JavaScript NENÍ povolen !

AIM: TheAIM of this study was to use the beta-titanium alloy Ti38Nb6Ta for production of a new construction line of implants, perform testing on animals and preclinical tests. MATERIALS AND METHODS: Within this study, a new PV I implant with five construction variants was developed. The implant includes three types of threads - microthreads and flat threads of two types with a different depth. Further, the PV I implant was tested on minipigs. Subsequently, preclinical tests of 150 implants were performed and assessed. The age interval of patients was from 18 to 74 years. RESULTS: Beta titanium alloy exhibited higher strength than titanium alloys. Anti-corrosion resistance was also higher. The implant from beta-alloy was inserted in the tibias of minipigs. Sections showed good osseointegration of the PV I implant. During the preclinical tests, 150 implants were inserted with the success rate of 99.33% after the two year assessment. The assessment also included handicapped patients who are not usually assessed in classical studies. Finally, the implantation protocol and documentation of a new implantation system PV I was designed. At the same time the industrial sample of this implant was formed and accepted. CONCLUSION: A new anti-rotation PV I implant with microthreads and conical anchorage of the abutment into the fixture was formed. The beta-titanium alloy Ti38Nb6Ta used for the implant was biocompatible and had higher mechanical and physical properties than the existing titanium alloys. The PV I implant was recommended for clinical application.

Článek

Mechanical properties and microstructure of Ti-35.5Nb-5.7Ta beta alloy

Bratislavské lekárske listy. 2015 ; 116 (2) : 88-92.

ISSN 0006-9248
Medvik
Zdroj

MeSH
biokompatibilní materiály analýza chemie MeSH
biomedicínské technologie metody MeSH
mechanický stres MeSH
pevnost v tahu MeSH
povrchové vlastnosti MeSH
slitiny chemie MeSH
titan chemie MeSH
transmisní elektronová mikroskopie MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH

Článek

Cytocompatibility of mplants coated with titanium nitride and zirconium nitride

Bratislavské lekárske listy. 2015 ; 116 (3) : 154-156.

ISSN 0006-9248
Medvik
Zdroj

MeSH
biokompatibilní potahované materiály * chemie MeSH
gingiva MeSH
lidé MeSH
osteointegrace MeSH
povrchové vlastnosti MeSH
protézy a implantáty MeSH
slitiny chemie MeSH
sloučeniny boru chemie MeSH
testování materiálů MeSH
titan chemie MeSH
zirkonium chemie MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH

Článek

Dentální implantologie při léčbě následků parézy nervus facialis v dětském věku
[Dental implantology in the treatment of the after-effects of the juvenile paresis nervus facialis]

Česká stomatologie a Praktické zubní lékařství. 2013 ; 113-61 (5) : 120-125.

ISSN 1213-0613
Medvik
Zdroj

Úvod a cíl: Práce se zabývá problematikou případu parézy n. facialis v dětském věku a následcích vzniklých na podkladě tohoto onemocnění. Autoři rozdělují hypodoncie na získané a dědičné. Z nich vyčleňují hypodoncie získané na podkladě agens, kam patří i paréza n. facialis. Dále popisují etiopatogenezi a charakteristiku parézy n. facialis. Ukazují souvislost mezi onemocněním a parézou n. facialis. Dále popisují souvislost vývoje stálé dentice a poškození zubních zárodků. Tato poškození odpovídají časovému rozložení ve vývoji dentice. Metody: Autoři ukazují příklad onemocnění parézy n. facialis vzniklého v sedmi letech věku. Šlo o juvenilní jednostrannou parézu. Byly zde hypodoncie pravé a nepravé, které byly výsledkem poškození v daném věku. Mimo problematiku zubů zde byla problematika vývoje dolní čelisti a měkkých tkání obličeje. U pacienta byl stanoven celý léčebný plán s několika stomatologickými odbornostmi. Výsledky: Jako první se přistoupilo k extrakcím nevyhovující dentice, která byla v důsledku nevyvinutí zubních zárodků neschopna dalšího protetického využití. Následovala augmentace alveolu, především v horizontálním rozměru, s částečným vertikálním zvýšením do výšky kostních sept zubů kryjících defekt. Dále byly inzerovány dentální implantáty do takto upravené dolní čelisti společně s implantací do oblasti pravé hypodoncie. Následovalo estetické doplnění měkkých tkání epitézou. Pacient byl dále hodnocen pomocí rtg zobrazení s odstupem po dobu deseti let od začátku terapie. Závěr: Paréza n. facialis je onemocnění, kde z pohledu stomatologie dochází k velmi závažnému poškození zubních zárodků ve spojitosti s věkem. Časté jsou zde augmentační techniky pro doplnění defektního alveolu, především v horizontálním směru, s následným ošetřením pomocí dentálních implantátů. Následně defekt měkkých tkání obličeje postižené strany nás vede k doplnění měkkých tkání v ústech za pomocí epitézy. Autoři tak kladou důraz na komplexnost ošetření s ohledem na postižení nejen stálé dentice, ale také okolních struktur.

Introduction and objective: In this paper, the authors deal with the problems of juvenile paresis n. facialis and after-effects of this disease. The authors divide the hypodontia acquired and hereditary. Of these, allocating hypodontia obtained on the basis of agents, which include paresis n. facialis. Further describe the genesis and characteristics of paresis n. facialis. They show link between disease and paralysis of the facial nerve. It also describes the development in the permanent dentition and dental damage fetuses. This damage corresponding time distribution in developing dentition. Methods: The authors show examples of diseases resulting from facial nerve palsy in seven years of age. It was a juvenile unilateral paresis. There were hypodontia true and false, which were the result of damage at a given age. Outside the teeth issue here, the issue of mandible and soft tissues of the face. The patient was determined throughout the treatment plan with several dental skills. Results: It was first approached to extractions poor dentition, which was due to undeveloped embryos incapable of further dental prosthetic use. This was followed by augmentation of alveolar mainly in the horizontal dimension with partial vertical increase in bone height sept teeth covering the defect. Furthermore, the advertised dental implants in the lower jaw so prepared, together with implantation in the right hypodontia. Followed by addition of aesthetic soft tissue prosthesis. The patient was further evaluated using X-ray view from a distance for 10 years from the start of therapy. Conclusion: Paresisi n. facialis is a disease where the terms of dentistry causes very serious damage to the dental germs, with the age. Frequently there are augmentation techniques to supplement defective alveolar mainly in the horizontal direction, followed by treatment with dental implants. Subsequently defect of soft tissues of the face affected parties leads us to supplement the soft tissues of the mouth using prostheses. The authors thus emphasize the complexity of the treatment with respect to disability not only permanent dentition, but also the surrounding structures.