Migréna je časté invalidizující onemocnění. Celosvětová prevalence migrény se odhaduje mezi 10-15 %. Migréna často propuká již v dětském věku, kdy je poměr dívek a chlapců kloněn k vyššímu počtu u chlapců, během puberty se pak počty vyrovnávají. S pokračujícím věkem se poměr kloní více k ženskému pohlaví. Nejvíce však postihuje dospělé v produktivním věku, kde již výrazně převažují ženy nad muži. V České republice je více než milion migreniků. Většina z nich trpí migrénou epizodickou, nejméně dvacet procent z nich pak trpí formou chronickou, která se významně odráží na kvalitě života nemocného i jeho rodiny. V léčbě migrény zažíváme v posledních letech revoluci. Máme k dispozici specifickou medikaci akutní i profylaktickou v různých formách podání.

Migraine is a frequent disabling disease. The worldwide prevalence of migraine is estimated to be between 10-15 %. Migraines often start already in childhood, when the ratio of girls to boys tends to be higher in boys, and during puberty the numbers even out. As age continues, the ratio leans more towards the female sex. However, it mostly affects adults of working age, where women already significantly outnumber men. There are more than a million migrainers in the Czech Republic. Most of them suffer from episodic migraine, while at least twenty percent of them suffer from the chronic form, which significantly affects the quality of life of the patient and her/his family. In recent years, we have experienced a revolution in the treatment of migraine. We have available specific acute and prophylactic medication in various forms of administration.

• Klíčová slova
• atogepant, rimegepant,
• MeSH
• antagonisté CGRP receptorů * farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• antiflogistika nesteroidní farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• migréna * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• tryptaminy farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Migréna je neurologické onemocnění s opakujícími se záchvaty bolesti hlavy a významným dopadem na pacienty i společnost. Cílem tohoto souhrnu je poskytnout základní informace o této diagnóze a aktuální doporučení pro léčbu migrény. Úvodní přehled zahrnuje údaje o epidemiologii, diagnostice, klinickém obrazu, klasifikaci, etiologii a patofyziologii migrény. Novinkami ve farmakologické léčbě migrény je kontraindikace topiramátu u žen ve fertilním věku (riziko neurovývojových poruch v případě otěhotnění) a také valproátu u mužů (potenciální riziko u jejich dětí). Nově je pacientům hrazen atogepant (antagonista CGRP receptoru) za stejných podmínek jako monoklonální protilátky s anti-CGRP účinkem. Zvláštní pozornost je věnována léčebným doporučením pro ženy ve fertilním věku, v těhotenství a při kojení. Doplněny jsou také informace o nefarmakologické léčbě migrény a naznačeny jsou očekávané směry vývoje nových léčiv.

Migraine is a neurological disorder characterized by recurrent episodes of headache with significant impact on patients and society. The aim of this summary is to provide basic information about this diagnosis and current recommendations for migraine treatment. The introductory overview includes data on epidemiology, diagnosis, clinical presentation, classification, etiology and pathophysiology of migraine. Recent advancements in pharmacological treatment include contraindications of topiramate in women of childbearing age (risk of neurodevelopmental disorders in pregnancy) and also valproate in men (potential risk for their children). Atogepant (CGRP receptor antagonist) is now reimbursed to patients under the same conditions as monoclonal antibodies with anti-CGRP effect. Special attention is given to treatment recommendations for women of childbearing age, during pregnancy and breastfeeding. Additionally, information on non-pharmacological treatment of migraine is also provided and anticipated directions for the development of new drugs are indicated.

• MeSH
• analgetika MeSH
• antagonisté CGRP receptorů MeSH
• antiemetika MeSH
• antikonvulziva MeSH
• beta blokátory MeSH
• centra terciární péče MeSH
• lidé MeSH
• migréna * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• monoklonální protilátky MeSH
• tryptaminy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Klíčová slova
• fremanezumab,
• MeSH
• antagonisté CGRP receptorů * farmakologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• migréna * farmakoterapie   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• sekundární bolesti hlavy etiologie   MeSH
• senioři MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• zprávy MeSH

• Klíčová slova
• kognitivní screening, trénink paměti,
• MeSH
• bolesti hlavy MeSH
• cvičení MeSH
• kognice MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnostické zobrazování   diagnóza   terapie   MeSH
• migréna diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   komplikace   mozkomíšní mok   ošetřování   patofyziologie   terapie   MeSH
• paměť MeSH
• poruchy paměti diagnostické zobrazování   diagnóza   rehabilitace   terapie   MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Publikační typ
• závěrečné práce

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• migréna * diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• vestibulární nemoci * etiologie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Monoklonální protilátky se staly základem v léčbě pacientů s roztroušenou sklerózou. Jejich mechanismus účinku cílí na odlišné imunitní mechanismy patofyziologie roztroušené sklerózy. Natalizumab působí prostřednictvím vazby na buněčné povrchové receptory, a tím zabraňuje migraci leukocytů přes hematoencefalickou bariéru. Alemtuzumab, rituximab, okrelizumab, ofatumumab a ublituximab eliminují vybranou populaci patogenních buněk. Opicinumab působí jako antagonista transmembránového signálního proteinu (LINGO-1). Tato léčiva jsou významným pilířem v léčbě roztroušené sklerózy. Potenciální nežádoucí účinky však mohou být závažné a mohou vyžadovat přerušení léčby. Především jde o riziko oportunních infekcí, ale také sekundárních autoimunitních onemocnění nebo malignit. K léčbě a prevenci migrén se využívají monoklonální protilátky, které se váží na receptor calcitonin gene­‐related peptide (CGRP) a inhibují jej. CGRP monoklonální protilátky jsou první specifickou profylaxí založenou na znalostech patofyziologie migrény. Celá řada klinických studií naznačuje novou možnost v léčbě a profylaxi migrén, která by měla snížit rizika plynoucí z nadužívání jiných skupin léků, především pak nesteroidních protizánětlivých analgetik.

Monoclonal antibodies have become a mainstay in the treatment of patients with multiple sclerosis. Their mechanism of action targets distinct immune mechanisms of multiple sclerosis pathophysiology. Natalizumab acts by binding to cell surface receptors and thus prevents the migration of leukocytes across the blood-brain barrier. Alemtuzumab, rituximab, ocrelizumab, ofatumumab and ublituximab eliminate a selected population of pathogenic cells. Opicinumab acts as a transmembrane signaling protein (LINGO-1) antagonist. These drugs are an important pillar in the treatment of scattered. However, potential side effects can be serious and may require discontinuation of treatment. Above all, it is a risk of opportunistic infections, but also of secondary autoimmune diseases or malignancies. Monoclonal antibodies that bind to and inhibit the calcitonin gene-related peptide (CGRP) receptor are used to treat and prevent migraines. CGRP monoclonal antibodies are the first specific prophylaxis based on knowledge of the pathophysiology of migraine. A whole series of clinical studies indicate a new possibility in the treatment and prophylaxis of migraines, which should reduce the risks resulting from the overuse of other groups of drugs, especially non-steroidal anti-inflammatory analgesics.

• MeSH
• lidé MeSH
• migréna farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• monoklonální protilátky * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• roztroušená skleróza farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Migréna je třetí nejčastější neurologickou nemocí. Zároveň je i jednou z nejvíce hendikepujících nemocí na světě. V České republice je odhadem kolem milionu pacientů s migrénou, z toho nejméně 50 000 žen a mužů trpí migrénou chronickou. Migréna není jen bolest, ale je doprovázena i dalšími příznaky, které nemocným komplikují život. Pacienti s chronickou migrénou si často stěžují na potíže s pamětí a potíže se soustředěním. Nedostatečné soustředění a paměť se dá cíleně trénovat a zlepšovat.

Migraine is the third most common neurological disease. It i also one of the most disabling disease in the world. They are around one million patients with migraine in the Czech Republic. At least 50 000 women and men suffer from chronic migraine. Migraine is not only pain, but is also accompanied by other symptoms that complicate the life of patients. Patients with chronic migraine often complain of memory problems and difficulty concentrating. Insufficient concentration and memory can be trained and improved in a targeted manner.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• kognitivní dysfunkce * prevence a kontrola   rehabilitace   MeSH
• kognitivní trénink metody   MeSH
• lidé MeSH
• migréna * komplikace   patofyziologie   MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Během tří dekád studia vazoaktivních látek v patofyziologii migrény bylo nashromážděno množství teoretických poznatků, které zahájilo přelomovou éru v léčbě migrény. Pituitární adenylátcyklázu aktivující polypeptid (PACAP) je jedním z těchto slibných terapeutických cílů a zároveň předmětem probíhajících klinických hodnocení. V přehledovém článku se zaměříme na PACAP jako na endogenní signální molekulu, na popis jejích základních vlastností, vazby na specifické receptory (PAC1, VPAC1, VPAC2) a její biologickou aktivitu. Ta se týká základních fyziologických procesů organizmu (reprodukce, nutrice, stárnutí a další) a neuroprotekce při akutním i chronickém poškození. Zvláštní význam má také v ochraně tkání a orgánů při ischemickém inzultu. Vazomotorický účinek PACAP spočívá v cAMP-mediované relaxaci hladkého svalu kraniálních arterií. U pacientů s migrénou experimentální aplikace PACAP indukuje vazodilataci arteria meningea media a koreluje s lateralizovanou bolestí hlavy s migrenózním fenotypem. I když této vazodilataci zabrání sumatriptan, monoklonální protilátka namířená proti PAC1 receptoru (AMG301) v prevenci migrény zcela selhala. Aktuálně jsou netrpělivě očekávány výsledky klinických studií (fáze 1 a 2) monoklonálních protilátek namířených proti PACAP (ALD1910 neboli Lu-AG09222, LY3451838). Pokud by byl prokázán jejich profylaktický účinek u migrény, otevřela by se nová léčebná možnost pro pacienty s předchozí neúspěšnou léčbou. Nutným předpokladem pro potenciální medicínské využití však bude prokázání dlouhodobé bezpečnosti, zejména s ohledem na kardiovaskulární zdraví.

During the three decades of studying vasoactive substances in migraine pathophysiology, ample theoretical knowledge has been accumulated that has ushered in a groundbreaking era in migraine treatment. Pituitary adenylate cyclase activating polypeptide (PACAP) is one of these promising therapeutic targets and the subject of ongoing clinical trials. In this review article, we focus on PACAP as an endogenous signaling molecule, describing its basic properties, binding to specific receptors (PAC1, VPAC1, VPAC2) and its biological activity. The latter relates to basic physiological processes of the organism (reproduction, nutrition, aging, etc.), neuroprotection in acute and chronic injury, and it is of particular importance in tissue and organ protection in ischemic stroke. The vasomotor effect of PACAP consists of cAMP-mediated relaxation of the cranial artery smooth muscle. In migraine patients, experimental application of PACAP induces vasodilation of the arteria meningea media and correlates with lateralized headache with a migrainous phenotype. Although this vasodilatation is preventable by sumatriptan, a monoclonal antibody directed against the PAC1 receptor (AMG301) completely failed in migraine prevention. Currently, the results of clinical trials (phase 1 and 2) of monoclonal antibodies directed against PACAP (ALD1910 or Lu-AG09222, LY3451838) are eagerly awaited. If their prophylactic effect in migraine is demonstrated, this would open a new therapeutic option for patients with previously failed treatment. However, a prerequisite for potential medical use will be the demonstration of long-term safety, especially with regard to cardiovascular health.

• Klíčová slova
• cerebrální krevní průtok, pituitární adenylátcyklázu aktivující poly- peptid,
• MeSH
• lidé MeSH
• migréna * farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• monoklonální protilátky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Migraine is the third most common neurological disease. It is also one of the most disabling diseases in the world. About a billion people are suffering from migraine around the world. There are around one million patients with migraine in the Czech Republic. At least 50 000 women and men suffer from chronic migraine. Since 1993, we have had a specific acute antimigraine drug, triptans. Since 2020, targeted biological treatment has been available, which significantly reduces the number of migraine attacks and improves the patient's quality of life. Since 2022 another acute and prophylactic treatment, gepanty, is available.

Migréna je třetí nejčastější neurologickou nemocí. Zároveň je i jednou z nejvíce hendikepujících nemocí na světě. Celosvětově se odhaduje, že migrénou trpí miliarda lidí na celém světě. V České republice je odhadem kolem milionu pacientů s migrénou, z toho více než 50 000 žen a mužů trpí migrénou chronickou. Od roku 1993 máme k dispozici specifická akutní antimigrenika, triptany. Jejich nadměrné podávání může vést k sekundárně navozené bolesti hlavy z nadužívání léčby. Od roku 2020 je k dispozici cílená biologická profylaktická léčba, která výrazně snižuje počet migrenózních záchvatů a zlepšuje kvalitu života nemocného. Od roku 2022 je k dispozici i další akutní a profylaktická léčba, gepanty.

• Klíčová slova
• gepanty,
• MeSH
• antagonisté CGRP receptorů aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• biologická terapie * MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• migréna * farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• preexpoziční profylaxe MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The use of hormonal contraception (HC) has been increasing in recent decades. In women with migraine, the use of HC can significantly positively as well as negatively affect the course of the disease. In women with vascular risks, the use of inappropriate HC can make them more likely to develop ischaemic stroke. In migraine without aura, it is possible to prescribe both combined and gestagen-only HC; in migraine with aura, it is the gestagen-only type only. In menstrual migraine, in order to reduce menstruation-related migraine attacks, extended-cycle or continuous-cycle combined oral contraceptives (COCs), or gestagen-only HC can be administered. COCs are contraindicated in women with a risk of ischaemic stroke and in those with a history of ischaemic stroke. In women with risk factors of ischaemic stroke, but with no history of ischaemic stroke, it is possible to administer gestagen-only HC, with this type being relatively contraindicated after having ischaemic stroke.

Užívání hormonální antikoncepce (HAK) v posledních desetiletích narůstá. U žen s migrénou může užívání HAK významně pozitivně, ale i negativně ovlivnit průběh onemocnění. U žen s cévními riziky může vést užívání nevhodné HAK k vyšší pravděpodobnosti rozvoje ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). U migrény bez aury je možno nasadit jak kombinovanou, tak čistě gestagenní HAK, u záchvatů s aurou pouze čistě gestagenní typ. U menstruační migrény lze za účelem snížení záchvatů vázaných na menses podat kombinovanou orální antikoncepci (COC) v rozšířeném cyklu, resp. kontinuálně, nebo nasadit čistě gestagenní HAK. U žen s rizikem iCMP a po proběhlé iCMP je COC kontraindikována. U žen s rizikovými faktory pro CMP, u nichž CMP neproběhla, je možno podat čistě gestagenní HAK, po proběhlé iCMP je tento typ relativně kontraindikován.

• MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda prevence a kontrola   MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• kontraceptiva hormonální * aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• kontraceptiva orální kombinovaná škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• migréna * epidemiologie   komplikace   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• pohlavní hormony fyziologie   MeSH
• riziko MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH