Je dobře známo, že suboptimální léčba hypertenze zvyšuje nemocnost a úmrtnost pacientů a že NSA patří mezi léky, které mohou krevní tlak zvyšovat. Do nedávné doby byl paracetamol považován za analgetikum, které takové účinky nemá. Některé nové informace však vzbuzují obavy o bezpečnost alespoň u části pacientů s arteriální hypertenzí při podávání paracetamolu. Tento přehledový článek předkládá informace o možném vlivu paracetamolu i NSA na krevní tlak hypertoniků i pacientů bez hypertenze. Z dostupných údajů vyplývá, že negativní vliv NSA je zřejmě intenzivnější než vliv paracetamolu.
It is well known that suboptimal treatment of hypertension increases patient morbidity and mortality and that NSAIDs belong to the drugs that can raise blood pressure. Until recently, paracetamol was considered an analgesic that does not have such effects. However, some new information raises concerns about the safety of at least some patients with arterial hypertension when taking paracetamol. This review article presents information on the possible effect of paracetamol and NSAIDs on the blood pressure of hypertensive and non-hypertensive patients. From the available data, it appears that the negative impact of NSAIDs is more intense than the effect of paracetamol.
Světová zdravotnická organizace (WHO) označila antimikrobiální rezistenci za jedno z největších rizik pro globální zdraví. V roce 2019 vedla antibiotická rezistence celosvětově k 4,95 milionu úmrtí. Hlavní příčinou je expozice bakterií antibiotikům, zejména v humánní medicíně, kde hraje roli i způsob a délka jejich užívání. Existují důkazy, že zlepšení antibiotické preskripce může vést ke snížení antimikrobiální rezistence. Většina antibiotik je předepisována ambulantním pacientům, zejména pro respirační infekce, kde jsou často užívána nevhodně. Pro zlepšení preskripce je nutné ovlivnit nejen množství předepsaných antibiotik, ale také preferovat antibiotika s nižším potenciálem pro rozvoj rezistence a menším vlivem na mikroflóru hostitele (tzv. ekologická antibiotika). Cílem předkládaného textu je seznámit čtenáře s platnými doporučenými postupy Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP) ČLS JEP pro terapii nejčastějších infekcí v ambulantní praxi a srovnat je s doporučenými postupy WHO, NICE (National Institute for Health and Care Excellence) či vybraných odborných společností.
The World Health Organization (WHO) has identified antimicrobial resistance as one of the leading risks to global health. In 2019, antibiotic resistance led to 4.95 million deaths worldwide. The primary cause is the exposure of bacteria to antibiotics, especially in human medicine. There is evidence that improving antibiotic prescriptions can reduce antimicrobial resistance. Most antibiotics are prescribed to outpatients, often for respiratory infections, where they are frequently overused. To improve clinical practice, it is necessary to influence not only the quantity of prescribed antibiotics but also to prefer antibiotics with a lower potential for developing resistance and collateral damage. The aim of this article is to present the current guidelines of SKAP CLS JEP for the treatment of the most common infections in outpatient practice and to compare them with the guidelines of WHO, NICE, and other societies.
- MeSH
- ambulantní péče * organizace a řízení MeSH
- antibakteriální látky * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antibiotická politika metody organizace a řízení MeSH
- antibiotická rezistence účinky léků MeSH
- infekce močového ústrojí farmakoterapie MeSH
- infekční nemoci kůže farmakoterapie MeSH
- infekční nemoci * farmakoterapie MeSH
- lékové předpisy MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- agregace trombocytů účinky léků MeSH
- antiflogistika nesteroidní MeSH
- Aspirin aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lékové postižení jater MeSH
- lidé MeSH
- metamizol * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Antimigrenika jsou dynamicky se vyvíjející skupinou léčiv, u které s nárůstem klinických poznatků o účinnosti adekvátně rostou také poznatky o bezpečnosti a lékových interakcích. Tento článek navazuje na dvě předchozí sdělení publikovaná v tomto odborném periodiku věnovaná problematice lékových interakcí antimigrenik. Jakkoliv by se mohlo zdát, že od odevzdání rukopisu uplynuly pouze tři roky a že se za tak krátkou dobu nic významného v oblasti lékových interakcí neudálo, je spíše opak pravdou. Potvrdilo se s definitivní platností, že nová antimigrenika ze skupiny tzv. gepantů představují v oblasti lékových interakcí problém, neboť klinicky významně interagují s inhibitory a induktory CYP3A4, což vyžaduje ze strany lékaře provedení konkrétních intervencí. Potvrdilo se také, že lasmiditan a zejména biologická léčba jsou z hlediska lékových interakcí velmi bezpečnou terapií.
Antimigraines are a dynamically developing group of drugs, for which, with the increase in clinical knowledge about effectiveness, knowledge about safety and drug interactions also grows adequately. This article follows on from 2 parts of the previous communication published in this professional periodical dedicated to the issue of drug interactions. Although it might seem that only 3 years have passed since the submission of the manuscript and that nothing significant has happened in the field of drug interactions in such a short time, the opposite is more true. It has been definitively confirmed that the new antimigraine drugs from the group of so‐called gepants represent a problem in the area of drug interactions, as they clinically significantly interact with inhibitors and inducers of CYP3A4, which requires the physician to carry out specific interventions. It has also been confirmed that lasmiditan and especially biological treatment are a very safe therapy in terms of drug interactions.
- Klíčová slova
- lasmiditan, rimegepant, ubrogepant, atogepant,
- MeSH
- antagonisté CGRP receptorů farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- farmakoterapie * metody MeSH
- humanizované monoklonální protilátky farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- inhibitory cytochromu P450 CYP3A farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- migréna * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- takrolimus * farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
