with focal macular laser nor with anti-VEGF therapy. RESULTS: The mean central retinal thickness (CRT) was 345.9 μm SD 122.6 μm at the beginning of the monitoring. At the end of the follow-up period five years after treatment it was 256.4 μm SD 98.4 μm. The mean CRT decreased by 89.5 μm SD 153.6 μm during 5 years. At the beginning of the monitoring, before treatment with SMPL, the best corrected visual acuity (BCVA) was 70.0, SD 10.1 ETDRS letters. One year after therapy, BCVA was 72, SD 10.0 letters, two years later it was 71.4, SD 10.4 letters and decreased to 66.9, SD 12.1 letters after 5 years. The mean BCVA decreased by merely 3.1, SD 10.9 letters during 5 years. CONCLUSION: Based on our long-term observations, the DME treatment with SMPL appears to be an effective method for reducing DME and protecting BCVA against rapid worsening.
- MeSH
- diabetes mellitus * terapie MeSH
- diabetická retinopatie * chirurgie MeSH
- laserová koagulace metody MeSH
- lasery MeSH
- lidé MeSH
- macula lutea * chirurgie MeSH
- makulární edém * chirurgie MeSH
- optická koherentní tomografie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
AIMS: We present a familial hereditary macular dystrophy, resembling North Carolina Macular Dystrophy. In members of a family, we describe the development of diagnostic-therapeutic approaches and their impact on the prognosis of those whose vision was affected. METHODS: The macular dystrophy of varying degrees of severity was diagnosed in 3 consecutive generations in different family members, both men and women. Modern therapeutic tools were used for the diagnostics. In one patient of the youngest generation, the development of secondary choroidal neovascularization (CNV) was identified and treated with an anti-VEGF (vascular endothelial growth factor) agent. DNA was isolated from venous blood and genome sequencing was performed in a proband. RESULTS: We analysed the data of 13 members of one family of three consecutive generations. Six of them had macular dystrophy. The first were two of three siblings, a woman (73 years old) and a man (67). The offspring of the afflicted man, a female (36) and a male (80), had maculopathy. The first daughter of the woman (12) revealed findings of maculopathy but with normal electrical activity of the retina. The second girl (18), developed secondary CNV which responded well to intravitreal anti-VEGF treatment. Genetic analysis excluded mutations previously reported to be pathogenic for NCMD. CONCLUSION: If there is a maculopathy of unclear etiology in younger patients or in patients with unclear development or appearance, it is advisable to focus carefully on the family history and trace the occurrence of impaired vision in other family members.
- MeSH
- dědičné dystrofie rohovky * diagnóza genetika MeSH
- lidé MeSH
- makulární degenerace * diagnóza farmakoterapie genetika MeSH
- rodokmen MeSH
- senioři MeSH
- vaskulární endoteliální růstový faktor A MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Choroidal neovascularization (CNV) is a rare complication of the Multiple Evanescent White Dot Syndrome (MEWDS). It can develop after resolving of the disease when there is already no evident inflammatory activity. Therefore, a long-term follow-up of such patients is important.
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl: Zhodnotit účinnost intravitreální léčby Ranibizumabem u pacientů s diabetickým makulárním edémem (DME) nereagujícím na předchozí laserovou léčbu během dvouletého sledování. Soubor a metodika: V retrospektivní studii je hodnoceno 29 očí 29 pacientů s difúzním DME, nereagujícím na předchozí laserovou léčbu. Soubor tvořilo 16 mužů (55,1 %) a 13 žen (44,8 %) průměrného věku 71,3 let. Doba trvání diabetes mellitus byla průměrně 13 let. Inzulínem bylo léčeno 19 pacientů (65,5 %), perorální antidiabetika užívalo 10 pacientů (34,4 %), průměrná hodnota HbA1c byla 52 mmol/l. Léčba byla zahájena třemi úvodními intravitreálními injekcemi přípravku Ranibizumab 0,5 mg s měsíčním odstupem jednotlivých dávek a podáním dalších aplikací podle potřeby (léčebný režim pro re nata) při kontrolách po měsíci v prvním roce a průměrně po 3 měsících v druhém roce. Sledované parametry: nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO) na ETDRS optotypech, centrální retinální tloušťka (CRT). Tyto parametry byly sledovány před zahájením léčby a dále v době 3, 6, 9, 12, 18 a 24 měsíců. Výsledky: Zaznamenali jsme statisticky významné zlepšení průměrné hodnoty NKZO ze vstupních 65,4 ±10,61 písmen o 11,2 písmen (p < 0,05) na konci dvouletého sledování, kdy zlepšení NKZO minimálně o šest písmen oproti původní NKZO bylo dosaženo u 19 očí (65,5 %), stabilizováno ±5 písmen) u 7 očí (24,1 %) a zhoršeno (o více jak pět písmen) u 3 očí (10,3 %). Průměrná hodnota CRT po 2 letech poklesla z původních 450,5 ±139,3 μm o 89,5 μm (p = 0,006). Pokles CRT byl signifikantní v porovnání se vstupními hodnotami (průměr 450,45 μm) ve 4 z 6 sledovaných intervalů. Průměrný počet injekcí Ranibizumabu byl během prvního roku léčby 5,45 ±1,8, během druhého roku bylo aplikováno 3,18 ±1,27 injekcí. Závěr: Intravitreální injekce Ranibizumabu redukuje CRT a zlepšuje NKZO u pacientů s DME, u kterých nedošlo ke zlepšení po laserovém ošetření. Nejlepší efekt byl dokumentován po úvodních třech aplikacích Ranibizumabu a na konci sledovacího období. Za 2 roky jsme zaznamenali pokles CRT u 79,3 % pacientů a zlepšení NKZO v průměru o 15,3 písmene u 65,5 % pacientů. Za 2 roky jsme zaznamenali pokles CRT u 79,3 % pacientů a zlepšení NKZO v průměru o 15,3 písmene u 65,5 % pacientů.
Aim: To evaluate, on the basis of two-year observations, the effectiveness of intravitreal treatment with Ranibizumab in patients with diabetic macular edema (DME) unresponsive to the previous laser treatment. Cohort and Methods: A retrospective study evaluates 29 eyes of 29 patients with diffuse DME unresponsive to their previous laser treatment. The group of the patients consisted of 16 males (55.1%) and 13 females (44.8%); their mean age was 71.3. The mean duration of diabetes mellitus was 13 years (3–20). 19 patients (65.5%) were treated with insulin, 10 patients (34.4%) were treated with peroral antidiabetics (PAD); the mean HbA1c value was 52 mmol/l. The treatment was started with 3 initial doses of intravitreal injections of Ranibizumab 0.5 mg. There was a one- -month interval between the applications. Subsequent evaluations and administrations of the following injections were made in the pro re nata (PRN) mode; the check-ups were carried out every month during the first year and on average every 3 months in the second year. The monitored parameters: the best corrected visual acuity (BCVA) measured on ETRDS (Early Treatment Diabetic Retinopathy Study) optotypes, the central retinal thickness (CRT). These parameters were monitored prior to the treatment and then in the 3rd, 6th, 9th, 12th, 18th and 24th months. Results: A statistically significant improvement in the mean value of BCVA was detected. From the initial 65.4 ±10.61 letters it improved by 11.2 letters (p <0.05) at the end of the two-year observations, when the improvement of BCVA by min six letters (compared to the initial VA) was achieved in 19 eyes (65.5%), stabilization (±5 letters) was detected in 7 eyes (24.1%) and worsening (by more than five letters) occurred in 3 eyes (10.3%). The mean CRT value declined after 2 years from the initial 450.5 ±139.3 μm by 89.5 μm (p = 0,006). The decline in CRT was significant in comparison with the baseline values (the mean of 450.45 μm) in 4 out of the 6 monitored intervals. The mean number of Ranibizumab injections was 5.45 ±1.8 during the first year of treatment, and 3.18 ±1.27 injections in the second year. Conclusions: Intravitreal Ranibizumab injections reduce CRT and improve BCVA in patients with DME who did not show any improvement after laser treatment. The best effect was documented after the three initial applications of Ranibizumab and then at the end of the monitoring period. In two-year time period we detected CRT decline in 79.3% of the patients and BCVA improvement (by 15.3 letters on average) in 65.5% of the patients.
- Klíčová slova
- Lucentis,
- MeSH
- diabetická retinopatie * farmakoterapie MeSH
- injekce intravitreální MeSH
- lidé MeSH
- makulární edém * farmakoterapie MeSH
- optická koherentní tomografie MeSH
- ranibizumab * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- retina MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- zraková ostrost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Chiasmal compression is a known cause of visual impairment, often leading to surgical decompression of the optic chiasm (OC). A prospective study was held at University Hospital in Hradec Králové to explore sensitivity of optical coherence tomography (OCT) and visual evoked potentials (VEPs) to OC compression and eventual changes after a decompression. 16 patients with OC compression, caused by different sellar pathologies, were included. The main inclusion criterion was the indication for decompressive surgery. Visual acuity (VA), visual field (VF), retinal nerve fibre layer (RNFL) and ganglion cell layer (GCL) thickness, and peak time and amplitude of pattern-reversal (P-VEPs) and motion-onset VEPs (M-VEPs) were measured pre- and postoperatively. The degree of OC compression was determined on preoperative magnetic resonance imaging. For M-VEPs, there was a significant postoperative shortening of the peak time (N160) (p < 0.05). P100 peak time and its amplitude did not change significantly. The M-VEPs N160 amplitude showed a close relationship to the VF improvement. Thinner preoperative RNFL does not present a statistically important limiting factor for better functional outcomes. The morphological status of the sellar region should be taken into consideration when one evaluates the chiasmal syndrome. M-VEPs enable detection of functional changes in the visual pathway better than P-VEPs.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- amaurosis fugax diagnostické zobrazování etiologie MeSH
- arteriae carotides patofyziologie patologie MeSH
- hlavové nervy diagnostické zobrazování patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- metabolické nemoci diagnostické zobrazování klasifikace patofyziologie patologie MeSH
- migréna diagnóza epidemiologie farmakoterapie klasifikace komplikace patofyziologie MeSH
- myasthenia gravis diagnostické zobrazování patofyziologie MeSH
- nemoci bazálních ganglií diagnostické zobrazování klasifikace patofyziologie patologie MeSH
- neurokutánní syndromy diagnóza patofyziologie patologie MeSH
- neuromyelitis optica diagnostické zobrazování farmakoterapie patofyziologie MeSH
- oční symptomy MeSH
- okluze retinální arterie diagnostické zobrazování patofyziologie patologie MeSH
- roztroušená skleróza diagnostické zobrazování farmakoterapie komplikace patofyziologie MeSH
- vertebrobazilární insuficience diagnostické zobrazování etiologie patofyziologie MeSH
- zánět zrakového nervu etiologie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Poukázat na využití optické koherenční angiografie (Optical Coherence Tomography Angiography – OCTA) u chorob vitreoretinálního rozhraní. Na vlastním souboru prezentovat výsledky hodnocení makulární kapilární sítě před a po operaci idiopatické makulární díry (IMD) a OCTA nálezy u pacientů s epiretinální membránou (ERM). Metodika a soubor: Prospektivní hodnocení funkčních výsledků, anatomických a OCTA nálezů před a po operaci IMD. Soubor tvořilo 8 očí osmi pacientů. Předoperačně a 1, 3 a 6 měsíců po operaci byla vyšetřována nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO), provedeno foto fundu, vyšetření makuly spectral-domain optickou koherenční tomografií (SD OCT), stanovení stadia IMD dle Gasse a OCTA. Při vyšetření OCTA byla hodnocena plocha foveální avaskulární zóny (FAZ) a vaskulární denzita (VD). Operace byla ve všech případech provedena transkonjunktivální bezstehovou 25G vitrektomií, jedním chirurgem, vždy byl proveden peeling vnitřní limitující membrány. K endotamponádě sklivcové dutiny byl použit expanzivní plyn, 7x 20 % SF6, 1x 15 % C3F8. Výsledky: Ve všech 8 případech došlo po operaci k primárnímu uzavření IMD. Průměrná NKZO se statisticky významně zlepšila z 0,74 do 0,48 logMAR (p = 0,0023). Průměrná plocha FAZ se po operaci zmenšila z 0,345 mm² do 0,25 mm² (p = 0,0458). Průměrná VD se zvýšila z 7,93 mm-1 do 8,38 mm-1 (p = 0,2959). Závěr: Posuzování makulární kapilární sítě u pacientů s chorobami vitreoretinálního rozhraní nabízí nové poznatky a důležité detaily, které mohou vést k prognostickým informacím a k lepšímu pochopení patogenese onemocnění. V našem souboru jsme prokázaly statisticky významné zmenšení FAZ u očí po úspěšné operaci IMD a nepřímou závislost mezi zlepšením NKZO a změnou plochy FAZ.
Aims: Present the use of Optical Coherence Tomography Angiography (OCTA) in vitreoretinal interface diseases and results of macular capillary network evaluation before and after idiopathic macular hole surgery (IMD). Methodology: Prospective evaluation of functional results, anatomical and OCTA findings before and after IMD surgery. The group consists of 8 eyes of eight patients. Preoperatively and 1, 3 and 6 months after surgery, the best corrected visual acuity (BCVA) was examined, fundus photography was performed, examination of the macula by spectral-domain optical coherence tomography (SD OCT), determination of the stage of IMD according to Gases and also OCTA examination. The area of the foveal avascular zone (FAZ) and vascular density (VD) were evaluated by using of the OCTA. The operation was performed in all cases by transconjunctival suture 25G vitrectomy by one surgeon, always peeling the inner limiting membrane. An expansive gas, 7x 20% SF6, 1x 15% C3F8, was used for vitreous tamponade. Results: In all 8 cases, the primary closure of the IMD occurred after the operation. The mean BCVA improved statistically significantly from 0.74 to 0.48 logMAR (p = 0.0023). The average FAZ area decreased from 0.345 mm² to 0.25 mm² after surgery (p = 0.0458). The mean VD increased from 7.93 mm-1 to 8.38 mm-1 (p = 0.2959). Conclusions: Assessment of the macular capillary network in patients with diseases of the vitreoretinal interface offers new findings and important details that can lead to prognostic information and a better understanding of the pathogenesis of the disease. We demonstrated a statistically significant reduction in FAZ in the eyes after successful IMD surgery and an indirect relationship between the improvement of BCVA and the change in FAZ area in our cohort.
- Klíčová slova
- OCT angiografie, pars plana vitrektomie, vitreoretinální rozhraní,
- MeSH
- epiretinální membrána MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci retiny * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- neovaskularizace sítnice diagnostické zobrazování MeSH
- optická koherentní tomografie * metody MeSH
- perforace sítnice chirurgie patologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sklivec patologie MeSH
- vitrektomie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zraková ostrost MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cieľ: Retrospektívne zhodnotiť použitie cyklokryokoagulácie (CCK) u sekundárnych neovaskulárnych glaukómov vykonaných na Očnej klinike Fakultnej nemocnice Hradec Králové v rokoch 2016–2019. Materiál a metodika: V retrospektívnej práci bolo hodnotených 30 zákrokov 26 očí 24 pacientov. Vstupné hlavné kritériá boli prítomnosť sekundárneho neovaskulárneho glaukómu pri diabete alebo na podklade oklúzie retinálnej arterie alebo žily a následnej dispenzarizácie pacienta 1. a 6. mesiac od operácie. Hodnotené parametre boli: najlepšie korigovaná zraková ostrosť (NKZO), hodnota vnútroočného tlaku (VOT), údaje o bolestivosti a zmena počtu účinných látok antiglaukómovej terapie. Výsledky: Priemerný vek pacientov v dobe prevedenia zákroku bol 61 rokov (v rozmedzí 22–85 rokov). Priemerný počet zákrokov na 1 oku bol 1,15 z celkového počtu 30 zákrokov 26 očí 24 pacientov. Najčastejšia indikácia k vykonaniu CCK pri sekundárnom glaukóme – cievne komplikácie pri diabete boli u 21 očí a po oklúzií sietnicovej žily alebo artérie v 9 prípadoch. Dvaja pacienti mali v priebehu jedného roka operované obe oči. Traja pacienti podstúpili dva zákroky na tom istom oku v priebehu skúmaného obdobia. Jeden z nich mal dva zákroky na oboch očiach. Priemerná hodnota počtu účinných látok antiglaukomatík klesla z hodnoty 3,10 na 2,87 po 1.mesiaci (p = 0,318) a po 6.mesiacoch bola 2,6 (p < 0,05). Priemerná hodnota VOT klesla z hodnoty 34,67 mmHg na 18,43 mmHg po 1.mesiaci (p < 0,05) a po 6.mesiacoch na 17,90 mmHg (p < 0,05). Priemerná hodnota NKZO stúpla z hodnoty 0,135 na 0,138 po 1. mesiaci (p = 0,444) a po 6 mesiacoch klesla na 0,096 (p = 0,170). Po 1 mesiaci od zákroku zostala priemerná hodnota bolesti rovnaká ako priemerná hodnota bolesti pred zákrokom. Po 6. mesiacoch od zákroku ani jeden pacient neudával bolesť. Záver: Naše výsledky korešpondujú s výsledkami ostatných autorov vo svetovej literatúre. Štatisticky významný rozdiel sme dokázali v znížení počtu účinných látok antiglaukomatík a znížení vnútroočného tlaku po 6 mesiacoch od zákroku. Všetci pacienti po zákroku prestali udávať bolesť.
Purpose: To retrospectively evaluate the use of cyclocryocoagulation (CCK) in secondary neovascular glaucomas performed at the Department of Ophthalmology, Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital Hradec Králové in the years 2016–2019. Material and methods: In a retrospective study, 30 procedures of 26 eyes of 24 patients were evaluated. All patients underwent CCK surgery. The main entry criteria were the presence of secondary neovascular glaucoma in diabetes or on the basis of occlusion of the retinal artery or vein and subsequent dispensarization of the patient in the 1st and 6th month after the operation. The parameters evaluated were: the best-corrected visual acuity (BCVA), intraocular pressure value (IOP), data of pain and change in the number of active substances of antiglaucoma therapy. Results: The mean age of patients at the time of the procedure was 62 years (range 22–85 years). The average number of procedures per eye was 1.15 out of a total of 30 procedures, 26 eyes were performed on 24 patients. The most common indication for CCK in secondary glaucoma-vascular complications in diabetes were in 21 procedures, vascular complications – after occlusion of the retinal vein or artery were in 9 cases. Two patients had both eyes operated on within one year. Three patients underwent two procedures on the same eye during the study period. One of them had two procedures on both eyes. The average value of the number of active substances of antiglaucoma drugs decreased from 3.10 to 2.87 after the 1st month (p = 0.318) and after 6 months it was 2.6 (p < 0.05). The average IOP value decreased from 34.67 mmHg to 18.43 mmHg after the 1st month (p < 0.05) and after 6 months to 17.90 mmHg (p < 0.05). The mean value of BCVA increased from 0.135 to 0.138 after the 1st month (p = 0.444) and after 6 months it decreased to 0.096 (p = 0.170). One month from the procedure, the average value of pain remained the same as the pre-surgery average value of the pain. No patients reported pain 6 months after the procedure. Conclusion: Our results correspond to the results of large clinical studies. We showed a statistically significant difference in the reduction of the number of active substances of antiglaucoma drugs and the reduction of intraocular pressure after 6 months after the procedure. All patients stopped reporting pain after the procedure.
Cíl: Porovnat parametry fakoemulzifikace při použití koncovek Active Sentry a Centurion Ozil. Metodika: Prezentovaný soubor zahrnuje 200 očí 129 pacientů, kteří byli operováni na Oční klinice pro kataraktu jedním chirurgem (NJ). U 100 očí byla použita koncovka Active Sentry a u 100 očí koncovka Centurion Ozil. Hlavními sledovanými parametry byly nitrooční tlak v průběhu operace, celková kumulativní energie (CDE – cumulative dissipated energy), celkový čas fakoemulzifikace (U/S čas) a spotřebovaná tekutina během zákroku. Výsledky: Při použití koncovky Centurion Ozil byl průměrný nitrooční tlak během operace 65 mmHg, při použití koncovky Active Sentry bylo možné snížit bezpečný nitrooční tlak v průběhu operace na 46 mmHg aniž by docházelo ke zvýšení fluktuace či k poklesu stability přední komory. Průměrné hodnoty CDE a U/S čas byly ve skupině Active Sentry statisticky signifikantně menší než ve skupině Centurion Ozil. Rozdíl v množství spotřebované tekutiny naopak nebyl statistický signifikantní. Závěr: Naše výsledky potvrdily, že při použití koncovky Active Sentry lze bezpečně významně snížit nitrooční tlak v průběhu fakoemulzifikace a výrazně eliminovat postokluzní vlny. Toto snížení přináší více výhod: pro pacienta např. nižší bolestivost, pro chirurga mnohem komfortnější průběh fakoemulzifikace zejména u rizikových pacientů (syndrom vlající duhovky, těžká myopie).
Aim: To compare parameters of phacoemulsification using handpiece Active Sentry and Centurion Ozil. Methods: We have evaluated results of 200 eyes of 129 patients that were operated for cataract at the Department of Ophthalmology. All surgeries were performed by one surgeon (NJ). In 100 eyes handpiece Active Sentry was used and in 100 eyes handpiece Centurion Ozil was used. The intraocular pressure during surgery (IOP), cumulative dissipated energy (CDE), ultrasound time (U/S time) and estimated consumption of balanced salt solution (BSS) were evaluated. Results: Using handpiece Ozil Centurion the IOP was 65 mmHg, use handpiece Active Sentry enabled decrease safely peroperative IOP to 46 mm Hg withouth increase of fluctuation or declension of stability of the anterior chamber. The mean CDE a U/S time were significantly statistically decreased using Active Sentry versus Centurion Ozil handpieces. Difference in estimated consumption of balanced salt solution was not statistically significant. Conclusion: Our results proved that using handpiece Active Sentry enabled statistically significantly decrease IOP during phacoemulsification and eliminated post-occlusion surge. This brings several advantages: more painless surgery for patients and more user-friendly procedure for surgeon especially in challenging cases (intraoperative floppy iris syndrome or severe myopia).
