Diagnosing delirium in neurointensive care is difficult because symptoms of delirium, such as inappropriate speech, may be related to aphasia due to primary brain injury. Therefore, validated screening tools are needed. The aim of this study was to compare two Czech versions of already validated screening tools - the Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU) and the Intensive Care Delirium Screening Checklist (ICDSC) - in a cohort of acute stroke patients. We also aimed to assess the pitfalls of delirium detection in the context of non-convulsive status epilepticus (NCSE). We analysed 138 stroke patients admitted to the neurological intensive care unit (ICU) or stroke unit. According to expert judgement, which was used as the gold standard, 38 patients (27.54%) developed delirium. The sensitivity and specificity of the ICDSC were 91.60% and 95.33%, respectively, and the positive and negative predictive values were 76.76% and 98.54%, respectively. Similarly, the sensitivity and specificity of CAM-ICU were 75.63% and 96.74%, respectively, and the positive and negative predictive values were 79.65% and 95.93%, respectively. We did not detect an episode of NCSE mimicking delirium in any of our stroke patients who were judged to be delirious by expert assessment. Our results suggest that the ICDSC may be a more suitable tool for delirium screening than the CAM-ICU in patients with neurological deficit. NCSE as a mimic of delirium seems to be less common in the acute phase of stroke than previously reported.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Monitorace kvality spánku a deliria jsou naprosto zásadní pro poskytování moderní intenzivní péče. Představují však přístrojovou a personální výzvu. Nejen proto, že určité metody monitorace, např. polysomnografie, monitorovaný spánek samy ovlivňují. Ačkoliv existují nové alternativy, polysomnografie zůstává zlatým standardem v diagnostice a výzkumu poruch spánku pro nejlepší validitu získaných dat. Bez monitorace a screeningových metod nelze spolehlivě diagnostikovat delirium a poruchy spánku v intenzivní péči a bez jasně stanovené diagnózy nelze zkoumat dopady deliria a snížené kvality spánku. Tento článek shrnuje jednotlivé možnosti monitorace spánku i deliria, jejich výhody a limitace v prostředí intenzivní péče.

Monitoring sleep quality and delirium are essential in providing modern intensive care. They present both equipment and personnel challenges. Not only because certain monitoring methods, such as polysomnography, affect monitored sleep themselves. Although new alternatives exist, polysomnography remains the gold standard in diagnosing and researching sleep disorders for the validity of the data obtained. Without monitoring and screening methods, delirium and sleep disorders cannot be reliably diagnosed in intensive care. Without a clearly established diagnosis, the outcomes of delirium and reduced sleep quality cannot be investigated. This article summarizes various options for monitoring both sleep and delirium, their advantages and limitations in the critical care setting.

• MeSH
• delirium * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• kvalita spánku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí klasifikace   metody   MeSH
• monitory vědomí MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• polysomnografie metody   MeSH
• sběr dat metody   MeSH
• spánek * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Špatná kvalita spánku a rozvoj deliria jsou časté komplikace v intenzivní péči. Incidence obou komplikací je vysoká a pohledem medicíny založené na důkazech jsou v obou případech signifikantně prokázané závažné konsekvence. Stran deliria je k dispozici více dat, zatímco u zhoršené kvality spánku je i vzhledem k technickým limitacím monitorace a diagnostiky významný prostor k dalšímu výzkumu. Tento článek shrnuje data, která jsou k dispozici stran epidemiologie a rizikových faktorů snížené kvality spánku i deliria v prostředí intenzivní péče.

Poor quality of sleep and delirium are frequent complications of intensive care. The incidence of both complications is high, and evidence-based medicine has significantly demonstrated serious consequences in both cases. More data are available on delirium. While there is significant room for further research on sleep quality impairment, there are also technical limitations of monitoring and diagnosis. This article summarises known data on the epidemiology and risk factors of decreased quality of sleep and delirium in the intensive care setting.

• MeSH
• delirium * epidemiologie   etiologie   MeSH
• kvalita spánku MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• rizikové faktory MeSH
• spánek * fyziologie   MeSH
• spánková deprivace MeSH
• stadia spánku MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Despite the high prevalence of depression and anxiety in chronic pain conditions, current knowledge concerning emotional distress among painful diabetic polyneuropathy (pDSPN) and other diabetes mellitus (DM) sufferers is limited. METHODS: This observational multicentre cohort study employed the Hospital Anxiety and Depression Scale, the Beck Depression Inventory II and the State-Trait Anxiety Inventory to assess symptoms of depression and anxiety in several groups with diabetes, as well as in a control group. The study cohort included 347 pDSPN patients aged 63.4 years (median), 55.9% males; 311 pain-free diabetic polyneuropathy (nDSPN) patients aged 63.7 years, 57.9% males; 50 diabetes mellitus (DM) patients without polyneuropathy aged 61.5 years, 44.0% males; and 71 healthy controls (HC) aged 63.0 years, 42.3% males. The roles played in emotional distress were explored in terms of the biological, the clinical (diabetes-, neuropathy- and pain-related), the socio-economic and the cognitive factors (catastrophizing). RESULTS: The study disclosed a significantly higher prevalence of the symptoms of depression and anxiety not only in pDSPN (46.7% and 60.7%, respectively), but also in patients with nDSPN (24.4% and 44.4%) and DM without polyneuropathy (22.0% and 30.0%) compared with HCs (7.0% and 14.1%, p < 0.001). Multiple regression analysis demonstrated the severity of pain and neuropathy, catastrophic thinking, type 2 DM, lower age and female sex as independent contributors to depression and anxiety. CONCLUSIONS: In addition to the severity of neuropathic pain and its cognitive processing, the severity of diabetic polyneuropathy and demographic factors are key independent contributors to emotional distress in diabetic individuals. SIGNIFICANCE: In large cohorts of well-defined painless and painful diabetic polyneuropathy patients and diabetic subjects without polyneuropathy, we found a high prevalence of the symptoms of depression and anxiety, mainly in painful individuals. We have confirmed neuropathic pain, its severity and cognitive processing (pain catastrophizing) as dominant risk factors for depression and anxiety. Furthermore, some demographic factors (lower age, female sex), type 2 diabetes mellitus and severity of diabetic polyneuropathy were newly identified as important contributors to emotional distress independent of pain.

• MeSH
• deprese epidemiologie   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * komplikace   epidemiologie   MeSH
• diabetické neuropatie * MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• průřezové studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• úzkost epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Human brain aging is characterized by the gradual deterioration of its function and structure, affected by the interplay of a multitude of causal factors. The sleep, a periodically repeating state of reversible unconsciousness characterized by distinct electrical brain activity, is crucial for maintaining brain homeostasis. Indeed, insufficient sleep was associated with accelerated brain atrophy and impaired brain functional connectivity. Concurrently, alteration of sleep-related transient electrical events in senescence was correlated with structural and functional deterioration of brain regions responsible for their generation, implying the interconnectedness of sleep and brain structure. This review discusses currently available data on the link between human brain aging and sleep derived from various neuroimaging and neurophysiological methods. We advocate the notion of a mutual relationship between the sleep structure and age-related alterations of functional and structural brain integrity, pointing out the position of high-quality sleep as a potent preventive factor of early brain aging and neurodegeneration. However, further studies are needed to reveal the causality of the relationship between sleep and brain aging.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Přehledné sdělení shrnuje aktuální možnosti diagnostiky a léčby chronické nespavosti a reflektuje specifika českého prostředí (dostupnost jednotlivých léků, možnosti kognitivně-behaviorální terapie). Vychází z recentně aktualizovaných mezinárodních klinických doporučení v oblasti somnologie i doporučení odborných společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Doporučené postupy Evropské společnosti pro výzkum spánku (European Sleep Research Society), Americké akademie spánkové medicíny i Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně se shodují, že léčbou první volby chronické nespavosti je kognitivně-behaviorální terapie (respektive úvodní behaviorální terapie následně rozšířená do klasického kognitivně-behaviorálního pojetí). Při selhání či nedostupnosti psychoterapie panuje shoda na léčbě nespavosti agonisty benzodiazepinových receptorů (zolpidem, zopiklon; terapie nesmí překročit čtyři týdny) a při současné nespavosti a depresi pak léčba sedativními antidepresivy (agomelatin, amitriptylin, mirtazapin). Rovněž mezi těmito doporučenými postupy panuje shoda na nedoporučených (nevhodných) lécích a lékových skupinách: nedoporučena jsou antihistaminika (promethazin), antipsychotika (chlorprothixen, levomepromazin, quetiapin, olanzapin), fytofarmaka (meduňka, tryptofan, mučenka, valeriánské kapky), dále homeopatika a akupunktura. Podávání melatoninu je doporučeno u pacientů starších 55 let jak Psychiatrickou společností, tak Společností všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, naopak není doporučeno evropskými ani americkými doporučenými postupy. Trazodon je doporučen oběma českými i evropskými doporučenými postupy, pro riziko nežádoucích účinků (či absenci dat o jejich výskytu) není doporučen americkou akademií spánkové medicíny. Doporučené postupy Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně zmiňují psychoterapii jen okrajově a pouze jako výčet režimových opatření a kontroly stimulů. S ostatními doporučenými postupy se shodují pouze v možnosti využít antidepresiva (trazodon, mirtazapin, agomelatin) a v užití zolpidemu (jen u pacientů starších 65 let a jen dlouhodobě - v rozporu s ostatními doporučenými postupy i příbalovou informací). Pro potenciál synchronizovat biologické rytmy jsou favorizována antiepileptika (lamotrigin, valproát sodný), stabilizátory nálady (lithium) a antipsychotika druhé generace (tiapridal, olanzapin, risperidon). Indikace vyplývající z příbalové informace i nežádoucí účinky a rizika léků nejsou zohledněny. Kromě zolpidemu je u pacientů starších 65 let doporučován i alprazolam a bromazepam k dlouhodobé substituci "endogenních benzodiazepinů". Úloha fytofarmak (levotryptofanu a valeriánských kapek) je považována za "nezanedbatelnou".

The review summarizes the current possibilities of diagnosis and treat-ment of chronic insomnia and reflects the specifics of the Czech environment (the availability of individual drugs, possibilities of cognitive-behavioral therapy). It is based on recently updated international clinical recommendations in the field of somnology (European Sleep Research Society, American Academy of Sleep Medicine) as well as on the recommendations of professional societies of the Czech Medical Association (CzMA). According to guidelines of the European Sleep Research Society, American Academy of Sleep Medicine and Czech Psychiatric Association (CzMA) is Cognitive behavioral therapy the first-choice therapy, and in case of unavailability or insufficient effect it is recommended to administer benzodiazepine receptor agonists (zolpidem, zopiclone; for maximum of four weeks). In case of comorbid insomnia and depression should be used selected antidepressants (agomelatine, amitriptyline, mirtazapine). All these guidelines are in concordance that below cited drugs (and therapies) arent recommended: antihistamines (promethazine), antipsychotics (chlorprothixene, levomepromazine, quetiapine, olanzapine), phytopharmaceuticals (lemon balm, passionflower, valerian drops), homeopathy and acupuncture. Usage of melatonin is recommended according to Guidelines of the Czech Psychiatric Association (CzMA) and Czech Society of General Practice (CzMA), but isn´t recommended according to European Sleep Research Society and American Academy of Sleep Medicine. Trazodone is not recommended for the risk of side effects (or lack of the data on their side effects) according to American guide-lines, but is recommended according to all others cited guidelines. Guidelines of the Czech Society of General Practice (CzMA) mentioned psychotherapy marginally and only as a list of regime rules and stimulus controls. These guidelines are in concordance with other cited guidelines in recommendation of usage Anti-depressants (trazodone, mirtazapine, agomelatine), antiepileptics (lamotrigine, valproate de-vices), mood stabilizers (lithium) and in usage of zolpidem (but only in patients over 65 and only in long-term scheme - in conflict with other cited guidelines and summary of product characteristics). The second-generation antipsychotics (tiapride, olanzapine, risperidone) and anticonvulsants (lamotrigine, valproate acid) are preferred for the potential to synchronize biological rhythms. Indications of summary product characteristics as well as adverse reactions and risks of drugs were not accounted. In patients over 65 years, zolpidem, alprazolam and bromazepam are recommended as a long-term substitution of lack of "endogenous benzodiazepine". The role of phytopharmaceuticals (L-tryptophan, Valerian drops) is "not negligible".

• Klíčová slova
• chronobioterapie,
• MeSH
• agonisté receptorů GABA-A aplikace a dávkování   MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   MeSH
• chronobiologické jevy MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• látky ovlivňující centrální nervový systém aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• polysomnografie MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• zolpidem aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie terapie   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku * terapie   MeSH
• skupinová psychoterapie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• spánek MeSH
• spánková latence MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výzkumný projekt MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Přehledné sdělení představuje komplexně provázanost nespavosti a neuropatické bolesti (neuropathic pain; NP) v neurofyziologické i psychologické rovině. Zaměřuje se na synergní působení základních léčebných metod v terapii nespavosti a NP a ověřuje možnosti komplexního terapeutického přístupu k těmto klinickým jednotkám. V úvodu jsou definovány základní pojmy "nespavost" a "neuropatická bolest". Dále je představen neurofyziologický a psychologický vztah mezi bolestí a řízením spánku a bdění, který je podkladem časté asociace NP a insomnie a vysvětluje i současný efekt nejčastějších terapeutických intervencí na oba klinické syndromy. Zvláštní důraz je věnován kognitivně-behaviorální terapii (první volba léčby chronické nespavosti), pregabalinu a gabapentinu (oba preparáty jsou léky první volby v terapii NP). U kognitivně-behaviorální terapie je zdůrazněn vedlejší příznivý efekt na NP, a naopak u pregabalinu a gabapentinu potenciál zkvalitnit spánek.

This summary explains the complex relationship between insomnia and neuropathic pain (NP) at both neurophysiological and psychological levels. It is focused on the pos sibilities of synergic action of the first line methods in therapy of insomnia and NP. In the first part we define basic terms such as "neuropathic pain" and "insomnia" and explain their mutual relationship between both clinical syndromes. The review focuses on the complex therapeutic approach covering both these clinical units. Attention is given to cognitive behavioral therapy (as the first treatment choice for chronic insomnia), and to pregabalin and gabapentin (both drugs being the first treatment choice for NP). Both of these therapeutic approaches are complementary: cognitive behavioral therapy has shown to have positive effects in NP treatment, while pregabalin and gabapentin proved to have potential of improving sleep.

• MeSH
• chronická bolest komplikace   MeSH
• gabapentin terapeutické užití   MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie * komplikace   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku * terapie   MeSH
• pregabalin terapeutické užití   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Evokované potenciály vyvolané kontaktním teplem (contact heat evoked potentials; CHEPs) představují novou metodiku testování funkce tenkých nervových vláken a spinotalamických drah. Cílem práce bylo ověřit platnost publikovaných normativních dat v české populaci a vliv parametrů testování a fyziologických proměnných na parametry CHEPs. Soubor a metody: Vyšetření proběhlo v souborech 97 zdravých dobrovolníků (53 žen, věk 20-82 let) a 37 pacientů s diabetickou distální symetrickou senzomotorickou polyneuropatií (DSPN) (14 žen, věk 29-77 let). Testování CHEPs bylo provedeno na dorzu ruky a distálně na bérci pomocí základního a intenzivního teplotního algoritmu. Výsledky: Testování CHEPs bylo většinou dobře tolerováno. Naprostá většina hodnot amplitud i latencí v souboru zdravých kontrol odpovídala normálním rozmezím hodnot těchto parametrů v publikovaných souborech zdravých dobrovolníků. Latence odpovědí byly významně ovlivněny použitým teplotním algoritmem a testovanou lokalizací (p < 0,001) a byly signifikantně kratší u žen (p < 0,05). Amplitudy CHEPs byly u žen naopak vyšší (p < 0,05). Pokles amplitud byl patrný u jedinců vyššího věku (p < 0,05). Pacienti s DSPN vykazovali delší latence (p < 0,05) a nižší amplitudy (p < 0,05) oproti kontrolnímu souboru. Závěry: Publikovaná normativní data CHEPS jsou využitelná pro českou populaci. Při interpretaci výsledků je nutné zohlednit fyziologické proměnné (pohlaví, věk) a parametry testování (testovaná lokalizace, teplotní algoritmus). Na skupinové úrovni je vyšetření využitelné k pomocné diagnostice postižení tenkých nervových vláken v rámci DSPN.

Introduction: Contact heat evoked potentials (CHEPs) represent a new neurophysiological method of functional testing of small nerve fibers and the spinothalamic tracts. The study aimed to confirm the validity of published normal values for this method in the Czech population and to evaluate the influence of physiological and test-related variables on the CHEPs response. Patients and methods: Two groups were included in the study - a healthy control group (97 healthy volunteers; 53 women; age range 20–82 years) and a group of patients with diabetic distal sensorimotor polyneuropathy (DSPN group, 37 patients; 14 women; age range 29-77 years). In all of the participants, CHEPs were examined in the dorsum of the hand and above the ankle using basic and intensive temperature algorithm. Results: The CHEPs testing was mostly well-tolerated. The vast majority of the latencies and amplitudes of the CHEPs responses obtained in the healthy control group fell within the reference range according to the published normal values. Test-related variables showed also a highly significant impact on CHEPs values - the latencies were shorter in hands (compared to the calf) and whenever the intensive temperature algorithm was used (p < 0.001 in both cases). Women had significantly higher amplitudes and shorter latencies (p < 0.05). Older volunteers had significantly lower amplitudes (p < 0.05) than the younger ones. The DSPN group had longer latencies (p < 0.05) and lower amplitudes (p < 0.05) in comparison with control group. Conclusion: The study confirmed validity of published normal values for the Czech population. For precise evaluation of the results, physiological (gender, age) and test-related parameters (tested area, temperature algorithm) should be taken into account. On a group level, CHEPs proved to be a useful tool for small-nerve fiber dysfunction assessment in DSPN.

• Klíčová slova
• spinotalamická dráha, normativní data,
• MeSH
• diabetické neuropatie diagnóza   MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• dospělí MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• neuropatie tenkých vláken * diagnóza   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• somatosenzorické evokované potenciály MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH