Sborník prací přednesených na konferenci, která se zaměřila na bolest v lékařství a souvisejících oborech. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• analgezie MeSH
• bioetika MeSH
• bolest MeSH
• klinické lékařství MeSH
• management bolesti MeSH
• psychologie MeSH
• psychoterapie MeSH
• teologie MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH
• zprávy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• algeziologie
• etika, bioetika, lékařská etika

Neurotropic pathogens, notably, herpesviruses, have been associated with significant neuropsychiatric effects. As a group, these pathogens can exploit molecular mimicry mechanisms to manipulate the host central nervous system to their advantage. Here, we present a systematic computational approach that may ultimately be used to unravel protein-protein interactions and molecular mimicry processes that have not yet been solved experimentally. Toward this end, we validate this approach by replicating a set of pre-existing experimental findings that document the structural and functional similarities shared by the human cytomegalovirus-encoded UL144 glycoprotein and human tumor necrosis factor receptor superfamily member 14 (TNFRSF14). We began with a thorough exploration of the Homo sapiens protein database using the Basic Local Alignment Search Tool (BLASTx) to identify proteins sharing sequence homology with UL144. Subsequently, we used AlphaFold2 to predict the independent three-dimensional structures of UL144 and TNFRSF14. This was followed by a comprehensive structural comparison facilitated by Distance-Matrix Alignment and Foldseek. Finally, we used AlphaFold-multimer and PPIscreenML to elucidate potential protein complexes and confirm the predicted binding activities of both UL144 and TNFRSF14. We then used our in silico approach to replicate the experimental finding that revealed TNFRSF14 binding to both B- and T-lymphocyte attenuator (BTLA) and glycoprotein domain and UL144 binding to BTLA alone. This computational framework offers promise in identifying structural similarities and interactions between pathogen-encoded proteins and their host counterparts. This information will provide valuable insights into the cognitive mechanisms underlying the neuropsychiatric effects of viral infections.

• MeSH
• kognice fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární mimikry * MeSH
• molekulární modely MeSH
• sekvence aminokyselin MeSH
• vazba proteinů MeSH
• virové proteiny metabolismus   chemie   MeSH
• výpočetní biologie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Mitochondria, the cellular powerhouses with bacterial evolutionary origins, play a pivotal role in maintaining neuronal function and cognitive health. Several viruses have developed sophisticated mechanisms to target and disrupt mitochondrial function which contribute to cognitive decline and neurodegeneration. The interplay between viruses and mitochondria might be traced to their co-evolutionary history with bacteria and may reflect ancient interactions that have shaped modern mitochondrial biology.

• MeSH
• biologická evoluce * MeSH
• kognice fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mitochondrie * metabolismus   MeSH
• neurodegenerativní nemoci * metabolismus   patologie   patofyziologie   MeSH
• viry MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Příručka, která se zaměřuje na ochranu práv dětí a na prevenci zneužívání a také na hodnocení prospívání dítěte a péče o dítě ze strany rodičů. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• ochrana práv dítěte MeSH
• péče o dítě MeSH
• rodina MeSH
• sociální práce MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• zneužívané dítě prevence a kontrola   MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení
• NLK Obory
• sociologie
• lidská práva

INTRODUCTION: The issue of the impact of religion and spirituality on mental health is a phenomenon which has recently become increasingly more accentuated. Despite the attention given to the topic, many questions still remain as to whether and how religion and spirituality affect a person's mental wellbeing. In the text below, we have focused on examining the relationship between religion and spirituality and mental health among young adults in the Czech Republic. Research also explored the idea that forgiveness can be viewed as a component of religion or spirituality. MATERIALS AND METHODS: The research project was executed in close cooperation with STEM/MARK, a renowned data collection agency. The methodological framework was constructed with a dual focus: leveraging standardized questionnaires to ensure data reliability and comparability while also incorporating tailored questions that delve into the participants' socioeconomic status (SES) and background details. The study unfolded across four online sessions, a format chosen for its convenience and effectiveness in facilitating participant engagement while accommodating our respondents' diverse schedules. The total sample approached comprised of 270 young adults that expressed certain form of religiosity. RESULTS: Forgiveness and the depth of one's personal religious or spiritual history emerged as the most influential factors. Forgiveness was significantly associated with an increase in self-blame (positively), and decrease in refocusing, planning (both negatively), and putting things into perspective (negatively) (Beta = 0.25, Beta = -0.06, and Beta = -0.16, respectively). In contrast, a deeper personal religious history was positively associated with self-blame, rumination, and refocusing (Beta = 0.22, Beta = 0.13, and Beta = 0.15, respectively). CONCLUSION: The finding that forgiveness may be a risk factor associated with regularly elevated depressive symptoms, stress, and maladaptive coping strategies such as self-blame and ruminating over problems, while negatively affecting physical, psychological, and environmental quality of life, clearly points to the need to examine the inner aspects of individual religions and spiritualities. These findings suggest that religious and spiritual beliefs may play a key role in how people experience and manage the emotional burdens and difficulties of life.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Secure forensic hospital treatments are resource-intensive, aiming to rehabilitate offenders and enhance public safety. While these treatments consume significant portions of mental health budgets and show efficacy in some countries, their effectiveness in Czechia remains underexplored. Previous research has highlighted various factors influencing the likelihood of discharge from these institutions. Notably, the role of sociodemographic variables and the length of stay (LoS) in the context of forensic treatments has presented inconsistent findings across studies. METHODS: The study, part of the 'Deinstitutionalization project' in Czechia, collected data from all inpatient forensic care hospitals. A total of 793 patients (711 male, 79 female and 3 unknown) were included. Data collection spanned 6 months, with tools like HoNOS, HoNOS-Secure, MOAS, HCR-20V3 and AQoL-8D employed to assess various aspects of patient health, behaviour, risk and quality of life. RESULTS: The study revealed several determinants influencing patient discharge from forensic hospitals. Key assessment tools, such as HoNOS secure scores and the HCR-20 clinical subscale, showed that higher scores equated to lower chances of release. Furthermore, specific diagnoses like substance use disorder increased discharge odds, while a mental retardation diagnosis significantly reduced it. The type of index offense showed no influence on discharge decisions. CONCLUSION: Factors like reduced risk behaviours, absence of mental retardation diagnosis, social support and secure post-release housing plans played significant roles. The results underscored the importance of using standardized assessment tools over clinical judgement. A standout insight was the unique challenges faced by patients diagnosed with mental retardation, emphasizing a need for specialized care units or tailored programmes.

• MeSH
• deinstitucionalizace MeSH
• délka pobytu * MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy * terapie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• propuštění pacienta * MeSH
• soudní psychiatrie MeSH
• ústavy pro duševně nemocné * MeSH
• zločinci psychologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Depresivní porucha, jako jedno z nejčastějších duševních onemocnění, nepříznivě ovlivňuje životy a zdravotní stav mnoha lidí po celém světě. Vyskytuje se v jakémkoliv věku, nejčastěji však mezi 20. a 40. rokem života. Celosvětově trpí každoročně depresivními poruchami přibližně 100 milionů lidí, přičemž u řady jedinců je terapie doprovázena částečnou léčebnou odpovědí nebo přímo rezistencí k léčbě, což trvale zvyšuje potřebu hledání efektivních strategií prevence a léčby, ale také průběžné monitorování a vyhodnocování aktuálně využívaných přístupů v běžné klinické praxi. Materiály a metody: Šířeji koncipovaná studie s pracovním názvem UMBRELLA byla neintervenční, observační, multicentrická studie, jejíž první etapa je zaměřená na tzv. "real world evidence" důvodů pro změnu psychofarmakologické léčby a jejího detailního charakteru u pacientů trpících depresivní epizodou periodické depresivní poruchy. Do závěrečného vyhodnocení byla zařazena data 267 pacientů léčených v psychiatrických ambulancích v České republice, které na sondě mapující reálnou klinickou praxi participovaly. Výsledky: Analyzována byla data od 74 mužů (27,7 %) a 193 žen (72,3 %) s průměrným věkem 49 let. Změny léčby byly prováděny lékařem na základě vyhodnocení přítomných reziduálních příznaků onemocnění, přičemž nejčastějšími problémy byly perzistující depresivní nálada, únava a anhedonie. Nejčastěji používané léčivé přípravky zahrnovaly antidepresiva (např. escitalopram, venlafaxin, sertralin), atypická antipsychotika (např. quetiapin) a klasická antipsychotika (např. chlorprothixen). Úprava farmakologické léčby byla nejčastěji provedena manipulací s antidepresivy, změnou účinné látky či úpravami jejich denních dávek. Diskuse a závěr: Předkládaná naturalistická observační studie zmapovala důvody pro změnu farmakologického přístupu a vlastní charakter nově zvolené léčebné strategie. Zjištěná heterogenita způsobů manipulace s farmakologickou léčbou potvrzuje, že léčba depresivních epizod v klinické praxi probíhá individualizovaným postupem u každého jednotlivého pacienta. Zde narážíme na snahu po uplatňování doporučených postupů v léčbě tohoto rozšířeného duševního onemocnění, které velmi efektivně popisují léčbu iniciálních epizod a v případě opakovaných epizod by také měly obsahovat základní principy terapeutického přístupu k řešení této problematiky. Zjištění, že i v rámci opakovaných epizod periodické depresivní poruchy lze efektivně zasáhnout zvýšením dávky antidepresiva nebo jeho změnou, podporuje snahu po edukaci specialistů i praktických lékařů v těchto bazálních postupech léčby. Celkově studie přináší informace reflektující běžnou klinickou praxi a podtrhuje význam iniciace strategie změny farmakologického přístupu u každého pacienta, v kterékoliv etapě léčby tohoto duševního onemocnění.

Introduction: Depressive disorder, as one of the most common mental illnesses, adversely affects the lives and health of many people around the world. It occurs at any age, but most commonly between the ages of 20 and 40. Worldwide, approximately 100 million people suffer from depressive disorders each year, with many individuals experiencing partial treatment response or treatment resistance, which continually increases the need to find effective prevention and treatment strategies, as well as to monitor and evaluate currently used approaches in routine clinical practice. Materials and methods: The more broadly conceived study, working title UMBRELLA, was a non-interventional, observational, multicentre study, the first phase of which focused on the so-called "real world evidence? of reasons for changing psychopharmacological treatment and its detailed nature in patients suffering from a depressive episode of periodic depressive disorder. The final evaluation included data from 267 patients treated in psychiatric outpatient clinics in the Czech Republic that participated in the probe into their own clinical practice. Results: Data from 74 men (27.7%) and 193 women (72.3%) with a mean age of 49 years were analysed. Changes in treatment were made by the physician based on an assessment of the residual symptoms present, with persistent depressed mood, fatigue and anhedonia being the most common problems. The most commonly used medications included antidepressants (e.g., escitalopram, venlafaxine, sertraline), atypical antipsychotics (e.g., quetiapine), and classic antipsychotics (e.g., chlorprothixene). Adjustments to pharmacological treatment were most commonly made by manipulating antidepressants, changing the active ingredient, or modifying their daily doses. Discussion and conclusion: The present naturalistic observational study mapped the reasons for the change in pharmacological approach and the actual nature of the newly chosen treatment strategy. The observed heterogeneity of pharmacological treatment manipulation patterns confirms that the treatment of depressive episodes in clinical practice follows an individualized approach for each individual patient. Here, we encounter a desire for the application of recommended practices in the treatment of this widespread mental illness, which very effectively describe the treatment of initial episodes and, in the case of recurrent episodes, should provide the basic principles of a therapeutic approach to the management of this problem. The finding that, even in the context of recurrent episodes of periodic depressive disorder, effective intervention can be achieved by increasing the dose of antidepressant medication or changing it, supports the drive to educate specialists and practitioners in these basic treatment approaches. Overall, the study provides information that reflects common clinical practice and underscores the importance of initiating a strategy to change the pharmacological approach in any patient, at any stage of the treatment of this mental illness.

• MeSH
• ambulantní péče MeSH
• antidepresiva klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• antipsychotika klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• deprese nereagující na léčbu farmakoterapie   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lékařská praxe založená na důkazech MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• revize medikace MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

• MeSH
• kontinuální vzdělávání lékařů * ekonomika   organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• kurikulum MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní spolupráce MeSH
• odměny a ceny MeSH
• počítačem řízená výuka metody   MeSH
• publikování MeSH
• společnosti lékařské MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• duševní zdraví MeSH
• kontinuální vzdělávání lékařů * organizace a řízení   MeSH
• počítačem řízená výuka MeSH
• publikování MeSH
• šíření informací MeSH
• společnosti lékařské organizace a řízení   MeSH
• zdravotnický personál psychologie   MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• masová střelba * dějiny   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• osobnost MeSH
• primární prevence MeSH
• rizikové faktory MeSH
• univerzity dějiny   MeSH
• zločinci psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH