• MeSH
• lidé MeSH
• sarkopenie * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• tělesná výkonnost MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• zátěžový test * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Pacienti s fibrilací síní se zvýšeným rizikem CMP a tromboembolických komplikací profitují z antikoagulační léčby. U geriatrických nemocných nad 80 let věku s přidruženou nemocností, omezením v sebeobsluze, s geriatrickými syndromy a křehkostí není dostatek důkazů o jejím přínosu/rizicích. Evropská studie EUROSAF (The EURopean study of Older Subjects with Atrial Fibrillation), probíhající ve 12 evropských zemích, sleduje účinnost antikoagulancií na celkovou mortalitu a jejich bezpečnost. V tomto článku prezentujeme demografické a klinické charakteristiky nemocných propouštěných z lůžek akutní geriatrie s dokumentovanou nevalvulární fibrilací síní v ČR ve dvou centrech (N = 383) a analyzujeme preskripci antikoagulancií s ohledem na geriatrickou křehkost. Průměrný věk nemocných činil 82,3 (± 5,9) roku, 83 % bylo starších 75 let. Potvrdili jsme vysoký stupeň komorbidit (CIRS skóre 1,87 ± 0,30), omezení soběstačnosti v denních činnostech, kognitivní omezení, riziko malnutrice a pádů. Vysoká byla i rizika CHA2DS2-VASc (průměr skóre 5,0 6 ± 1,19) a HAS-BLED (2,84 ± 0,87). Ve sledovaném souboru nebyla antikoagulační léčba předepsána polovině pacientů. Nová perorální antikoagulancia DOAC dostávalo pouze 13 % pacientů. Zvýšené mortalitní riziko / křehkost bylo reflektováno nižší preskripcí antikoagulancií (ve skupině s nejvyšším mortalitním rizikem bylo perorálními antikoagulancii léčeno pouze 17,6 % nemocných oproti 41,3 % ve skupině s nízkým rizikem, p < 0,05). Mezi nejčastějšími důvody nepředepsání byly uváděny v sestupném pořadí: vysoké riziko pádů, non-compliance, odmítnutí léčby pacientem a krvácení v anamnéze. Je třeba dalších studií zahrnujících i vysokověké křehké klinicky komplexní seniory, které by podpořily oprávněnost nepředepisování antikoagulační léčby nebo naopak přinesly důkazy o jejím přínosu v této rizikové populaci.

Patients with atrial fibrillation with higher risk of stroke and thromboembolic complications benefit from anticoagulants treatment. However, there is not enough evidence if such benefit is present in geriatric patients aged 80 years and over with concomitant morbidity, functional limitations in selfcare, with geriatric syndromes and frailty. The aim of the EURopean study of Older Subjects with Atrial Fibrillation (EUROSAF) currently running in 12 European countries is to analyse efficacy of anticoagulants on overall mortality and safety. In this paper we present baseline demographic and clinical characteristics of patients with documented nonvalvular atrial fibrillation discharged from two geriatric centres in CR (N = 383). Further, we analyse the prescription of anticoagulants stratified by geriatric frailty level. The mean age of the sample was 82,3 (± 5,9) years, 83 % was 75 years and older. We confirmed high degree of comorbidities (CIRS score 1.7 ± 0.30), limitations in ADL activities, cognitive impairments, risk of malnutrition and falls. We wound both high risk in CHA2DS2-VASc (mean score 5.06 ± 1.19) as well as HAS-BLED (2.84±0.87). In our sample a half of patients did not receive anticoagulant medication. Novel direct oral antikoagulants DOAC were prescribed only in 13 % of patients. Higher mortality risk/frailty was reflected in lower anticoagulants prescription (in the group with the highest mortality risk MPI-III only 17.6 % received OAK compared to 41.3 % in the group with lowest mortality risk MPI-I, p < 0.05). The most frequent reasons for non-prescribing were in decreasing order: high risk of falls, non- -compliance, treatment refusal and past bleeding. Further studies are needed which would include the oldest old (80+), frail, clinically complex seniors to justify the underprescribing of anticoagulants or confirm their benefit in this high-risk population.

• Klíčová slova
• studie EUROSAF,
• MeSH
• antikoagulancia * terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda prevence a kontrola   MeSH
• fibrilace síní farmakoterapie   MeSH
• křehký senior MeSH
• lidé MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Topinková E, Jurašková B, Hrkal J, Zvolský M, Sládková P. Hodnocení disability s využitím nástroje WHODAS 2.0 u geriatrických pacientů. Pilotní studie WHODAS-GERI. Východiska. Disabilita ve stáří narůstá se zvyšujícím se věkem, polymorbiditou a geriatrickými syndromy, negativně ovlivňuje zdravotní stav a kvalitu života a má negativní sociální i ekonomické dopady. Proto je třeba vyhledávat v populaci seniory s disabilitou a kvantifikovat míru postižení. V ČR proběhla pilotní studie ověřující využitelnost mezinárodního dotazníkového nástroje WHODAS 2.0 u ambulantních geriatrických pacientů (WHODAS-GERI projekt) ve spolupráci ÚZIS ČR a České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. Pacienti a metody. Prospektivní hodnocení 104 pacientů geriatrických ambulancí v 9 centrech, posouzení míry disability s využitím WHODAS 2.0 (36 otázek), posouzení soběstačnosti testy ADL, IADL, posouzení kognice testem MMSE a doplňující dotazníkové šetření u vyšetřujících geriatrů. Výsledky. Rozsah a závažnost celkové disability i 6 domén vycházejících z dotazníku WHODAS 2.0 dobře koreluje s celkovým skóre funkčních testů ADL, IADL a MMSE, rutinně používaných v rámci komplexního geriatrického hodnocení. V některých oblastech je doplňují i o údaje běžně nedostupné (vztahy s lidmi, participace na společenských aktivitách). To potvrdilo i hodnocení testujících lékařů, avšak z jejich hodnocení vyplývají také omezení použití tohoto dotazníku – náročnost vyplnění pro mnohé geriatrické pacienty, nízká specifičnost v některých oblastech a nemožnost jeho využití pro potřeby posudkové služby. Závěry. WHODAS 2.0 je validním nástrojem pro posouzení míry disability u ambulantních geriatrických pacientů. Jeho využití je vhodné za situací, kdy není prováděno komplexní geriatrické zhodnocení funkčního stavu, u vybraných specifických skupin geriatrických pacientů s chronickými stavy a pro zachycení širší oblasti kvality jejich života. Je vhodné provedení rozsáhlejších populačních studií u osob vyššího věku k získání normativních dat, údajů o prevalenci a charakteru disability a využití těchto znalostí pro tvorbu preventivních programů k omezení míry závislosti u seniorské populace.

Topinková E, Jurašková B, Hrkal J, Zvolský M, Sládková P. The assessment of disability using WHODAS 2.0 tool at geriatric patients. A pilot study WHODAS-GERI. Background. Disability in elderly people increases with advancing age, polymorbidity and presence of geriatric syndromes. It negatively influences health status, quality of life and has negative social and economic consequences. Therefore, seniors with disability should be identified and their disability quantified. In the Czech Republic a pilot study with international WHODAS 2.0 tool was conducted for the first time evaluating feasibility and usability of this tool in ambulatory geriatric out-patients in a WHODAS-GERI joint project of the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic and Czech Society of Gerontology and Geriatrics, Czech Medical Association. Patients and methods. Prospective assessment of 104 patients of geriatric clinics in 9 centres, evaluation of disability level using WHODAS 2.0 questionnaire (36 items), self-sufficiency and independence using ADL and IADL tests and cognitive impairment using MMSE test; complementing questionnaire survey in geriatricians performing the assessment. Results. Extent and severity of the overall disability and of the 6 WHODAS 2.0 based domains correlate well with a total scores of functional tests ADL, IADL and MMSE, routinely used as part of comprehensive geriatric assessment. In some domains (interactions with other people, participation in social activities) WHODAS 2.0 provides information which are unknown/not routinely collected. This finding was supported by responses of participating physicians. However, their view on usability is rather cautious as for some patients completion of questionnaire was difficult, for low specificity of some domains and limits for direct use of the results for social allowances eligibility. Conclusions. WHODAS 2.0 seems to be a valid instrument for disability level in geriatric out-patients. Its use is supported when the comprehensive geriatric assessment and evaluation of the functional status and limitations cannot be performed, in selected groups of seniors with chronic conditions and if broader evaluation of quality of life is beneficial. In the future, larger epidemiologic population studies in seniors are needed to gain normative WHODAS 2.0 data, disability prevalence and for use of these information to design preventive programs to reduce dependency level of dependence in older people

• Klíčová slova
• WHODAS 2.0,
• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• diagnostické sebehodnocení * MeSH
• geriatrie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Kardiovaskulární choroby patří k hlavním příčinám úmrtí nejen v mnoha vyspělých zemích, ale i v zemích rozvojových. Podpora zdraví a preventivní činnosti mají ve zdravotnictví významné místo a důležitou roli v ní hraje ošetřovatelství. Hlavním záměrem bylo zmapovat současný stav v oblasti prevence kardiovaskulárních onemocnění z hlediska občanů ve věku 40 let a více.Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaká je úroveň prevence kardiovaskulárních onemocnění, v čem spočívají největší re-zervy z pohledu občanů a jaké jsou představy o zvýšení účinnosti této prevence z pohledu této cílové skupiny. Cílem studie bylo ověřit českou verzi dotazníku zkrácené verze – 36 (SF-36).Zvolena byla kvantitativní metodologie za použití sady dotazníků, kde část tvořil standardizovaný dotazník RAND 36 – Item Health Survey (SF-36), který je používán ke zjišťování kvality života v souvislosti se zdravím. Česká verze dotazníku byla v roce 2016 ověřována na vzorku 1992 občanů ve věku 40 a více let.Nejlépe je hodnocena občany ČR ve věku 40 a více let dimenze společenského fungování, vysoká je rovněž kvalita jejich života v oblasti emoční (malá míra omezení pro emoční problémy) a fyzické činnosti. Naopak jako horší je hodnocena vitalita (energie/únava) a celkové zdraví. Rozdíly mezi muži a ženami v porovnání jednotlivých dimenzí zdraví jsou minimální. S věkem kvalita života v této oblasti klesá.Česká verze dotazníku Short Form – 36 je v České republice hojně využívána. Validizován byl dotazník teprve u našeho soubo-ru, neboť výzkum byl schopen poskytnout taková primární data, na jejichž základě bylo možné provést statistické výpočty a záro-veň aplikovat příslušná testovací kritéria tak, aby bylo možné vytvořit normy tohoto dotazníku aplikovatelné na české podmínky.

Cardiovascular diseases are one of the main causes of death in many developed countries as well as developing countries. Health support and preventative activities are significant in health care as well as nursing. The main goal was to map the contemporary state of the prevention of cardiovascular diseases in people at the age of 40 and older. We aimed to find the level of the prevention of cardiovascular diseases, the largest drawbacks from the people's point of view, and the people's ideas on how to increase the effectiveness of such prevention. The goal of this study was to verify the Czech version of the shortened version of the SF-36 questionnaire. We used a quantitative methodology with questionnaires. In one part, we used the RAND 36 - Item Health Survey (SF-36) standardized questionnaire, which is used for finding out the quality of life regarding health. The Czech version of this questionnaire was verified in 2016 using 1,992 people at the age of 40 and older. Czech citizens at the age of 40 and older best assessed the social domain. Their quality of life is at a high level regarding the emotional domain (low level of emotional problems). On the contrary, vitality (energy/fatigue) and total health had worse assessments. The differences between men and women regarding individual domains are minimal. With age, the quality of life in this area is lower. The Czech version of the Short Form - 36 questionnaire is used a lot in the Czech Republic. It was validated when it was used in our sample group. The research provided the primary data that allowed statistical calculations and the application of testing criteria so that it was possible to create the norms of this questionnaire that could be applied in the Czech Republic.

• MeSH
• kardiovaskulární nemoci * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• primární prevence MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Zdravá ústní dutina je nedílnou součástí celkového zdraví a je významným faktorem při ovlivňování kvality života seniorů. Přestože je orální zdraví v geriatrické populaci neuspokojivé, nevěnuje se zdravotnímu stavu dutiny ústní u seniorů dostatečná pozornost. Zvýšená prevalence zubních kazů, periodontálního onemocnění a ztráta chrupu vede k problémům se žvýkáním, destabilizaci chronických onemocnění a má přímé účinky na celkovou kvalitu života a pohodu jednotlivce. Prioritou gerontostomatologie je zachování chrupu seniorů co nejdéle, aby nedocházelo k radikálnímu odstranění zubů a tím i snížení funkčnosti chrupu, která je zásadní pro příjem potravy seniorů. Kontrola a zlepšování ústního zdraví seniorů je jedním z klíčových cílů multidisciplinárního týmu odpovědného za jejich péči.

Healthy oral cavity is an integral part of overall health and influences significantly quality of life of older people. Despite common health probems in oral cavity many seniors report poor oral care. Higher prevalence of dental carries, periodontal problems and loss of teeth contribute to chewing difficulties, nutritional problems, worsening of chronic morbidity and negativěly influence quality of life and wellbeing. The priority in gerontostomatologic care is to preserve patient's own teeth and ensure sufficient functionality of oral cavity, particularly during eating (chewing and swallowing). In hospital and residential care improvement and monitoring of oral health is one of the key goals of the multidisciplinary team responsible for patient/resident care.

• Klíčová slova
• involuční změny v dutině ústní ve stáří,
• MeSH
• lidé MeSH
• orální hygiena MeSH
• orální zdraví * MeSH
• salivace MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• xerostomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• celkové zubní protézy MeSH
• čištění zubů MeSH
• orální hygiena MeSH
• orální zdraví MeSH
• senioři MeSH
• xerostomie MeSH
• zubní náhrady - čisticí prostředky MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH

• MeSH
• čištění zubů MeSH
• lidé MeSH
• orální hygiena * metody   MeSH
• orální zdraví * MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí MeSH
• zubní protéza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH

Úvod a cíl: Kardiovaskulární onemocnění představují jednu z hlavních příčin nemocnosti a úmrtnosti v České republice.1 V porovnání se západoevropskými zeměmi je výskyt těchto onemocnění v České republice stále vyšší. Mezi kardiovaskulární onemocnění patří řada forem nemocí srdce a cév.2 Nejčastější jsou ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin a hypertenze. Některé rizikové faktory lze ovlivnit. Mezi ovlivnitelné faktory patří zdravá životospráva, kam v případě prevence kardiovaskulárních onemocnění nejčastěji řadíme zanechání kouření, pití alkoholu, zdravou stravu s omezením živočišných tuků, dostatek fyzické aktivity, vyvarování se nadměrné psychické zátěže.3 Rozsáhlý výzkumný projekt byl zaměřen na preventivní intervence v kardiologii. Cílem tohoto příspěvku je prezentace dílčích dat z rozsáhlého šetření, která jsou zaměřena na znalosti pacientů v oblasti ovlivnitelných rizikových faktorů. Metody: K realizaci výzkumného šetření byl využit kvantitativní výzkum. Dotazníkové šetření bylo uskutečněno v dubnu 2016. Data byla zpracována v programu SASD 1.4.12. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě χ2 testu, t-testu a testu nezávislosti. Výzkumný sobor tvořilo 1 992 občanů České republiky. Výsledky: Výzkumný soubor je reprezentativní pro jednotlivé skupiny občanů ČR starších 40 let. Dotazník se zaměřil na znalosti pacientů v oblasti ovlivnitelných rizikových faktorů. Informace o prevenci kardiovaskulárních onemocnění mají respondenti především od lékaře (76,3 %), od člena rodiny (40,8 %), z internetu (38,6 %), od všeobecných sester (31,7 %), z masmédií (30,1 %) a od přátel (24,9 %). Jako další zdroje uváděli respondenti odborné publikace. Mladší lidé hledají informace o zdravé životosprávě častěji na internetu a starší občané raději zjišťují informace u zdravotnického personálu. Většina dotázaných občanů chce získat informace především od lékaře (80,9 %). Většina občanů (93 %) považuje informace o prevenci za užitečné. Závěr: Z analýzy získaných dat vyplývá, že občané získávají informace o ovlivnitelných rizikových faktorech v největší míře od lékařů, dále od členů rodiny a z internetu. Pro lékařské a zejména nelékařské zdravotnické pracovníky je toto významným zjištěním. Pokud chceme zlepšit preventivní aktivity, snížit výskyt kardiovaskulárních onemocnění či snížit riziko vzniku komplikací, je vhodná edukace nezbytná. Právě zdravotnický personál, lékaři a také sestry by měli stát v popředí a pacientům předávat náležité informace.

Introduction and goal: Cardiovascular diseases constitute one of the main causes of morbidity and morta-lity in the Czech Republic.1 As compared to Western European countries, the incidence of such diseases is still higher in the Czech Republic. Cardiovascular diseases include a number of forms of heart and vessel diseases.2 They are most frequently: ischaemic heart disease, cerebrovascular accident, ischaemic disease of lower extremities and hypertension. Some risk factors can be infl uenced. The infl uenceable factors include healthy life style that, for prevention of cardiovascular diseases, most frequently covers stopping smoking, alcohol drinking, healthy diet with reduction of animal fats, suffi cient exercise, avoiding excessive mental strain.3 The extensive research project was focused on preventive interventions in cardiology. The goal of this article consists of presenting partial data from an extensive research, which are focused on the patients’ knowledge in the area of infl uenceable risk factors. Methods: The study was implemented under use of quantitative research. The questionnaire research took place in April 2016. The data were processed in SASD 1.4.12 Program. The degree of dependence of selected characteristics was determined based on2, t-test and independence test. The research set consisted of 1992 citizens of the Czech Republic.Results: The research set is representative for individual groups of Czech citizens aged 40 years and more. The questionnaire was focused on the knowledge of patients in the area of infl uenceable risk factors. The respondents have got the information on prevention of cardiovascular diseases primarily from the physi-cian (76.3%), from a family member (40.8%), from the Internet (38.6%), from general nurses (31.7%), from mass media (30.1%), and from friends (24.9%). Expert publications were reported by the respondents as further sources. Younger people search information on healthy life style more frequently in the Internet while older citizens prefer getting information from the healthcare staff. The most respondents want to get information primarily from the physician (80.9%). The most citizens (93%) consider the information on prevention useful.Conclusion: The analysis of the acquired data shows that the citizens get the information on infl uenceable risk factors primarily from the physicians, followed by family members and the Internet. This is an important fi nding for medical and particularly for non-medical healthcare workers. If we want to improve the preven-tive activities, reduce the incidence of cardiovascular diseases or reduce the risk of complications, adequate education is indispensable. The healthcare staff, both physicians and nurses, should be in the foreground and pass the proper information to the patients.

Výskyt kardiovaskulárních chorob je vázán na rizikové faktory životního stylu. Tradičními ovlivnitelnými faktory jsou kouření, výživa, fyzická aktivita a psychosociální faktory. Mezi psychosociální faktory konkrétně patří nízké socioekonomické postavení, nedostatek sociální opory, pracovní stres a stav nebo způsob rodinného života, deprese a úzkost, nepřátelství. Cílem předložené studie bylo prokázat souvislost názorů na sledování vybraných psychosociálních faktorů kardiovaskulárních chorob s vybranými sociodemografickými charakteristikami. K naplnění cílů byla využita kvantitativní metoda s využitím řízených rozhovorů. Celkem bylo osloveno 1 992 osob ve věku 40 let. Soubor byl reprezentativní věkem, pohlavím i bydlištěm. Zjištěné informace byly podrobeny statistické analýze a míra závislosti byla hodnocena pomocí chí-2 testu, t-testu a testu analýzy. Z výsledků je patrné, že se lékaři v rámci prevence ve své praxi orientují na získání informací o zaměstnání svých pacientů, o životním stylu pacienta i o tom, jak diagnostikované kardiovaskulární onemocnění ovlivňuje běžný život pacientů. Méně často dochází v praxi ke zjištění otázek k socioekonomickým faktorům. Ve většině otázek byla zachycena signifikantní souvislost s věkem, zaměstnáním a rodinným stavem. Kladně na otázky častěji odpovídali respondenti nad 60 let, respondenti ovdovělí a respondenti v invalidním nebo starobním důchodu. Tento fakt může souviset s cílenou intervencí u těchto ohrožených skupin pacientů. Pro většinu respondentů je rodina oporou v úpravě životosprávy.

The incidence of cardiovascular disease is linked to the risk factors of lifestyle. Traditional influences are smoking, diet, physical activity and psychosocial factors. Psychosocial factors include low socio-economic status, lack of social support, work-related stress and the state or type of family life, depression and anxiety, and hostility. The aim of this study was to demonstrate the connection of the views on selected psychosocial factors of cardiovascular diseases with selected sociodemographic characteristics. A quantitative method using quantitative interviews was used to achieve the objectives. In total, 1,992 persons aged 40 years and older were addressed. The set was representative of age, gender, and residence. The information obtained was subjected to statistical analysis and the rate of dependence was assessed by the chi-2 test, the t-test and the analysis of the test. The results show that in prevention the doctors are focused on obtaining information about the employment of their patients, the patient's lifestyle and how the diagnosed cardiovascular disease affects the normal life of patients. Less often, in practice, questions on socio-economic factors are found. In most questions, there was a significant link with age, employment and family status. Positive questions were more often answered by respondents over the age of 60, widowed respondents and respondents in disability or retirement age. This may be related to targeted interventions for these vulnerable groups of patients. For most respondents, the family is a foothold of lifestyle change.

Cílem příspěvku je popsat přínos pohybové aktivity v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a možnosti sester a lékařů při poskytování zdravotní edukace v oblasti pohybových aktivit. Příspěvek přináší data z kvantitativního výzkumu, který byl realizován za účelem zjištění stavu edukace v oblasti pohybových aktivit. Lze konstatovat, že o změně životního stylu z hlediska úpravy pohybových aktivit hovoří s občany častěji lékař než sestra. O nutnosti úprav pohybových aktivit hovoří s pacientem vždy nebo často přibližně pětina lékařů, necelá čtvrtina lékařů na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů s lékařem o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle pohlaví, věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, místa bydliště a zaměstnání. O nutnosti úprav v pohybových aktivitách hovoří s pacientem vždy nebo často 11,4 % sester, více než dvě pětiny sester na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů se sestrou o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, velikosti místa bydliště a zaměstnání. Z hlediska změny cvičení hodnotí občané pozitivněji vliv lékařů. Vliv sestry na změnu cvičení hodnotí jako velmi dobrý či dobrý 24,8 % občanů, průměrné hodnocení zvolilo 51,1 % dotázaných a jako špatný či velmi špatný označilo vliv sestry v této oblasti 24,1 % respondentů. Hodnocení vlivu sestry na změnu cvičení významně souvisí s pohlavím, velikostí místa bydliště a zaměstnáním občana. Výzkumné šetření prokázalo, že přestože aktivita je zdravotnickými pracovníky nabízena, občané, především ve věkové kategorii 40–59 let, této možnosti nevyužívají.

The aim of this article is to show the positive effects of physical activities in the prevention of cardiovascular illnesses and the options of nurses and doctors in providing education regarding physical activities. The data were collected using the quantitative research method, which intended to find out the level of education regarding physical activities. We can say that doctors speak with their patients about physical activities more frequently than nurses. Approximately one fifth of doctors always or frequently speak about changes in physical activities and almost one quarter do not speak about it with the patients at all. The frequency of conversations with doctors about the changes in physical activities varies by patients' gender, age, education, marital status, place of residence and employment. 11.4% of nurses always or frequently speak about this topic with patients and two fifths never speak about it. The frequency of conversations with nurses about the changes in physical activities varies by patients' gender, age, education, marital status, place of residence and employment. People assess the influence of doctors more positively. 24.8% of respondents assessed a nurse's influence as very good or good, 51.1% assessed it as average and 24.1% assessed it as bad. The assessment of a nurse's influence regarding changes in physical activities was related to patients' gender, size of residence and employment. The research showed that, although the activities are offered by medical personnel, mostly people between 40 and 59 years do not use this possibility.