OBJECTIVES: To determine whether selected single nucleotide polymorphisms (SNPs) of genes encoding proteins responsible for the activation, transport, or metabolism of dabigatran and apixaban might be associated with a risk of gastrointestinal bleeding in a cohort of adult patients treated with these drugs. No previous study has focused specifically on the association with gastrointestinal bleeding. MATERIALS AND METHODS: Ninety-one patients treated with dabigatran or apixaban were genotyped for selected polymorphisms. The following polymorphisms were studied: ABCB1 gene rs1045642, rs4148738, rs1128503 and rs2032582; CES1 gene rs2244613, rs8192935 and rs2244614; and SULT1A1 gene rs9282861 and SULT1A2 gene rs1136703. Two groups divided by particular drugs and genotypes were compared in terms of the presence (bleeding group) or absence (nonbleeding group) of gastrointestinal bleeding. The genotype distribution was expressed via dominant and recessive models. RESULTS: In patients treated either with dabigatran or with apixaban, no evidence was found to support the association of gastrointestinal bleeding with any genotype for any of the studied SNPs. CONCLUSION: In both dabigatran- and apixaban-treated patients, no associations between the selected polymorphisms and gastrointestinal bleeding risk were found, however the results should be interpreted with caution because of the small cohort size.
- MeSH
- antithrombiny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- dabigatran * škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- farmakogenetika MeSH
- gastrointestinální krvácení * genetika chemicky indukované MeSH
- genotyp MeSH
- inhibitory faktoru Xa škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- P-glykoproteiny MeSH
- pyrazoly * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyridony * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Klíčová slova
- CVD Control II,
- MeSH
- kvalita života MeSH
- nemoci cév diagnóza epidemiologie farmakoterapie klasifikace MeSH
- teleangiektazie diagnóza epidemiologie farmakoterapie MeSH
- varixy diagnóza epidemiologie farmakoterapie MeSH
- výzkum MeSH
- žilní insuficience * diagnóza epidemiologie farmakoterapie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Metody časného odstranění trombu byly do praxe zavedeny s cílem zefektivnit léčbu hluboké žilní trombózy (HŽT). Práce hodnotí výsledky farmakomechanické trombektomie (FMT) u pacientů s akutní ileofemorální (IF) HŽT. Metodika: U 20 pacientů (8 mužů a 12 žen ve věkovém rozmezí 16-75 let) s akutní IF HŽT byla provedena FMT pomocí zařízení AngioJet, v 70 % v kombinaci s následnou katétrem řízenou lokální trombolýzou (KŘT). Průchodnost rekanalizovaného úseku byla kontrolována pomocí UZ před dimisí a následně za 3, 6, 12 měsíců a dále jednou ročně. Získaná data byla analyzována retrospektivně. Výsledky: Rekanalizace bylo dosaženo u všech pacientů, ve 20 % při primární FMT, v 80 % po následné KŘT a opakovaných intervencích, ve 40 % byl zaveden žilní stent. Medián celkového množství podaného trombolytika byl 34 mg. Medián délky endovaskulární léčby byl 21 hodin a celkové doby hospitalizace 6 dnů. Nezávažná klinicky relevantní krvácivá komplikace vznikla u tří pacientů (15 %). Během sledování s časovým odstupem 1 roku od zákroku byla zachována průchodnost rekanalizovaného žilního úseku ve 100 %. Závěr: V naší studii jsme prokázali vysokou efektivitu a bezpečnost léčby IF HŽT pomocí FMT. V časovém odstupu 1 rok od zákroku byla ve všech případech zachována průchodnost rekanalizovaného úseku
Purpose: Early thrombus removal techniques have been introduced to improve the effectiveness of deep vein thrombosis (DVT) treatment. This paper evaluates results of pharmacomechanical thrombectomy (PMT) in patients with acute iliofemoral (IF) DVT. Methods: 20 patients (8 males and 12 females, age range 16-75 years) with acute IF DVT underwent PMT using the Angiojet device, in 70% in combination with catheter-directed thrombolysis (CDT). The patency of the recanalized venous segment was verified ultrasonographically before discharge and subsequently at 3, 6, 12-month follow-up and annually thereafter. Obtained data were analyzed retrospectively. Results: Recanalization was achieved in all patients, in 20% at primary PMT, in 80% after subsequent CDT and repeated interventions. A venous stent was inserted in 40%. The median total amount of administered thrombolytic was 34 mg. The median duration of endovascular treatment was 21 hours, and the median total hospital stay was 6 days. A clinically relevant non-major bleeding complication occurred in 3 patients (15%). During follow-up 1 year after the procedure, 100% patency of the recanalized venous segment was maintained. Conclusion: In our study, we demonstrated high efficacy and safety of IF DVT treatment with PMT. The patency of the recanalized venous segment was preserved in all cases 1 year after the procedure.
- MeSH
- dospělí MeSH
- endovaskulární výkony metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- fibrinolytika aplikace a dávkování MeSH
- hluboká žilní trombóza horní končetiny * diagnostické zobrazování terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza * metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Průzkum CVDcontrol II hodnotil epidemiologická data týkající se chronického žilního onemocnění (CVD) a současnou praxi diagnostiky a léčby tohoto onemocnění v ambulancích praktických lékařů v ČR. Navázal na závěry průzkumu CVDcontrol provedeného v roce 2019 u specialistů (angiologů, dermatologů a cévních chirurgů), který ukázal opožděné zahájení léčby tohoto progredujícího onemocnění a potřebu jeho časnějšího záchytu. Významnou roli by zde mohli sehrát praktičtí lékaři, z nichž se 298 zúčastnilo CVDcontrol II. Tento nový průzkum zařadil 2 980 dospělých pacientů s dříve či nově diagnostikovanou CVD vyšetřených od dubna do června 2022. Potvrdil hlavní zjištění průzkumu CVDcontrol, že i přes přítomnost 2-3 symptomů CVD je léčba tohoto onemocnění zahájena s velkou prodlevou, a to zejména u mladších jedinců. Opoždění léčby CVD bylo zjištěno u 45-55 % pacientů mladších 40 let. Ukázal, že praktičtí lékaři CVD podceňují. Hlavním důvodem zahájení léčby byly varixy, které lze považovat za kosmetický problém. Duplexní ultrasonografie byla provedena jen u 47 % pacientů, navíc u 20 % před ≥ 5 lety. Komprese byla předepsána u 74 % pacientů, ale pouze 20 % ji používalo celoročně. Nejčastěji předepisovanou léčbou CVD byla venofarmaka, ovšem 16 % léčených užívalo venotofarmaka pouze sezónně nebo při výskytu obtíží. 68 % pacientů ve stadiích C4-6 nikdy neabsolvovalo chirurgickou léčbu CVD. Vzhledem k progredujícímu charakteru CVD, který oba průzkumy CVDcontrol potvrdily, je zřejmé, že je potřeba zlepšit časnou a řádnou diagnostiku a léčbu CVD již od iniciálních mírnějších stadií onemocnění, a to zejména u mladších pacientů a v ambulancích praktických lékařů.
The CVDcontrol II survey evaluated the epidemiological data on chronic venous disease (CVD) and the current practice of diagnosis and treatment of CVD in general practitioners' offices in the Czech Republic. It followed up on the findings of the CVDcontrol survey conducted in 2019 among specialists (angiologists, dermatologists and vascular surgeons), which showed a delayed initiation of treatment for this progressive disease and the need for earlier detection. GPs, 298 of whom participated in CVDcontrol II, could play an important role here. This new survey included 2980 adult patients with previously or newly diagnosed CVD screened between April and June 2022. It confirmed the main findings of the CVDcontrol survey that despite the presence of 2-3 symptoms of CVD, there is a long delay in initiating treatment for this disease, especially in younger individuals. Delays in CVD treatment were found in 45-55% of patients under 40 years of age He showed that GPs underestimate CVD. The main reason for initiating treatment was varices, which can be considered a cosmetic problem. Duplex ultrasonography was performed in only 47% of patients, and in 20% before ≥5 years. Compression was prescribed in 74% of patients, but only 20% used it year-round. Veno-pharmaceuticals were the most commonly prescribed treatment for CVD, but 16% of those treated used venoto-pharmaceuticals only seasonally or at the onset of difficulties. 68% of patients in stages C4-6 had never undergone surgical treatment for CVD. Given the progressive nature of CVD, which both CVDcontrol surveys confirmed, it is clear that there is a need to improve early and appropriate diagnosis and treatment of CVD from the initial milder stages of the disease, especially in younger patients and in GP practices.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- registrace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- věk při počátku nemoci MeSH
- žilní insuficience * diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
PURPOSE: Antithrombin (AT) deficiency is a well-known inherited risk factor for venous thromboembolism (VTE). However, F V Leiden and F II20210a mutations have drawn much more attention in the recent years. Therefore, we have decided to analyze the frequency of antithrombin deficiency in different cohorts of patients and tried to formulate indications for its testing. RESULTS: Antithrombin deficiency was found in 4% of patients with recurrent VTE ≤ 50 years of age with, in 1% of patients with splanchnic vein thrombosis and in 2% of cases associated with combined oral contraceptives (COC) use or pregnancy. In patients with central venous thrombosis, antithrombin deficiency was not found. RECOMMENDATION: We consider antithrombin testing useful in patients with thrombosis occuring up to 45 years of age without any risk factors. Namely, females with VTE in pregnancy and puerperium should be tested as well as females with thrombosis on COC, if VTE occurred within the first year of their use. CONCLUSION: In spite of degressive interest in thrombophilia work up, we still consider antithrombin testing useful in defined clinical situations.
- MeSH
- antikoagulancia MeSH
- antithrombiny MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- trombofilie * genetika MeSH
- trombóza * MeSH
- žilní tromboembolie * epidemiologie genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory * komplikace MeSH
- trombóza * diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Těhotenství a zejména období šestinedělí je obecně spojeno s vyšším rizikem rozvoje žilní tromboembolické nemoci, navíc puerperální infekce toto riziko signifikantně zvyšují. Žilní trombóza v peripartálním období je závažnou a potenciálně život ohrožující komplikací. V rámci terapeutického managementu je nutné vždy posuzovat rizika krvácení spojená s antikoagulační léčbou a rizika tromboembolická. Pokud není možné docílit podání plné antikoagulační terapie a přetrvává riziko masivní plicní embolie, je možné zvážit implantaci kaválního filtru. Prezentujeme případ 31leté ženy, u které bylo poporodní období komplikováno rozvojem puerperální sepse s následným vznikem extenzivní hluboké žilní trombózy v pánevním řečišti a dolní duté žíle. Terapeutický plán byl stanoven formou multioborových konzilií. Vzhledem k vysokému riziku krvácení byly terapeutické možnosti léčby tromboembolické nemoci omezené. navíc pacientka pro nezvladatelnou infekci podstoupila abdominální hysterektomii, kde byla před výkonem provedena implantace kaválního filtru jako prevence masivní plicní embolizace v perioperačním období. Tato strategie vedla k vyléčení infekce a tromboembolické nemoci, ale zároveň vedla ke komplikacím spojeným s implantací kaválního filtru.
Gravidity and predominantly postpartum period is generally associated with a substantial risk of thromboembolic disease, and puerperal infections have an additional impact on this risk. Venous thrombosis in postpartum period is severe and potentially life-threatening complication. In the clinical management, it is important to balance risks associated with anticoagulation therapy and thromboembolic risks. If full anticoagulation therapy is contraindicated and the risk of massive pulmonary embolism is high, inferior vena cava filter implantation should be considered. We present a case of 31-year-old woman diagnosed with puerperal sepsis which was further complicated by extensive deep venous thrombosis of pelvic veins and inferior vena cava. Therapeutic plan was determined by multidisciplinary approach. Therapeutic options were limited regarding significant bleeding risk. The patient underwent abdominal hysterectomy because of an uncontrollable infection. Prior to the surgery an implantation of retrievable inferior vena cava filter as a prevention of massive pulmonary embolism during procedure was performed. This strategy led to successful management of infection and thromboembolism, but on the other hand it led to complications related to caval filter implantation.
